OMPUSE – Obskurní Magazín Podezřelý Už Svou Existencí 1/2005
Ahoj, kamarádi!
M áme za sebou rok 2004, mnozí na něj nedají dopustit a mnozí se už raději těší na to, co nám přinese rok následující. Užili jsme si vánoční prázdniny a s nadějí hledíme k těm jarním, po kterých už bude zbývat jen pár měsiců do tábora na tradičním místě – na Komáří louce.
Šťastný a úspěšný nadcházející rok 2005 Vám přeje
-mak-
  
Historie derby pražských "S"
Celková bilance
V deseti extraligových sezónách (od roku 1994) se zatím hrálo pražské derby 54krát, 28krát vyhrála Sparta, 6 utkání skončilo remízou a 20krát se radovala Slavia. V play-off se obě mužstva potkala třikrát – první semifinále v roce 2002 vyhrála Sparta (3:0) a poté vyhrála mistrovský titul. O rok později se z postupu do finále radovala Slavia (4:2) a napodobila ziskem titulu Spartu. A nakonec, v roce 2004 otočila semifinále Slavia ze stavu 1:3 na konečných 4:3 a postoupila do finále, kde však nestačila na Zlín.
Petr Jaroš, Zbyněk Novák a Roman Šimíček
Celkem: 54 utkání – 20 vítězství Slavie, 6 remízy, 28 vítězství Sparty, skóre 136:156
Na Slavii: 26 utkání – 10 vítězství Slavie, 3 remízy, 13 vítězství Sparty
Na Spartě: 28 utkání – 10 vítězství Slavie, 3 remízy, 15 vítězství Sparty
Play-off: 16 utkání – 8 vítězství Slavie, 8 vítězství Sparty (na Slavii 2–5, na Spartě 6–3)
Vyhrané série v play-off: Slavia - Sparta 2:1
S ezóny
Sezóna 1994/95
Slavia – Sparta 4:2 (Kupka, Kulabuchov, Eiselt, Jiří Hlinka – Hlaváč, Táborský)
Sparta – Slavia 3:4 (Potajčuk, M. Hlinka, Bruk – Najda 2, Růžička, Kupka)
Slavia – Sparta 1:4 (R. Blažek – M. Hlinka, Potajčuk, Šrek, Zelenka)
Sparta – Slavia 6:4 (Potajčuk 2, J. Nedvěd 2, Petrovka, Geffert – Eiselt, Kupka, Růžička, Bednář)
Bilance (z pohledu Slavie) : 2 – 0 – 2 13:15
Vladimír Růžička
Sezóna 1995/96
Slavia – Sparta 2:5 (Ujčík 2 – Žemlička 2, Potajčuk, Kašťák, Horák)
Sparta – Slavia 4:3 (Vykoukal 2, Horák, Žemlička – Růžička 2, Sup)
Bilance: 0 – 0 – 2 5:9
Sezóna 1996/97
S
Jan Hlaváč
lavia – Sparta 6:4 (Růžička 2, Maškarinec, Hořava, Jiří Hlinka, Bednář – Potajčuk, Hlaváč, Hosták, Zelenka)
Sparta – Slavia 3:6 (Výborný, Horák, Hamr – Růžička 2, Prorok, Kucharčík, Doležal, Ujčík)
Slavia – Sparta 2:6 (Sup, Míka – Hlaváč 2, Horák, Zelenka, Žemlička, Potajčuk)
Sparta – Slavia 3:3 (Žemlička 3 – Doležal 2, Jiří Hlinka)
Bilance: 2 – 1 – 1 17:16
Sezóna 1997/98
Sparta – Slavia 2:0 (Zelenka, Jar. Hlinka)
Slavia – Sparta 7:3 (Kucharčík 2, Machulda, Růžička, Bakula, Matějovský, Poukar – Hlaváč 2, Zelenka)
Sparta – Slavia 3:2 (Hlaváč 2, Žemlička – Divíšek, Matějovský)
Slavia – Sparta 1:5 (Doležal – Zelenka 2, Žemlička, Vykoukal, Burda)
Bilance: 1 – 0 – 3 10:13
Sezóna 1998/99
Slavia – Sparta 4:4 (Divíšek, Doležal, Růžička, Machulda – Bednář 3, Hlaváč)
Sparta – Slavia 6:0 (Hlaváč, Žemlička, Zelenka, Bednář, M. Hlinka, Výborný)
Slavia – Sparta 1:4 (Doležal – Hlaváč 3, P. Martinec)
Sparta – Slavia 5:2 (Hlaváč 2, Benýšek, Zelenka, Žemlička – Sup, J. Kopecký)
Bilance: 0 – 1 – 3 7:19
Sezóna 1999/2000
Slavia – Sparta 3:1 (Růžička 3 – Ptáček)
Sparta – Slavia 3:2 (P. Martinec 2, Zelenka – Kolařík, J. Kopecký)
Sparta – Slavia 5:1 (Zelenka 2, Žemlička, Výborný, J. Nedvěd – Skořepa)
Slavia – Sparta 1:1 (Sochor – Výborný)
Bilance: 1 – 1 – 2 7:10
Roman Málek
Sezóna 2000/01
Slavia – Sparta 1:4 (Tomica – Kratěna, P. Martinec, Kanko, V. Novák)
Sparta – Slavia 2:4 (Vůjtek, Šrek – Branda, J. Kopecký, Čermák, Hübl)
Sparta – Slavia 5:2 (Vůjtek 2, P. Martinec 2, Kratěna – Branda, Klobouček)
Slavia – Sparta 7:2 (Rousek 3, Ujčík 2, Tomica, Branda – Vůjtek, J. Nedvěd)
Bilance: 2 – 0 – 2 14:13
Sezóna 2001/02
Slavia – Sparta 1:2 (Branda – Tomík, Žemlička)
Sparta – Slavia 2:1 (V. Novák, Chabada – Hejda)
Slavia – Sparta 2:3 p (Hübl, Beránek – Broš, Sivek, Zelenka)
Sparta – Slavia 2:3 (Chabada, Kratěna – Branda, Jaroš, Ujčík)
Bilance: 1 – 0 – 3 7:9
Semifinále 2002
S
Michal Sup
 parta – Slavia 4:1 (Kratěna 2, Jar. Hlinka, Broš – Klobouček)
Slavia – Sparta 1:2 (Ujčík – Žemlička, Jar. Hlinka)
Sparta – Slavia 5:1 (Jar. Hlinka 2, Kratěna 2, Zelenka – Antoš)
Celkem: Sparta – Slavia 3:0
Sezóna 2002/03
Sparta – Slavia 1:1 (Broš – Beránek)
Slavia – Sparta 3:2 (Dlouhý, Krátoška, Sup – Šrek, Havelka)
Slavia – Sparta 3:1 (Sup 2, M. Kopecký – Kratěna)
Sparta – Slavia 4:2 (Tomík, Paroulek, Leška, Tomajko – Hejda, Duda)
Bilance: 2 – 1 – 1 9:8
Semifinále 2004
Slavia – Sparta 0:2 (Havelka, Leška)
Slavia – Sparta 2:0 (Sup 2)
Sparta – Slavia 2:3 sn (Kratěna, Tomajko – Kadlec, Duda, Beránek)
Sparta – Slavia 3:4 sn (Kratěna 2, Ptáček – Dlouhý, Duda, M. Kopecký, Hruška)
Slavia – Sparta 1:2 (Posmyk – Špaňhel, Zelenka)
Sparta – Slavia 2:5 (Leška, Broš – Fadrný, Kolařík, Sup, Krátoška, Beránek)
Celkem: Slavia – Sparta 4:2
Sezóna 2003/04
Sparta – Slavia 2:2 (Ton, Kratěna – Droppa, Antoš)
Slavia – Sparta 4:2 (Hruška, Antoš, Dlouhý, P.Martinec – Hlouch, Paroulek)
Sparta – Slavia 3:2 (Kratěna, Špilár, Broš – Kolařík, Antoš)
Slavia – Sparta 1:1 (Klepiš – Bartečko)
Celkem: 1 – 2 – 1 9:8
Semifinále 2004
Sparta – Slavia 1:4 (Ton – Hruška, Krátoška, Kopecký, Beránek)
Sparta – Slavia 2:1 p (Šindel, Chabada – Sup)
Slavia – Sparta 1:2 sn (Beránek – Chabada, Ton)
Slavia – Sparta 3:4 sn (Kadlec, Kopecký, Tomica – Řezníček 2, Dragoun, Chabada)
Sparta – Slavia 3:4 p (Bartečko, Šimíček, Ton – Antoš 2, Klepiš, Sup)
Slavia – Sparta 4:2 (Klepiš 2, J.Novák, Antoš – L.Procházka, Broš)
Sparta – Slavia 0:3 (Hruška, Vondrka, P.Martinec)
Celkem: Slavia – Sparta 4:3
Z ajímavosti derby
Michal Broš
Nejvyšší výhra doma
Slavia: 7:2 (2000/01)
Sparta: 6:0 (1998/99)
Nejvyšší výhra venku
Slavia: 6:3 (1996/97)
Sparta: 6:2 (1996/97)
Hattricky v derby
Slavia: Růžička (1999/2000), Rousek (2000/01)
Sparta: Žemlička (1996/97), Bednář (1998/99), Hlaváč (1998/99)
Střelci v historii derby
Slavia
13 – Vladimír Růžička, 11– Michal Sup, 7 – Viktor Ujčík, Milan Antoš, 6 – Josef Beránek, Jiří Doležal, 5 – Daniel Branda, 4 – David Hruška, Jakub Klepiš, Milan Kopecký, 3 – Tomáš Kupka, Jiří Hlinka, Tomáš Kucharčík, Jan Kopecký, Martin Rousek, Radek Duda, Aleš Krátoška, Radek Dlouhý, Pavel Kolařík, Marek Tomica, 2 – Anatolij Najda, Václav Eiselt, Jaroslav Bednář, Vladimír Machulda, Radek Matějovský, Tomáš Divíšek, Viktor Hübl, Jan Klobouček, Petr Kadlec, Jan Hejda, Patrik Martinec, 1 – Vadim Kulabuchov, Roman Blažek, Martin Maškarinec, Miloslav Hořava, Ivo Prorok, Jiří Poukar, Martin Bakula, Petr Míka, Zdeněk Skořepa, Jan Sochor, Leoš Čermák, Petr Jaroš, Jan Fadrný, Marek Posmyk, Jan Novák, Ivan Droppa, Michal Vondrka
Sparta
15 – Jan Hlaváč, Jiří Zelenka, 14 – Richard Žemlička, 13 – Ondřej Kratěna, 7 – Andrej Potajčuk, 6 – Patrik Martinec, Michal Broš, 5 – Jaroslav Hlinka, Martin Chabada, 4 – Roman Horák, David Výborný, Jaroslav Bednář, Jaroslav Nedvěd, Vladimír Vůjtek, Petr Ton, 3 – Jiří Vykoukal, Pavel Šrek, Miroslav Hlinka, Petr Leška, 2 – František Ptáček, Václav Novák, Róbert Tomík, Petr Havelka, Jan Tomajko, Martin Paroulek, Josef Řezníček, Ľubomír Bartečko, 1 – Pavel Táborský, Radek Hamr, Václav Burda, Ladislav Benýšek, David Bruk, Vladimír Petrovka, Pavel Geffert, Kamil Kašťák, Martin Hosták, Petr Kanko, Michal Sivek, Martin Špaňhel, Libor Procházka, Roman Šimíček, Gabriel Špilár, Jakub Šindel, Michal Dragoun, Roman Hlouch
-vok-
Oznámení o pozastavení činnosti dramatického kroužku
Činnost dramatického kroužku bude v lednu pozastavena. Kroužek bude otevřen v únoru a to pouze tehdy, přihlásí-li se závazně minimálně 5 dětí. Děti lze přihlašovat u Myšky na telefonním čísle 608 532 909 nebo na e-mailové adrese krouzkynafare@campamento99.cz.
H romnice
Hromnice, nebo také Uvedení Páně do chrámu, jsou svátek, který se slaví 2. února. Je to přesně 40 dní po Vánocích. Podle Starého zákona byla žena po porodu chlapce 40 dní považována za nečistou (po narození děvčete 60–80 dní).  Po uplynutí této doby musela přinést jako dar do chrámu v Jeruzalémě beránka n ebo holoubě.
V tento den přinesli Marie a Josef Ježíše do chrámu, aby ho podle Mojžíšova zákona zasvětili Bohu. Zde se také setkali s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který nazval Ježíše „světlem k osvícení pohanů“.
V dnešní době se Hromnice už moc neslaví, ale dříve měly velký význam. Již koncem 4. století slavili v Jeruzalémě svátek Setkání mohutným procesím a světelným průvodem.
Posvěcené svíce (tak zvané hromničky) se poté rozsvěcely u lůžek umírajících a při bouřce. Odtud taky název Hromnice.
K Hromnicím se váže spoustu pranostik. Nejznámější je určitě: „Na Hromnice o hodinu více“ (o ostatních pranostikách se dočtete níže). Tato pranostika je skutečně pravdivá, protože na úrovni naší zeměpisné šířky vychází slunce o 40 minut dříve a zapadá o stejný čas později – je tedy skutečně den delší o více jak hodinu – , nežli je tomu v období kolem zimního slunovratu (21. prosince).
Skřivan lesní
Hromniční pranostiky:
Na Hromnice – půl zimnice – půl píce.
Na Hromnice zima s létem potkala se.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
Svítí-li o Hromnicích celý den, tahej, sedláče, slámu z hnoje ven!
Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Na Hromnice – sněžnice, medvěd otvírá boudu; není-li vánice, zavírá ji.
Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
Přejdou Hromnice – konec sanice.
O Hromnicích déšť – na jaře sníh; o Hromnicích sníh – na jaře déšť.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
Na Hromnice husa po vodě – na Velikonoce po ledě.
-bět-
A ugustin z Hippo (354 - 430) = vznešený, majestátní; Augustův
R
Oženil se s Melanií
 oku 354 se ve městě Tagaste v severní Africe narodil chlapec, který měl vstoupit do církevních dějin jako jeden z nejvýznamnějších teologů všech dob. Aurelius Augustinus, syn pohana Patricia (=patricijský, urozený, šlechtický) a křesťanky Moniky (=osamělá, jediná; bohyně; rádkyně), projevil již v mládí velké nadání a lásku k vědám. Učil se velmi lehce, avšak nezmeškal ani žádnou příležitost k zábavě, ba ani k tropení výtržností. Když roku 371 odešel na studia do Kartága, byl okouzlen životem velkoměsta a z touhy po tělesné rozkoši začal žít se ženou jménem Melanie (=černá, tmavá). O rok později se jim narodil syn Adeodatus.
A ugustin bez většího výběru studoval spisy křesťanských i pohanských filozofů a k zármutku své matky se na dlouhou dobu přiklonil k učení manichejců, které se naoko podobalo křesťanství. Po skončení studií odešel jako učitel řečnictví do Říma a odtud do Milána. Tam nastal v jeho životě zvrat. Pod vlivem biskupa Ambrože a jeho ohnivých kázání postupně nacházel cestu ke křesťanské víře. Rozešel se se svou družkou a po několik měsíců se připravoval na křest. Roku 387 ho spolu s jeho synem Adeodatem a přítelem Alipiem pokřtil osobně biskup Ambrož.
Z
Nejprve flámoval, pak se stal biskupem
anedlouho po svém křtu se Augustin vrátil do Afriky, kde začal uskutečňovat své představy o zbožném životě. Rozdal všechen majetek a usadil se s několika druhy za městem. Žili pospolu jako mniši a šířili slovo Boží mezi lidmi. Zakrátko proslul Augustin po širém okolí a roku 396 byl zvolen biskupem ve městě Hippo.
Ve svém novém úřadě musel bojovat proti nejrůznějším scestným naukám, které ohrožovaly jednotu křesťanství. Neúnavně kázal a psal o pravé víře. Skromností svého života byl příkladem pro ostatní kněze i věřící. Vypráví se, že se jednou procházel po mořském břehu a přemýšlel o Nejsvětější Trojici. Tu spatřil malého chlapce, jak se snaží mušlí přelít vodu z moře do důlku v písku. Pousmál se tomu, děcko však řeklo: „Spíš já dokážu přelít moře, než ty pochopíš tajemství Nejsvětější Trojice!“ Tehdy Augustin pochopil, že se mu v podobě dítěte zjevil sám Ježíš.
Když roku 430 oblehli Hippo divocí Vandalové (jeden z barbarských kmenů), zůstal stařičký biskup Augustin ve městě po boku svých věřících. Zemřel ještě před koncem obležení 28. srpna 430.
Biskup s hořícím srdcem (symbolem náboženské horlivosti) v ruce je svatý Augustin, nejproslulejší z teologů. Často je u jeho nohou chlapec s mušlí nebo miskou. Někdy se objevuje i scéna jeho křtu. Zakladatelé církevních řádů, které se řídily řeholí sv. Augustina, bývají zobrazeni, jak od něho přijímají řádová pravidla.
Poustevník Antonín (asi 251 - 356) = přední, čelný, vynikající
B
Několikrát zaháněl Satana
 ohatý křesťan Antonín z egyptského města Koma uslyšel jednou při mši slova evangelia: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“ Rozhodl se, že této výzvy uposlechne. Rozdal všechen majetek a uchýlil se do pouště, kde vedl přísný život v modlitbách, sebezapírání a těžké fyzické práci. Po dlouhá léta však musel odolávat ďábelským pokušením. Satan se ho snažil zlákat k hříchu všemožnými způsoby. Kladl mu do cesty zlato a stříbro, Antonín se jich však ani nedotkl. Démon tedy na sebe vzal podobu krásné dívky a lákal ho k rozkoši, později mu zase v podobě obra s hlavou v oblacích sliboval vládu nad světem. Poustevník ho však vždy zahnal znamením kříže. Ďábel se tedy proměnil v dravé zvíře a útočil na Antonína svými zuby a drápy, i tentokrát však byl zahnán.
P
Jeho kolegu pohřbili lvi
 o nějaký čas se Antonín domníval, že je prvním, kdo se odhodlal žít v pustině. Měl však jednou sen, že na vzdálené hoře žije jiný muž, starší než on, i vydal se ho hledat. Nalezl onoho poustevníka jménem Pavel (=malý, skromný, nepatrný), jak zbožně rozjímá v jeskyni. Pozdravil se s ním, objal ho a setrvali delší čas v rozhovoru. Když nastal čas jídla, objevil se havran s bochníčkem chleba v zobáku a uctivě ho složil k jejich nohám. Poustevníci se posilnili pokrmem seslaným z nebes a rozloučili se. Když se však Antonín blížil ke své poustevně, uviděl anděla, jak nese Pavlovu duši do nebe. Vrátil se tedy rychle zpět, aby poustevníka pohřbil. Neměl však dost sil, aby vykopal hrob. Tu přišli z pouště dva lvi a svými tlapami vyhrabali jámu, do níž Antonín uložil Pavlovo tělo.
A
U nohou
mu leží vepř
ntonín nezůstal v poušti sám, přicházeli za ním mnozí další, až poblíž jeho poustevny vznikla celá poustevnická osada. Na sklonku života se Antonín na žádost biskupa Athanasia vypravil do Alexandrie, aby pomohl bránit pravou víru proti ariánskému učení. Když se vrátil zpět, cítil, že jeho dny jsou sečteny. Rozloučil se se svými žáky a odevzdal duši Bohu.
Jako samostatná postava je Antonín zobrazován s holí ve tvaru T a zvonkem v ruce, u nohou mívá vepře. Velmi vděčným námětem malířů byla jeho pokušení; na mnoha obrazech ho ďáblové a nejrůznější příšery různým způsobem týrají, nebo ho svádějí půvabné, spoře oděné přízraky žen. Častá je též scéna jeho setkání s poustevníkem Pavlem.
Národní světci a zemští patroni
Alžběta Durynská (1207 - 1231) = Bůh je má přísaha, Bohu zasvěcená
K  rálovské dcery nemívaly snadný život. Alžběta, dcera uherského krále Ondřeje II. (=mužný, statný, odvážný) a Gertrudy Bavorské (=silná v kopí), byla v útlém věku zasnoubena se synem durynského lantkraběte Hermanna (=pán vojska, válečník). Jak bylo v tehdejší době zvykem, odvezli ji ve slavném průvodu s bohatou výbavou na hrad jejího ženicha, aby vyrůstala spolu s ním. I když její snoubenec po několika letech zemřel, zůstala Alžběta v Durynsku, neboť v ní nalezl zalíbení Ludvík (=slavný bojovník, proslavený v boji), mladší bratr jejího snoubence a po jeho smrti dědic země. Sňatek uzavřeli, když bylo Alžbětě čtrnáct let.
Č
Vdávala se ve čtrnácti
ím větší náklonnost k sobě manželé cítili, tím větší byla nevole Ludvíkových urozených příbuzných. Mladá lantkraběnka jim v ničem nebyla vhod. Kdo kdy viděl, aby se urozená dáma prostě oblékala, odkládala šperky, ba dokonce vévodskou korunu, odznak své hodnosti, před vstupem do kostela a přátelila se se služebnictvem! A ta její dobročinnost! Patřilo sice k dobrému tónu dávat žebrákům almužny, ona však je nejen obdarovávala, ale dokonce vlastníma rukama pečovala o nemocné, krmila je a umývala, ba neštítila se ani malomocných. Ludvík však všechny stížnosti na svou manželku odbýval mávnutím ruky.
J ednou, když se Ludvík zdržoval mimo dům, přiběhl k němu vyděšený posel se zprávou, že jeho manželka přivedla domů malomocného a uložila ho do vlastní postele. Ulekl se a spěchal domů. Jaký však byl jeho údiv, když vstoupil do komnaty, odhrnul přikrývku a na manželském loži spatřil Ukřižovaného obklopeného nebeskou září. Zahanbeně Alžbětu odprosil za své podezření a nadále ji podporoval ve všem jejím konání.
Když byla země sužována mimořádným suchem, nechala Alžběta otevřít zeměpanské sýpky a najímala chudáky ke stavbě mostů a silnic, aby jim poskytla příležitost k obživě.
Roku 1227 se lantkrabě Ludvík rozhodl, že se připojí ke křížové výpravě do Svaté země. V neblahé předtuše ho Alžběta prosila, aby neodjížděl. A skutečně: dříve než se mohl nalodit k plavbě do Palestiny, zemřel na mor. Vznešení příbuzní vypudili zoufalou Alžbětu z hradu; uchýlila se do kláštera v Marburgu, kde žila skromně, pečujíc o chudé a nemocné ve špitále, který založila. Bůh jí však zakrátko povolal k sobě. Zemřela roku 1231 v pouhých 24 letech.
Jako samostatná postava mívá Alžběta v rukou džbán a chléb, u nohou žebráka. Velmi četné jsou scény z jejího života: ošetřuje nemocné, manžel, který ji chtěl kárat, že uložila žebráka do vlastní postele, nachází na lůžku Ukřižovaného (Ježíše). Od 15. století se objevuje výjev, jak se chléb, který nese chudým, zázračně mění v růže.
Antonín Paduánský (1195 - 1231) = přední, čelný, vynikající
V hlavním městě portugalského království se roku 1195 narodil zbožným rodičům chlapec Ferdinand. Již v patnácti letech vstoupil do řádu augustiniánů. Když roku 1220 přivezl portugalský kralevic do města Coimbry ostatky pěti misionářů z řádu sv. Františka, zatoužil Ferdinand hlásat víru mezi muslimy a dobýt si tak mučednické koruny. Požádal proto o propuštění z řádu, aby mohl následovat sv. Františka. Když dosáhl svolení a složil řeholní sliby, přijal jméno Antonín podle světce, jemuž byl zasvěcen chrám, kde sliby skládal.
P o roce příprav se Antonín chtěl vydat do Afriky, ale vážná nemoc zhatila jeho plány. Loď, na které se churavý řeholník vracel do vlasti, přistála u sicilských břehů. Tam se Antonín doslechl, že svatý František svolává bratry svého řádu do Assisi, a proto se tam vypravil. Setkání se zakladatelem řádu na něj hluboce zapůsobilo a vnuklo mu myšlenku zůstat natrvalo v Itálii. Žil v klášteře jako poslední z posledních a nikdo netušil, že mají mezi sebou vzdělance. Jednou však byl Antonín náhodou vyzván, aby pronesl kázání ke shromážděným bratřím. Ač hovořil bez přípravy, byla jeho řeč tak výmluvná a přesvědčivá, že všichni užasli. Svatý František ho poté vyslal na proslulou školu ve Vercelli a pověřil ho učitelským úřadem pro všechny kláštery řádu.
N
Kázal rybám
 ejraději ze všeho se Antonín věnoval kázání. Když chtěl jednoho dne v přístavním městě Rimini promluvit k zástupu lidí, dočkal se pouze nevděku a odmítnutí. Postavil se tedy na břeh řeky a vyzval ryby, tvory Boží, aby si přišli jeho kázání poslechnout. Voda ztemněla a rozvlnila se, jak se ryby hrnuly ke břehu. Lidé uchvácení tím zázrakem se seběhli a prosili světce za odpuštění.
Jindy se jakýsi povozník rouhal a nahlas pochyboval o přítomnosti Krista v Nejsvětější svátosti. Antonín se ho snažil přesvědčit. Ve chvíli, kdy mu ukazoval posvěcenou hostii, povozníkův osel před svátostí poklekl. Tento zázrak napravil i jeho rouhavého pána.
Roku 1231 kázal Antonín v postní době v Padově. Krátce poté se však roznemohl a 13. června téhož roku zemřel. Oplakávalo ho celé město. Nad jeho hrobem byl o třicet let později postaven nádherný chrám.
Nejznámější podobou Antonína Paduánského je mladý mnich s Ježíškem v náručí a s lilií v ruce. Zobrazovány však byly i scény z jeho života: kázání rybám, osel klekající před hostií, zázračné uzdravení mladíka, který v hněvu kopl svou matku a pak si v návalu lítosti uřízl nohu.
MARY
Vánoční besídka
22. prosince se uskutečnila, stejně jako v předchozích letech, vánoční besídka, tradičně spojená s vystoupením našeho dramatického kroužku. Letos se konala v prostorách farnosti svatého Václava na Náměstí 14. října.
Z
Nedočkaví diváci
ačátek byl stanoven na 18 hodin, ale už okolo půl šesté se objevili první rodiče, dychtící po shlédnutí generální zkoušky představení s názvem Zvířátka u jesliček. Samozřejmě jim bylo taktně naznačeno, že je nevhodné chodit takto brzy a narušovat soustředěnost dětských herců, z nichž mnozí stáli na prknech, která znamenají svět, poprvé. Ti z nás, kteří nenacvičovali představení, zdobili stromeček, připravovali dárky, cukroví a čaj. V 18 hodin už byla místnost zcela zaplněná, takže Petr se ujal slova a všechny přivítal. Krátce vysvětlil, co se všechno soutěže, čemuž Petr nezabránil ani tím, že nakonec rezignoval na první místo, díky čemuž Tereza získala 1. cenu - dort, spokojil se s místem druhým a dokonce svou bude dít, a pak už byl čas pro členy dramaťáku, aby se pochlubili tím, co se naučili. Navzdory všem očekáváním těch zkušenějších a těch, co si o sobě myslí, že jsou zkušenější, sklidilo vystoupení ohromný úspěch a diváci rádi dětem odpustili několik drobnějších přeřeků a záseků.
N
Velká účast v soutěži
ásledovala avizovaná soutěž vanilkových rohlíčků. Do soutěže se přihlásilo obrovské množství účastníků (tuším že snad čtrnáct), takže rozhodčí komise měla co dělat s ochutnávkou všech vzorků. Ostatní se zatím tvářili, že se baví mezi sebou, ale ve vzduchu bylo přesto velké napětí – každý v duchu tipoval, zda vyhraje nebo zda alespoň vyhraje nějaký jeho favorit (příbuzný, nejbližší kamarád a podobně). Nakonec Petr požádal o ticho a na faře by bylo slyšet upadnout špendlík.
„ Takže začneme od konce. Na třetím místě se umístily vanilkové rohlíčky Němcových.“ Matěj si převzal hodnotnou cenu (rohlíky) a Petr pokračoval: „Potom bylo těžké určit druhé a první místo, takže nakonec první až druhé místo získávají vanilkové rohlíčky Pušových a… paní Hoffmannové.“ Sálem okamžitě proběhly pochybnosti o regulérnosti cenu (zmrzlina) věnoval Kristýně. Nezapomněl zdůraznit, že všechny rohlíčky byly vynikající, ale některé prostě byly o něco lepší, a hlavně všechny požádat, aby na soutěž nezanevřeli a příští rok se pět zúčastnili.
Pak už nebyl stanoven žádný pevný program, všichni se bavili o všem možném a postupně se loučili, obdarovaní malým dárečkem a citátem z Písma svatého. Mnozí v duchu uvažujíce o tom, jak své vanilkové rohlíčky vylepšit, aby s nimi napřesrok zvítězili. -mak-
B uty
N
Od U238
K Buty
 
Richard Kroczek
Radek Pastrňák
a počátku vzniku But stál Radek Pastrňák a Richard Kroczek. Cesta ale byla dlouhá a trnitá… Oživili společně kapelu U238, která ale trvala jen krátce. Dodnes nerozlučná, takřka „rychlošípácká“, dvojka Pastrňák – Kroczek se pak na čas stala součástí tancovačkové, byť velmi ambiciózní, skupiny B Komplex a po odchodu z ní se vrhají, už pod názvem Buty, na jazz. To se psal rok 1986 a Buty se vrhly na projíždění Rockfestů.
„Zhubnul jsem a vážil jsem 40 kilo, musel jsem se něčím živit a tak jsme s Richardem vzali lano do orchestru Marie Rottrové. Hráli jsme tam dva roky, natočili desku a mezi tím skládali stohy písniček pro Buty, které jsme na žádný nosič nezaznamenali. Těšil jsem se, že si za peníze, které jsem si v tomhle orchestru vydělal, něco hezkého koupím, ale nakonec to všechno proteklo a já zase zhubnul. Buty v té době pomaličku přecházeli od jazzu přes funky-věci a bigbeat až k dnešní podobě,“ popisuje Radek Pastrňák pár následujících let.
Mezi lety 1989 až 1992 vznikla většina ze „starého repertoáru But“, který byl potom nahrán na album Pískej si, pískej.
C
Mnohonárodnostní skupina
 
Milan Straka
Petr Vavřík
o se složení skupiny týče, tak Buty jsou těžce nadnárodní. Posuďte sami. V jedné kapele se sešli Řek (Nikos Engonidis – cello), Jugoslávec (Milan Straka), Porubák (Richard Kroczek) a teď by ještě strašně rádi hodili lano kytaristovi, který se jmenuje Norbert Kovacz a je Maďar.
Tak trochu paradoxně, 8 let po vzniku kapely, jsou Buty oceněni „objevem roku“ v Českých Grammy a vydávají se na novou pouť se svou deskou Dřevo.
D
Víte, co je Rastakayakwanna?
alší, v pořadí čtvrté album Rastakayakwanna, chystali tentokrát o něco déle. Od listopadu ‘96 se usídlili v beskydském hotýlku, aby pak zbytek materiálu dopisoval Radek Pastrňák sám na chalupě, rovněž v Beskydech. Poněkud zvláštní název alba je odvozený z refrénu písničky Brutwanna.
P
Viktor je možná lepší než oni
Milan Nytra
o necelých dvou letech, kdy o nich nebylo moc slyšet, se skupina vrátila do prodejních i rozhlasových hitparád s albem Kapradí. Singl Tata si již získal srdce mnoha nových fanoušků. Album vzniklo v beskydském „chalupovém studiu“ bubeníka Richarda Kroczeka. Ke druhému singlu Nad stádem koní byl natočen i videoklip.
A právě kvůli této písničce o kapele Buty píši. Naprosto neodmyslitelně totiž patří do našeho táborového repertoáru. V podání Viktora je myslím i o něco málo lepší než v originále . Není ale oblíbena jenom námi – dlouho po svém uvedení se držela na čele všech možných hitparád! Je to zatím poslední velký hit But, ale doufejme, že nás ještě nějaký potká a také jako Nad stádem koní se zapíše do našich táborových zpěvníků …
A ještě jedno tajemství na závěr: členové kapely všem nevědoucím vzkazují, že „BUTY“ jsou ostravsky „BOTY“ (Musím se přiznat, že já to do napsání tohoto článku nevěděla… )
- hou-
Na Vaše dotazy odpovídá -mel-.
 Už hezký pátek řeším problém, jak si mám čistit zuby. Čistím si je zprava doleva. Levá zadní stolička si ale vždy stěžuje na pravý špičák, že ho čistím dříve než ji. Snažil jsem se to řešit, ale špičák si pak stěžuje na totéž, nebo že stoličku čistím s větší láskou. Komu mám dát za pravdu? Nemám si sáhnout na život? Mám si zuby vůbec čistit? Mé problémy by se tím vyřešily. Prosím pomozte, jsem s rozumem v koncích.
(bezradný Řepa)
Milý a bezradný Řepo,
s velikou lítostí ti musím potvrdit, že s tím rozumem opravdu v koncích jseš (to i ta Bridget je na tom lépe). Abych řekla pravdu, lehce jsi mě zaskočil tím, že si vůbec čistíš zuby... ale budiž. Na svůj problém sis v podstatě našel odpověď sám... nečistit si zuby vůbec, ale vzhledem k tomu, že tvé zuby na sebe nedají dopustit (a zřejmě by se znovu ozvaly) bude lepší, když poprosíš někoho, aby ti pomohl se těch zubů zbavit... Pokud nepomůže ani to, pak ti zřejmě nezbyde, než si na ten život opravdu sáhnout...
Přeji ti hodně štěstí a optimismu do budoucna!
Dotaz do Poradny lze poslat buď e-mailem na poradna.ompuse@seznam.cz nebo klasicky poštou (obálku označte heslem PORADNA) na adresu:
Campamento ‘99
Sekaninova 28
128 00 Praha 2
|
2. ledna – Romanka Bílá – 9 let a Miroslav Černý – 11 let
11. ledna – Nikol Fryšová – 14 let
18. ledna – Zlatka Bílá – 11 let
Všem ze srdce blahopřeji
-end-
D  oplňovačka
1: Stranou
2: Přítel Lolka
3: Výborně
4: Sud
5: Pupek
6: Žluté ovoce
7: Úkaz při bouřce
8: Krosna
Tajenka: hudební nástroj
Tajenka z čísla 6
AUTOMOBIL
Vtip
Jde chlápek po Václaváku a vidí policajta, jak kope díru. Nelení a zeptá se ho:
„Co tady kopete?“
„Ále, máme se vyfotit na průkaz a má tam být jenom hlava.“
Zhruba za hodinu jde chlápek zpět a vidí, že policajt kope druhou díru, tak se jde zase zeptat:
„Prosím vás, k čemu ta druhá díra?“
„ Ále, máme mít ty fotky dvě.“
Bludiště
Jedná se o kopii bludiště
z podlahy katedrály
v Chartres
ve Francii.
MARY, -kou-
Ompuse 1/ 2005, vychází 5.1.2005. Šéfredaktor: Martin Koumák. Ilustrace: Matěj Čadil. Grafika: Ondřej Koumák. Distribuce: Kuba Vokurka. Redakce zábavy: Marie Riedlbauchová. Vydává Hlodavec.
Poznámka šéfredaktora: Článků v tomto čísle mělo být původně více, ale protože redaktoři -daš-, JK, -mač-, -řep- a -míš- z důvodů, které znají asi jen oni sami, své příspěvky nedodali, musíte se, vážení čtenáři, bez nich obejít.
Dostları ilə paylaş: |
