Projekt: Svět práce v každodenním životě
Biologie pod mikroskopem
Gymnázium
Hranice
G
Gymnázium
Hranice
G
Laboratorní práce č. 11
Rostlinná buňka
-
Zelené rostliny patří podle způsobu výživy mezi organismy:
-
fotoautotrofní
-
fotoheterotrofní
-
chemoautotrofní
-
chemoheterotrofní
-
Na rozdíl od živočišné buňky rostlinná buňka:
-
je vždy větší
-
obsahuje vakuoly
-
má celulózní buněčnou stěnu
-
dělí se výhradně mitózou
-
Pojmem buněčná šťáva rozumíme:
-
obsah vakuol
-
celý protoplast
-
základní cytoplazmu
-
obsah vakuol a lyzozómů
-
Kutin je součástí buněčných stěn krycích pletiv:
-
nadzemních orgánů rostliny, u nichž hlavně omezuje ztrátu vody transpirací
-
podzemních orgánů rostliny, přičemž zvyšuje jejich nasávací schopnost
-
kořenů
-
nadzemních i podzemních orgánů rostliny
-
Antokyany patří mezi:
-
barviva rozpustná ve vodě
-
barviva rozpustná v tucích
-
lipoproteiny
-
hydrochromy
-
karotenoidy
Řešení: 1A, 2BC, 3A, 4A, 5AD
-
Základními složkami buněčné stěny rostlinných buněk jsou:
-
celulóza, fosfolipidy
-
celulóza, suberin, kutin
-
celulóza, proteiny
-
celulóza, hemicelulózy, pektiny
-
Zkorkovatění buněčných stěn podmiňuje přítomnost:
-
kutinu
-
suberinu
-
pektinu
-
korku
-
škrobu
-
Pojmem buněčná šťáva rozumíme:
-
obsah vakuol
-
celý protoplast
-
základní cytoplazmu
-
obsah vakuol a lysozomů
-
Z následujícího vyberte membránové organely:
-
vakuoly
-
škrobová zrna
-
jaderná membrána
-
mitochondrie
-
endoplazmatické retikulum
-
chromozomy
-
Kutin je součástí buněčných stěn krycích pletiv:
-
nadzemních orgánů rostliny, u nichž hlavně omezuje ztrátu vody transpirací
-
podzemních orgánů rostliny, přičemž zvyšuje jejich nasávací schopnost
-
kořenů
-
nadzemních i podzemních orgánů rostliny
Řešení: 1A, 2B, 3A, 4ACDE, 5A
-
Tonoplast ohraničuje:
-
buněčné jádro
-
jadérko
-
vakuoly
-
protoplast
-
chloroplasty
-
Vyztužení buněčné stěny ligninem se označuje jako:
-
lignifikace
-
suberinizace
-
impregnace
-
inkrustace
-
Membrána chloroplastů je:
-
jednoduchá
-
dvojitá
-
trojitá
-
jednoduchá či dvojitá, v závislosti na intenzitě slunečního záření
-
Nejrozšířenější zásobní látkou zelených rostlin je:
-
rostlinný olej
-
škrob
-
glykogen
-
inulin
-
laminarin
-
Lístky měříku jsou vhodným objektem pro pozorování:
-
chloroplastů
-
chromoplastů
-
leukoplastů
-
krystalků inulinu
Řešení: 1C, 2A, 3B, 4B, 5A
-
Chloroplasty v jedné rostlinné buňce obvykle dosahují počtu:
-
několika
-
desítek
-
stovek
-
tisíců
-
Membrána chloroplastů je:
-
jednoduchá
-
dvojitá
-
trojitá
-
jednoduchá či dvojitá, v závislosti na intenzitě slunečního záření
-
Pojmem buněčná šťáva rozumíme:
-
obsah vakuol
-
celý protoplast
-
základní cytoplazmu
-
obsah vakuol a lyzozómů
-
Plastidy, ve kterých se hromadí škrob, se nazývají:
-
chloroplasty
-
chromoplasty
-
elaioplasty
-
amyloplasty
-
Thylakoidy jsou součástí:
-
buněčného jádra
-
plazmalemy
-
trachejí
-
chloroplastů
Řešení: 1B, 2B, 3A, 4D, 5D
-
Plastidy, ve kterých se hromadí škrob, se nazývají:
-
chloroplasty
-
chromoplasty
-
elaioplasty
-
amyloplasty
-
Zkorkovatění buněčných stěn podmiňuje přítomnost:
-
kutinu
-
suberinu
-
pektinu
-
korku
-
škrobu
-
Pojmem buněčná šťáva rozumíme:
-
obsah vakuol
-
celý protoplast
-
základní cytoplazmu
-
obsah vakuol a lysozomů
-
Thylakoidy jsou součástí:
-
buněčného jádra
-
plazmalemy
-
trachejí
-
chloroplastů
-
Základními složkami buněčné stěny rostlinných buněk jsou:
-
celulóza, fosfolipidy
-
celulóza, suberin, kutin
-
celulóza, proteiny
-
celulóza, hemicelulózy, pektiny
Řešení: 1D, 2B, 3A, 4D, 5D
-
Tonoplast ohraničuje:
-
buněčné jádro
-
jadérko
-
vakuoly
-
protoplast
-
chloroplasty
-
Lístky měříku jsou vhodným objektem pro pozorování:
-
chloroplastů
-
chromoplastů
-
leukoplastů
-
krystalků inulinu
-
Zkorkovatění buněčných stěn podmiňuje přítomnost:
-
kutinu
-
suberinu
-
pektinu
-
korku
-
škrobu
-
Na rozdíl od živočišné buňky rostlinná buňka:
-
je vždy větší
-
obsahuje vakuoly
-
má celulózní buněčnou stěnu
-
dělí se výhradně mitózou
-
Antokyany patří mezi:
-
barviva rozpustná ve vodě
-
barviva rozpustná v tucích
-
lipoproteiny
-
hydrochromy
-
karotenoidy
Řešení: 1C, 2A, 3B, 4BC, 5A
Laboratorní práce č. 11: Rostlinná buňka
Rostlinná buňka obsahuje jádro, které řídí chod celé buňky, a membránové organely, ve kterých probíhají metabolické procesy. Mezi zvlášť postavené organely patří mitochondrie a chloroplasty, které obsahují svou vlastní DNA a mohou se množit nezávisle na buňce. Říkáme jim semiautonomní organely. Dalšími organelami jsou endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuola, lyzozómy.
Mechorost rašeliníku se skládá ze dvou druhů buněk: ze zelených chlorocyst a bezbarvých hyalocyst. Hyalocysty mají za úkol jako malé nádržky s drobnými otvory zadržet vodu, a proto jsou oblíbenou přísadou do zeminy pokojových rostlin. Jsou dobře pozorovatelné pod mikroskopem.
Při zrání šípku se zelené chloroplasty mění na červené chromoplasty (zelené šípky zčervenají) a jsou dobře pozorovatelné pod mikroskopem.
Úkoly:
1. Pozorování buněk mechu měříku
2. Pozorování buněk rašeliníku
3. Pozorování plastidů v češulích šípku
Pomůcky:
Potřeby pro mikroskopování, stélka rašeliníku, měřík a češule šípku zralé i nezralé.
Úkol č. 1: Pozorování buněk mechu měříku
Postup:
Pinzetou utrhněte jeden čerstvý lístek (fyloid) měříku a zhotovte z něj vodní preparát. Pozorujte chloroplasty a zakreslete jejich rozložení v buňce.
Pozorování:
Závěr:
Shrňte poznatky, které jste získali v tomto úkolu laboratorní práce.Úkol č. 2: Pozorování buněk rašeliníku
Postup:
Ze stélky rašeliníku pinzetou utrhněte malý lístek a zhotovte suchý preparát. Pozorujte pod mikroskopem a viditelné chlorocysty a hyalocysty zakreslete.
Pozorování:
Schematicky zakreslete a popište pozorovaný preparát.
Závěr:
Shrňte poznatky, které jste získali v tomto úkolu laboratorní práce.
Úkol č. 3: Pozorování plastidů v češulích šípku
Postup:
Ze zelené a červené šešule šípku uřízněte tenké příčné řezy a dejte je do kapky vody na podložním sklíčku.
Pozorování:
Závěr:
Shrňte poznatky, které jste získali v tomto úkolu laboratorní práce.
Zdroje:
Hadač, Emil a kol.Praktická cvičení z botaniky. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1967.
Kincl, Lubomír a Chalupová, Vlastimila a kol.Biologie. Olomouc : Rubico, 1997. ISBN 80-85839-14-8.
Úvodní obrázek: Mgr. Ludmila Malá
Autoři: Ing. Pavla Plšková a Mgr. Jiří Horký
Dostları ilə paylaş: |