Co je estetika přírody

MASARYKOVA UNIVERZITA

Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Učitelství estetické výchovy pro střední školy



Estetika přírody v estetické výchově

Magisterská diplomová práce

2012

Vypracoval: Bc. Tomáš Majtán

Vedoucí práce: Mgr. Karel Stibral, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

………….......................

Tomáš Majtán

Na tomto místě chci poděkovat Mgr. Karlu Stibralovi, Ph.D. za cenné rady a ochotu vést práci, dále pak své přítelkyni, rodině a Andreovi Rottinovi za podporu.

Obsah

Úvod 4

Co je estetika přírody? 6

1.Příroda jako „fakt“ a příroda jako „dojem“ 8

2.Výběr šíře 10

3.Umění a konstituce estetického postoje k přírodě 12

4.Etická implikace 13

Novověk a nejvlivnější myšlenky 16

1.Shaftesbury a jeho škola 16

a)Pojem harmonie a volná příroda 16

b)„Vnější“ a „vnitřní“ smysl pro estetično a soud apriori 17

c)Proti souměrnosti a rozumu při posuzování krásy a vznešena 18

2.Rousseau a výchova k přirozenosti 20

a)Příroda je naše matka učitelka, ne věda 20

b)Výchova svobodného, přirozeného člověka 22

3.Kantova stopa 24

a)Subjektivní vnímání objektivního přírodního světa 24

b)Víc jak umění 26

c)Souvislost vznešenosti a nového vnímání „strašné“ přírody 28

4.Souvislost s 20. stoletím 29

Od „degradace“ k „renesanci“ ve 20. Století 30

1.Kontext: cennost zvláštního a „vykořenění“ 30

2.Adornova kritika v Estetické teorii 33

3.Ronald W. Hepburn a počátek environmentální estetiky 36

a)Estetično „mimo mapu“ 36

b)Diference uměleckých a přírodních objektů 37

c)Nebezpečí bagatelizace přírody v estetické výchově 39

d)Vědomost a nevědomost jako příklad antiformalistické teze 40

4.Allen Carlson a koncept kognitivního soudu 41

 I když jeho přínos se samozřejmě nedá redukovat na tuto jednu knihu. Jeho průkopnická role v environmentální estetice je připisována článkům z přelomu 70. a 80. let (např. Appreciation and the Natural Environment /1979/) 42

a)Pojetí přírody jako environmentu a téma všednosti pro výchovu 42

b)Dilema estetické výchovy 43

c)Kritika posuzování přírody jako modelu objektu a krajiny a vliv „neintencionálního umění“ 45

d)Příroda taková jaká je? (environmentální model ocenění) 47

Příroda v estetické výchově Otakara Hostinského 49

1.Příroda rovnocenným činitelem v estetické výchově 50

2.Vztah přírodovědných znalostí a estetického oceňování přírody 52

54

Různé náhledy soudobé estetické výchovy 54

1.Příroda v estetické výchově obecně 54

2.Příroda „výchozí“ nebo „cílová“? 56

3.Cíle estetické výchovy a příroda 61

4.Možnosti v kurikulárních pojetích 63

Příroda a estetika v Rámcovém vzdělávacím programu 66

1.Člověk a příroda v RVP GV – kognitivní dominance a estetická eventualita 67

2.Estetika v konkrétních oborech oblasti Člověk a příroda 69

3.Místo přírodního krásna v oblasti Umění a kultura RVP GV 71

4.Shrnutí: estetika přírody v potencionálním předmětu Estetická výchova 73

Závěr 77

Resumé 78

Summary 79

Sinossi 80

Bibliografie: 82

Úvod

„Při hesle estetická výchova (…) sluší varovati před nedorozuměním; není tím míněno ani plané estetizování a krásnořečnictví, ani přeceňování zevnějších forem v společenském životě (…) – míněno je jen buzení a pěstění smyslu pro krásu jakoukoliv, již nám podává příroda i umění, a to beze všeho jednostranného obmezování na jeden z těchto oborů.“

O. Hostinský¹

Po zmíněné citaci by už možná nebylo třeba pokračovat. Otakar Hostinský pojmenovává velice přesně motto estetické výchovy, k jehož dodržování chce vyzývat i tato diplomová práce. Důvodem pro pokračování je akorát „trhlina“, kterou tato oblast neustále uniká z obzoru vyučovacích programů a obsahů.² Tuto „trhlinu“ je třeba identifikovat a naplnit legitimními informacemi, reflektujícími potřebu větší svébytnosti estetického cítění jako takového (méně orientovaného pouze na vztah recipienta a uměleckého díla).

Základním „problémem“ zde sledovaným se tedy stává přírodní krásno, jeho charakteristika, tradice/ne-tradice v estetických teoriích a zejména jeho privace v soudobém školském kontextu.

Bylo by frází říci, že je toto téma aktuální zrovna dnes. Mohlo by být teoreticky aktuální v kterékoliv jiné epoše naší i jiné civilizace, byť se může jevit v dnešní tzv. „přetechnizované době“ zaměření na „přirozenost“ (a celkově přírodu) tématem par excellence. Podle mnohých lze vidět souvislost mezi „mizením“ přírodního prostředí a konstitucí hodnotové orientace k němu.³

Tuto diplomovou práci lze považovat za teoretickou (i když v závěru budou představeny ve stručnosti i možné aplikační závěry), sledující cíl, možný rozdělit na tři podružné:
1. představit estetiku přírody v různých náhledech a stupních svého vývoje, a to především na nejvýznamnějších estetických myslitelích, možných s tímto předmětem zájmu spojovat (Shaftesbury, Kant, Rousseau, Carlson, Hepburn),⁴ ale i v kontextu obecných rysů samotného pojmu (díky estetickým slovníkům, antologiím atd.)

2. sledovat toto téma v pracích esteticko-výchovných teoretiků (vybraných soudobých i historických) a rovněž v jednom konkrétním vybraném vzdělávacím dokumentu (konkrétně v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia)

3. po celou dobu práce upozorňovat na momenty související s estetickou výchovou, porovnávat a kritizovat jejich přínos a v závěru navrhnout eventuální uplatnění klíčových fragmentů estetiky přírody v estetické výchově
Od obecných teorií, jež budou analyzovány, se tedy budeme posouvat k čím dál konkrétnějším východiskům, na závěr poté bude navrženo i zevrubné řešení v rámci konkrétního dokumentu.

Za nejdůležitější použitou literaturu lze považovat Hostinského stať Umění a příroda v estetické výchově, sloužící zde jako autorita „žehnající“ dosaženým tezím a návrhům této práce. Dále pak Kantovu Kritiku soudnosti a Rousseauovi knihy (Emil, Vyznání, Rozpravy atd.) k vytvoření přehledu o nejvlivnějších pojednáních o estetice přírody v novověku, Hepburnův článek Současná estetika a opomíjení přírodní krásy a Carlsonovu knihu Estetika a environment jako příklady znovuobjeveného zájmu o tuto oblast ve 20. století.