Univerzita Palackého V Olomouci Fakulta tělesné kultury



Yüklə 1,73 Mb.
səhifə1/2
tarix15.07.2018
ölçüsü1,73 Mb.
#56101
  1   2

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

„ANALÝZA DOTAČNÍCH ZDROJŮ VYBRANÝCH GOLFOVÝCH RESORTŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI“

Diplomová práce

(bakalářská)

Autor: Hana Míčová, Rekreologie,

Zážitková pedagogika – management životního stylu

Vedoucí práce: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D.

Olomouc 2013

Bibliografická identifikace

Jméno a příjmení autora: Hana Míčová

Název diplomové práce: ANALÝZA DOTAČNÍCH ZDROJŮ VYBRANÝCH GOLFOVÝCH RESORTŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Pracoviště: Katedra Rekreologie

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D.

Rok obhajoby diplomové práce: 2013

Abstrakt:

Hlavním předmětem této bakalářské práce je analýza dotačních zdrojů týkajících se golfových hřišť a klubů na území Jihomoravského kraje. Teoretická část se věnuje regionální politice Evropské unie a jejím fondům. Dále rozebírá dotační programy, program rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a seznamuje čtenáře s golfem i jeho infrastrukturou. Práce obsahuje rozbor realizovaných projektů podle druhu programu, výše dotace, počtu projektů a podle klubu, kterému byla dotace poskytnuta. Analýza rovněž zahrnuje interview s realizátory projektů. Ti se vyjadřují ke struktuře, nebo průběhu dotačního procesu.



Klíčová slova: Golf, Evropská unie, dotační programy, struktura dotací, cestovní ruch, státní podpora, sportovní organizace
Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

Bibliographical identification

Author´s first name and surname: Hana Míčová

Title of the thesis: Analysis of endowed sources in the area of golf in the region of South Moravia

Department: Recreology Department

Supervisor: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D.

The year of presentation: 2013

Abstract:

The main subject of this thesis is the analysis of grant resources related to golf courses and clubs in the South Moravian Region. The theoretical part focuses on the regional policy of the European Union and its funds. Further, it analyses grant programs, program development of tourism in the South Moravian Region and introduces golf to the reader and its infrastructure. The work includes analysis of projects according to the program type, size of grants, and the number of projects realized by a club, which the grant was given to. The analysis also includes interviews with the project implementers. They express their opinion of the grant structure, or the grant process.




Keywords: Golf, European Union, grants programme, grants structure, tourism, subvention, sports organizations

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Jiřího Skoumala, Ph.D., uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 28.6. 2013 ………………………….

Děkuji Mgr. Jiřímu Skoumalovi Ph.D. za odbornou pomoc a rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce. Dále pak děkuji představitelům golfových resortů a zástupci firmy Eurovision za poskytnutí cenných informací. Děkuji také své rodině za podporu.

OBSAH

1 ÚVOD 8

1.1 REGIONÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE 9

1.1.1 Fondy EU 9

1.1.2 Regionální operační systém NUTS 11

1.2 DOTAČNÍ PROGRAMY 15

1.2.1 Evropská unie 15

1.2.2 Státní podpora 18

1.4.3 Sportovní organizace 20



1.3 PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JMK 21

1.4 GOLF 24

1.4.1 Golfová infrastruktura 24



2 CÍLE PRÁCE 26

3 METODIKA 27

4 GOLFOVÉ KLUBY JMK 28

5 ANALÝZA PROJEKTŮ 32

5.1 Evropské dotace 32

5.2 Státní podpora 37

5.3 Sportovní organizace 38

5.4 Interview Kořenec 40

5.5 Interview Kaskáda 44

5.6 Interview Eurovision 45

6 HODNOCENÍ PROJEKTŮ 51

7 DISKUZE 54

8 ZÁVĚR 56

9 SOUHRN 57

10 SUMMARY 58

11 REFERENČNÍ SEZNAM 59

12 SEZNAM TABULEK 63

13 PŘÍLOHY 64

1 ÚVOD

Podnětem pro vypracování této bakalářské práce byl návrh manažera společnosti Pythagor a.s., pana Vlastimila Štefla. O problematice finančních dotací není dostatek informací a pro kluby by mohlo být přínosem, dozvědět se více o finanční podpoře tohoto sportu.

Bakalářská práce má čtyři hlavní pilíře. Jsou jimi seznámení se s prostředím golfu, dotace z Evropské unie, ze státního rozpočtu a příspěvky ze sportovních svazů. V začátku práce je zvýšená pozornost věnována Evropské regionální politice. V této části je vysvětleno, co je účelem peněžní podpory určitých krajů, či projektů a z jakých fondů je možné na určité projekty čerpat peníze. Pro vyšší přehlednost byl vytvořen tzv. systém NUTS, rozdělující území daného státu na menší celky. Pro každý celek se poté vytváří specifický program podpory, založený na výjimečnostech a vyspělosti jednotlivých územních celků, například územní celek Jihovýchod, jehož součástí je Jižní Morava. Práce se též zabývá porovnáním Jihomoravského kraje ve srovnání s ostatními kraji České republiky. Druhá část práce se zaměřuje na konkrétní dotační programy golfovým resortům a poskytuje náhled, jak systém funguje.

Na předchozí část navazuje program rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Každému kraji jsou dotace přidělovány podle jeho vyspělosti a možnostem jeho rozvoje. V Jihomoravském kraji byla významnou součástí programu rozvoje i golfová hřiště. Jednalo se o plán, vytvořit z Jihomoravského kraje golfovou destinaci, s komplexní nabídkou služeb v této oblasti.

Čtvrtý pilíř práce, golf, je představen jako sport obecně, následně jsou upřesněny jeho charakteristické rysy a infrastruktura s golfem spojená.

Cílem práce je analýza příspěvků, tekoucích do golfových klubů a hřišť. Aby se čtenář snáze orientoval v problematice a celkové analýze, začíná samotné vypracování problematiky popisem a rozborem jednotlivých klubů, nacházejících se na území jižní Moravy. Poté se práce podrobněji věnuje analýze příspěvků dle jednotlivých pilířů, uvedených v začátku práce. Podrobnější informace o dotacích a podpořených projektech se nacházejí v interview, poskytnutých představiteli klubů a zástupcem firmy Eurovision, zabývající se poskytováním dotací.




    1. REGIONÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE

V roce 1988 proběhla v Evropské Unii (EU) reforma regionální politiky, která byla především reakcí na vstup zemí s nižší ekonomickou úrovní do Evropské Unie a na změnu konkurenčního prostředí v oblasti průmyslu.

„Výsledkem reformy byl prvek střednědobého plánování regionálních programů a zavedení principů regionální (strukturální) politiky.“ (Šubrtová, Tauer & Zemánková, 2009, 15). Letošním rokem 2013 končí současný plánovací program, který běžel od roku 2007. Současný program byl sedmiletý a v následujících dvou letech by mělo proběhnout vyúčtování tohoto období podle pravidla n+2, kdy n je počet let v programovém období.

Cíle regionální politiky jsou tři:

První z nich, Konvergence, má za úkol pomoci slabším regionům dostat se na úroveň průměru Evropské Unie. Tato bakalářská práce se bude tímto cílem zabývat více, protože do něj spadá Jihovýchodní region České republiky, tedy i Jižní Morava.

Druhý cíl, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, pomáhá regionům, které jsou na úrovni průměru EU svoji úroveň ještě zvýšit a tím zatraktivnit region. Do druhého cíle v České republice patří pouze Praha. Nicméně Jižní Morava se tomuto průměru společně s okolím Prahy blíží nejvíce z celé republiky.

Třetím cílem je Evropská územní spolupráce. Účelem již není pouze vnitrostátní činnost, nýbrž se jedná o mezinárodní a meziregionální spolupráci v rámci EU.



      1. Fondy EU:

Po reformě regionální politiky se hlavním finančním prostředkem pro politiku soudržnosti staly strukturální fondy. Jsou určeny především pro chudší či jinak znevýhodněné regiony. Pomáhají jim vyrovnávat rozdíl mezi evropským průměrem při zachování jejich kulturních a historických hodnot, jež patří též k prioritám EU. Politika Hospodářské a sociální soudržnosti (dále HSS) spočívá v solidaritě, kdy bohatší a rozvinutější státy přispívají na chod a rozvoj ekonomicky zaostalejších zemí a regionů. Na politiku HSS je vynakládána více než jedna třetina společného rozpočtu EU. K čerpání peněz z EU v rámci HSS existují tzv. Strukturální fondy (dále jen SF).  “Peníze ze SF jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů, tzv. programových období (současné na roky 2007-2013) a na základě definování jasných cílů a priorit.”1
Strukturální fondy:

  • Evropský fond regionálního rozvoje

Fond fungující od roku 1974 je z pohledu peněz největším ze strukturálních fondů. Založen byl za účelem modernizace a posilování hospodářství. Jeho prostředky jsou určeny pro všechny tři cíle rozvoje regionální politiky v programovém období 2007-2013. Podporovány jsou infrastrukturní projekty od rozvoje a obnovy sportovních areálů, přes stavbu silnic a železnic až po poskytování zdravotní péče. Tento fond je klíčový pro golfová hřiště.

  • Evropský sociální fond (dále ESF)

ESF podporuje aktivity v oblastech investic na rozvoj lidských zdrojů a trhu práce, zaměstnanosti, zvyšování konkurenceschopnosti v kraji. Prostředky pro dosažení těchto cílů jsou různé sociální programy. Jedná se například o programy pomáhající rizikovým skupinám obyvatel, mobilita pracovních sil v rámci EU, rekvalifikační kurzy, pomoc v nezaměstnanosti, rovnost pracovních možností.
Fond soudržnosti (také Kohezní fond):

Roku 1993 byl na základě Maastrichtské smlouvy založen Kohezní fond, jenž pomáhá slabším zemím. Proto také nepatří mezi strukturální fondy. Není určen pro regiony, ale pro stát jako celek. Pomáhá financovat projekty většího rozsahu. Zaměřuje se na infrastrukturu, především transevropské dopravní sítě. Dalším bodem je ochrana životního prostředí. Nově přibyly další dvě oblasti působnosti – energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie.

Pro současné programové období plyne do fondů ČR z EU 26,7 miliard eur. To je přibližně 667,5 miliard korun. Podmínkou pro čerpání těchto dotací je finanční spoluúčast ČR, která k této částce přidává přibližně 4 miliardy eur. EU financuje 85% výdajů v rámci projektů regionální politiky, zbytek doplácí stát.
1.1.2 Regionální operační systém NUTS

NUTS neboli Nomenklatura územních statistických jednotek (z francouzského názvu Nomenclature es unités teritoriales statistique) je jmenovitým seznamem jednotlivých územních celků seřazených římskými čísly podle rozlohy a počtu obyvatel.




  • NUTS 0 a I – největší regionální jednotka – Česká republika. (V Německu označení NUTS 0 odpovídá celému území Německa zatímco NUTS I jsou jednotlivé spolkové země.).

  • NUTS II – dělení ČR na jednotlivé menší celky podle počtu obyvatel (1-2 mil.). Jedná se o tzv. regiony soudržnosti – uměle vytvořené územní jednotky bez vlastní samosprávy sloužící především pro klasifikaci NUTS. V ČR jsou to většinou sloučené dva kraje. Například celek Jihovýchod se skládá z krajů Jihomoravského a Vysočina.

  • NUTS III – jsou jednotlivé kraje. Do této kategorie patří tedy Jihomoravský kraj (dále jen JMK).

  • NUTS IV – okresy, případně mikroregiony. Pro NUTS IV a NUTS V se také používá označení Místní administrativní jednotka, které v NUTS IV nese zkratku LAU 1 (Local administrative units).

  • NUTS V – jedná se o nejmenší územní jednotku – obec. Pro označení Místní administrativní jednotky zkratka LAU 2

Porovnání JMK s ostatními kraji ČR
Na následujícím grafu je ukázáno, jak si JMK, co se týká konkurenceschopnosti, vede v porovnání s ostatními kraji. Od jasně zelené Prahy s nejlepším indexem (1,44) jej dělí nejmenší rozdíl (2,28).
Graf 1. (Zahradník, 2011)2

Další graf zobrazuje, jak si vede JMK v porovnání s ostatními třinácti kraji ČR. Podle tohoto grafu je JMK v oblasti efektivity trhu práce lehce pod státním průměrem, mezi kraji zaujímá páté místo.


Graf 2. (Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod & Evropská unie, 2011)3

Třetí graf se zabývá Velikostí trhu, jejímž hlavním ukazatelem je výška HDP. V této oblasti si JMK vede o trochu lépe v porovnání s ostatními kraji, než tomu bylo v Efektivitě trhu práce. Má tedy hned po Praze a Středočeském kraji největší trh společně s krajem Moravskoslezským.

Graf 3. (Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod & Evropská unie, Evropský fond pro regionální rozvoj, 2011)4


    1. DOTAČNÍ PROGRAMY

Kromě EU, podporu hřištím nejčastěji poskytuje stát prostřednictví ministerstev, zabývajících se danou problematikou. Dále města, která se nacházejí poblíž golfového areálu či sportovní svazy. Golfové kluby se při žádostech o podporu ministerstev zaměřují na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.


1.2.1 Evropská unie

Programy EU, zmíněné v této části bakalářské práce, čerpaly nebo stále čerpají ze strukturálních fondů EU na regionální rozvoj s důrazem na vyvážený ekonomický růst regionů, využití výhod regionu k ekonomickému růstu a potlačení faktorů, které naopak růstu brání. Přitom speciálně v oblasti cestovního ruchu se kladl důraz na podporu nejen místních projektů, ale též projektů s nadregionálním charakterem.


1.2.1.1. Společný regionální operační program

Tento program zahrnoval v letech 2004 - 2006 všech sedm regionů ČR kromě Prahy. Obdobím, kdy byl platný, již nespadá do současného programového období. Nicméně je poměrně výraznou položkou v oblasti podpory golfu. Díky tomuto operačnímu programu byly uskutečněny tři velké projekty (viz. Analýza projektů, část 5.1.1.).

Společný regionální program (dále jen SROP) je rozdělen na prioritní osy podle zaměření. V SROP bylo těchto os pět. V tabulce č. 1 jsou tyto osy vyjmenovány a je zde také zobrazeno, kolik eur bylo na kterou osu využito.

Tabulka 1. Financování prioritních os SROP



č.

Prioritní osa

Podpora EU
mil. EUR


1

Regionální podpora podnikání

45,138

2

Regionální rozvoj infrastruktury

348,962

3

Rozvoj lidských zdrojů v regionech

92,301

4

Rozvoj cestovního ruchu

216,168

5

Technická pomoc

11,807




SROP CELKEM

454,33

Zdroj: (www.strukturalni-fondy.cz, 2006), úprava vlastní


1.2.1.2. Regionální operační program NUTS II Jihovýchod

Obdobou SROP je současný Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (dále jen ROP JV) platící v letech 2007 – 2013. Program byl schválen Evropskou komisí 3. 12. 2007. Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Financován je z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen ERDF).



Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (ROP JV) spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 704,45 mil. €, což činí přibližně 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 124,31 mil. €.5

O podporu z ROP JV mohou žádat kraje; svazky obcí; obce; organizace zakládané, či zřizované kraji nebo obcemi; nestátní neziskové organizace, malí a střední podnikatelé; atd.

Operační program je rozdělen na 4 prioritní osy, jež jsou upřesněny pomocí tzv. oblastí podpory. Tyto oblasti podpory určují, které projekty mohou být v rámci dané prioritní osy podpořeny. Tabulka č. 2 znázorňuje aktuální výzvy, tedy oblasti podpory.

Tabulka 2. Aktuální výzvy pro květen 2013



Prioritní osy

Oblasti podpory

Dostupnost dopravy



1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu

1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy

1.3 Obnova vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob


Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu

Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel

3.1 Projekty - Integrovaný plán rozvoje měst

Technická pomoc

4.1 Akt. spojené s realizací a řízením ROP
4.2 Podpora absorpční kapacity

Zdroj:  http://www.jihovychod.cz/pro-zadatele/aktualni-vyzvy, 2013
Z uvedených prioritních os je pro čerpání dotací v oblasti golfu nejvhodnější osa Rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Použita může být na následující projekty:

Modernizaci ubytovacích zařízení, výstavbu či modernizaci další infrastruktury (např. kongresových a konferenčních center, lázeňství, sportovně rekreačních zařízení vč. infrastruktury pro rekreační plavbu aj.), rekonstrukci a obnovu kulturních památek, dále značení, opravy a úpravy cyklotras, budování a rekonstrukce turistických tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, tematických tras, naučných stezek. Tvorbu marketingových strategií a strategií perspektivních a konkurenceschopných forem cestovního ruchu regionálního významu, podporu a propagaci specifických produktů v CR, tvorbu místních a regionálních informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem, podporu marketingových a informačních kampaní zaměřených na propagaci regionu jako jedinečné turistické destinace a s tím spojenou tvorbu nových vícejazyčných listových, elektronických a digitálních propagačních materiálů a předmětů. (Grand Advisor, 2007, 2)

Dotace na Marketing je především dotace na propagaci a prezentaci. Tuto dotaci mohly získat pouze malé a střední podnikatelské subjekty. Minimální výše dotace je 0,3 milionu korun. Dotace pokrývá maximálně 50% nákladů spojených s propagací a to v každé oblasti podpory. Pomocí dotace mohou být pokrývány pouze výdaje spojené s účastí na zahraničních veletrzích a výstavách; tvorba marketingových propagačních materiálů určených pro veletrhy, maximálně však 200 tisíc korun; doprava výstavních exponátů na místo konání veletrhu, maximálně 300 tisíc korun.

Na cestovní ruch připadá 19% z celkové peněžní částky poskytované pro rozvoj kraje. V následující tabulce je přehled peněz, které byly v letech 2007 – 2013 určeny pro cestovní ruch v oblasti Jihovýchod.

Tabulka 3. Přehled financí pro cestovní ruch v programu ROP II NUTS Jihovýchod






Investice EU

Vnitrostátní příspěvek z Veřejných zdrojů

Celkový příspěvek z veřejných zdrojů

Rozvoj udržitelného cestovního ruchu*

133 844 670


23 619 647


157 464 317



* částky jsou uvedeny v Eurech

Zdroj: (http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm, 2013), úprava vlastní


1.2.2 Státní podpora

Dotace plynou ze dvou ministerstev – Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva pro místní rozvoj. Další možností čerpání jsou od obcí a měst ČR.




  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) si dává v oblasti financování sportu za úkol spolupracovat se státními orgány spravujícími vyšší územní celky. Účelem je dosažení efektivnějších výsledků rozvoje sportovní činnosti v regionu. Stěžejní pro tuto bakalářskou práci je oblast „Financování sportovního prostředí a legislativně právní prostředí“ kde jsou vytvořeny tzv. programy podpory:


  • Program podpory „Sportovní reprezentace ČR“

  • Program podpory systému „Sportovně talentované mládeže“ (oblast Sportovních středisek; Sportovních center mládeže, Vrcholových sportovních center mládeže)

  • Program podpory „Všeobecné sportovní činnosti“ (oblast všeobecné sportovní činnosti; sportu na školách a sport handicapovaných sportovců)

  • Program podpory „Údržby a provozu“ sportovních zařízení (oblast sportovního prostředí, oblast sportovní reprezentace)

  • Programové financování EDS/SMVS (oblast sportovního prostředí, oblast sportovní reprezentace)

(Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2011, 21)
Kdy EDS je zkratkou Evidenčního dotačního systému a SMVS představuje Správu majetku ve vlastnictví státu.


  • Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Oblastí podpory poskytované Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen MMR) je celkem šest:

  • Podpora Výzkumu a vývoje

  • Dotace pro nestátní neziskové organizace

  • Operační programy řízené MMR

  • Podpora bydlení

  • Podpora cestovního ruchu

  • Podpora rozvoje regionů




  • Města a obce České republiky

Města a obce nemají ze zákona povinnost podporovat sportovní kluby a organizace. V minulosti byly významným finančním zdrojem pro sportovní organizace jako Sazka. Významná část zisku ze sázení byla určena pro odvětví sportu. Nicméně v současnosti sport o tyto příspěvky přišel. Výtěžek z hazardu se posílá přímo obcím a ty s penězi nakládají dle svého uvážení. Proto bylo sepsáno memorandum, kde se obce zavazují přispívat určitou částkou na podporu sportu, především pak talentované mládeže. Generální sekretář ČSTV, Mgr. Boháč, napsal návod: „Jak může jednat sportovní klub se zastupiteli obce při vyjednávání podpory sportu“, který může být při získávání dotace užitečný.
1.2.3 Sportovní organizace

V současnosti existují dva sportovní útvary, které dotují golfové kluby. Jsou jimi Česká golfová federace (ČGF) a Český svaz rekreačního sportu (ČSRS).


Česká golfová federace

Program Tréninkové centrum mládeže (dále TCM) podporuje především tréninky dětí a mládeže. Podmínky pro klub jsou: Trénování minimálně deseti dětí do 18 let alespoň jednou týdně; vlastnění prostor a hřiště k trénování; Trénování dětí podle schválené metodiky a přijatého plánu; Předložení zprávy o činnosti; Uspořádání minimálně jednoho turnaje pro děti v daném roce; Účast dětí v určeném počtu soutěží, kde je přesně stanoveno kolik družstev a v jakém složení budou hrát (dívky a chlapci v různých kategoriích). Minimálně deset dětí klubu s TCM se musí zúčastnit předepsaných turnajů a umístit se v Mládežnických žebříčcích ČGF. Děti musí klubu předat lékařské potvrzení o zdravotním stavu platné pro daný rok. Pokud klub není schopen tyto podmínky splnit dva roky po sobě následující, je mu status TCM odebrán.


Český svaz rekreačního sportu

ČSRS vypočítává příspěvek na činnost klubu pro stávající rok podle členské základny klubu, určené k 31.12. roku předcházejícího. Z tohoto příspěvku se odečítá evidenční poplatek za klubové členy, který činí 10 korun na člena za rok.





    1. PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JMK

Firma Eurovision společně s firmou DHV ČR, zabývající se poradenstvím a implementací v souvislosti se strukturálními fondy EU, vytvořily na zadání JMK Akční plán pro programové období 2007 – 2013 pro Jihomoravský kraj. Podstatnou součástí tohoto akčního plánu je také infrastruktura pro golfovou turistiku, která je zahrnuta do Priority 1 jako čtvrté opatření. Priority jsou celkem tři podle stupně důležitosti, kdy priorita první je nejdůležitější. V rámci každé priority jsou tzv. opatření. Jedná so o oblasti zájmu. V prioritní ose jedna jich je šest:

  1. Cykloturistika,

  2. kongresový a léčebný cestovní ruch,

  3. pobyt u vody a rekreační plavba,

  4. golfová turistika,

  5. poznávací a kulturní cestovní ruch,

  6. mobilní infrastruktura.

Čtrvté opatření popisuje Akční plán následovně:

Zvýšení kapacity a kvality infrastruktury pro golfovou turistiku



    • rozšíření existujících golfových hřišť o další jamky

    • rozšíření a modernizace doprovodné infrastruktury pro golfovou turistiku (ubytovací a stravovací kapacita, wellness, kongresové a školící prostory, další sportoviště apod.)

Výstavba nových golfových hřišť

    • výstavba 2 nových golfových hřišť na území Jihomoravského kraje včetně odpovídajícího zázemí (ubytovací a stravovací kapacita)

    • nabídka doprovodných aktivit (kongresové a školící prostory, wellness apod.). (DHVC ČR & Eurovision, 2007, 5)

Golf je v tomto programu zahrnut též do Prioritní osy 2, kde je uveden jako jeden z bodů třetího opatření, nazvaného Produkty dalších forem cestovního ruchu. Popisován je následujícím způsobem:


Vytvoření komplexní nabídky golfové destinace Jižní Morava

    • tvorba produktu golfové destinace Jižní Morava a společná propagace služeb (propagační materiály, internetová prezentace)

    • spolupráce provozovatelů na provázanosti nabídek (pořádání společných akcí apod.). (DHVC ČR & Eurovision, 2007, 7)

Na konci Akčního plánu byly zahrnuty konkrétní příklady projektů, které byly rozděleny na ty, jež splňovaly podmínky programu a mohly být zahájeny do konce roku 2009.

Tyto byly dále děleny do 2 skupin podle významu dopadu na cestovní ruch v kraji.


  1. Skupina – splňuje veškeré podmínky a má vysoký dopad na cestovní ruch v Jihomoravském kraji. Do ní spadaly projekty číslo 30-33 v tabulce 4, z nichž se realizovaly pouze body 30 a 31.

Tabulka 4. Projekty první skupiny Programu rozvoje CR v JMK



Č.

Název projektu

Název subjektu

Místo realizace

Náklady (Kč)

Realizace

opa-tření

30.

Kongresové centrum

GOLF BRNO a.s.

Kuřim

20 mil.

2007 - 08

1.4.1

31.

Wellness area

GOLF BRNO a.s.

Kuřim

15 mil.

2007 - 08

1.4.1

32.

Vybudování golfového hřiště

obec Hodonín

Hodonín

50 mil.

2009 - 10

1.4.2

33.

Hotel Zámek Kravsko a golfová akademie

Naspa Hotels s.r.o

Kravsko

150 mil.

2008 - 09

1.4.2

Zdroj: DHVC ČR & Eurovision, 2007

  1. Skupina – zahrnovala projekty, které sice měly významný dopad na cestovní ruch v dané lokalitě, ne však v celém kraji. Dále se mohlo jednat o projekty přidané do databáze po termínu; neodpovídající žádnému z uvedených opatření; projekty, jejichž realizace mohla být provedena až po roce 2009; projekty, k nimž nebyl dostatek informací. Z tohoto důvodu golfové projekty, spadající do této kategorie, zmíněné v tabulce 5, nebyly dotovány a realizovány.

Tabulka 5. Projekty druhé skupiny Programu rozvoje CR v JMK

Č.

Název projektu

Název subjektu

Místo realizace

Náklady (Kč)

Realizace

Opa-tření

72.

Trasy pro klasické lyžování a snowpark

GOLF BRNO a.s.

Kuřim

9 mil.

2009

1.4.1


73.

Lanové centrum a lezecká stěna

GOLF BRNO a.s.

Kuřim

4 mil.

2008

1.4.1


74.

Víceúčelová hala Kaskáda

GOLF BRNO a.s.

Kuřim

40 mil.

2010

1.4.1


76.

Stáje a jízdárna

GOLF BRNO a.s.

Kuřim

30 mil.

2012

1.4.1


247.

Moravské multifunkční centrum Kořenec

Pythagor a.s.

Kořenec

127 mil.

2007 - 08

-

Zdroj: DHVC ČR & Eurovision, 2007

Akční plán byl sestaven jako návrh pro zlepšení a rozšíření služeb cestovního ruchu v JMK, kdy projekty v plánu zmiňované, spadaly určitým způsobem do oblasti podpory EU. Dotace poskytované EU však nemohly pokrýt veškeré projekty. Nicméně, alespoň část z nich realizována byla v podobě Wellness a kongresového centra v golfovém klubu Kaskáda.


Realizaci řídí zadavatel (JMK) pomocí zástupců kraje, dále pomocí měst a obcí, jež se mohou pro tuto realizaci spojit do tzv. mikroregionů, jako tomu bylo při realizaci projektu lyžařských tras na Boskovicku (viz. Analýza projektů, 5.1.1). Za realizaci též zodpovídají podnikatelé a další subjekty, jichž se projekt týká. Významnou roli zastávají i organizace, zabývající se ochranou přírody.

1.4 GOLF
Jedná se o sportovní hru, jejíž kořeny pravděpodobně spadají až do 15. století. Skotsko se považuje za místo vzniku golfu.

Hamstr (2007, 21) vidí golf jako hru, jejímž cílem je „dostat míček na různě dlouhých jamkách co možná nejmenším počtem úderů z pevně stanoveného výchozího místa (odpaliště) přes různé překážky do jamky.“ Hráči mohou hrát proti sobě navzájem, nebo proti hřišti. Universum Všeobecná encyklopedie (2000, 284) popisuje golf z pohledu hráčů, kteří „mají za úkol pomocí holí různých tvarů a zakřivení hlavic dostat míček co nejmenším počtem úderů k jamkovišti (greenu) a do jamky o průměru 10,8 cm a hloubce 10 cm.“

Golfové turnaje se hrají na „jamky“ nebo na „rány“. Při hře na jamky vyhrává ten hráč, který dostane míček do jamky na méně úderů a který takto získal nejvíce jamek. Ve hře na rány vítězí hráč s nejmenším počtem úderů v rámci celého osmnáctijamkového kola. Hrát mohou družstva nebo jednotlivci.
1.4.1 Golfová infrastruktura

Mezi infrastrukturu golfu patří hřiště, klubovna, stravovací zařízení, ubytovací zařízení, dopravní infrastruktura a technická pomoc.


Hřiště

Zatímco jiné míčové hry se hrají na poměrně malém prostoru, golfové hřiště je zasazeno do přírodní krajiny a zabírá obvykle 40- 70 ha. Podle Hamstera se jedná většinou o cca 70 ha, zatímco Petr Němec v knize Golf zmiňuje 40- 60 ha. Hřiště bývá dlouhé 5- 6 km, kdy jednotlivé herní dráhy mají 90- 600 m. Podle mezinárodních pravidel se hřiště pro regulérní soutěže sestává z osmnácti drah. Hřiště s menším počtem drah tedy není mistrovské. Je-li drah pouze devět, obchází se při turnaji hřiště dvakrát. Pokud hřiště disponuje více jamkami (27, 36), kombinují se devítky tak, aby hráč při turnaji obešel jamek osmnáct.

Roku 1978 zkoumala vědecká skupina z United States Golf Asociation (dále jen USGA) hodnotící systém hřišť, tzv. Slope system, který stanovil obtížnost hřiště na základě délky jednotlivých jamek. Systém navrhl Dr. R. Stroud. Později, tým vedený D. Knuthem, dal vzniknout současnému systému Bogey & Slope Rating, což je soubor parametrů obtížnosti hřiště doplněný o handicap hráče. Od roku 2002 začaly fungovat směrnice pro hodnocení hřišť kratších než 2,74 km, tzv. Short Course Rating.
Klubovna

Jak uvádí Richard Diedrich (2008, 10), „klubovna má tak vysokou tradici a v golfu je natolik ceněna, že je často považována za rozšíření samotné hry – za takzvanou 19. jamku.“

Každý golfista ví, že úplný požitek golfu se neskládá pouze z doby od okamžiku prvního úderu do posledního puttu na 18. jamce. Pro mnohé začíná prožitek v minutě, kdy vejdete do klubovny a není opravdu u konce, dokud se za vámi nezavřou dveře při odjezdu. Tedy ve světě prvního a posledního dojmu je role klubovny a jejího vztahu ke golfovému hřišti rozhodující. (Diedrich, 2008, 8)

Součástí kluboven jsou často restaurace, šatny se sprchami, kongresové sály, wellness centra a jiné prostory, kde mohou hráči relaxovat.


Ubytovací zařízení

Ubytovací zařízení je podle Moderního hotelového managementu (2011, 23) možné kategorizovat do několika skupin. Pro golfová hřiště je charakteristická kategorie Hotel, který je definován jako „Ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovacích). Člení se do pěti tříd.“ Tyto třídy jsou upřesněny hvězdičkami, které hotel obdrží podle kvality nabízených služeb.




2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Cílem práce je shromáždit poznatky o dotačních zdrojích golfových klubů a hřišť v Jihomoravském kraji. Získané poznatky následně analyzovat.

Pro naplnění tohoto cíle byly zvoleny dílčí úkoly:



  1. Identifikace potenciálních příjemců podpory, resp. golfových klubů Jihomoravského kraje

  2. Představení konkrétních projektů

  3. Charakterizace jednotlivých projektů podle zdroje příjmu dotace

  4. Vypracování podkladů pro interview s realizátory dotace

  5. Vytvoření podkladů pro interview se zástupcem zprostředkovatelské firmy


3 METODIKA

Základem pro zpracování bakalářské práce byl sběr primárního i sekundárního dat. Pro jejich získání bylo třeba nastudování odborné literatury, úředních dokumentů, sborníků a provedení interview. Pro zpracování analytické části jsem použila následující metody a techniky:



  1. Analytická metoda – jedná se o výzkumnou metodu, založenou na rozčlenění zkoumaného předmětu (procesu, nebo jevu) na jednotlivé prvky nebo části. Výsledkem je odhalení vzájemných vztahů vzhledem k celku.

  2. Srovnávací metoda – bývá nazývána také metodou komparativní. Při použití této metody jsou sledovány rozdíly a podobnosti mezi objekty.

  3. Popisná metoda – metoda je charakteristická snahou zachytit a popsat znaky zkoumaného předmětu (jevu, nebo procesu) z jednoho nebo více hledisek tak, aby shromážděná data poskytovala přehlednou, názornou a co možná nejpřesnější informaci o daném subjektu.

  4. Sekundární analýza – je rozbor dat z již existujících publikací a dokumentů. Cílem je interpretovat tato data v jiných, nebo nových souvislostech.

  5. Analýza dokumentů – jde o využití a rozbor dokumentů, majících souvislost se zkoumaným jevem (procesem, nebo předmětem).

  6. Interview – tazatel klade dotazovanému otázky ústně.

Interview pomocí dotazníku se někdy nazývá „formální“ nebo „řízené“, aby se odlišilo od méně strukturovaných rozhovorů, při kterých může dotazovaný volně hovořit o různých aspektech daného tématu. Některé studie používají jen volnou formu, ale zato jejich autoři se svými respondenty hovoří poměrně dlouho. Pokud je cílem získat podrobné informace, může být do výzkumu zahrnut jen malý počet respondentů, protože důkladná interview poskytují bohatší materiál, než výsledky dotazníků. (Giddens, 1997, 519)


4.1 GOLFOVÉ KLUBY JIŽNÍ MORAVY
Na území Jižní Moravy se nachází několik golfových klubů. Ne všechny však mají k dispozici mistrovského hřiště, tj. hřiště o osmnácti jamkách. Některé z nich nedisponují patřičným zázemím v podobě hřiště nebo cvičných ploch. V následující tabulce jsou moravské kluby a jejich vybavení popsané.

Tabulka 6. Golfové kluby Jihomoravského kraje






Klub

Vybavení

1.

Golf Club Brno

27 + akademie + tréninkové plochy

2.

Golf Club Austerlitz

18 + akademie + tréninkové plochy

3.

Sokrates Golf & Country Club

18 + tréninkové plochy

4.

Těšetický golfový klub

9 + tréninkové plochy

5.

Golf klub Automotodrom Brno

9 + tréninkové plochy

6.

Valtický Golfový Klub

4 + driving

7.

Castle Golf Club Prštice

1 + tréninkové plochy

8.

Golf Club Cardinal




9.

První Golfový Club Znojmo o.s.




10.

Sport Klub Brno




11.

ID Golf klub

Indoor Automotodromu



Golfový resort Kaskáda

PAR Golf Club Brno byl založen roku 1993. Později roku 2004 se klub přejmenoval na Golf Club Brno Jinačovice. Teprve v roce 2006, kdy se začalo uvádět do provozu hřiště, získal klub název, pod kterým se prezentuje dnes – Golf Club Brno (dále jen GCB). Prostory klubu pronajímá společnost Golf Brno a.s.

Hřiště se nachází v golfovém areálu Kaskáda mezi obcemi Kuřim a Jinačovice nedaleko Brna. Vzhled hřiště je projektem anglické firmy GAUNT & MARNOCH. Z osmnáctijamkového hřiště se v květnu 2007 stalo hřiště s 27 jamkami. V provozu jsou nyní Dřevěná, Kamenná a Železná devítka. Kromě plnohodnotných devítijamkových okruhů je tu také 6 jamek akademie, určené pro hráče, kteří ještě nemají způsobilost k tomu, aby hráli některou z mistrovských devítek, nebo pro hráče, kteří si chtějí pouze potrénovat krátkou hru. Součástí golfového areálu je také hotel, restaurace, kongresové centrum, wellness a indoor
Golf klub Brno Žabovřesky

Mezi kluby ČGF byl přijat až v roce 2004, nicméně založen byl o dva roky dříve. Základnou hřiště je pouze driving range v Žabovřeskách. I tak má klub členskou základnu kolem 200 hráčů. Klub patří pod společnost Golf Brno a.s stejně jako Kaskáda. To je také důvod, proč se na internetu klub prezentuje na stránkách golf resortu Kaskáda.
Austerlitz Golf resort

Roku 1994 bylo založeno občanské sdružení Golf Club Austerlitz. Klub si pronajímá prostory v Golf resortu Austerlitz od Golf Invest Austerlitz a.s. a Austerlitz golf s.r.o.

Rakouská firma Golf & Land design/ Hans-Georga Erhardta projektovala hřiště ve Slavkově. S výstavbou se začalo v březnu 1997. Již následující rok byla hotová prozatímní devítka a klubovna. Regulérní devítka byla dostavěna až roku 2001. V říjnu 2004 byla otevřena mistrovská osmnáctka a hotel. Klubovna stojí jinde, než byla umístěna ta původní. K resortu patří také akademie, nacházející se v zámeckém parku.

Bližší informace o dotacích spojených s klubem Austerlitz nebyly poskytnuty. Do bakalářské práce jsou tedy zahrnuty pouze informace spojené s tréninkovým centrem mládeže.



Kořenec Golf & Ski resort

Klub byl založen roku 1998, registrovaným v ČGF a v EGA se stal v dubnu následujícího roku. Prvotní vzhled hřiště je projektem Ing. Libora Jiráska a akademického sochaře, tehdejšího prezidenta klubu Sokrates, Miroslava Buřivala. Hřiště se původně skládalo pouze z 9 jamek. Druhá devítka byla přistavěna až později roku 2005. Roku 2011 byly dokončeny úpravy jamek 3 a 14. Z původního paru hřiště 71 se tak stalo hřiště s parem 72. Hřiště leží na jednom z nejvyšších kopců Drahanské vrchoviny, vedle vesnice Kořenec. Svým umístěním patří do oblasti Boskovicka. Od Boskovic je vzdáleno 10 km.

Vlastníkem prostor, které si občanské sdružení Sokrates Golf & Country club pronajímá je Akciová společnost Pythagor a.s.


Golfový areál Královská vinice Těšetice

V říjnu roku 2003 bylo registrováno občanské sdružení Těšetický golfový klub na Ministerstvu vnitra České republiky. Přijat do České golfové federace však byl až roku 2005.

V areálu, který klubu pronajímá společnost ARES 96, s.r.o., se nyní nachází devítijamkové hřiště, dvě víceúčelová hřiště pro míčové hry hrané především přes síť a fotbalové hřiště. Areálem také prochází cyklostezka. Hřiště se nachází ve vesnici Těšetice, vzdálené přibližně 10 km od Znojma.
Golf Automotodrom

Akciová společnost Golf resort Brno CZ se od svého vzniku v roce 2002 zabývá správou devítijamkového hřiště nedaleko Brna. Hřiště je však vlastnictvím Automotoklubu Masarykův okruh Brno. Hřiště se nachází uvnitř Masarykova okruhu. Proto také jeho domovský klub nese název Golf klub Automotodrom Brno, zkráceně jen Golf klub GKA Brno. Golf si tu mohou na rozdíl od mistrovských hřišť zahrát i začátečníci, kteří ještě nevlastní zelenou kartu. Společnosti Golf resort Brno CZ také patří indoor hala v Brně.




Valtický golfový klub

Občanské sdružení bylo zaregistrováno v září 2010. V současnosti má pouze 15 členů. Klub má smlouvu s několika indoorovými trenažéry v jeho blízkosti. Z outdoorových projektů je již zprovozněn driving range a pracuje se na otevření první devítky. Roku 2012 proběhlo slavnostní otevření prvních čtyř jamek a cvičného putting greenu.


5 ANALÝZA PROJEKTŮ
Následující část bakalářské práce se zabývá vlastní analýzou jednotlivých projektů a finančních podpor golfových resortů. Druhá polovina analýzy se věnuje interview s představiteli dvou golfových areálů JMK, kteří o dotace zažádali a zprostředkovatelské firmy.

Ostatní kluby o dotace nejeví zájem. Dle krátkých telefonátů s jejich manažery je důvodem nezájem, nebo názor, že na dotace dosáhne pouze státními organizacemi privilegovaná skupina a ostatní podnikatelé si musejí pomoci sami.


5.1 Evropské dotace
Programovací období EU trvá vždy 7 let. Česká republika vstoupila do Evropské unie roku 2004, kdy bylo programovací období let 2000 – 2006 téměř u konce. Prostor pro získání dotací z tohoto programu byl pouze 2 roky. Jak podotkl Mgr. Kučera z firmy Eurovision, získané peníze v přepočtu na rok v tomto období byly menší, než v současném programu. V prvním programovacím období bylo možné čerpat dotace v omezeném čase a s omezenými možnostmi výběru. Nynější období 2007 – 2013 se dalo snáze naplánovat, spravovat a kontrolovat.

O dotace z regionálních operačních programů mohou žádat pouze malí a střední podnikatelé. Nesmí se tedy jednat o podnik s více než 250 zaměstnanci, či nějakou větší síť podniků. Tento fakt byl blíže přezkoumáván např. v souvislosti s dotací pro kongresové centrum golfového hřiště Kaskáda. Výsledkem bylo potvrzení faktu, že se jedná o malý podnik.



SROP

Z programu SROP byly dotovány následující tři projekty:



Městské golfové hřiště Brno Jinačovice

Uznatelné náklady: 175 101 776 Kč

Výše podpory: 70 000 000 Kč  39,98%

Realizace: 1. 4. 2005 – 30. 4. 2006


Realizací projektu došlo k vybudování sportovně rekreačního areálu nadregionálního významu v klidové rekreační zóně umístěné v těsné blízkosti krajského města Brna. Základ areálu tvoří druhé 18 jamkové normované golfové hřiště v Jihomoravském kraji, doplněné o tréninkové golfové plochy, ubytovací zařízení kategorie hotel Garni first class s kapacitou 100 lůžek a restauraci s kapacitou 60 míst u stolu. Součástí projektu je také výstavba objektu technického zázemí areálu, zřízení přípojek inženýrských sítí, komunikačního napojení a úprava přilehlých ploch. 6
Realizátor projektu: GOLF BRNO a.s.


Yüklə 1,73 Mb.

Dostları ilə paylaş:
  1   2




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə