 Obsah
Předmluva – PhDr. Vít Richter, předseda Ústřední knihovnické rady 3
Milí kolegové, 4
1. Rentabilní knihovna? 6
2. Začínáme počítat 20
3. Typologie jednotlivých služeb knihovny 30
4. Relativní hodnoty užitku jednotlivých služeb knihovny 35
5. Rozdělení nákladů veřejné knihovny na jednotlivé služby 39
Postup rozdělení nákladů na dílky čokolády 39
6. Časové snímky knihovníků ve službách 47
Výběr respondentů 47
Obsahová příprava dotazníku 47
Sestavení tabulky služeb a činností 47
Činnosti knihovníků 47
Seznam činností podrobně 47
Technická příprava dotazníku 49
Vlastní akce 50
Sumarizace dat získaných průzkumem 51
Vyhodnocení dat získaných průzkumem 53
7. Pasportizace prostor 56
Rozpočtení nákladů na prostory na jednotlivé poskytované služby 59
Pracovní poznámka závěrem: 64
8. Knihovnická statistika a další zdroje dat 65
9. Získání dat pomocí dotazníkového šetření 74
Zjištění vnímané hodnoty služeb pomocí dotazníkového šetření 74
Zadání výzkumu 74
Texty dotazníků 75
Sběr dat pomocí online dotazníku 75
Sběr dat pomocí papírového dotazníku 76
Kombinovaný sběr dat 76
Vyhodnocení dat 76
Kontrola reprezentativity 76
Zjištění vnímané hodnoty výpůjček pomocí dotazníkového šetření 77
10. Softwarový nástroj a práce s ním 78
Úvodní popis 78
Struktura softwarového nástroje a orientace v něm 78
Neocenitelné služby knihovny
a jak je ocenit
Tomáš Řehák a kolektiv
Předmluva – PhDr. Vít Richter, předseda Ústřední knihovnické rady
Veřejné knihovny v České republice provozované obcemi a městy registrují ročně více než 24 milionů návštěvníků. Lidé si do dnešních knihoven chodí především půjčovat knížky, ale využívají i celou řadu dalších služeb; v mnoha ohledech slouží dnes knihovny jako informační, kulturní, vzdělávací a komunitní centra obcí. Tím, že knihovny své služby i prostory poskytují rovným způsobem všem bez rozdílu, stoupá v posledním období jejich úloha jako institucí zabraňujících sociálnímu vyloučení. Díky husté síti jsou jejich služby každému snadno dostupné. Činnost veřejných knihoven je financována z veřejných prostředků a v této souvislosti vznikají legitimní otázky, zda jsou finanční prostředky vynakládány efektivně a jaké jsou vlastně ekonomické přínosy knihovnických služeb. Stejně jako všude na světě, je naprostá většina služeb knihoven poskytována veřejnosti bezplatně, což je v případě České republiky knihovnám a jejich provozovatelům uloženo knihovním zákonem.
Bezplatně ovšem neznamená, že by tyto služby neměly své náklady. Politická reprezentace na jedné straně často hovoří o pozitivním přínosu kultury a vzdělávání, ale při reálném rozhodování o rozpočtech vnímá podvědomě tyto oblasti jako něco prodělečného. Proto se toto téma objevilo i v Koncepci rozvoje knihoven ČR do roku 2015, dokumentu schváleném vládou ČR, proto práce na metodice zkoumání efektivity knihoven také finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR. Touto příručkou se knihovnám, jejich zřizovatelům i široké odborné veřejnosti dostává do ruky nástroj k hodnocení ekonomické efektivnosti služeb a činnosti knihovny. Významné je, že příručka vznikla na základě rozsáhlého a v našem prostředí zcela ojedinělého výzkumu. To umožňuje, aby knihovny vedle svého sociálního působení přesvědčivě prokázaly i ekonomické dopady své činnosti.
Milí kolegové,
držíte v ruce příručku, do které jsme se pokusili shrnout ve stručné a pokud možno srozumitelné podobě, co jsme zjistili a naučili se během bezmála tří let práce na projektu „Metodika měření hodnoty služeb knihoven“. Jak název napovídá, naší snahou bylo vypracovat metodiku pro měření hodnoty služeb, které jsou poskytovány veřejnými knihovnami.
„Laboratoří“, na které jsme všechny postupy vyzkoušeli, byla Městská knihovna v Praze (MKP). Na jednu stranu je to knihovna netypická, především v tom, že velikostí se zcela vymyká všem ostatním veřejným knihovnám. Na druhou stranu je to tak trochu model českého knihovnictví v měřítku 1:10. Tuto představu naplňuje širokou škálou služeb od těch vysoce odborných odpovídajících službám specializovaných knihoven až po služby malých komunitních poboček, které svým charakterem nemají daleko k typické vesnické knihovně. Také tím, že zasahuje všechny možné sociální skupiny. Přesto jsme alespoň část našich závěrů otestovali na dalších knihovnách. Vybrali jsme si tři knihovny okresních měst: Kutná Hora, Tábor a Uherské Hradiště. Výsledky výzkumu v těchto městech nepotvrdily obavu, že by se pražský výzkum nějak vymykal celostátnímu pohledu. Naopak. Shoda v některých parametrech byla až neuvěřitelná.
Náš projekt je bezprostřední dílčí implementací Státní kulturní politiky na léta 2009–2014, konkrétně Opatření 1.3. „Program vyhodnocování přínosů kultury pro jiné obory včetně evaluace ekonomické“. Zároveň je páteřní aktivitou Priority 19 „Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015“. Proto byl také ze 70 % financován v rámci programu VISK z rozpočtu MK ČR. Zbylých 30 % uvolnila MKP ze svého rozpočtu.
Během celého projektu byla publikována řada článků v tuzemském i zahraničním odborném tisku, vystoupili jsme na různých konferencích českých i zahraničních. Postupně jsme vysvětlovali, na čem děláme, jak to děláme, jaké jsou první výsledky. Shrnutím našeho úsilí by měly být především tři výstupy:
-
Monografie „Měření hodnoty veřejných služeb“, kterou vytvořil autorský kolektiv pod vedením doc. Jana Stejskala z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Tato publikace shrnuje teoretická východiska možných řešení problému měření hodnoty a efektivity veřejné knihovny, nastiňuje i různé možné přístupy. Jako case-study popisuje i náš projekt a výsledky, ke kterým jsme dospěli. Monografie, kterou v dalším textu budeme odkazovat jako [Stejskal, J. et. al. 2013], je určena ekonomům pracujícím ve veřejných službách a zájemcům o hlubší porozumění celé problematice. Její studium by ale nemělo být nezbytně nutné k tomu, aby si knihovna určila efektivitu svých služeb. Pro praktické užití mají sloužit další dva výstupy našeho projektu.
-
Softwarový nástroj, kterým je předprogramovaný tabulkový soubor ve formátu Microsoft Excel®. Tato soustava vzájemně propojených rozsáhlých tabulek by měla umožnit jednoduché výpočty celkové efektivity knihovny, kdy uživatel dosadí jen základní údaje o knihovně (počet výpůjček a návštěv, roční náklady,…) a získá hrubý, ale hodnověrný odhad celkové efektivity své knihovny. Nebo může větší či menší část výpočtových konstant získaných z průzkumu v MKP (a třech dalších knihovnách) nahradit vlastními koeficienty. Nebo se může jen inspirovat k vytvoření vlastních výpočetních postupů. Vzorce a vazby v tabulkách představují pro zájemce o problematiku další studijní materiál, protože ukazují, jak jsme k výpočtům přistupovali. Tabulkový soubor budeme v dalším textu odkazovat jako [Kalkulátor] a bude (s průběžnými aktualizacemi) dostupný na projektové webové stránce na adrese http://roi.mlp.cz.
-
Tato příručka. Do ní jsme se pokusili bez složitých teoretických souvislostí shrnout to, co je podle našeho názoru potřebné k tomu, aby se knihovna začala vážně zabývat otázkami své ekonomické efektivity, jejího výpočtu a komunikace.
Výše uvedené tři výstupy nejsou završením našeho úsilí. Během těch tří let jsme si mnohokrát zoufali, když jsme odkrytím jednoho problému narazili na další. Jako i v mnoha jiných oblastech lidského vědění, i zde je to jako loupání nekonečné cibule – každá odkrytá vrstva jen ukáže další. Dnes na konci tříletého projektu si připadáme tak trochu jako v poločase: už víme, jak na to. Vážně jsme zvažovali, zda publikování výstupů ještě neodsunout, zda nepožádat ještě o rok času.
Nakonec jsme se rozhodli dodržet původní harmonogram. Předáváme výsledky našich úvah a zkoumání s přesvědčením, že do našeho úsilí se tak mohou zapojit další knihovny a týmy, s přesvědčením, že vzájemným sdílením výsledků a zkušeností posuneme společně naše poznání dále, než by se to podařilo jen našemu týmu.
Autoři
Dostları ilə paylaş: |
