Výstava Diktatura versus naděje. Pronásledování římskokatolické církve V Československu 1948–1989
Yüklə 33,14 Kb. Pdf görüntüsü
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Projekt je možno podpořit zasláním příspěvku na konto Hospicu na sv. kopečku u Olomouce ( 43-6322140257/0100 ), kde
- Metropolitní kapitula u sv. víta v Praze národní archiv Historický ústav akademie věd České republiky
- Další informace http://www.ustrcr.cz/ http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivkPr/ Diktatura versus
- D i k tat u r a v e r s u s n a D ě j e
| D i k tat u r a v e r s u s n a D ě j e výstavu u příležitosti roku víry a 1 150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u sv. víta uspořádaly archiv kanceláře prezidenta republiky Ústav pro studium totalitních režimů t ato výstava je součástí dlouhodobého výstavní- ho projektu, jehož první část, zachycující 50. léta 20. století, byla veřejnosti představena na podzim roku 2009 v pražském Strahovském klášteře a poté putovala po českých a moravských diecézích. V letech 2011–2012 rozšířil autorský tým její časový záběr o léta šedesátá až osmdesátá a profiloval ji také jako podnět k zamy- šlení nad úlohou duchovních tradic v životě národa. Takto byla poprvé prezentována v listopadu loňského roku na Papežské univerzitě Svatého Kříže v Římě. Současná expozice, která měla premiéru při letoš- ní cyrilometodějské pouti na Velehradě, představuje závěrečný díl tohoto projektu a je nejen mou povin- ností, ale především ctí poděkovat touto cestou svým obětavým spolupracovníkům, archivářům, histori- kům, kněžím, řeholníkům a řádovým sestrám, všem, kteří byli ochotni pomoci, všem, kteří výstavu podpo- řili. Je zejména jejich zásluhou, že se podařilo tento výstavní projekt realizovat na vysoké odborné úrov- ni a zároveň i občanským a neziskovým způsobem.
archiv Historický ústav akademie věd České republiky
složek katolický týdeník Centrum aletti kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje na velehradě kongregace Milosrdných sester sv. karla Boromejského v Praze
expozice v Mladotově domě na Pražském hradě (vikářská ulice č. 37) je otevřena denně od 10.00 do 16.00 hod. vstup volný Návštěvníkům rovněž nabízí • Originály unikátních dokumentů a dobových foto- grafií z tajných archivů Státní bezpečnosti. • Komponovaný poslechový pořad veršů a vzpomí- nek na 50. léta 20. století (mj. břevnovského opata Jana Anastáze Opaska, kapucína Jana Jiřího Víchy či „knížete české poezie“ Jana Zahradníčka) v po- dání Jana Hartla a Alexeje Pyška. • Videoprojekci připravenou v rámci projektu orál- ní historie Ústavu pro studium totalitních režimů zachycující např. svědectví Jana Rybáře o tajném kněžském svěcení ve vězení, člena Tovaryšstva Je- žíšova Josefa Cukra o jáchymovské Věži smrti a kar- melitky Anny Magdaleny Schwarzové o Chartě 77 a nevyhnutelnosti střetu s komunistickým reži- mem. • Pracovní listy k doplnění výuky historie pro starší žáky a studenty středních škol. Další informace http://www.ustrcr.cz/ http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivkPr/ Diktatura versus naDěje Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948–1989 Mladotův dům na Pražském hradě 11. říjen – 28. listopad 2013 ČestnOu záštitu naD výstavOu Převzali Miloslav kardinál vlk emeritní arcibiskup pražský jan Graubner arcibiskup olomoucký a metropolita moravský václav Malý světící biskup pražský jiří Drahoš předseda akademie věd České republiky Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze Metropolitní kapitula u sv. Víta Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze Metropolitní kapitula u sv. Víta D i k tat u r a v e r s u s n a D ě j e Útok proti klášterům zname- nal rovněž nevratné kulturní ztráty (klášter Kadaň, 1950) Arcibiskup pražský a primas český Josef Beran strávil v internaci 16 let D ějiny 20. století přinesly nejen rozvinutí mnoha vymožeností moderní civilizace, ale také opako- vané ohrožení základních lidských práv a hodnot. Zvláště destruktivně v celosvětovém měřítku se při- tom projevily nacismus a komunismus jako politická hnutí a režimy zaměřené systematicky na duchovní podrobení jedince. Přitom se ukázalo, že po likvida- ci demokracie a občanských práv přišly zejména za vlády komunistů na řadu v rámci manipulace s lidmi tradiční základní hodnoty spojené s křesťanstvím. Totalitní režimy si kladly za cíl proniknout – obrazně řečeno – až do duše obyvatel a prosadit tím definitiv- ně svou despocii. Pro československé komunisty představovala zá- sadní překážku pro totalitní režim římskokatolická církev, která se v podmínkách poúnorového Česko- slovenska vlastně ocitla v postavení zajatce. Věřící i kněží žili v režimu, který proti nim v podstatě vedl zákeřný vícegenerační boj. V tomto zápase křivícím charaktery se pouze měnily prostředky nátlaku ze strany režimu. Ačkoli se tato složka novověkých čes- kých dějin týkala velkého množství lidí a zanechala mnoho morálních a materiálních škod, nebyla veřej- ností po roce 1990 ještě komplexnějším způsobem doceněna a reflektována. Cílem výstavního projektu je proto představit odborné a laické veřejnosti hlavní specifika proticírkevního boje komunistického státu, přiblížit analytickým historickým způsobem hlavní rysy nátlaku a vytvořit tak rámec pro hlubší reflexi našich nedávných dějin.
o únoru 1948 začal komunistický režim omezo- vat spektrum církevních aktivit, na jaře 1949 pak byla pro řízení boje proti církvi zřízena zvláštní ope- rativní komise KSČ, tzv. církevní šestka. V první fázi mělo být dosaženo rozkolu uvnitř církve za pomoci tzv. vlasteneckých kněží, kolaborujících s režimem. Podzim 1949 přinesl sérii zákonů, které znamenaly totální podřízenost církevních struktur státu, a taže- ní proti církvi v roce 1949 pak vrcholí tzv. číhošťským zázrakem, stojícím na počátku masivního pronásle- dování církve. Jeho součástí byla násilná izolace biskupského sboru od věřících, uvěznění či internace biskupů, přerušení diplomatických styků s Vatikánem a po- litické monstrprocesy. V prvním z nich byli souzeni představitelé mužských řeholí a katoličtí teologo- vé a byl doprovázený propagandistickou kampaní líčící kláštery jako špionážní centra připravující se na ozbrojený boj. Celkově bylo v českých zemích do roku 1968 odsouzeno 355 řeholníků na 2 106 let a 1 měsíc, třikrát byl vynesen rozsudek doživotí. Pod krycím názvem „Akce K“ následoval útok na kláštery mužských řeholí v noci ze 13. na 14. 4. 1950; zadržení řeholníci byli převezeni do „centralizač- ních“ klášterů a do „internačního“ kláštera v Želivi. Druhá fáze útoku pak proběhla koncem dubna; cel- kově „Akce K“ postihla v českých zemích 1 240 ře- holníků. Internace řeholních sester byla rozplánová- na do více etap a probíhala od léta 1950. Po politickém uvolnění 60. let nastupuje éra „nor-
malizační“, která se velice de- struktivně podepsala na spole- čenském, duchovním a morál- ním vývoji země. Komunistický režim vybudoval důmyslný sys- tém dohledu státu nad fungová- ním církve, státní orgány řídily veškeré dění v církvi. Křesťané však dokázali žít své „tajné ži- voty“, vznikají tajná duchovní centra, rozvíjí se samizdat, ros- te aktivita tzv. podzemní církve. Druhá polovina 80. let byla ve znamení aktivizace neoficiálního i oficiálního církevního života. K nej- významnějším vystoupením věřících patří poutní slavnosti v červenci 1985 na Velehradě a petice za náboženskou svobodu moravského katolického akti- visty A. Navrátila z roku 1988, kterou podepsalo přes 600 000 občanů. V době komunistické vlády bylo popraveno, umučeno nebo zemřelo na následky vyšetřování a věznění nejméně 73 katolických křesťanů – 1 biskup, 2 kanovní- ci, 33 diecézních kněží, 16 ře- holníků, 2 řeholnice a 19 laiků. Sledováni tajnou policií: Miloslav Vlk, Augustin Navrátil, Anna Magdalena Schwarzová (ABS) Číhošťský farář Josef Toufar zemřel 25. 2. 1950 na následky brutálních výslechů Státní bezpečnosti Yüklə 33,14 Kb. Dostları ilə paylaş:
|