|
Století panspermie Jiří Grygar, Fyzikální ústav av čR, Praha
|
tarix | 26.05.2018 | ölçüsü | 445 b. | | #46015 |
|
Století panspermie Jiří Grygar, Fyzikální ústav AV ČR, Praha
“Jak je všeobecně známo, k tomu, aby byli fyzikové, je zapotřebí uhlíku.“ americký fyzik Robert Dicke (1916-1997)
1. Kde se vzal ve vesmíru uhlík? WMAP - družice, 2003: Vesmír vznikl před 13,7 mld. let S. Weinberg, 1977 První tři minuty: 3/4 H; 1/4 He. WMAP, 2003: První hvězdy 200 mil. let po velkém třesku
Koloběh prvků ve vesmíru a) Uhlík (Z = 6) až železo (Z = 26): série termonukleárních reakcí při zvyšující teplotě v nitru dožívajících hvězd. Trvání miliony až desítky miliard let. Zachycování neutronů doplní zbytek Mendělejevovy tabulky. Zastoupení prvků (Cu ... drahé kovy ... uran) velmi nízké.
V mezihvězdném prostoru: obří (stovky světelných let) chladná (10 ÷ 200 K) molekulová mračna (až milion Sluncí). V mezihvězdném prostoru: obří (stovky světelných let) chladná (10 ÷ 200 K) molekulová mračna (až milion Sluncí).
d) Vznik hvězd III. generace; zhruba 2% podíl prvků těžších než helium (Slunce). Slunce přeměňuje vodík na helium po 10 miliard let. Pak nastoupí Salpeterova a další reakce, trvající sto milionů let. Rozepnutí na červeného obra. Výbuch supernovy nemožný. d) Vznik hvězd III. generace; zhruba 2% podíl prvků těžších než helium (Slunce). Slunce přeměňuje vodík na helium po 10 miliard let. Pak nastoupí Salpeterova a další reakce, trvající sto milionů let. Rozepnutí na červeného obra. Výbuch supernovy nemožný.
2. Historická poznámka 1903: S. Arrhenius: PANSPERMIE - Die Umschau 7, 481. 1908: S. Arrhenius: Worlds in Making (1908).
1959: G. Cocconi, P. Morrison: Nat 184, 19 IX 1959, 844. 1959: G. Cocconi, P. Morrison: Nat 184, 19 IX 1959, 844. 1960: F. Drake: Projekt OZMA (Greenbank, W. Va.): Hledání v radiové čáře 21 cm.
3. Fakta o životě na Zemi
Fakta o životě na Zemi P. D. Ward (2002): Za 550 mil. roků 5 velkých vymírání organismů: -440; -370; -250 (90%!); -202; -65 (mil. roků). J. Gott III: životnost Homo s. s. maximálně 10 milionů let ! J. W. Deming (2002): Meze pro život na Zemi:
C. H. Lineweaver, T. M. Davisová (2002): Pokud život na Zemi vznikl již 200 mil. roků po konci těžkého bombardování kosmickými projektily (-4,0 mld. let), je ve vesmíru běžný. C. H. Lineweaver, T. M. Davisová (2002): Pokud život na Zemi vznikl již 200 mil. roků po konci těžkého bombardování kosmickými projektily (-4,0 mld. let), je ve vesmíru běžný.
4. Svědectví meteoritů J. B. Biot: L´Aigle, Francie bombardování meteority 26 IV 1803 Železo-niklové, kamenné chondrity, uhlíkaté chondrity. Meteority z Měsíce a Marsu (cca 25 ks).
Uhlíkaté chondrity Allende (Mexiko) a Murchison (Austrálie): aminokyseliny 16900 ppb. Uhlíkaté chondrity Allende (Mexiko) a Murchison (Austrálie): aminokyseliny 16900 ppb. Meteorit Tagish Lake 18 I 2000: nový typ - vysoký obsah vody a uhlíku; žádné aminokyseliny. Vstupní hmota 60 t, na Zemi dopadlo 1300 kg, exploze 2 kt TNT. Původní nepřetvořený materiál sluneční soustavy?
M. J. Burchell, J. Mann (2002): Přežití bakterií druhu Rhodococcus při impaktu rychlosti 5,1 km/s (úniková rychlost z Marsu). Vstřelení do výživné půdy přežily a rozmnožovaly se. Náraz na terče z kovu, skla a hornin nepřežily. M. J. Burchell, J. Mann (2002): Přežití bakterií druhu Rhodococcus při impaktu rychlosti 5,1 km/s (úniková rychlost z Marsu). Vstřelení do výživné půdy přežily a rozmnožovaly se. Náraz na terče z kovu, skla a hornin nepřežily.
A. K. Pavlov aj. (2002): Ve svrchním regolitu na Marsu zničí radiace z vesmíru mikrob Deinococcus radiodurans během 30 tis. roků. Galaktické kosmické záření zničí vše za méně než 2 miliony let a radioaktivita hornin za 40 milionů let. Poruchy si umějí opravit jen živé organismy, ale nikoliv spory. Buď byly Mars i Země infikovány životem současně, anebo se vzájemně oplodňovaly. A. K. Pavlov aj. (2002): Ve svrchním regolitu na Marsu zničí radiace z vesmíru mikrob Deinococcus radiodurans během 30 tis. roků. Galaktické kosmické záření zničí vše za méně než 2 miliony let a radioaktivita hornin za 40 milionů let. Poruchy si umějí opravit jen živé organismy, ale nikoliv spory. Buď byly Mars i Země infikovány životem současně, anebo se vzájemně oplodňovaly.
Červi Caenhorhabditis elegans přežili po 4 dny přetížení až 100 G. Červi Caenhorhabditis elegans přežili po 4 dny přetížení až 100 G. J. Secker aj. (1996): Viry a bakterie mohou přežít v uhlíkovém obalu, pokud budou vymrštěny ve fázi Slunce jako červeného obra. M. Bernstein aj. (2002): Působení UV záření na ledy interstelárního prostředí: glycin, alanin a serin. Podobné se našly v uhlíkatých chondritech.
5. Aktuální spekulace a zamyšlení Evo-devo = Evolutionary and developmental biology. Astrobiologie
20-22 aminokyselin v genetickém kódu. Všechny jsou opticky levotočivé. Cukry pravotočivé. Proč?? 20-22 aminokyselin v genetickém kódu. Všechny jsou opticky levotočivé. Cukry pravotočivé. Proč?? Podobná biochemie a společný genetický kód je důkazem společného (jedinečného?) původu života. Je život šťastná shoda nepravděpodobných náhod, anebo zákonitý proces ve vývoji vesmíru? V prvním případě jsme asi ve vesmíru sami, ve druhém případě je podivné, že platí Fermiho paradox.
H. J. Melosh (2001): Panspermie směrem k Zemi z mimoslunečního prostoru není možná: interstelární meteorit zasáhne Zemi jednou za bilion let. H. J. Melosh (2001): Panspermie směrem k Zemi z mimoslunečního prostoru není možná: interstelární meteorit zasáhne Zemi jednou za bilion let. G. A. Cole (2002): Z hlediska evoluce nemá komunikace mezi civilizacemi žádnou výhodu, pokud nelze vyměňovat geny.
"Buď jsme ve vesmíru sami, anebo nejsme. V každém případě je to ohromující."
Děkuji za pozornost.
Dostları ilə paylaş: |
|
|