William Shakespeare Romeo a Julie 1 Moliére Lakomec 2



Yüklə 125,2 Kb.
səhifə1/7
tarix17.11.2018
ölçüsü125,2 Kb.
  1   2   3   4   5   6   7



Knihy 1

William Shakespeare – Romeo a Julie 1

Moliére – Lakomec 2

Alexandr Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin 3

Emil Zola – Zabiják 4

N.V. Gogol – Revizor 5

Edgar Alan Poe – Jáma a kyvadlo 6

Ernest Hemingway – Stařec a moře 7

John Steinbeck – O myších a lidech 8

Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid 9

Erich Maria Remarque – Nebe nezná vyvolených 10

Romain Rolland – Petr a Lucie 11

Viktor Dyk – Krysař 12

Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky 13

Ota Pavel – Smrt krásných srnců 14

Karel Čapek – R.U.R 15

Karel Čapek – Bílá nemoc 16

Karel Čapek - Krakatit 17

Karel Poláček – Bylo nás pět 18

Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma 19

Michal Viewegh – Báječná léta pod psa 20

Autoři 21

William Shakespeare 21

Moliére 23

Alexand Sergejevič Puškin 23

Emil Zola 25

Nikolaj Vasiljevič Gogol 25

Edgar Alan Poe 26

Ernest Hemingway 27

John Steinbeck 28

Erich Maria Remarque 28

Romain Rolland 30

Viktor Dyk 30

Bohumil Hrabal 32

Ota Pavel 32

Karel Čapek 34

Karel Poláček 36

Jan Otčenášek 36

Michal Viewegh 38

Období 39

Starověk (Antika) 39

Středověk 39

Renesance a humanismus 39

Baroko 40

Klasicismus a osvícenství 40

Romantismus 40

Národní obrození 42

Realismus a česká literatura 2. pol. 19. Stol 42

Přelom 19. a 20. stol 45

Meziválečné období 46

50. – 80. léta 47

Knihy

William Shakespeare – Romeo a Julie


Literární druh: drama

Žánr: tragédie

Téma: Milostný příběh 2 lidí, jejichž láska překonala nenávist rodů, rodiče si ale jejich sňatek nepřejí.

Záměr autora: Poukázat na absurditu nenávistí dvou rodů a lásku, která je silnější než cokoli jiného

Hl. hrdina: Romeo Montek a Julie Kapuletová

Vypravěč: není

Postavy: Romeo, Julie, jejich rodiče a příbuzní, chůva, kněz

Kompozice: próza, chronologická, prolog a 5 dějství

Lit. Kontext: Odehrává se v italské Veroně, nespecifikováno kdy.

Slovní zásoba: výše postavení mluví ve verších,

Děj


Ve městě Verona, žily 2 znepřátelené rody, Kapuleti a Montékové jejich nenávist sahala tak dávno, že si nikdo nepamatoval, proč se nemají rády. Romeo se dostane na ples Kapuletů, kde spatří Julii, láska na první pohled. Romeo zpívá ódy Julii pod oknem v noci. Následující den kněz Vavřinec oba oddá.

Tybalt, Juliin bratranec, zabije Romeova společníka Merkucia, a Romeo za to zabije Tybalta, za což je vyhoštěn z Verony. Další den otec Julie jí oznámí, že zítra bude svatba s Paridem. Julie nesouhlasí a poprosí Vavřince o pomoc, ten ji dá nápoj, po kterém bude vypadat mrtvá. Julie ho vypije a je pohřbena, Romeo se to dozví. Ovšem už se k němu nedostane posel se zprávou, že Julie není doopravdy mrtvá. Koupí si jed a jde k Juliině hrobce, cestou potká Parida a v souboji ho zabije, vidí mrtvou Julii, vezme si jed. Julie se probouzí, ale Romeo je mrtvý, vezme jeho dýku a probodne se.

Vavřinec to v závěru všem vysvětlí, co se stalo, a oba rody se spřátelí a postaví zlaté sochy Romea a Julie.

Moliére – Lakomec


Literární druh: drama

Žánr: (kritická) komedie

Téma: Příběh lakomého Harpagona, který má raději své peníze než všechny ostatní včetně syna

Záměr autora: Poukázat na deformaci osobnosti, charakteru a mezilidských vztahů penězi. Zesměšňuje maloměšťanství, pokrytectví a touhu po penězích

Hl. hrdina: Harpagon – lichvář, lakomec. Pro peníze obětuje cokoli

Vypravěč: není

Postavy: Harpagon, Kleantes – Harpagonův syn jeho pravý opak, Čipera (Šindel, Štika) – oddaný Kleantovi, Mariana – stará se o svou nemocnou matku, zamilovala se do Kleanta, Valér – sluha Harpagona, Eliška – dcera harpagona, Anselm

Kompozice: prozaická, chronologická

Slohový postup: vyprávěcí

Lit. Kontext: Paříž roku 1670

Slovní zásoba: spisovná

Děj


V Paříži roku 1670. Bohatý Harpagon je nechutně lakomý. Omezuje vlastní děti, které si půjčují odjinud a žijí na své poměry velmi skromě. Kleantes i Eliška jsou opakem otce. Kleantes je zamilován do Mariany, která se stará o svou nemocnou matku. Eliška je zamilována do Valéra, sluha Harpagona.

Když Kleantes požádá otce o svolení vzít si Marianu, odpoví mu, že Marianu si vezme on, a Kleantese provdá za bohatou vdovu, Elišku zase za vdovce Anselma. Kleantův sluha Čipera ukradne Harpagonovi jeho truhlu, ten je vzteky bez sebe. Kleant navrhne, že mu truhlu vrátí, pokud mu dovolí si vzít Marianu.

Nakonec se ukáže, že Mariana a Valér jsou sourozenci a děti Anselma, bohatého šlechtice, které kdysi přepadli piráti, a od té doby každý myslel, že zbytek rodiny je mrtvý. Harpagon pochopí, že nebude muset dávat žádné věno, své bohatství dostane zpět a sňatku svolí. Valér si vezme Elišku a Kleantes Marianu.

Alexandr Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin


Literární druh: lyrickoepický

Žánr: veršovaný román

Téma: Příběh marnotratného Evžena, který si užívá a nechce se usadit, když je možnost, pak už je pozdě

Záměr autora: Poukázat na „zbytečnost“ výše postavených ruských lidí, kteří nevědí co dělat a nic dělat nechtějí, a protloukají se životem, jak je vede. Na lidskou vlastnost, že nevíme co můžeme ztratit dokud to neztratíme, a chceme co mít nemůžeme.

Hl. hrdina: Evžen Oněgin - sukničkář

Vypravěč: někdy vstupuje do děje

Postavy: Evžen Oněgin – ztrácí smysl života

Vladimír Lenský – protiklad Oněgina, jeho dobrý přítel, přesto je Oněginem zabit

Taťána – zamilovaná do Oněgina, idolem žen, má všechny dobré ženské vlastnosti

Olga – sestra Taťány, snoubenka Lenského



Kompozice: básnická, výše postavení lidé mluví ve verších (8-9 slabičných veršů), pravidelný rým

Slohový postup: vyprávěcí

Lit. Kontext: Rusko - Petrohrad, venkov, Petrohrad

Slovní zásoba: pravidelný rým

Děj


Evžen Oněgin, ruský básník, který po celý den nic nedělá, po nocích navštěvuje večírky, ale ani to ho už nebaví, po smrti strýce, po kterém zdědil venkovské sídlo, se tam přestěhuje, kde pozná Lenského, pravý opak Oněgina, romantik a také básník. Lenský Oněgina přivede k rodině Larinů a seznámí ho se všemi včetně Olgy, své lásky. U Laurinů pozná Taťánu, která se do něho zamiluje a posílá mu milostné dopisy. Oněgin to ale chladně odmítá.

Jednou jsou pozvaní k oslavě svátku Taťány, aby Oněgin dokázal, že k Taťáně nic necítí, celý večer svádí Olgu, to Lenského naštve, a vyzve Oněgina na souboj, ve kterém je zabit. Oněgin po tom odchází pryč.

Po 10 letech potloukání se Ruskem se vrací do Petrohradu, kde potkává Taťánu vdanou za bohatého šlechtice. Oněgin ji chce získat pro sebe, píše jí milostné básně, a přestože Taťána Oněgina stále miluje, chce zůstat věrná svému muži, a tak Oněgina odmítá.




Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4   5   6   7


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə