Karel Čapek
Yüklə 286,57 Kb.
|
|
Karel Čapek R.U.R.
(Rossum´s Universal Robots) Kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích OSOBY
Harry Domin centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů Inž. Fabry generální technický ředitel R.U.R. Dr. Gall přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R. Dr. Hallemeier přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů R.U.R Konzul Busman generální komerční ředitel R.U.R. Stavitel Alquist šéf staveb R.U.R. Helena Gloryová Nána její chůva Marius Robot Sulla Robotka Radius Robot Damon Robot 1. Robot 2. Robot 3. Robot 4. Robot Primus Robot Helena Robotka Robotský sluha a četní Roboti Domin v předehře asi osmatřicetiletý, vysoký, oholený Fabry rovněž oholený, plavý, vážné a jemné tváře Dr. Gall drobný, živý, snědý, s černým knírem Hallemeier ohromný, hřmotný, se zrzavým anglickým knírem a zrzavým kartáčem vlasů Busman tlustý, plešatý, krátkozraký žid Alquist starší než ostatní, nedbale oblečený, dlouhých, prošedivělých vlasů a vousů Helena velmi elegantní Ve vlastní hře všichni o deset let starší. Roboti v předehře oblečeni jako lidé. Jsou úsečná v pohybech i výslovnosti, bezvýrazných tváří, upřeného pohledu. Ve vlastní hře mají plátěné blůzy v pasu stažené řemenem a na prsou mosazné číslo. Po předehře a druhém aktu přestávka. Předehra Ústřední kancelář továrny Rossum s Universal Robots. Vpravo vchod. Okny v průčelní stěně pohled na nekonečné řady továrních budov. Vlevo další ředitelské místnosti. Domin (sedí u velikého amerického psacího stolu v otáčecím křesle. Na stole žárovka, telefon, těžítka, pořadač dopisů, atd., na stěně vlevo veliké mapy s lodními a železničními liniemi, veliký kalendář, hodiny, jež ukazují něco málo před polednem; na stěně vpravo tištěné plakáty: "Nejlacinější práce: Rossumovi Roboti" "Tropičtí Roboti, nový vynález. Kus 150 d." "Každý si kup svého Robota!" "Chcete zlevnit svoje výrobky? Objednejte si Rossumovy Roboty." Dále jiné mapy, dopravní lodní řád, tabulka s telegrafickými záznamy kursů atd. V kontrastu k této výzdobě stěn je na zemi nádherný turecký koberec, vpravo kulatý stůl, pohovka, kožená klubovní křesla a knihovna, v níž místo knih stojí láhve s vínem a kořalkami. Vlevo pokladna. Vedle Dominova stolu psací stroj, na němž píše dívka Sulla.) Domin (diktuje) "- že neručíme za zboží poškozené dopravou. Upozornili jsme vašeho kapitána hned při nakládání, že loď je nezpůsobilá k dopravě Robotů, takže zkáza nákladu nepadá na náš účet. Znamenáme se - za Rossum s Universal Robots -" Hotovo? Sulla Ano. Domin Nový list. Friedrichswerke, Hamburk. - Datum. - "Potvrzujeme objednávku patnáct tisíc Robotů -" (zazvoní domácí telefon. Domin jej zvedne a mluví do něho) Haló - Zde centrální - ano. - Zajisté. Ale ano, jako vždycky. - Ovšem, kabelujte jim. - Dobrá - (zavěsí telefon) Kde jsem přestal? Sulla Potvrzujeme objednávku na patnáct tisíc R. Domin (zamyšleně) Patnáct tisíc R. Patnáct tisíc R. Marius (vstoupí) Pane řediteli, nějaká dáma prosí - Domin Kdo? Marius Nevím. Podává vizitku. Domin (čte) Prezident Glory. - Že prosím. Marius (otevře dveře) Račte, paní. (vejde Helena Gloryová. Marius odejde) Domin (vstane) Račte. Helena Pan centrální ředitel Domin? Domin Prosím. Helena Jdi k vám - Domin - s lístkem prezidenta Gloryho. To stačí. Helena Prezident Glory je můj otec. Jsem Helena Gloryová. Domin Slečno Gloryová, je pro nás neobyčejnou ctí, že - že - Helena - že vám nemůžeme ukázat dveře. Domin - že smíme pozdravit dceru velkého prezidenta. Prosím, posaďte se. Sullo, můžete odejít. (Sulla odejde) Domin (usedne) Čím mohu posloužit, slečno Gloryová? Helena Já jsem přijela - Domin - podívat se na naši tovární výrobu lidí. Jako všechny návštěvy. Prosím, beze všeho. Helena Myslela jsem, že je zakázáno - Domin - vstoupit do továrny, ovšem. Jenže každý sem přijde s něčí vizitkou, slečno Gloryová. Helena A vy ukážete každému ... ? Domin Jen něco. Výroba umělých lidí, slečno, je tovární tajemství. Helena Proč mne nenecháte domluvit? Domin Prosím za prominutí. Chtěla jste snad říci něco jiného? Helena Chtěla jsem se jen zeptat - Domin - zda bych vám zcela výjimečně neukázal naši továrnu. Ale zajisté, slečno Gloryová. Helena Jak víte, že jsem se na to chtěla ptát? Domin Všichni se ptají stejně. Vstane. Ze zvláštní úcty, slečno, vám ukážeme víc než jiným a - jedním slovem - Helena Děkuji vám. Domin Zavážete-li se, že nikomu neprozradíte ani to nejmenší - Helena (vstane a podává mu ruku) Mé čestné slovo. Domin Děkuji. Nechtěla byste snad sejmout závoj? Helena Ach ovšem, vy chcete vidět - Promiňte. Domin Prosím? Helena Kdybyste mi pustil ruku. Domin (pustí) Prosím za prominutí. Helena (snímá závoj) Chcete vidět, nejsem-li vyzvědač. Jak jste opatrní. Domin (pozoruje ji nadšeně) Hm - ovšem - my - tak jest. Helena Vy mi nedůvěřujete? Domin Neobyčejně, slečno hele - pardon, slečno Gloryová. Vskutku neobyčejně potěšen - Měla jste dobrou plavbu? Helena Ano. Proč - Domin Protože - míním totiž - že jste ještě velmi mladá. Helena Půjdeme hned do továrny? Domin Ano. Myslím dvaadvacet, ne? Helena Dvaadvacet čeho? Domin Let. Helena Jedenadvacet. Proč to chcete vědět? Domin Protože - poněvadž - (s nadšením) Zdržíte se déle, že ano? Helena Podle toho, co mi ukážete z výroby. Domin Čertova výroba! Ale zajisté, slečno Gloryová, všechno uvidíte. Prosím, posaďte se. Zajímala by vás historie vynálezu? Helena Ano, prosím vás. (usedne) Domin Tak tedy. (sedne si na psací stůl, pozoruje Helenu uchvácen a odříkává rychle) Bylo to roku 1920 kdy se starý Rossum veliký filozof ale tehdy ještě mladý učenec odebral na tento daleký ostrov aby studoval mořské živočišstvo tečka. Přitom se pokoušel napodobit chemickou syntézou živou hmotu řečenou protoplazma až najednou objevil látku která se chovala naprosto jako živá hmota ač byla jiného chemického složení to bylo roku 1932, právě čtyři sta čtyřicet let po objevení Ameriky, uf. Helena To umíte zpaměti? Domin Ano; fyziologie, slečno Gloryová, není mým řemeslem. Tak dál? Helena Třeba. Domin (slavnostně) A tehdy, slečno, starý Rossum napsal mezi své chemické vzorce tohleto: "Příroda našla jeden způsob, jak organizovat živou hmotu. Je však jiný způsob, jednodušší, tvárnější a rychlejší, na nějž příroda vůbec nenarazila. Tuto druhou cestu, po které se mohl brát vývoj života, jsem dnešního dne objevil." Představte si, slečno, že tahle veliká slova psal nad chrchlem jakéhosi koloidálního rosolu, který by ani pes nesežral. Představte si ho, že sedí nad zkumavkou a myslí na to, jak z ní vyroste celý strom života, jak z ní budou vycházet všechna zvířata, počínajíc vířníkem a končíc - končíc samotným člověkem. Člověk z jiné látky, než jsme my. Slečno Gloryová, to byl ohromný okamžik. Helena Tak dál. Domin Dál? Teď šlo o to, dostat život ze zkumavky ven a zrychlit vývoj a utvořit nějaké ty orgány, kosti a nervy a kdesi cosi a nalézt jakési takové látky, katalyzátory, enzymy, hormóny a tak dále, zkrátka, rozumíte tomu? Helena N - n - nevím. Myslím, že jen málo. Domin Já docela nic. Víte, pomocí těch vodiček mohl dělat, co chtěl. Mohl třeba dostat medúzu se sokratovským mozkem nebo žížalu padesát metrů dlouhou. Ale protože neměl kousku humoru, vzal si do hlavy, že udělá normálního obratlovce nebo snad člověka. A tak se do toho pustil. Helena Do čeho? Domin Do napodobení přírody. Nejdřív zkusil udělat umělého psa. Stálo ho to řadu let, vyšlo z toho cosi jako zakrnělé tele a pošlo to za pár dní. Ukážu vám to v muzeu. A pak už se dal starý Rossum do vytváření člověka. (Pauza) Helena A to nesmím nikomu prozradit? Domin Nikomu na světě. Helena Škoda, že už je to ve všech čítankách. Domin Škoda. Seskočí ze stolu a usedne vedle Heleny. Ale víte, co v čítankách není? Ťuká si na čelo. Že byl starý Rossum úžasný blázen. Vážně, slečno Gloryová, ale tohle nechte pro sebe. Ten starý výstředník chtěl opravdu dělat lidi. Helena Ale vždyť vy děláte lidi! Domin Přibližně, slečno Heleno. Ale starý Rossum to mínil doslovně. Víte, chtěl jaksi vědecky sesadit Boha. Byl strašlivý materialista, a proto to všechno dělal. Nešlo mu o nic víc než podat důkaz, že nebylo žádného Pánaboha zapotřebí. Proto si umanul udělat člověka navlas, jako jsme my. Znáte trochu anatomii? Helena Jen - docela málo. Domin Já také. Představte si, že si vzal do hlavy vyrobit všechno do poslední žlázy jako v lidském těle. Slepé střevo, mandle, pupek, samé zbytečnosti. Dokonce i - hm - i pohlavní žlázy. Helena Ale ty přece - ty přece - Domin - nejsou zbytečné, já vím. Ale mají-li se lidé uměle vyrábět, pak není - hm - nijak třeba - Helena Rozumím. Domin Ukážu vám v muzeu, co spackal za deset let dohromady. Měl to být muž, žilo to celé tři dny. Starý Rossum neměl trochy vkusu. Bylo to hrozné. Bylo to hrozné, co udělal. Ale mělo to uvnitř všechno, co má člověk. Skutečně, úžasně piplavá práce. A tehdy sem přišel inženýr Rossum, synovec starého. Geniální hlava, slečno Gloryová. Jak uviděl, co tropí starý, řekl: "To je nesmysl, vyrábět člověka deset let. Nebudeš-li ho vyrábět rychleji než příroda, pak na ten celý krám nakašlat." A pustil se sám do anatomie. Helena V čítankách je to jinak. Domin (vstane) V čítankách je placená reklama a ostatně nesmysl. Stojí tam například, že Roboty vynalezl starý pán. Zatím e starý pán hodil na univerzitu, ale o tovární výrobě neměl ponětí. Myslel, že udělá skutečné lidi, tedy snad nějaké nové Indiány, docenty nebo idioty, víte? A teprve mladý Rossum měl nápad udělat z toho živé a inteligentní pracovní stroje. Co je v čítankách o spolupráci obou velikých Rossumů, je povídačka. Ti dva se ukrutně hádali. Starý ateista neměl drobet pochopení pro industrii, a konečně ho mladý zavřel do nějaké laboratoře, aby se tam piplal se svými velikými potraty, a začal to vyprávět sám, po inženýrsku. Starý Rossum ho doslovně proklel a do své smrti usmolil ještě dvě fyziologické obludy, až ho nakonec našli v laboratoři mrtvého. To je celá historie. Helena A co tedy mladý? Domin Mladý Rossum, slečno, to byl nový věk. Věk výroby po věku poznání. Když si okoukl anatomii člověka, viděl hned, že je to příliš složité a že by to dobrý inženýr udělal jednodušeji. Začal tedy předělávat anatomii a zkoušel, co se dá vynechat nebo zjednodušit - Zkrátka, slečno Gloryová, nenudí vás to? Helena Ne, naopak, je to hrozně zajímavé. Domin Tak tedy mladý Rossum si řekl: Člověk, to je něco, co dejme tomu cítí radost, hraje na housle, chce jít na procházku a vůbec potřebuje dělat spoustu věcí, které - které jsou vlastně zbytečné. Helena Oho! Domin Počkejte. Které jsou zbytečné, když má třeba tkát nebo sčítat. Naftový motor nemá mít třapce a ornamenty, slečno Gloryová. A vyrábět umělé dělníky je stejné jako vyrábět naftové motory. Výroba má být co nejjednodušší a výrobek prakticky nejlepší. Co myslíte, jaký dělník je prakticky nejlepší?
Helena Říká se, že člověk je výrobek boží. Domin Tím hůř. Bůh neměl ani ponětí o moderní technice. Věřila byste, že si nebožtík mladý Rossum zahrál na Boha? Helena Jak, prosím vás? Domin Začal vyrábět Nadroboty. Pracovní obry. Zkusil to s postavami čtyřmetrovými, ale to byste nevěřila, jak se ti mamuti lámali. Helena Lámali? Domin Ano. Z ničeho nic jim praskla noha nebo něco. Naše planeta je patrně trochu malá pro obry. Teď děláme jen Roboty přirozené velikosti a velmi slušné lidské úpravy. Helena Viděla jsem první Roboty u nás. Obec je koupila ... chci říci vzala do práce - Domin Koupila, drahá slečno. Roboti se kupují. Helena - získala jako metaře. Viděla jsem je mést. Jsou tak divní, tak tiší. Domin Viděla jste mou písařku? Helena Nevšimla jsem si. Domin (zvoní) Víte, akciová továrna Rossumových Univerzálních Robotů dosud nevyrábí jednotné zboží. Máme jemnější a hrubší Roboty. Ti lepší budou snad žít dvacet let. Helena Pak hynou? Domin Ano, opotřebují se. (vstoupí Sulla) Domin Sullo, ukažte se slečně Gloryové. Helena (vstane a podává jí ruku) Těší mne. Je vám asi hrozně smutno tak daleko od světa, viďte? Sulla To neznám, slečno Gloryová. Račte usednout, prosím. Helena (usedne) Odkud jste, slečno? Sulla Odtud, z továrny. Helena Ach, vy jste se narodila tady? Sulla Ano, byla jsem tu udělána. Helena (vyskočí) Cože? Domin (směje se) Sulla není člověk, slečno, Sulla je Robot. Helena Prosím za odpuštění - Domin (položí ruku Sulle na rameno) Sulla se nehněvá. Podívejte se, slečno Gloryová, jakou děláme pleť. Sáhněte jí na tvář. Helena Oh, ne, ne! Domin Nepoznala byste, že je z jiné látky než my. Prosím, má i typické chmýří blondýnek. Jen oči jsou drobátko - Ale zato vlasy! Obraťte se, Sullo! Helena Přestaňte už! Domin Pohovořte s hostem, Sullo. Je to vzácná návštěva. Sulla Prosím, slečno, posaďte se. (obě usednou) Měla jste dobrou plavbu? Helena Ano - za - zajisté. Sulla Nevracejte se po Amélii, Slečno Gloryová. Barometr silně klesá, na 705. Počkejte na Pensylvánii, to je velmi dobrá, velmi silná loď. Domin Kolik? Sulla Dvacet uzlů za hodinu. Tonáž dvanáct tisíc. Domin (směje se) Dost, Sullo, dost. Ukažte nám, jak umíte francouzsky. Helena Vy umíte francouzsky? Sulla Umím čtyři jazyky. Píši Dear Sir! Monsieur! Geehrter Herr! Ctěný pane! Helena (vyskočí) To je humbuk! Vy jste šarlatán! Sulla není Robot, Sulla je děvče jako já! Sullo, to je hanebné - proč hrajete takovou komedii? Sulla Já jsem Robot. Helena ne, ne, vy lžete! Oh, Sullo, odpusťte, já vím - donutili vás, abyste jim dělala reklamu! Sullo, vy jste děvče jako já, že? Řekněte! Domin Lituji, slečno Gloryová. Sulla je Robot. Helena Vy lžete! Domin (vztyčí se) Jakže? - (zazvoní) Promiňte, slečno, pak vás musím přesvědčit. (vejde Marius) Domin Marie, doveďte Sullu do pitevny, aby ji otevřeli. Rychle! Helena Kam? Domin Do pitevny. Až jí rozříznou, půjdete se na ní podívat. Helena Nepůjdu. Domin Pardon, mluvila jste o lži. Helena Vy ji chcete dát zabít? Domin Stroje se nezabíjejí. Helena (obejme Sullu) Nebojte se, Sullo, já vás nedám! Řekněte, drahoušku, jsou k vám všichni tak suroví? To se nesmíte dát líbit, slyšíte? Nesmíte, Sullo! Sulla Já jsem Robot. Helena To je jedno. Roboti jsou stejně dobří lidé jako my. Sullo, vy byste se nechala rozříznout? Sulla Ano. Helena Oh, vy se nebojíte smrti? Sulla Neznám, slečno Gloryová. Helena Víte, co by se pak s vámi stalo? Sulla Ano, přestala bych se hýbat. Helena To je hrrozné! Domin Marie, řekněte slečně co jste. Marius Robot Marius. Domin Dal byste Sullu do pitevny? Marius Ano. Domin Nelitoval byste jí? Marius Neznám. Domin Co by se s ní stalo? Marius Přestala by se hýbat. Dali by ji do stoupy. Domin To je smrt, Marie. Bojíte se smrti? Marius Ne. Domin Tak vidíte, slečno Gloryová. Roboti nelpí na životě. Nemají totiž čím. Nemají požitků. Jsou méně než tráva. Helena Oh, přestaňte! Pošlete je aspoň pryč! Domin Marie, Sullo, můžete odejít. (Sulla a Marius odejdou) Helena Jsou hrrozní! To je ohavné, co děláte! Domin Proč ohavné? Helena Nevím. Proč - proč jste jí dali jméno Sulla? Domin Nehezké jméno? Helena Je to mužské jméno. Sulla byl římský vojevůdce. Domin Oh, myslili jsme, že Marius a Sulla byli milenci. Helena Ne, Marius a Sulla byli vojevůdci a bojovali proti sobě roku - roku - Nevím už. Domin Pojďte sem k oknu. Co vidíte? Helena Zedníky. Domin To jsou Roboti. Všichni naši dělníci jsou Roboti. A tady dole, vidíte něco? Helena Nějaká kancelář. Domin Účtárna. A v ní - Helena - plno úředníků. Domin To jsou Roboti. Všichni naši úředníci jsou Roboti. Až uvidíte továrnu - (v tom spustí tovární píšťaly a sirény) Domin Poledne. Roboti nevědí, kdy přestat v práci. Ve dvě hodiny vám ukážu díže. Helena Jaké díže? Domin (suše) Měsidla na těsto. V každém se míchá látka na tisíc Robotů najednou. Potom kádě na játra, mozky a tak dále. Pak uvidíte továrnu na kosti. Potom vám ukážu přádelnu. Helena Jakou přádelnu? Domin Přádelnu nervů. Přádelnu žil. Přádelnu, kde běží najednou celé kilometry zažívacích rour. Pak je montovna, kde se to dává dohromady, víte, jako automobily. Každý dělník přidělá jen jednu součást, a zas to samočinně běží dál k druhému, třetímu, donekonečna. To je nejzajímavější podívaná. Pak přijde sušárna a skladiště, kde čerstvé výrobky pracují. Helena Proboha, hned musejí pracovat? Domin Pardon. Pracují, jako pracuje nový nábytek. Zvykají si na existenci. Jaksi uvnitř srůstají či co. Mnoho v nich dokonce nově narůstá. Rozumíte, musíme nechat drobet místa pro přirozený vývoj. A zatím se výrobky apretují. Helena Co to je? Domin Tolik co u lidí "škola". Učí se mluvit, psát a počítat. Mají totiž úžasnou paměť. Kdybyste jim přečetla dvacetisvazkový Naučný slovník, budou vám všechno opakovat po pořádku. Něco nového nikdy nevymyslí. Mohli by docela dobře učit na univerzitách. Pak se roztřídí a rozešlou. Denně patnáct tisíc kusů, nepočítajíc stálé procento vadných, které se hodí do stoupy... a tak dále a tak dále. Helena Zlobíte se na mne? Domin Ale chraň bůh! Myslím jen, že .. že jsme mohli mluvit o jiných věcech. Je nás tu jen hrstka mezi stotisíci Roboty, a žádná žena. Mluvíme jen o výrobě, celý den, každý den - Jsme jako prokletí, slečno Gloryová. Helena Mně je tak líto, že jsem řekla, že - že - že lžete - (Zaklepání) Domin Vejděte, mládenci. (Zleva vyjdou inž. Fabry, dr. Gall, dr. Hallemeier, stavitel Alquist) Dr. Gall Pardon, nerušíme? Domin Pojďte sem. Slečno Gloryová, to jsou Alquist, Fabry, Gall, Hallemeier. Dcera prezidenta Gloryho. Helena (v rozpacích) Dobrý den. Fabry Neměli jsme potuchy - Dr. Gall Nekonečně poctěni - Alquist Buďte vítána, slečno Gloryová. (Zprava vrazí Busman) Busman Haló, co tu máte? Domin Sem, Busmane. To je náš Busman, slečno. Dcera prezidenta Gloryho. Helena Těší mne. Busman Jemináčku, to je sláva! Slečno Gloryová, smíme kabelovat do novin, že jste ráčila zavítat -? Helena Ne, ne, prosím vás! Domin Prosím, slečno, posaďte se. (Fabry, Busman a Dr. Gall přitahují lenošky) Fabry Prosím - Busman Račte - Dr. Gall Pardon - Alquist Slečno Gloryová, jakou jste měla cestu? Dr. Gall Zdržíte se u nás déle? Fabry Co říkáte továrně, slečno Gloryová? Hallemeier Vy jste přijela na Amélii? Domin Ticho, nechte mluvit slečnu Gloryovou. Helena (k Dominovi) O čem mám s nimi mluvit? Domin (s údivem) O čem chcete. Helena Mám... smím mluvit docela otevřeně? Domin Ale ovšem. Helena (váhá, pak zoufale odhodlána) Řekněte, není vám nikdy trapno, jak s vámi nakládají? Fabry Kdo, prosím? Helena Všichni lidé. (Všichni se na sebe zaraženě dívají) Alquist S námi? Dr. Gall Proč myslíte? Hallemeier U sta hromů! Busman Ale bůh uchovej, slečno Gloryová! Helena Což necítíte, že byste mohli existovat lépe? Dr. Gall Přijde na to, slečno. Jak to myslíte? Helena Myslím, že - vybuchne -, že je to ohavné! Že je to strašné! (Vstane) Celá Evropa mluví o tom, co se tu s vámi děje! Proto sem jedu, abych to uviděla, a je to tisíckrát horší, než si kdo mysli! Jak to můžete snášet? Alquist Co snášet? Helena Své postavení. Proboha, vždyť jste lidé jako my, jako celá Evropa, jako celý svět! To je skandální, to je nedůstojné, jak žijete! Busman Propána, slečno! Fabry Ne, mládenci, má trochu pravdu. Žijeme tu jistě jako Indiáni. Helena Hůř než Indiáni! Smím, oh, smím vám říkat bratři? Busman Ale božíčku, pročpak ne? Helena Bratři, nepřijela jsem jako dcera prezidentova. Přijela jsem za Ligu humanity. Bratři, Liga humanity má už přes dvě stě tisíc členů. Dvě stě tisíc lidi stojí za vámi a nabízí vám svou pomoc. Busman Dvě stě tisíc lidí, panečku, to už je slušné, to je docela krásné. Fabry Říkám vám vždycky, není nad starou Evropu. Vidíte, nezapomněla na nás. Nabízí nám pomoc. Dr. Gall Jakou pomoc? Divadlo? Hallemeier Orchestr? Helena Víc než to. Alquist Vás samotnou? Helena Oh, což o mne! Zůstanu, pokud bude třeba. Busman Panebože, to je radost! Alquist Domine, půjdu připravit pro slečnu nejlepší pokoj. Domin Počkejte chvilku. Bojím se, že - že slečna Gloryová ještě nedomluvila. Helena Ne, nedomluvila. Leda byste mi násilím zavřel ústa. Dr. Gall Harry, opovažte se! Helena Děkuji vám. Věděla jsem, že mne budete chránit. Domin Pardon, slečno Gloryová. Jste si tím jista, že mluvíte s Roboty? Helena (zarazí se) S kým jiným? Domin Je mi líto. Ti pánové jsou totiž lidé jako vy. Jako celá Evropa. Helena (k ostatním) Vy nejste Roboti? Busman (řehtá se) Bůh uchovej! Hallemeier Fuj, Roboti! Dr. Gall (směje se) Pěkně děkujem! Helena Ale... to není možno! Fabry Na mou čest, slečno, my nejsme Roboti. Helena (k Dominovi) Proč jste mi tedy říkal, že všichni vaši úředníci jsou Roboti? Domin Ano, úředníci. Ale ředitelové ne. Dovolte, slečno Gloryová: inženýr Fabry, generální technický ředitel Rossumových Univerzálních Robotů. Doktor Gall, přednosta fyziologického a výzkumného oddělení. Doktor Hallemeier, přednosta ústavu pro psychologii a výchovu Robotů. Konzul Busman, generální komerční ředitel, a stavitel Alquist, šéf staveb Rossumových Univerzálních Robotů. Helena Odpusťte, pánové, že - že -- - Je to hrrozné, co jsem provedla? Alquist Ale chraň bůh, slečno Gloryová. Prosím, sedněte. Helena (usedne) Jsem hloupé děvče. Teď - teď mne pošlete první lodí zpátky. Dr. Gall Za nic na světě, slečno. Proč bychom vás posílali pryč? Helena Protože už víte - protože - protože bych vám bouřila Roboty. Domin Drahá slečno Gloryová, tady už bylo na sta spasitelů a proroků. Každá loď některého přiveze. Misionáře, anarchisty, Armádu spásy, všechno možné. To je vám úžasné, co je na světě církví a bláznů. Helena A vy je necháte mluvit k Robotům? Domin Proč ne? Doposud toho všichni nechali. Roboti si všechno pamatuji, ale nic víc. Dokonce se ani nesmějí tomu, co lidé říkají. Skutečně, přímo k nevíře. Baví-li vás to, drahá slečno, dovedu vás do skladiště Robotů. Je jich tam asi tři sta tisíc. Yüklə 286,57 Kb. Dostları ilə paylaş:
|