Třinecké Železárny, a s
Yüklə 354,88 Kb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 1.1Identifikační údaje provozovatele zařízení
Zadavatel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava IČ: 70 89 06 92 Kontakt: podatelna@kr-moravskoslezsky.cz, 595 622 222 Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnost Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45 24 91 30 Kontakt: sekretariat@cenia.cz, 267 225 232 Č.j.: 1888/229-AIP/05 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnost Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková Vypracoval: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D. Ing. Václav Hettenberger Archivní výtisk č.2 Obsah 1 Předmět vyjádření 5 1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení 5 1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností 5
3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring 10 3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 21 3.3 Podmínky při nakládání s odpady 21 3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí 23 3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie 24 3.6 Opatření pro předcházení haváriím 24 3.7 Opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka 25 3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) 25 3.9 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 26 3.10 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení 27 3.11 Ostatní podmínky 28 4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení 29 5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) 31 5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT 31 5.2 Souhrnné porovnání s BAT 31
1
1.1Identifikační údaje provozovatele zařízení1.2Popis zařízení a přímo spojených činnostíV zařízení VK – Koksochemická výroba se vyrábí metalurgický koks pro potřeby vysokých pecí. Průvodními vedlejšími výrobky jsou koksárenský plyn a koksochemické produkty – surový koksárenský dehet, surový koksárenský benzol, kyselina sírová a síran amonný. Při výrobě koksu jsou rovněž produkovány fenolčpavkové vody, jejichž složení se musí před vypouštěním na čistírnu odpadních vod upravit. Provoz koksovny byl zahájen v říjnu 1962, kdy se začal vyrábět koks na koksárenské baterii č. 11 (dále KB 11) a následně v prosinci na koksárenské baterii č. 12 (dále KB 12). Provoz VK – Koksochemická výroba tvoří 4 střediska: VKu – příprava uhelné vsázky VKb – koksárenské baterie a koksová služba (koksochemie) VKc – chemická část koksovny (koksochemie) VKy – údržba koksovny Zařízení koksovny je provozováno po celý rok ve směnovém provozu. Ve střediscích koksárenské baterie a chemická část koksovny včetně provozní údržby, jsou z důvodu výskytu karcinogenních látek vyhlášena kontrolovaná hygienická pásma. VKu – Příprava uhelné vsázky Středisko zahrnuje vykládací jámu (výklopník) uhlí, dvě kryté homogenizační skládky uhlí, mlýnici uhlí, druhové zásobníky, uhelnou věž, dvě sušičky koksu a mlecí stanici uhlí. Organizačně sem patří i vykládací jáma (výklopník) koksu, kde je klopen především nakupovaný koks pro potřeby vysokých pecí. Koksovou vsázku tvoří tři základní typy uhlí: koksové, žírné a plynové. Roční spotřeba uhlí činí cca 1 milion tun. Z vykládací rampy se uhlí pásy dopravuje do mlýnice nebo na kryté skládky I či II. Uhlí se mele v 7 kladivových mlýnech. Jednotlivé typy uhlí se melou a poté dopravují do druhových zásobníků odděleně. Mlýnice je vybavena 2 ks mokrých hladinových odlučovačů prachu a stacionárním vysavačem pro odstranění sekundární prašnosti. Ze zásobníků jsou bezobslužně dávkovány v daném složení vsázky na sběrný pás, který uhlí dopravuje na uhelnou věž. Pro potřebu vysokých pecí středisko zajišťuje provoz vykládací jámy koksu, odkud se koks pásovými dopravníky přes objekt hrubé třídírny koksu dopravuje do zásobníků vysokých pecí. Pro potřebu ocelárny středisko zajišťuje provoz dvou rotačních sušiček koksu vytápěných zemním plynem za účelem snížení vlhkosti mletého koksu na požadovanou hodnotu. Sušičky jsou vybaveny 2 ks velkých, 24 ks malých cyklonů a 2 ks mokrých odlučovačů prachu ze spalin. Do střediska je organizačně začleněna i mlecí stanice uhlí s kapacitou 87 t/h s jemností mletí 97 – 100 % výstupního zrna pod 2 mm. Semleté uhlí je pomocí vynášecího a zavážecího pásového dopravníku plněno do vagónů. Odprášení přesypů uhlí do mlýna a z mlýna včetně místa plnění do vagónu je provedeno hadicovými filtry na střeše budovy mlýnice a ocelové konstrukci plnící stanice. VKb – Koksárenské baterie a koksová služba Koksárenské baterie - koks je vyráběn v KB 11 a KB 12 s pěchovaným provozem a roční produkcí cca 700 kt cks koksu. Obě baterie tvoří technologický celek, který je určen k výrobě metalurgického koksu stejnoměrné jakosti a koksárenského plynu. Obě baterie jsou vybaveny topným systémem Koppers s možností vytápění směsným nebo koksárenským plynem. Každá má 72 komor uspořádaných ve dvou blocích po 36 komorách. Jsou vybaveny předlohami na strojové straně. Metalurgický koks se vyrábí vysokoteplotní karbonizací uhelné vsázky při průměrné teplotě v topných kanálcích v rozmezí 1235 – 1245 oC. Připravená uhelná směs je nabírána z uhelné věže do zásobníků výtlačného a pěchovacího stroje (dále VPS). Tam je upěchována do uhelného hranolu, který se sázecím ústrojím dopraví do koksovací komory. Po zkoksování uhelné vsázky se koks vytlačuje z komory VPS. Po průchodu vodícím vozem se sype do hasícího vozu. Hasící vůz se žhavým koksem zajíždí pod hasící věž, kde je zkrápěn vodou. Uhašený koks je dopraven ke koksové rampě, kde po sklopení dna hasícího vozu je vysypán na rampu. Hasící věž je konfuzně-difuzního tvaru s oplachovanými lamelovými přepážkami. V roce 1992 bylo zprovozněno odprášení koksové strany KB. Znečištěná vzdušnina je pomocí sacích ventilátorů odtahována z prostoru koše vodícího vozu přes vozíčkový uzávěr do předlohy a následně je prach zachycován v cyklonech. V roce 1995 byly jako další stupeň za cyklony zařazeny ještě tkaninové filtry. Vyrobený koksárenský plyn je odváděn na chemickou část koksovny. Kondenzát fenolčpavkové vody (dále FČV) a dehtu, který vzniká v předloze KB ochlazením koksárenského plynu, je sveden do hrubé kondenzace, kde jsou situovány 2 hrubé odlučovače nečistot. Po rozdělení kondenzátů se používá FČV ke chlazení plynů vystupujících z KB do plynové předlohy. Usazený dehet z odlučovačů hrubých nečistot je čerpán k další separaci na zařízení jemné kondenzace. Koksová služba zahrnuje hrubou a jemnou třídírnu koksu včetně přesypů, vybavených odlučovači prachu. Na koksové rampě dojde k vychlazení koksu a k odpaření části přebytečné vody. Vychlazený koks je dopraven do hrubé třídírny koksu (dále HTK), která je vybavena 3 ks mokrých hladinových odlučovačů prachu. Zde na třídiči Diestl-Suski s pohyblivými rošty dojde k odtřídění podílu koksu nad 40 mm, který je dopraven buď do zásobníků vysokých pecí č. 4 a 6, nebo je uložen do železničních vagónů a přepraven do polního skladu TŽ, a.s. Podíl pod 40 mm je dopraven do zařízení jemné třídírny koksu (dále JTK), která je vybavena dvěma rezonančními třídiči Schifer-Stein a textilním filtrem k odlučování prachu. Na třídičích dochází k odtřídění zrnitostních tříd 0-10 mm (prach), 10–20 mm (hrášek), 20-40 mm (ořech II) nebo 10-35 mm (ořech III) a podílu nad 35 mm. Jednotlivé zrnitostní třídy jsou dopraveny do příslušných zásobníků tříděného koksu a z nich pak do železničních vagónů k dalšímu využití v TŽ, a.s. VKc – Chemická část koksovny Zařízení koksovny, ve kterém se čistí surový koksárenský plyn a vyrábí surový koksárenský benzol, surový koksárenský dehet, kyselina sírová a síran amonný. Tato část koksovny byla v letech 1984-2004 podrobena rozsáhlé technologicko-ekologické rekonstrukci. Bylo instalováno 6 nových benzolových praček, zprovozněn nový provozní soubor úpravy koksárenských vod, do provozu byly uvedeny 2 ks nových primárních chladičů plynu, 2 ks elektrostatických odlučovačů dehtu, 2 ks koncových chladičů plynu a kondenzační koráb včetně čerpadlovny a čerpadlovny jemné kondenzace. V témž období byly provedeny velmi důležité ekologické akce - hermetizace vytypovaných zařízení a odsíření koksárenského plynu a ekologizace provozních souborů benzolové destilace a absorpce. Koksárenský plyn vyrobený na KB je nepřímo chlazen na primárních chladičích z teploty cca 80 oC na 25 – 30 oC, je čištěn v elektrostatickém odlučovači (dále ESO), kde dochází k oddělení kapiček dehtu a prochází přes turboodsávače, kde je komprimován na potřebný tlak. Na sytičích čpavku prochází přes zředěný roztok kyseliny sírové, kde je zbaven čpavku za vzniku krystalů síranu amonného, dekantovaného na plnoplášťových odstředivkách. Roční produkce síranu činí cca 10 000 t. Následuje operace koncového chlazení plynu z cca 60 oC na 27 – 30 oC a vypírání v benzolových pračkách, kde při přímém styku s pracím olejem dochází k extrakci uhlovodíků. Poslední operací je odsiřování koksárenského plynu, kde se pomocí roztoku potaše vypírají kyselé plyny a další složky. Jedná se o vakuumkarbonátovou metodu se zpracováním kyselých plynů tzv. mokrou katalýzou na kyselinu sírovou, která se v koksovně dále využívá k výrobě síranu amonného. Výše uvedeným způsobem vyčištěný plyn se nazývá technicky čistý koksárenský plyn, který se z části používá pro otop KB a část produkce je předávána společnosti Energetika Třinec, a.s. (dále ET). Nasycený prací olej z absorpce benzolu je upravován v provozním zařízení benzolové destilace, kde se destilací za pomoci vodní páry vyrábí ročně cca 9 000 t surového koksárenského benzolu, který se po železnici cisternami expeduje k dalšímu externímu zpracování. V zařízení jemné kondenzace dehtu dochází v rozdělovacích nádržích k oddělení dehtu od FČV. Surový koksárenský dehet je rovněž nakládán do železničních cisteren za účelem dalšího externího zpracování. Roční produkce dehtu činí cca 38 000 t. FČV v množství cca 250 000 m3 ročně jsou přečerpávány do zařízení úpravy koksárenských vod, kde dochází k dalšímu snížení dehtovitých a mechanických nečistot, pevně či volně vázaného čpavku a kyanidů na stanovené ukazatele. Takto upravené FČV se přečerpávají na městskou ČOV. Celé vodní hospodářství VK zahrnuje 4 chladící okruhy včetně chladících věží. U všech okruhů se jedná o nepřímé chlazení. Jednotlivé provozní soubory jsou hermetizovány za účelem zamezení úniku škodlivin do ovzduší.
Yüklə 354,88 Kb. Dostları ilə paylaş:
|
