Probiotika, prebiotika a synbiotika
Yüklə 327,44 Kb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Kateřina Peržinová
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Význam tvorby biofilmu u probiotických mikroorganismů (Bakalářská práce) Kateřina PeržinováVedoucí bak. práce: doc. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. Brno 2011Bibliografický záznam Autor: Kateřina Peržinová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav experimentální biologie, Oddělení mikrobiologie
Faculty of Science, Masaryk University Department of Experimental Biology, Division of Microbiology
Zde bych ráda poděkovala doc. MUDr. Filipu Růžičkovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za trpělivost, čas a cenné rady při jejím vypracovávání a koretuktuře. Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. MUDr. Filipa Růžičky, Ph.D. a v seznamu literatury uvedla veškeré použité zdroje informací. V Brně, dne 12. května 2011 ……………………………... Kateřina Peržinová Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o tvorbě biofilmu u probiotických mikroorganismů. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, pokud jsou podávány v dostatečném množství, vykazují zdraví prospěšný vliv. První část je věnována charakterizaci probiotik a jejich pozitivním i negativním účinkům na makroorganismus včetně molekulárních mechanismů těchto jevů. Krátce zmíněno je také téma prebiotik a synbiotik, jež s probiotiky úzce souvisí. Druhá část práce je věnována biofilmu, který pro mikroorganismy představuje důležitou životní formu. Je nastíněn mechanismus jeho vzniku, struktura a vliv vnitřních i vnějších faktorů na jeho tvorbu a vývoj. Jednou ze schopností požadovaných u probiotických mikroorganismů je adheze ve střevním traktu a jeho přechodná kolonizace. Tato schopnost souvisí také s tvorbou biofilmu, která může být pro probiotika ve střevech kompetiční výhodou i zde stimulovat a zlepšovat jejich zdraví prospěšné účinky. Tvorba biofilmu na abiotických substrátech může naopak představovat riziko kolonizace umělých povrchů v lidském organismu, jakými jsou třeba katetry a jiné medicínské pomůcky. Součástí tématu je i přehled metod studia biofilmu. Abstract This thesis deals with the topic of biofilm formation in probiotic microorganisms. Probiotics are microorganisms which exert health-promoting effects when administered in sufficient amounts. The first part is devoted to a summary of information about probiotics and their beneficial as well as negative influences on the host. Also the topic of prebiotics and synbiotics is mentioned briefly. In the second part there are described general facts about biofilm formation, its structure and factors that influence its development. Probiotics are required to be able to adhere to the gut cells and to colonize the intestine temporarily. This ability is also related to formation of biofilm which could improve their competitive properties in the gut and promote their health-beneficial effects. On the other hand the biofilm development on abiotic substrates could represent certain risk for colonization of medical tools such as catheters in human. Also the methods available for studying of biofilms are mentioned in the thesis. Obsah SEZNAM ZKRATEK ix 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE x 2. PROBIOTIKA, PREBIOTIKA A SYNBIOTIKA xi 2.1. probiotika v historii a současnosti xi 2.2. Probiotické mikroorganismy xii 2.3. Charakterizace probiotických kmenů xiv 2.3.1. Podmínky pro zařazení mikroorganismu mezi probiotika xv 2.4. Hodnocení bezpečnosti u probiotik xvi 2.4.1. Patogenita probiotických mikroorganismů xviii 2.4.1.1. Probiotika jako původci infekcí xviii 2.4.1.2. Metabolická poškození způsobená probiotiky xix 2.4.1.3. Přenos genů kódujících rezistenci k antibiotikům xix 2.4.2. Rezistence probiotik k antibiotikům xx 2.5. Pozitivní vliv probiotik na makroorganismus xxi 2.5.1. Molekulární mechanismy působení probiotik na hostitelský organismus xxii 2.5.1.1. Interakce probiotik se střevním epitelem xxii 2.5.1.2. Vliv probiotik na imunitní systém xxii 2.5.1.3. Interakce probiotik s mikroorganismy xxiii 2.5.1.4. Antivirové účinky probiotik xxiv 2.5.2. Dávkování probiotik xxiv 2.6. Geneticky modifikovaná probiotika xxv 2.7. Prebiotika xxvi 2.8. Synbiotika xxvii 2.9. Funkční potraviny xxvii 3. BIOFILM xxix 3.1. mikrobiální biofilmy xxix 3.2. Vznik biofilmu xxx 3.2.1. Adheze mikroorganismů na substrát xxxi 3.2.2. Extracelulární matrix biofilmu xxxi 3.3. Vliv podmínek okolního prostředí na biofilm xxxii 3.3.1. Povrch substrátu xxxii 3.3.2. Hydrodynamické vlivy xxxii 3.3.3. Dostupnost živin xxxiii 3.4. VLIV interakcí mezi buňkami a matrix NA stabilitu biofilmu xxxv 3.5. Regulace tvorby biofilmu xxxv 3.6. Rezistence biofilmu k antibiotikům xxxvi 3.6.1. Vnitřní mechanismy rezistence xxxvii 3.6.1.1. Omezená difuze antibiotik biofilmem xxxvii 3.6.1.2. Metabolická aktivita bakterií v biofilmu xxxvii 3.6.1.3. Perzistentní buňky („perzisters“) xxxviii 3.7. Smíšené biofilmy xxxviii 3.8. Studium biofilmů xxxix 3.8.1. Mikroskopické techniky xxxix 3.8.2. Kultivační techniky xl 3.8.2.1. Statická kultivace v mikrotitračních destičkách xl 3.8.2.2. Kultivace na hrotech proti kusu mikrotitrační destičky xlii 3.8.2.3. Kultivace na pevném nosiči xliii 3.8.2.4. Kultivace v průtokové kyvetě (flow cell chamber system) xliv 3.8.2.5. Rotační diskový a koncentrický válcový reaktor xlv
4.1. Laktobacili xlvii 4.1.1. Vliv povrchových fyzikálních vlastností laktobacilů na jejich adhezi xlvii 4.1.2. Adheze laktobacilů v gastrointestinálním traktu xlviii 4.1.3. Adheziny xlix 4.1.4. Tvorba biofilmu a vliv podmínek vnějšího prostředí l 4.1.5. Extracelulární polysacharidy li 4.1.6. Quorum sensing lii 4.1.7. Koagregace lii 4.2. Escherichia coli Nissle 1917 a 83972 liii 4.2.1. Adheziny u Escherichia coli liii 4.2.1.1. Curli liii 4.2.1.2. Fimbrie typu 1 liv 4.2.1.3. Antigen 43 liv 4.2.1.4. F1C fimbrie liv 4.2.2. Tvorba biofilmu u Escherichia coli Nissle 1917 a 83972 liv 4.2.3. Regulace tvorby biofilmu u Escherichia coli lv 4.3. Bifidobakterie lvi 4.3.1. Adheze bifidobakterií v gastrointestinálním traktu lvi 4.3.2. Adheziny lvii 4.3.3. Adheze v ústní dutině lviii 4.3.4. Vliv hydrofobicity bifidobakterií na adhezi lviii 4.3.5. Tvorba biofilmu lix 4.3.6. Extracelulární polysacharidy lix 5. ZÁVĚR lx 6. SEZNAM LITERATURY lxii Yüklə 327,44 Kb. Dostları ilə paylaş:
|