Biotop : rybníK

BIOTOP: RYBNÍK

Rybník je vodní biotop s menší rozlohou, většími teplotními rozdíly a nižším obsahem solí

než u moře. Jedná se o umělé víceúčelové vodní nádrže obvykle s přírodním, někdy však
i vybraným dnem, která akumuluje vodu pro různé účely. Může být napouštěcím zařízením libovolně napouštěn a vypouštěn, a je vždy uzpůsoben chovu ryb. Díky splavování látek z okolní půdy v něm dochází k bujnému růstu mikroskopických řas a planktonu, který slouží rybám jako potrava. V poměrně mělké a prosluněné vodě však kolísá teplota a s ní i obsah kyslíku. Proto není vhodná pro chov druhů náročných na kyslík.

Spolu s jezery a bažinami nazýváme rybníky vody spící a řeky spolu s potoky vody živé.

Rybníky mohou ojediněle tvořit i rybniční soustavy. Pro zřizování rybníků je vhodné umístit je v blízkosti vhodného vodního zdroje. První písemná zpráva je zaznamenána v listině kladrubské z roku 1115.
Hráz je nejdůležitější a nejnákladnější součást rybníka. Má za úkol bezpečně zadržet stanovené množství vody při tzv. normální úředně povolené hladině.

Součástí výstavby rybníka je úprava jeho břehů a dna. Reliéf má být plochý s mírným odklonem k výpusti.

Nádržní prostor je rozdělen podle účelu na 1 nebo více částí, vodní režim je sezónní, vyžaduje pravidelné vypouštění i osušení dna – zimování nebo letnění.

Hnojení – opatřeni určené ke zvyšování produkce rybníka /hnojiva statková
i průmyslová/.

Zimování – ponechaní rybníka přes zimu bez vody pro provzdušnění dna a urychlení mineralizace organických látek. Ničí se tam škůdci, choroboplodné zárodky, škodlivé rostliny. Rybniční půda se zkypří a provzdušní.

Letnění – vypuštěný rybník během letního období zaroste bylinami, které se
po napuštění stávají zdrojem potravy.
Dělení rybníků:

Podle polohy: lesní návesní polní vrchovinné nížinné

Podle původu napájející vody: 1. nebeské 2. pramenité 3. potoční 4. říční

Podle hlavní chované ryby: 1. kaprové 2. pstruhové 3. smíšené

Život v rybnících:

Hladina rybníka je pružná plocha obývaná zvlášť uzpůsobenými formami života. Širokolisté rostliny (např. leknín bělostný, stulík žlutý) využívají povrchové napětí k tomu, aby se udržely na hladině (nadnášejí je také vzduchové buňky v listech). Podobně se drží na vodě i okřehek a drobnička, nejmenší kvetoucí rostlina na světě. Na krajích rybníka roste rákos, orobinec širokolistý, rdesno obojživelné, blatouch bahenní, ale i stromy jako vrba a olše.

Po hladině klouzají vodoměrky. Jsou vítanou potravou pro pavouka vodoucha stříbřitého, kterého zase nadnášejí chloupky odpuzující vodu. Zespodu se
na povrchové bláně hladiny pomalu plazí vodní plži (okružák ploský, plovatka bahenní) a znakoplavky. Zvláštní svět vodních rostlin hostí larvy hmyzu, ploštěnky, nezmary
a další živočichy.

Chladná voda stíněná listím stromů je vhodným prostředím pro některé ryby. Většina obyvatel je však pouhým okem neviditelná. Jsou to jednobuněční prvoci. Na dně lezou nymfy vážek a číhají na kořist. Odumřelými zbytky se živí plži (škeble rybničná, velevrub malířský) a raci, ale i mnohem menší korýši jako beruška vodní, buchanka, perloočky

a blešivci. Larvy hmyzu a nitěnky stále přerývají bahno na dně a zvyšují tím jeho plodnost.

Živočichové rybníka a okolí

SYSTÉM

Bezobratlí

Prvoci: trepky

vířenky

tvoří v rybníce zooplankton

Žahavci: nezmar hnědý

Ploštěnci: ploštěnka mléčná

Měkkýši: bahenka živorodá

plovatka bahenní

okružák ploský (žijí na rostlinách v rybníce)

škeble rybničná

Kroužkovci: nitěnky, pijavky (pijavka lékařská)

Členovci:

Korýši: rak bahenní

rak říční (pouze v čistých rybnících)

perloočky (velikost 2-6mm, zooplankton)

buchanky (zooplankton)

Pavoukovci: vodouch stříbřitý

Hmyz: vážka ploská (řád vážky)

jepice obecná (řád jepice)

šídlo červené (řád vážky)

komár pisklavý (řád dvoukřídlí)

chrostík kosníkový (řád chrostíci, lapací schránky na dně rybníka)

bruslařka obecná (podřád ploštice, žije na hladině)

znakoplavka (podřád ploštice)

potápník vroubený (řád brouci)

mandelinka topolová (řád brouci)

tesařík pižmový (řád brouci)

Obratlovci:

Ryby: štika obecná

lín obecný

cejn velký

plotice obecná

kapr obecný

sumec velký

Obojživelníci: skokan zelený

skokan hnědý

ropucha obecná

čolek velký

Plazi: užovka obojková (na okrajích rybníka)

Ptáci: čírka obecná

lžičák pestrý

kachna divoká

polák velký

potápka roháč

husa velká

čáp bílý

volavka popelavá

lyska černá

labuť velká

chřástal vodní

konipas bílý

moták pochop

rákosník zpěvný

Savci: hryzec vodní

ondatra pižmová

Rostliny rybníka a okolí

Nižší rostliny

Řasy

Vyšší rostliny

Dvouděložné - leknínovité - leknín bělostný

- stulík žlutý

- pryskyřníkovité – blatouch bahenní

- vrbovité – vrba jíva

- vrba bílá

- břízovité – olše lepkavá

Jednoděložné - lipnicovité - orobinec širokolistý

- rákos obecný

- okřehkovité – okřehek menší

- rdesnovité - rdesno obojživelné

Použitá literatura:

Šlágr, Kislinger, Laníková: Ekologie pro gymnázia, Fortuna, Praha, 2002.

Michael Sčoty: Příroda a ekologie, Oxford, 1994.

Ekologický přírodopis, Ottuv slovnik naučný, Encyklopedie Diderot.

Vyhledávače na internetu

ABC přírody-Svět v otázkách a odpovědích (Reader´s Digest Výběr, spol. s r. o.)

Martin Branuš: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany živ. prostředía ekologie. Nakladatelství ZK.

Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství: Naučný slovník zemědělský 8 q-ř.