Výkladový slovník A
Yüklə 1,28 Mb.
|
WW-chromozom (ang. W-chromosome) Nepárový pohlavní chromozom (tzn. heterochromozom) u ptačího typu určení pohlaví. Vyskytuje se pouze v nepárové podobě a v kombinaci se Z-chromozomem určuje u ptáků samičí pohlaví. wadí (ang. ...) [čti: vádý], Viz "vádí". Watt (ang. ....) [čti: vat], základní jednotka SS pro výkon. Podle ČSN 01 1300 je definována jako "výkon, při němž se rovnoměrně vykoná práce jednoho joulu za jednu sekundu". Jednotka nese označení podle angl. fyzika J. Watta († 1819). SCS Wallace (ang. Wallace) [čti: volis], Alfred Russel Wallace (*8. 1. 1823 - †7. 11. 1913). Britský přírodovědec a cestovatel. Autor myšlenky o přírodním výběru jako metodě evoluce. S Charlesem R. Darwinem napsal práci o vzniku druhů, která byla přednesena 1858 v Londýně. Svým dílem The Geographical Distribution of Animals, které vyšlo 1876, se stal zakladatelem evoluční zoogeografie. Wallacea (ang. Wallacea)
Wallaceova linie (ang. .) [čti: volisova]. Viz "linie - Wallaceova". Wallaceovka (ang. ...) [čti: walceofka], Edgar Wallace. Hovorové označení pro dobrodružný román anglického spisovatele Edgara Wallacea [čti: volise] (*1. 4. 1875 - †10. 2. 1932). wandoo (ang. wandoo) Typ blahovičníkového lesa v jihozápadní Austrálii s porosty hlavně Eucalyptus redunca, akácií a jednoletých bylin. Roční srážky 450-700 mm. Směrem do vnitrozemí přechází do typu lesa jarrah. wapiti (ang. wapiti) [čti: wapity]. Název americké formy jelena podruhu Cervus elaphus canadiensis odvozený z indiánského jazyka. Washingtonská smlouva (ang. .) Viz "smlouva - Washingtonská". Weber (ang. Weber) M. Weber (* 1852 - † 1937), německý zoogeograf. Weberova linie (ang. .) Viz "linie - Weberova". whitecoat (ang. whitecoat) [čti: vajtkout]. Anglické označení pro kůži nebo kožešinu mláďat tuleňů, která je bílá. Dříve se používala na dámské límce a pláště. WHO (ang. WHO) Zkratka pro World Health Organisation = Světová zdravotnická organizace (SZO). Mezinárodní federace (je agenturou OSN) pro celosvětovou spolupráci a koordinaci aktivit v oblasti zdravotnictví, medicínského výzkumu apod. Stálý sekretariát WHO sídlí v Ženevě. PSM wholpin (ang. wholpin) Kříženec samce kosatky dravé a samice delfína skákavého. Hybrid vykazoval znaky, jež jsou "průměrem" obou rodičovských druhů. Například v čelistech mu vyrostlo 66 zubů, což je průměr zubů obou rodičů (delfín 88 a kosatka 44). Samice wholpina přivedla na svět mláďata po připáření samcem delfína skákavého. WIPO (ang. WIPO) Zkratka pro World I P Organisation = Světová organizace duševního vlastnictví. ...... WWF (ang. WWF) Zkratka World Wild Fund = Světový fond pro ochranu přírody.
XX (ang. X) (1) Označení pro X-chromozom. (2) Matematická značka pro římskou číslici 10. X-chromozom (ang. X-chromosome) Jeden ze dvou savčích gonozomů. Označení je odvozeno podle tvaru chromozomu, který má podobu písmene "x". Srovnej "XX chromozomy" a "Y-chromozom". xantorizmus (ang. xantorism) ....def......"..". Xenobióza/xenobiosa (ang. .) Ekologický vztah, kdy dochází k bydlení jednoho živočišného druhu v obydlí (např. hnízdě, noře) jiného druhu. xeno- (ang. xeno-) Předpona "cizo-". Xenofóbní (ang. xenophobious) Ekologické označení býložravého živočicha, který se živí výhradně rostlinami autochtonního původu a vyhýbá se druhům rostlin pocházející z jiných oblastí. xenogenní (ang. xenogenous) Starší označení pro "heterologní". xenolit (ang. xenolite) Úlomek cizorodé starší horniny začleněný do mladší a již utuhnuté horninové taveniny. Xenoparazit (ang. .) Cizopasník vyskytující se v neobvyklém hostiteli, např. zvířecí motolice u člověka. xerotermní (ang. xerotherm) Vázaný na značně suchá prostředí. XX chromozomy (ang. XX) Kombinace dvou X chromozomů v buňkách, která charakterizuje samičí (ženské) pohlaví. XY chromozomy (ang. XY) Kombinace dvou pohlavních chromozomů (X a Y) v buňkách, která charakterizuje samčí (mužské) pohlaví. Srovnej "XX chromozomy". xylofágní (ang. xylophagous) Živící se dřevem. xylomykofágní (ang. xylomycophagous) Živící se trouchnivým dřevem napadeným dřevokaznými houbami.
YY (ang. Y) Označení pro Y-chromozom. Y-chromozom (ang. Y-chromosome) Jeden ze dvou savčích gonozomů. Nepárový (tzn. heterochromozom) Y chromozom je v diploidním buněčném jádře odpovědný za vznik samčího (mužského) pohlaví u savčího typu určení pohlaví. Označení je odvozeno od jeho tvaru připomínajícího písmeno "y". Vyskytuje se vždy v nepárové dvojici s X-chromozomem. Srovnej "XX chromozomy". Yak (ang. yak) Viz "Jak". Yetti (ang. yetti) [čti: jety], sněžný člověk, sněžný muž. Domělý člověk žijící na jjz. vysokohorských svazích Himálaje. Yzop (ang. .) Rod dvouděložných rostlin z čeledi hluchavkovitých. Jde o aromatické byliny rodu Hyssopus, kterých je známo asi 15 druhů z mediteránní oblasti. Např. yzop lékařský (H. officinalis) se pěstuje jako koření nebo léčivá rostlina. Srovnej a nepleť s "Ezop". Z-chromozom (ang. Z-chromosome) Párový pohlavní chromozom (tzn. heterochromozom) u ptačího typu určení pohlaví. V diploidním buněčném jádře může být přítomen v kominacích jako pár ZZ (samčí pohlaví) nebo v nepárové kombinaci s W-chromozomem (ZW), která u ptáků určuje samičí pohlaví. zadní mozek (ang. .) Viz "mozek - zadní". zajetí (ang. .....) Chycení živočicha ve volné přírodě a jeho uvěznění člověkem. Často v souvislosti se zájmem o chov živočicha v podmínkách určovaných člověkem. zajíci (ang. Lagomorphs) Řád savců pro který jsou typické zdvojené horní řezáky (tzv. hlodáky), dlouhé ušní boltce a zadní končetiny výrazně delší než přední. Oči mají umístěné na bocích hlavy, což umožňuje rozhled v okruhu téměř 360 °. Do zajíců řadíme dvě čeledi - zajícovití a pišťuchovití. zajícovci (ang. .) .."..". zákon (ang. law) Normativní akt nejvyššího orgánu státní moci přijatý stanoveným způsobem (postupem stanoveným ústavou). Všechny zákony jsou publikovány ve Sbírce zákonů. - Autorský - ....def... - biogenetický - poučka, kterou formuloval německý biolog Ernst Haeckel; praví, že jedinec v průběhu ontogeneze opakuje ve zkrácené podobě jednotlivá vývojová stádia, jimiž procházel dotyčný druh v průběhu svého fylogenetického. OP - Copeův - viz "zákon o přespecializovanosti", - Cuvierův - viz "zákon korelační", - Dolloův - viz "zákon ireverzibility", - Haeckelův - viz "zákon biogenetický", - ireverzibility - poučka, kterou vyslovil belgický paleontolog Louis Dollo; praví, že jestliže v průběhu vývoje některé živočišné skupiny určitý orgán ztratí funkci a zakrní, pak v případě obnovení podmínek, za nichž se orgán uplatňoval, se tento nikdy znovu nevytvoří a jeho ztráta je kompenzována jiným řešením. OP - korelační - poučka, kterou vyslovil francouzský zoolog a paleontolog George Cuvier; praví, že změny v utváření jednoho živočišného orgánu jsou provázeny odpovídajícími změnami na jiných částech těla; tato skutečnost do jisté míry umožňuje rekonstrukci neúplných nálezů zoologických a paleontologických. OP - priority - nomenklatorické pravidlo, podle něhož z několika vědeckých pojmenování určitého druhu zůstává v platnosti to, které bylo uveřejněno tiskem jako první. Výchozí hranicí je v zoologii rok 1758, což je rok 10. vydání Linnaeova spisu Systema Naturae. V botanice je to rok 1753, což je rok vydání Linnaeova spisu Species Plantarum. OP - o přespecializovanosti - poučka, kterou vyslovil americký zoolog a paleontolog Edward Drinker Cope; praví, že jednostranný vývoj v určitém směru, nadměrná velikost nebo nadměrná specializovanost určitých orgánů se nakonec stávají svému nositeli neprospěšnými a mohou vést až k jeho zániku. , - O životním prostředí - .... zánártí (ang. tarsus) (1) Synonymum pro "hlezno". Krajina pánevní končetiny obratlovců kolem hlezenního kloubu. (2) Tarzus očních víček savců je dutá vazivová plochá destička až chrupavčité konzistence, která podpírá a zpevňuje horní i dolní víčko a uvnitř víčka vytváří plochou řadu několika desítek dlouhých těl mazových tarzálních (tzv. meibomských) žlázek. NSZ záření (ang. .) Proud vysoce energetických částic nebo vln. Elektromagnetické záření tvoří elektromagnetické vlny ve škále od krátkých až po dlouhé. Zahrnují rádiové vlny, mikrvlny, infračervené záření, viditelné světlo, ultrafialové záření, rentgenové a gamma záření. Nejvyšší energií disponuje krátkovlné elektromagnetické záření. zárodek (ang. ×××××) Viz "plod". záryk (ang. .) Mohutné zařvání jelena jako výzva k souboji. zásaditý (ang. .) ...def....."..". zástěrka (ang. .) Delší srst na svírce spárkaté zvěře. zebra (ang. zebra) Společné označení několika druhů lichokopytníků z rodu Equus, kteří mají charakteristické příčné černé pruhy na bílém podkladě srsti. Srovnej "zebroid" a "kůň" . zebras (ang. zebras)
zebroid (ang. .) Neplodný kříženec zeber a koní. Zebroid vznikl jako pokus o získání mezidruhového křížence, který by zdědil odolnost vůči tropickým chorobám po zebrách a byl by silný a ovladatelný jako kůň. Zebroidi však mají divokou povahu po zebrách a jsou náchylní k chorobám jako koně. zemědělství (ang. .) .....def...."..". Země (ang. Earth) ...def....."..". zetland (ang. zetland) Kříženec zebry a shetlandského ponyho. zdatnost (ang. fitness) Příspěvek jedince populaci potomků ve vztahu k příspěvku ostatních jedinců dané populace. Poměrný příspěvek jedince do fondu genů následující generace. zdechlina (ang. .) Tělesné pozůstatky uhynulého živočicha. zdivočelý (ang. .) Viz "druh - zdivočelý". zebu (ang. zebu) (1) Souborný název ras domestikovaného sudokopytníka z čeledi turovitých, vyšlechtěných v Asii a Africe. Zebu se vyznačují dlouhými vztyčenými rohy, tukovým hrbem na hřbetě, sraženou zádí, velkými ušnímii boltci a mohutným lalokem pod krkem. Nejčastěji mají šedožluté sbarvení těla. Zebu byl vyšlechtěn z dnes již vyhynulé indické formy pratura (Bos primigenius). Na základě křížení zebu s evropskými plemeny skotu byla vyšlechtěna řada masných plemen skotu.
zeugopodium (ang. .) Kosti předloktí, kosti bérce čili holeně. Viz "schema stavby končetiny". OP značkování (ang. .) (1) Metoda trvalé nebo dočasné evidence jedinců. Trvalé značkování se provádělo zejména tetováním, vypalováním či vrubováním. Dnes se u živočichů uplatňuje značkování pomocí čipu, který se zavede pod kůži. Přechodné značkování se provádí vystřihováním čísel do srsti, popisováním barvami či implantaci vysílačky do těla. Za značkování považujeme i nastřelení naušnic nebo různých identifikačních známek. (2) Způsob chování živočichů, při kterém dochází k poznamenání předmětů v prostředí. - pachové - Způsob chování, při kterém je vylučován pach sloužící k označení příslušnosti jedince nebo předmětu. Pach může být vytvářen močí nebo výměškem pachových žláz. znak (ang. sign) Charakteristická vlastnost; názorný reprezentant objektů. - primární pohlavní - přítomnost pohlavních orgánů, určují pohlaví jedince. - sekundární pohlavní - přítomnost nepohlavních orgánů, specifických pro dané pohlaví (u samců např. parohy, silnější svalovina; u samic např. nevýrazné zbarvení, subtilnější postava). Znaky jiniž se samci vzhledově liší od samic. - určovací - ........... - ××××× - ..... zoantropie (ang. zoantrophy) Označení pro zvláštní vztah člověka a zvířete, představující nejčastěji proměnu člověka ve zvíře. Tato proměna je známá zejména z mýtů, lidových pověstí a pohádek. V užším pojetí může zoantropie představovat i jistý druh "duchovní identity" mezi člověkem a zvířetem, spočívající v promítání psychických obsahů člověka do zvířecí bytosti. MČSE zodiac (ang. zodiac) Viz "zvěrokruh". zonace (ang. zonation) Pásmovitost. Typické rozložení druhů do pásem podle gradientů prostředí. Pásovité uspořádání rostlinstva a živočišstva na zemském povrchu rovnoběžně s rovníkem. Každá zóna je charakterizována určitým množstvím sluneční energie podle pohybu Země ve vztahu k Slunci. zóna (ang. zone) - adaptační - životní prostor organizmu v prostředí, ve kterém je schopen udržovat ekologickou stabilitu. Pojem hraje důležitou roli v evoluční teorii. Protože se adaptační zóny mění v průběhu času (většinou jsou užší), musí všeobecně následovat změna v životě, případně specializace jednotlivých oraganizmů. Evoluční účinek má přirozeně také přechod organizmu do nové adaptační zóny, přičemž musí být dána možnost preadaptace. zonopodium (ang. .) Pletenec končetiny (p. hrudní, p. pánevní). Viz "schema stavby končetiny". OP zoo- (ang. zoo-) řec. předpona odvozená od slova zóon [čti: dzóon] s významem - živočich, živý tvor. S významem slova zóos [čti: dzóos] se používá jako předmět (např. zoologie) nebo jako vlastnost odvozeného slova (např. zoohormon, zoospora). SCS ZOO (ang. ZOO) Viz "zoologická zahrada". zoocenóza (ang. zoocenosis) Živočišná část biocenózy. Společenstvo živočichů. zoocid (ang. ..) Prostředek, přípravek, chem. látka určené k hubení živočichů. Zoocidy se využívají zejména v zemědělství. zooedafon (ang. .) Společenstvo živočichů žijících v půdě. Podle velikosti živočicha se dělí na mega- (př. krtek), makro- (př. žížala) a mikroedafon (př. chvostskok). zoofág/zoofágní (ang. .) Organizmus (živočich) živící se živočišnou potravou, příp. živočich živící se živočichy jiného druhu. Zoofágové se dělí na dvě skupiny: predátory a parazity. Srovnej "fytofág". zoofilie (ang. .) Sexuální úchylka člověka charakterizována vzrušováním a ukájením pohlavního pudu pohlavním stykem se zvířaty. MČSE zoofobie (ang. .) Porucha myšlení a emocí charakterizována chorobným strachem ze zvířat. Podle povahy zvířete rozlišujeme např. arachnofóbie, rodentofóbie, musofobie, equinofobie a další. zoogeneze/zoogenese (ang. .) Vývoj (fylogeneze) živočišstva. zoogeografické pravidlo (ang. .) Ekologické pravidlo formulující závislosti teplokrevných živočichů na geografických, hlavně klimatických podmínkách. Viz "pravidlo". zoogeografické členění (ang. .) Viz "členění - zoogeografické". zoogeografická oblast (ang. .) Viz "oblast - zoogeografická". zoogeografie (ang. zoogeography) Obor, nauka zabývající se zeměpisným rozšířením živočichů na Zemi. Hraniční disciplína mezi geografií a zoologií. zoohormon (ang. ..) Živočišný hormon. Viz "Hormon". zoohygiena (ang. .) Obor veterinárního lékařství, který se zabývá vlivem činitelů vnějšího prostředí (teploty, vlhkosti, slunečního záření) na zdraví a užitkovost zvířat. MČSE zoolatrie (ang. .) Viz "animalizmus". zoopaleontologie (ang. .) Část paleontologie, která se zabývá studiem fosilních živočichů a jejich zbytků. Podle velikosti zkoumaných zbytků se dělí na mikrozoopaleontologii a makrozoopaleontologii. Podle systematického hlediska se dělí na paleovertebratologii a paleovertebratologii. Viz také "paleozoologie". zoochorie (ang. zoochory) Přenos organizmů prostřednictvím živočichů. Semena a plody rostlin, popř. drobní živočichové mohou být přenášeni buď na povrchu těla (tzv. epizoochorie, exozoochorie), nebo v trávicím traktu (endozoochorie). zoolog (ang. zoologist) Každý, kdo se zabývá studiem živočichů, ať jako profesionál nebo amatér. Odborník v zoologii. zoologie (ang. zoology) .. def.. "..". zoologická zahrada (ang. zoological garden) Zařízení určené k chovu divokých zvířat. Zvířata jsou chována v klecích, voliérách, teráriích, nebo na velkých volných prostranstvích v podmínkách připomínající přirozené podmínky druhu. zoomorfizmus (ang. .) Připisování zvířecích vlastností reálným či fantastickým objektům; zobrazování nadpřirozených sil a bohů ve zvířecí podobě. zoonóza (ang. .) Nemoc živočichů přenosné přirozenou cestou na člověka, u které zpravidla nedochází k dalšímu přenosu z člověka na člověka. Člověk se nakazí buď přímo od zvířete, např. kousnutím, nebo kontaminovanými potravinami a předměty, prachem obsahujícím infekční agens, živými vektory ap. zootechnika (ang. .) Nauka o chovu a produkci hospodářských zvířat. MČSE - obecná - Studuje fylogenii a užitkové schopnosti hospodářských zvířat a na základě poznání biologických a hospodářských zvláštností jednotlivých druhů a plemen zvířat rozpracovává obecné principy a metody ke zvyšování jejich reprodukčních schopností. - speciální - Zabývá se technikou chovu jednotlivých druhů a užitkových směrů hospodářských zvířat, přičemž využívá poznatky obecné zootechniky. zootomie (ang. zootomy) Anatomie živočichů, kromě člověka. zornice (ang. ) Panenky oční; pupila, zřítelnice. Kruhovitý otvor ve středu oční duhovky. způsob (ang. .) .."..". - života - (1) souhrn jevů individuálního života živočichů, např. přijímání potravy, rozmnožování, pohyb, chování, vztah k prostředí a k ostatním organizmům v něm se vyskytujícím. (2) Funkce živočicha v ekosystému. způsobilost (ang. fitness) Viz "zdatnost". zrak (ang. sight) Smyslové ústrojí živočichů sloužící k vnímání světla, barvy, tvaru a k orientaci v prostoru. Orgánem zraku je oko. zřítelnice (ang. .) Viz "zornice". zub (ang. tooth) .."..". - kousací - ....def. u býložravců..... - moudrosti - lidové označení pro třetí stoličky (horní i dolní) člověka, vyznačující se velkou variabilitou tvaru, velikosti a počtu kořenů. Prořezávají se mezi 18. až 25. rokem života, v některých případech se neprořežou vůbec. MČSE - třenový (ang. premolar) - ....def. ..... - tuberkulosektoriální - vývojové stadium při vzniku savčích zubů s více hrboly, které následuje po trituberkulárním stadiu, kdy jsou již vytvořeny jednotlivé hrboly na skusné ploše, tj. protoconid, talonid, hypoconid, hypoconulid a entoconulid. - žvýkací - ....def. u býložravců..... zubní oblouk (ang. arcade) Viz "oblouk - zubní". zubní vzorec (ang. dental formula) Přehledné vyjádření celkového počtu zubů a rozestavění jednotlivých typů (tj. řezáků, špičáků, třenových zubů a stoliček) v horní a dolní čelisti. Vzorec má podobu zlomku, kde v čitateli je uvedena polovina horního a ve jmenovateli polovina dolního zubního oblouku. zubr (ang. .) Velký přežvýkavý sudokopytník z čeledi turovitých. Zoologický název Bison bonasus. zubrobizon (ang. wisent-bison) Kříženec bizona a zubra, který je opět schopen plodit rozmnožování schopné potomstvo. Produkce zubrobizonů vedla v 20. století k záchraně zubra evropského před vyhynutím. zvěrokruh (ang. .) Dělení dráhy zdánlivého oběhu Slunce kolem Země na 12 částí po 30°, pojmenovaných podle souhvězdí ležících v jejich blízkosti. MČSE zvěrolékařství (ang. .) Viz "lékařství - veterinární". zvěř (ang. game species) Divoce žijící druhy živočichů, které mají nebo měly význam z hlediska myslivosti. - jelení - ...def.... - kožešinová - ...def.... - spárkatá - ...def.... - vysoká - ...def.... zvěřina (ang. ) Poživatelné maso ulovené srstnaté a pernaté zvěře. Výživné, lehce stravitelné, charakteristické vůně a chuti. MČSE zvíře (ang. animal) Zoologicky jde o nesprávné označení živočicha. Obecně se užívá jao souhrnné označení pro větší živočichy, zvláště savce. zvířetník (ang. .) Viz "zvěrokruh". zvl. (ang. .) Zvláště. zvuk (ang. sound) Mechanické vlnění šířící se pružným prostředím (plyny, kapalinami, pevnými látkami). Rychlost šíření zvuku záleží na teplotě a na prostředí. Srovnej "tón". - slyšitelný - pásmo s frekvencí mezi infrazvukem a ultrazvukem, které je člověkem slyšitelné. zvukovod (ang. .....)
zvyk (ang. .) Chování charakterizované vysokou mírou osvojení, které se formuje cvičením (opakováním). Jeho hlavním znakem je zautomatizovaná činnost, která není doprovázena vědomou kontrolou. Angloamerické literatura užívá pojem "habit", který svým širším významem sbližuje zvyk s návykem. zygota (ang. zygote) Diploidní buňka, vznikající splynutím dvou gamet (obvykle jedné samičí a druhé samčí). B-H-T
Žž. (ang. F) Zkratka pro "ženský"; ženský rod. žaludek (ang. stomach) ................ želva (ang. turtle) ...def....."..". Ženeva (ang. .....) ................ žíla (ang. .)
žíně (ang. .....) ...def. ...."..". živ. (ang. .) Životný. živočich (ang. animal) ...def. ..."..". - škodlivý - ....def. .... - užitečný - živočich, který poskytuje člověku bezděčně prospěch, aniž si to člověk uvědomuje nebo o to usiluje. - užitkový (ang. productive animal) - živočich, kterého člověk chová, záměrně šlechtí a využívá jich. Poskytuje člověku přímý užitek buď produkty svého těla (maso, mléko, tuk, vejce, med, včelí vosk, vlna, kožešina, peří, hedvábí), nebo určitými úkony podmíněnými konstitucí, kondicí a funkcí nervového systému (tah, nošení břemen, hlídání, stopování atd.). živorodost (ang. ......) ......def. ....."..". žláza (ang. gland) ...def...... - mazová - ....... - mléčná - ....... - pachová - ....... - slinná - ....... - podocasní - Rozšířená kožní žláza pod kořenem ocasu. ........ ... živá fosilie (ang. .) Populární označení pro recentní druh organizmu se znaky fylogeneticky staré skupiny, který se v určitém refugiu udržel, zatímco ostatní příbuzné druhy vymřely v minulých geologických dobách. Př,: haterie na Novém Zélandě; latimerie v hlubinách Indického oceánu. život (ang. life) .....def......"..". životní cyklus (ang. living cycle) Viz "cyklus - životní". životní prostředí (ang. environment) Viz "prostředí - životní". Použitá literatura a její zkratky užité ve slovníku: B-H-T Begon, M., Harper, J. L. & Townsend, C. R. (1997): Ekologie - jedinci, populace a společenstva. Olomouc, VUP, 949 s. ED Encyklopedie Diderot. SCS Klimeš, L. (1981): Slovník cizích slov. Praha, SPN, 816 s. KZ Kronika země. ××××× M-H-S Máchal, A., Husták, J. & Slámová, G. (1997): Malý ekologický a environmentální slovníček. Brno, Rezekvítek, 56 s. MČSE Říman, J. (ed.) (1987): Malá Československá encyklopedie. Praha, Academia, 6. svazků. NSZ Kudrna, K. (ed.): Naučný slovník zemědělský. Praha, SZN. 13 dílů. OP Opatrný, E. (1993): Slovníček odborných termínů z vertebratologie. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 68 s. OTTO Bulisová, J. (2003): Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Ottovo nakladatelství. Praha PSM Vokurka, M., Hugo, J. a kol. (1998): Praktický slovník medicíny. Praha, Maxdorf, 490 s. Web sloužící jako zdroj pro podobu doc: http://www.savci.upol.cz/faq/gloss/a.htm Yüklə 1,28 Mb. Dostları ilə paylaş:
|