Le Bon, Gustav



Yüklə 67,33 Kb.
tarix02.10.2017
ölçüsü67,33 Kb.


Psychologie davu
Autorova předmluva

Souhrn společných vlastostí, které vznikají působením prostředí a dědičností u všech jedinců určitého národa, tvoří důši tohoto národa. Tyto vlastnosti mají původ v dávných dobách a jsou velmi stálé. Shromažďí-li se však náhodně jistý počet lidí, pozorujeme, že z jejich pouhého sblížení mohou se zrodit ještě nové duševní vlastnosti, které se navršují na vlastnosti rasové a často se od nich hluboce liší.



Jejich souhrn tvoří mocnou, ale krátce trvající kolektivní duši.

Davy hrály vždy významnou úlohu v dějinách, ale ta nebyla nikdy tak důležitá, jako v dnešní době. Neuvědomělá činnost davů, vstupující na místo uvědomělé činnosti jedinců, je jedním z hlavních znaků současné doby.“ (s. 5)

Úvod – Období davů (s. 5)


  • Velkým převratům, které předcházejí změnám civilizací, předchází hluboká proměna v myšlení národů.

  • Přítomná doba je jedním z kritických okamžiků, kdy se začíná přetvářet lidské myšlení (kniha poprvé vyšla v r. 1895)

  • 2 faktory: 1. Rozvrat náboženských, polit., sociálních názorů, z nichž pramení všechny prvky naší civilizace

2. Vznik nových existenčních a myšlenkových podmínek, vyvolaných moderními objevy

  • Nejnovější vládnoucí moc – davy  vstupujeme do věku davů

  • Vstup lidových tříd do politického života, jejich přeměna ve třídy vládnoucí

  • Zrození moci davů počalo šířením idejí, které se v důších zvolna ujímaly a pokračovalo sdružováním jedinců k uskutečnění názorů, do té doby teoretických.

  • Davy se snaží vyvrátit dnešní společnost a vrátit ji zpět k onomu původnímu komunismu, který byl normálním stavem všech lidských skupin před příchodem civilizace.

  • Davy – malá schopnost uvažovat X velká schopnost konat.

  • Civilizace byly až dodnes vedeny malou aristokracií vzdělanců, nikdy ne davy.

  • Civilizace – pevná pravidla, kázeň, přechod od pudového k rozumovému, předvídání buducnosti, vysoký stupeň kultury X Davy.

  • Vládce – psycholog.

  • Lidi nelze nikdy vést předpisy čistého rozumu.



KHIHA PRVNÍ – Duše davů


Kapitola první – Obecná charakteristika davů – Psychologický zákon jejich duševní jednoty (s. 13)

DAV


  • Běžné vymezení – shromáždění jakýchkoliv jedinců bez ohledu na jejich národnost, povolání nebo pohlaví a bez ohledu na náhodu, která je svedla dohromady.

  • Psychologické vymezení – za určitých okolností má shromáždění lidí nové vlastnosti, které se značně liší od vlastností jedinců, kteří je skládají

  • Kolektivní duše

  • Dav organizovaný, psychologický – podroben zákonu duševní jednoty davů.

  • Ztráta uvědoměnlé osobnosti a zaměření citů a myšlenek týmž směrem

  • Psychologický dav – přesně stanovitelné obecné vlastnosti + zvláštní vlastnosti (závisí na prvcích)

  • Dělení davů:

  1. různorodý – složený z nepodobných prvků

  2. stejnorodý – více prvků sobě podobných

  • Vlastnosti společné všem druhům davů – kolektivní duše (způsobuje, že cítí, myslí a jednají naprosto odlišně než by každý z nich cítil, myslil a jednal, kdyby byl sám)

  • Naše vědomé činy vznikají z neuvědomělého podkladu, který je zvláště utvářen dědičnými vlivy – ty jsou pro jedince podobné – pudy, vášně, city (jednotlivci se liší – prvky uvědomělé – produkty výchovy)

  • Davové charakteristiky řízené nevědomím, v kolektivní duši se stírají intelektuální schopnosti lidí dav není schopen provést čin vyžadující vyšší inteligenci.

  • Vznik zvláštních vlastností davů – příčiny:

  1. jedinec získává v davu pocit moci – je anonymní, nezodpovědný, pudové chování

  2. duševní nákaza – v davu je každý čin nakažlivý

  3. sugestibilita

  • Vlastnosti jedince v davu – rozplynutí osobnosti, převaha nevědomé osobnosti, usměrnění citů a myšlenek sugescí a nákazou jedním směrem, snaha přeměnit sugerované myšlenky bezprostředně v činy

  • Rozumové stojí dav vždy pod úrovní osamoceného člověka



Kapitola druhá – City a mravnost davů (s. 21)


  • Některé vlastnosti davů (impulsivnost, dráždivost, neschopnost rozumně uvažovat, …) můžeme pozorovat u bytostí na nižším stupni vývoje než je člověk.

  1. Popudlivost, proměnlivost a dráždivost davů (s. 22)

  • Jedinec v davu jedná podle nahodilého podráždění

  • Jedinec je schopen ovládat své reflexy, dav ne

  • Rozličné podněty působící v davu – různé davy

  • U davů není nikdy nic předem uváženo

  • Davy – neschopny trvalé vůle a trvalé myšlenky  nesnadnost jejich ovládání

  • Pro jednotlivce v davu mizí pojem nemožnosti

  • Ve výše uvedených vlastnostech je patrný vliv základních rasových vlastností (????)

  1. Lehkověrnost davů a snadnost, s jakou podléhají sugesci (s. 24)

  • Dav obyčejně bývá ve stavu očekávání a napětí  usnadnění sugestibility

  • Vše bude záviset na povaze podnětu, ne na zvtahu mezi činem a rozumovou úvahou

  • Prudkost citů v davu

  • V davu neexistuje pojem nepravděpodobnosti

  • Vznik legend – dán lehkověrností a zkomolením díky obraznosti lidí v davu

  • Dav nerozlišuje objektivní od subjektivního

  • Nevzdělanec i vědec se stávájí stejně neschopnými pozorování, jakmile jsou v davu.

  • Iluze  nákaza sdělením dojmu  sugesce

  • Klamavost davových pozorováních

  1. Přehnanost a zjednodušení citů a davů (s. 32)

  • City davu vždy velmi jednoduché a přehnané  dav nezná pochybnost ani nejistotu.

  • Vysloené podezření se rychle stává pravdou

  • Počínající antipatie se ihned mění v prudkou nenávist

  • Vědomí naprosté beztrestnosti + vědomí značné okamžité moci  city a činy nepředstavitelné u jedince

  • Silné výrazy řečníka, zdůrazňování, opakování, bez rozumových důkazů – krajní city

  • Zvláštní optika divadla

  1. Nesnášenlivost, autoritativnost a konzervativnost davů (s. 34)

  • Názory, myšlenky a víry vsugerované davu jsou přijímány nebo odmítány jako uzavřený celek a jsou pokládány buď za absolutní pravdy nebo za absolutní omyly.

  • Jedinec připustí diskusi X dav nikdy

  • Autoritativnost a nesnášenlivost jsou společné všem druhům davu

  • Davy se snaží změnit jména svých institucí, základ těchto institucí je však příliš výrazem dědičných potřeb rasy a tudíž se k nim vždy vracejí („konzervatismus pudů davu“)

  1. Mravnost davů (s. 37)

  • Davy se někdy oddávají nízkým pudům stejně jako jindy vznešeným mravním skutkům



Kapitola třetí – Ideje, způsob uvažování a obrazotvornost davů


  1. Ideje davů (s. 40)

  1. náhodné, pomíjivé ideje – vzniknou pod vlivem okamžiku

  2. základní ideje – stálost jim dává prostředí, dědičnost, veřejné mínění (dříve náboženské, dnes demokratické a sociální ideje)

  • Davům vsugerované ideje – musí mít prostou podobu a lidé si je musí obrazně představit

  • Nejprotichůdnější ideje následují těsně za sebou

  • Idea, která podstoupila změny, jež ji činí přístupnou davům, působí jen tehdy, když vnikla do nevědomí a stala se citem. Tato změna trvá obyčejně velmi dlouho

  • Dlouhé doby je třeba i k vykořenění této ideje  davy z hlediska idejí jsou vždy o několik generací pozadu za vědci a filozofy

  1. Způsoby uvažování davů (s. 44)

  • Nelogické argumenty davu

  • Asociace (pouze zdánlivé vztahy)

  • Bezprostřední zevšeobecňování výjimečných případů

  • Neschopnost davu rozlišovat pravdu, utvořit si přesný úsudek

  1. Obrazotvornost davů (s. 45)

  • Hluboce ovlivnitelná

  • Zázračná a legendární stránka působí na davy nejvíce

  • Davy dovedou myslit pouze v obrazných představách a dávají také na sebe působit jenom jimi

  • Nemá cenu působit na inteligenci a rozum davu prostřednictvím důkazů

  • Na představivost davu nepůsobí ani tak události sami, jako spíše způsoby jakými jsou předkládány

  • Kdo umí působit na představivost davů, umí jim vládnout.



Kapitola čtvrtá – Náboženská forma všech davových přesvědčení (s. 49)


  • Náboženský cit – zbožňování domněle vyšší bytosti, bázeň před mocí, která se jí přisuzuje, slepé poslouchání jejích rozkazů, neschopnost rozebírat její dogmata, touha šířit je, tendence pokládat za nepřátele všechny, kdo ji neznávají

  • Nesnášenlivost a fanatismus obvykle provázejí náboženský cit

  • Přesvědčení davu – slepá oddanost, divoká nesnášenlivost, násilná propaganda

  • Kdo chce alespoň trochu porozumět filozofii dějin, musí dobře vniknout do základního problému psychologie davů: Je třeba být jim bohem nebo ničím

  • Velké převraty jsou možné jen tehdy, když je vyvolá duše davů.



KNIHA DRUHÁ – Názory a přesvědčení davů

Kapitola první – Faktory působící nepřímo na přesvědčení a názory davů (s. 54)


  • Způsobují, že davy jsou schopny přijmout určitá přesvědčení a neschopny dát se proniknout jinými.

  1. Rasa (s. 55)

  • Nejdůležitější z působících faktorů

  • Žádný prvek civilizace nemůže přejít od jednoho národa k druhému beze změny

  1. Tradice (s. 56)

  • Ideje, potřeby a city minulosti

  • Národ – organismus stvořený minulostí, tradice řídí národy

  • Bez tradice – duše národy – by nebyla možná žádná civilizace

  • Zákl. úkol národa – uchovat si instituce minulosti a měnit je jen pomalu, neznatelně

  1. Čas (s. 58)

  • Je příčinou vývoje i smrti všech přesvědčení

  • Čas hromadí nános přesvědčení a myšlenek, z něhož se rodí ideje určité doby

  1. Politické a sociální instituce (s. 59)

  • Instituce a vlády jsou produktem rasy (????)

  1. Vzdělání a výchova (s. 63)

  • Spencer: vzdělání nedělá člověka ani mravnějším ani šťastnějším, nemění jeho instinkty ani dědičné vášně

  • Dnešní výchova přetváří ty, kteří ji přijali v nepřátele společnosti a vychovává je k nejhorším formám socialismu.

  • Latinská výchova – předpoklad: inteligence se rozvíjí učením se učebnic nazpaměť, necvičí se úsudek ani iniciativa, učí se poslušnosti

  • Tato výchova představuje nebezpečí – vštěpuje tomu, kdo ji přijal, prudkou nechuť k poměrům, z nichž se zrodil a touhu z nich uniknout – připravuje totiž jen pro veřejnou sféru – v nižších sociálních tídách vytváří armádu proletářů, vždy připravených ke vzpouře

  • Nabytí neupotřebitelných vědomostí je prostředek, jak udělat z člověka revolucionáře.

  • Nutnost zavést odborné vzdělání

  • Úsudek, zkušenost, iniciativa, charakter – podmínky úspěchu v životě, nelze se jim naučit z knih

  • Výchova – jediný prostředek, kterým můžeme působit na duši národa

  • Duši davů lze částečně zlepšit nebo zhoršit vzděláním a výchovou

  • Škola dnes vychovává nespokojence a anarchisty a v ní se připravuje úpadek latinských národů



Kapitola druhá – Faktory působící bezprostředně na názory davů (s. 72)


  • Budují na předchozí přípravě – odívají ideu formou a rozpoutávají ji se všemi jejími důsledky

  1. Obrazy, slova a formule (s. 72)

  • Na davy působí především obrazné představy, pokud nejsou, můžeme je vyvolat použitím správných slov a formulí.

  • Nejpůsobivější slova – ta, jejichž význam je nejméně vymezený – demokracie, rovnost, svoboda

  • Proti určitým slovům a formulím nemohou rozumové důvody vůbec bojovat

  • K určitým slovům se pojí přechodně určité představy – slovo je pouze vypínač, po jehož vyřčení se představa objeví

  • Význam slov závisí na době a mentalitě lidí

  • Označovat populárními nebo aspoň neutrálními názvy, jejichž staré názvy se davům zprotivily.

  1. Iluze (s. 77)

  • Davy nikdy nežízní po pravdě, odvracejí se od skutečnkostí, které se jim nelíbí, zbožňují raději klam, když je oslňuje.

  • Kdo v nich umí vzbudit iluze, ovládne je snadno, kdo se je snaží iluzí zbavit, stane se jejich obětí

  1. Zkušenost (s. 79)

  • dost moci, aby ustálila pravdu v duši davů a zničila iluze, které se staly nebezpečné. Musí být zbudována na široké základně a často opakována

  1. Rozum (s. 81)

  • Na davy nelze působit logickými úvahami, vždy se musí působit na city, ne na rozum.

  • Nutnost měnit řeč podle účinku

  • I náboženské předsudky, příčící se i nejprostší logice, se udržely po dlouhá staletí

  • City, které byly hybnými silami všech civilizací, jako čest, sebezapření, náboženská víra, touha po slávě, láska k vlasti se utvořily bez rozumu a často navzdory němu

Kapitola třetí – Vůdcové davů a prostředky, jimiž přesvědčují (s. 84)



  1. Vůdcové davů (s. 84)

  • Jakmile je shromážděn určitý počet jedinců, začnou pudově podléhat autoritě

  • Vůdce – na počátku často jedním z vedených, zhypnotizovaný ideou

  • Není muž myšlenky, ale činu

  • Často se jimi stanou lidé pomatení, nervózní, podráždění

  • Silná vůle

  • Lidé shromáždění v davu ztrácejí věškerou svou vůli a instinktivně se obracejí k tomu, kdo ji má

  • Uchvacují, protože jsou sami vírou podmaněni

  • Autorita vůdců se uplatňuje despotismem

  • Dav nechce svobodu, ale otroctví

  • Dělení vůdců: a) energičtí s pevnou, ale okamžitou vůlí – bouřliví, stateční, smělí, řízení náhlé akce

b) s pevnou a trvalou vůlí – mají větší vliv,

  1. Prostředky, jimiž vůdcové působí: tvrzení, opakování, nákaza (s. 89)

  • Rychlá sugesce, vlastní příklad – pokud má dojít k náhlé, okamžité akci

  • Pokud mají ideje a přesvědčení pozvolna pronikat do duše davů, je třeba tvrzení, opakování, nákaza

  • Tvrzení bez důkazů - nejjistější prostředek

  • Opakování týmiž slovy – opakovaná věc se ustálí v myslích, je přijata za pravdivou

  • Pokud je něco ustavičně opakováno – mechanismus nákazy

  • Nákaza může působit i na dálku

  • Davy je třeba vést ne důvody, ale vzory

  • V každé době je malý počet osobností, které jí vnucují svůj způsob jednání, které neuvědomělá masa napodobuje ALE tyto osobnosti se nesmějí příliš odchýlit od všeobecně přijímaných názorů. Pak by se jejich vliv rovnal nule (filozofové ve své době, Evropa x východní národy)

  • Každý nátor, který se stal lidovým, vnutí se nakonec i nejvyšším vrstvám

  1. Prestiž (s. 93)

  • Názory propagované opakování získávají velkou moc, prestiž

  • Prestiž – fascinace, ochromuje kritické schopnosti, naplňuje duši úžasem a úctou

  • 2 formy: a) získaná

b) osobní

  • Velcí vůdcové mívají vysokou míru osobní prestiže

  • Prestiž mizí s neúspěchem

  • O bozích a lidech, kteří si svou prestiž udrželi dlouho, se nikdy nemohlo diskutovat


Kapitola čtvrtá – Hranice proměnlivosti přesvědčení a názorů davů (s. 102)

  1. Pevné přesvědčení (s. 102)

  • Přesvědčení a názory davů tvoří dvě odlišné třídy:

  1. veliké a trvalé víry, které se udržují po několik století a na kterých spočívá celá civilizace

  2. okamžité a proměnlivé názory, které vyplývají z obecných pojetí, jež se rodí a zanikají v každém věku

  • Je snadné vzbudit v duši davů pomíjivý názor, ale je velmi obtížné ho odstranit, když zakoření – revoluce

  • Pokud se pevné přesvědčení začne kriticky rozebírat – začátek konce tohoto přesvědčení

  1. Proměnlivé názory davů (s. 107)

  • Vrstva idejí názorů a myšlenek, které se neustále rodí a umírají, vychází z pevných přesvědčení

  • Souvisí s rasovými vlastnostmi (????)

  • Změny názorů v literatuře, umění a filozofii jsou velmi rychlé

  • To, co se protiví obecným přesvědčením rasy se dlouho neudrží

  • Dnes je počet proměnlivých názorů davů větší než kdy jindy. 3 příčiny:

  1. zmizení obecných přesvědčení uvolňuje místo pro množství názorů soukromých

  2. moc davů roste, má méně protiváhy, může se volněji projevovat proměnlivost idejí

  3. rozmach tisku, která předkládá davům protichůdné názory

  • bezmocnost vlád v řízení veřejného mínění

  • Nedostatek řízení veřejného mínění + rozklad obených přesvědčení  roztříštění každého přesvědčení a vzrůstající lhostejnost davů i jedinců ke všemu, co se přímo nedotýk jejich problémů

  • Diskusí a analýzou ztrácí každý názor svou prestiž



KNIHA TŘETÍ – Roztřídění a popis různých druhů davů


Kapitola první – Roztřídění davů (s. 113)

  1. Prosté seskupení lidí různých ras, jediné společné pouto – náčelník

  2. Seskupení, které působením určitých faktorů přijaly určité společné vlastnosti a utvořily rasu

  1. Davy různorodé

  1. Anonymní (pouliční)

  2. Neanonymní (poroty, parlamenty)

  1. Davy stejnorodé

  1. Sekty (politické, náboženské)

  2. Kasty (vojenské, kněžské, dělnické)

  3. Třídy (měšťanská, selská)




  1. Davy různorodé (s. 114)

  • Libovolný počet jedinců bez ohledu na jejich zaměstnání a vzdělání

  • Zákl. faktor rozlišení různorodých davů – rasa1

  • Duše rasy ovládá duši davů – vlastnosti davů jsou tím méně zřetelné, čím je duše rasy silnější

  • U neanonymních davů je vyvinutů vědomí odpovědnosti!

  1. Davy stejnorodé (s. 116)

  • Sekta – jednotlivci se od sebe liší výchovou, zaměstnání i prostředím, mají jedno společné pouto – přesvědčení

  • Kasta – individua téhož zaměstnání, u kterých jsou výchova i prostředí téměř stejné

  • Třída – jedinci různého původu, nejsou spojeni společným přesvědčením ani zaměstnáním, ale jistými zájmy, životními zvyky a podobnou výchovou



Kapitola druhá – Davy tzv. zločinné (s. 117)

  • Zločiny davů vznikají z mocné sugesce a jedinci, kteří se jich zúčastnili, jsou později přesvědčeni, že konali svou povinnost. U běžného zločince toto neplatí.

  • Obecné vlastnosti – stejné jako u všech davů – přístupnost sugescím, lehkověrnost, proměnlivost, přehánění citů, projevování jistých forem mravnosti, …

Kapitola třetí – Porotní soudy (s. 121)



  • Neanonymní různorodý dav

  • Snadné ovlivnění sugescí, převaha neuvědomělých citů, malá schopnost uvažování, vliv vůdců a prestiže

  • Usnesení poroty zůstanou táž, ať v ní sedí vzdělaní či nevzdělaní

  • Davy se dají přesvědčit, kasty se neobměkčí nikdy


Kapitola čtvrtá – Davy voličské (s. 127)

  • Různorodé davy

  • Pouze některé z dříve uvedených vlastností (mohou jednat jen určitým způsobem) – slabá schopnost uvažovat, nedostatek kritického ducha, lehkověrnost, prostomyslnost, vliv vůdců, působení tvrzení, opakování a nákazy

  • Ovlivnění prestiží kandidáta, nejfantastičtějšími sliby

  • Neurčitost programu (aby mu ho později nemohli předhazovat)

  • Slova a formule

  • Davy mají vždy názory vnucené, nikdy promyšlené

  • Instituce a vlády hrají v životě národů jen málo významnou úlohu. Národy jsou řízeny duchem své rasy – odkazy předků, které dohromady tvoří duši národa


Kapitola pátá – Shromáždění parlamentní (s. 136)

  • Neanonymní různorodý dav

  • Psychologicky mylná myšlenka – větší množství nashromážděných lidí je schopnější rozhodovat moudřeji a nezávisleji o daném předmětu, než malá skupina

  • Všechny obecné vlastnosti davů

  • Zvláštnosti – zjednodušování názorů

  • Obecné otázky – nerozhodnost

  • Vůdcové působí málo svými úvahami a velmi mnoho svou prestiží

  • Vůdce, který má dostatečnou prestiž, má skoro neomezenou moc

  • Slova a formule

  • Stávají se davem jen v jistých okamžicích




1 Používá rasu jako synonymum národa (snad )




Dostları ilə paylaş:


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2019
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə