Škoda muzeum zakladatelé „Chci-li jin ým ukazovati cestu, musím nejdříve sám po ní jíti.“

škoda muzeum

zakladatelé



„Chci-li jin ým ukazovati cestu, musím nejdříve sám po ní jíti.“

Václav Klement

Václav Klement

16.10.1868, Velvary – 13.08.1938, Mladá Boleslav

Václav Klement pocházel ze skromných poměrů. Místo toho, aby byl zapřažen do těžké práce vesnického kováře, dostal šanci: Vyučil se knihkupcem. Jako mladý muž převzal knihkupectví v Mladé Boleslavi a obchodoval zde i se smíšeným zbožím, jízdními koly a náhradními díly k nim.
Ze své vášně si brzy nadšený „velocipedista“ učinil zaměstnání a založil spolu s Václavem Laurinem manufakturu na výrobu jízdních kol. Neukojitelná zvědavost, obrovská činorodost a dobrý smysl pro obchod činily z Klementa skvělého partnera pro spíše puntičkářského Laurina.

Václav Laurin
16.10.1865, Kamení – 4.12.1930, Mladá Boleslav
Václav Laurin neměl zámožné rodiče. Přesto mu umožnili vyučit se strojním zámečníkem. I poté se neustále vzdělával a hledal nové výzvy – naučil se tak obsluhovat parní stroje. Poté se usadil v Mladé Boleslavi a založil zde s Václavem Klementem továrnu na jízdní kola.
Jako vynikající technik, který se vytrvale i vizionářsky dovedl zabývat věcmi do detailu, vytvářel ideální protipól k podnikavému a někdy výbušnému obchodníku Klementovi.
Od „Germanie“ ke „Slavii “

Jako mladý muž se Václav Klement nadchl pro nový sport, který právě přišel do módy: stal se jedním z prvních „velocipedistů“ v kraji. Ještě jako učeň si zapůjčil jízdní kolo od předsedy místního cyklistického klubu, ale již brzy poté si koupil nové kolo.
Když si roku 1894 kupoval nový velociped, padla jeho volba na „Germanii“ od drážďanské firmy Seidel & Naumann. Namísto kvalitní saské práce ale Klement obdržel kolo nevalné kvality. Rám byl brzy ohnutý a řetěz padal. Spolu s krátkým dopisem poslal firmě kolo zpět do opravy. Místo opraveného kola ale dostal nafoukaný dopis, aby svou záležitost vyřizoval „ve srozumitelném jazyce“. I v té době, kdy v Čechách probíhaly diskuze o tom, zda úředním jazykem má být čeština nebo němčina, to byla hrubá urážka.
Klement zaměřil svůj hněv efektivně. Rozhodl se, že kolo, které si vysnil, si postaví sám. Společně s Václavem Laurinem založil firmu „Laurin & Klement“ a „Germania“ se stala minulostí. První výrobek mladé firmy nesl hrdý název „Slavia“.

A KOLA SE ROZTOČILA
Jízdní kola byla luxusním zbožím. Pro řemeslníka znamenala cena 110 zlatých za „Slavii“ zhruba dva měsíční platy. Laurin a Klement museli vymyslet, jak získat zákazníky. Přišli proto s celou řadou nápadů.
Jako člen místního cyklistického klubu měl Klement přímý přístup k okruhu potenciálních zákazníků. Staral se ale i o to, aby také ti, kteří s módním sportem nemají nic společného, pomýšleli na vlastí jízdní kolo. Napsal „Příručku pro cyklisty a všechny, kteří se jimi chtějí stát“ a vydal ji vlastním nákladem.
Chytře byl vyřešen i problém, jak sehnat kapitál a zajistit odbyt: Hotová kola byla dodávána přímo do zastavárny. Tím získali Laurin a Klement peníze nezávisle na tom, kdy se jejich kola prodala. Vedle toho nabízeli i platbu na splátky a záruční opravy.
Dále lákali své zákazníky stále novými výrobky. Zatímco Klement vymýšlel nezvyklé reklamní metody pro současné modely, pracoval Laurin již dávno na motocyklu, tříkolce a jiných zajímavých vizích.

ČESKÁ HRDOST
Vlastenecky zaměřeným zákazníkům byl určen malý leták. Plamennými slovy se Laurin a Klement zasazovali o to, aby zákazníci kupovali české výrobky: „Hřích na národohospodářských zájmech svého národa páše každý, kdo ještě dnes za to, co doma dostati může, peníze do ciziny zanáší.“
S hrdostí proto odkazovali na vlastní výrobek, který „úspěšně renomovaným zahraničním továrnám konkuruje“; neboť tato mladá firma nedávala peníze pouze do reklamy, nýbrž je investovala do vysoce kvalitní práce. Za to se oba zakladatelé zaručili a na plakátě se označili jako „první domácí podnik, který na základě svých dokonalých výrobků pro ně poskytuje dvouletou záruku“.
Jejich snahy se vyplatily. Pánové Laurin a Klement sklízeli úspěchy doma i v zahraničí. Firma „Seidel & Naumann“, jejíž špatný výrobek přivedl Klementa k založení vlastní manufaktury, začala vyrábět motocykly v licenci L&K a prodávat je pod označením „Germania“. Tím se kruh uzavřel.