TřÍDĚNÍ Živočichů – aktivita zdi

Autorka: Kristýna Titěrová

TŘÍDĚNÍ ŽIVOČICHŮ – aktivita ZDI

Obsahový cíl:

• 
  Žáci na základě klíčových slov v textu přiřadí odborný text k vizuálu.
  
• 
  Žáci si zopakují základní rysy jednotlivých skupin živočichů.
  

Jazykový cíl:

• 
  Žáci si osvojí/zopakují základní slovní zásobu k tématu živočichů a jejich třídění.
  
• 
  Žáci v textu hledají klíčová slova, která pak přiřazují k vizuálům.
  

Slovní zásoba:

savci, ptáci, plazi, obojživelníci, ryby, měkkýši, hmyz, pavoukovci, korýši, povrch těla, dýchání, končetiny, srst, ostny, kůže, tlapy s drápy, nohy s kopyty, ploutve, křídla, zobák, peří, křídla, nohy s drápy, plovací blány, plíce, nervová soustava, vyvinutý mozek, vyvinuté smysly, kostra, páteř + duté, lehké kosti, rozmnožování oboupohlavní, zástupci (včetně konkrétních zástupců), srdce 2 síně, 2 komory, rohovité šupiny, krunýř, rohovité štítky, pulec, ocásek, vajíčka, žábry, postupná proměna, jedové žlázy, ocas, trup, šupiny, ploutve, sladkovodní, mořské, dvoudílné srdce, tření, jikry, mlíčí, spirálovitá ulita, povrch těla chráněný schránkou, lastura, útrobní vak, hlavonožci, uzliny, hermafrodit, chapadla, hruď, zadeček, tykadla, složené oči, blanitá křídla, ústní ústrojí, kusadla, sosák, bodavě sací ústrojí, lízací ústrojí, vzdušnice, ne/dokonalá krunýř, klepeta, proměna, larva, kukla, hlavohruď, vnější kostra, makadla, kusadla, pavučina, plicní vaky, žebříčkovitá nervová soustava

Jazykové struktury:

sát mléko, snášejí vejce, kladou vejce, vyhřívat se na slunci, ryby se třou = množí, nemá kostru, má měkké tělo, vážka se svléká z larvy, mláďata se líhnou, rodiče je krmí, samice sedí na vejcích, staví hnízdo společně

Popis aktivity ZDI:

Na zdi ve třídě (na různá místa) rozvěsíme rozstříhané části vizuálů k jednotlivým živočišným druhům (včetně názvů) – je jich 9 ks.

Texty k jednotlivým živočišným druhům vytiskneme podle počtu studentů, aby vždy měl každý student text do ruky (tj. když máme 12 studentů, vytiskneme texty jen 2x, 6 ks bude vždy ležet „ladem“ a budou tak k dispozici rychlejším studentům). POZOR – texty tiskneme bez nadpisů.

Texty dáme na lavici a vyzveme studenty, aby si každý jeden vzal a přečetl si ho. Pak studenti obchází vizuály a podle klíčových slov hledají, který text patří ke kterému vizuálu.

Zapíší si do sešitu/na zvláštní papír číslo textu k názvu živočichů. Pak si vezmou další text a hledají další vizuál. Až mají všichni hotovo, kontrolujeme správnost přiřazení. Rychlejší studenti mohou na zvláštní texty doplnit tvary slov na prázdná místa. Pak to můžeme zkontrolovat také.

Vizuály s texty můžeme slepit a nechat viset ve třídě – slouží k upevnění klíčových pojmů

dýchání	plíce
srdce	2 síně, 2 komory
nervová soustava	vyvinutý mozek, vyvinuté smysly
rozmnožování	oboupohlavní, rodí živá mláďata, mláďata sají mléko
kostra	páteř + kosti
zástupci	medvěd, kůň, člověk, netopýr, ježek, velryba, opice, myši, srnky

Savci

povrch těla
srst	ostny	kůže

sát mléko

končetiny
tlapy s drápy	nohy s kopyty	ploutve	křídla

povrch těla	zobák	končetiny
peří		křídla + nohy s drápy	plovací blány

Ptáci

dýchání	plíce
nervová soustava	vyvinutý mozek, vyvinuté smysly
kostra	páteř + duté, lehké kosti
rozmnožování	oboupohlavní, snášejí vejce
zástupci	labuť, kachna, racek, čáp), káně, poštolka, puštík, výr, datel, drozd, vlaštovka, vrabec

dýchání	plíce
srdce	2 síně, 2 komory
nervová soustava	mozek, vyvinuté smysly
kostra	páteř kosti
rozmnožování	obě pohlaví, kladou vejce
zástupci	užovka, ještěrka, slepýš, krokodýl želva,

Plazi

povrch těla
rohovité šupiny	krunýř	rohovité štítky

vyhřívat se na slunci

Obojživelníci

dospělá žába bez ocásku		pulec se 4 nohama a ocáskem
		pulec se zadníma nohama a ocáskem pulec bez končetin s ocáskem
vajíčka
dýchání	žábry, plíce
srdce	dvě síně, jedna komora
nervová soustava	mozek, smysly
kostra	páteř, kosti
rozmnožování	obě pohlaví, kladou vejce, postupná proměna
zástupci	čolek, mlok, rosnička, ropucha, skokan

jedové žlázy ropuchy

hladká kůže s bradavicemiRyby

povrch těla	ocas trup hlava	končetiny
kůže + šupiny		ploutve sladkovodní x mořské

dýchání	žábry,
srdce	dvoudílné
nervová soustava	mozek, smysly
kostra	páteř, kosti
rozmnožování	obě pohlaví, vnější oplození (tření), jikry (samice) + mlíčí (samec)
zástupci	kapr, štika, sumec, treska, tuňák, makrela

ryby se třou = množí

Povrch těla chráněný schránkou
spirálovitá ulita	lastury

Měkkýši

srdce	uvnitř útrobního vaku
dýchání	plíce, žábry
nervová soustava	nervové uzliny, hlavonožci mají mozek
kostra	nemá kostru, má měkké tělo
rozmnožování	vnější oplození; hlemýžď – hermafrodit; hlavonožci – obě pohlaví
zástupci	hlemýžď, škeble, chobotnice, sépie

chobotnice - chapadla

Hmyz

povrch těla	složení těla: hlava, hruď a zadeček	popis (končetiny)
vnější kostra		tykadla složené oči blanitá křídla – 2 páry 3 páry nohou
	ústní ústrojí
kusadla	sosák bodavě sací ústrojí	lízací ústrojí

Cyklus hmyzu s nedokonalou proměnou

rozmnožování vážky

vážka se svléká z larvy

srdce	nemají
dýchání	vzdušnice
nervová soustava	nervové uzliny
kostra	vnější kostra tvořená chitinem
rozmnožování	obě pohlaví, proměna dokonalá (vajíčka-larva-kukla-dospělec) a nedokonala (vajíčka – larva – dospělec)
zástupci	motýly, moucha, komár, brouci, mravenci, včely, vosy

Pavoukovci

povrch těla	složení těla: hlavohruď a zadeček	končetiny
vnější kostra		4 páry nohou makadla kusadla

pavučina

stříknout jed

srdce	srdeční trubice
dýchání	plicní vaky
nervová soustava	žebříčková
kostra	vnější kostra tvořená chitinem
trávení	mimotělní
zástupci	křižák, klíště, štíři

Korýši

povrch těla	složení těla: hlavohruď a zadeček		končetiny
vnější kostra, chrání krunýř	klepeta		4 páry nohou klepeta 2 páry tykadel
dýchání		žábry
nervová soustava		žebříčkovitá
kostra		vnější kostra tvořená chitinem
zástupci		rak, krab, humr, langusta.

SAVCI

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

1.

……….. jsou nejvyvinutější obratlovci. Přizpůsobili se různému prostředí, a proto jsou velmi rozmanitou skupinou živočichů. Žijí ve všech zeměpisných pásmech, ve vodě, ve vzduchu i na zemi. Mají různou velikost, tvar těla a způsob života. Dýchají plícemi, mají čtyřdílné srdce. Mají oddělené pohlaví (samec a samice). Mají dobře vyvinutý mozek a smysly.

Kůže a srst jsou barvou i hustotou přizpůsobené prostředí. Lední medvěd má srst hustší než kůň, protože žije v polární oblasti. Chlupy některých savců se přeměnily na ostny (ježek).

Liší se i tvar končetin. Končetiny jsou přizpůsobeny prostředí i pohybu. Netopýr se pohybuje ve vzduchu a má tedy křídla. Velryba žije ve vodě a má ploutve. Životu ve stromech se přizpůsobily opice, které mají chápavé horní končetiny. Drápy se u některých přeměnily na kopyta nebo nehty.

Společným znakem ……………. je, že mláďata po narození sají mateřské mléko. Mláďata se rodí různě vyvinutá. Malé myši jsou po narození holá a slepá, protože žijí v úkrytu. Mládě srnky musí hned po narození běhat, aby jí nechytil predátor. Mezi ……….. patří i člověk.
RYBY

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

2.

…………….jsou vodní obratlovci, mají vnitřní kostru s páteří složenou z obratlů. Přizpůsobily se životu ve vodě. Žijí v řekách, stojatých vodách (rybníky, jezera, nádrže) a v mořích. Podle toho je dělíme na sladkovodní a mořské.

Jejich tělo tvoří hlava, trup a ocas. Ocas a ploutve spolu se svaly umožňují pohyb. Tělo nadlehčuje plynový měchýř. ………… dýchají žábrami. Mají dvoudílné srdce. Tělo je pokryto kůží, kterou překrývají šupiny.

Liší se tvarem, barvou i druhem potravy. Mají oddělené pohlaví. Samice vytváří velké množství vajíček (jiker), při tření (rozmnožování) vypouští vajíčka do vody, kde je oplodní mlíčí (spermie, které vypustili samci). K oplození dochází mimo tělo samice, je to tedy oplození vnější.

Mezi nejznámější sladkovodní …………. v ČR patří kapr. Štika a sumec jsou dravé …………., loví ostatní. Hadovité tělo mají úhoři. Úhoři patří mezi tažné ……………. Žijí v řekách, ale třou (množí) se v moři. Za svůj život musí vykonat dlouhou pouť, aby se rozmnožili.

Mořské ryby jsou důležitou potravou člověka. Patří mezi ně např. treska, tuňák, makrela. Bohužel člověk intenzivním rybolovem ničí oceány. Některé druhy ….. již vymírají.

OBOJŽIVELNÍCI

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

3.

………….. jsou živočichové, kteří žijí část života ve vodě a část na souši. Jejich larvy, pulci, se vyvíjejí ve vodě, dýchají žábrami a tvarem připomínají rybu. Larva dospívá v dospělce postupnou proměnou. Mají oddělené pohlaví.

Dospělí živočichové dýchají plícemi a kůží. Srdce mají rozdělené na dvě síně a jednu komoru. A mají dva páry nohou. Kůži mají holou se slizovými žlázami. Některé mají žlázy jedové.

………………. se dělí na ocasaté a bezocasé. Mezi ocasaté ……………… patří čolci a mloci. Mezi bezocasé patří žáby. V lesích ČR žije např. mlok skvrnitý. Mezi nejznámější české žáby patří skokan a ropucha. Životu na stromech se přizpůsobila rosnička. Většina z nich patří mezi zvláště chráněné druhy, kterým hrozí vyhubení.

PLAZI

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

4.

………… se přizpůsobili životu na souši, patří tedy mezi suchozemské obratlovce. Jejich kůži pokrývají rohovité šupiny, štítky nebo kostěné desky (krunýře). Dýchají plícemi. Srdce tvoří dvě síně a dvě komory. Teplota jejich těla je proměnlivá, potřebují se vyhřívat na slunci, v zimě někteří přezimují spánkem. Mají oddělené pohlaví. Většina samic ………. klade vejce.

Dělí se na ještěry, hady, želvy a krokodýli. Stavba těla se liší, protože se přizpůsobují různým podmínkám. Želvy mají krunýř, žijí na souši i ve vodě. Krokodýli patří k největším ………………. Jejich tělo chrání rohovité štítky.

Ještěři a hadi mají tělo pokryté šupinami, kůži pravidelně svlékají. Ještěři i hadi čichají jazykem (pachy vnímají orgánem na horním patře tlamy). Hadi nemají končetiny, pohybují se plazením.

Mezi ještěry žijící v ČR patří např. ještěrka a slepýš, mezi hady pak užovka a zmije. Zmije je jediný u nás žijící jedovatý had. Všichni ještěři a hadi jsou v ČR chráněni.
PTÁCI

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

5.

………………… se přizpůsobili životu ve vzduchu. Jako jediní mají tělo pokryté peřím. Přední končetiny jsou přeměněná v křídla, proto mohou létat. Zadní končetiny mají většinou čtyři prsty a umožňují další pohyb (běh, skákání, plavání). Prsty mají drápy, můžou mít plovací blány. Typickým znakem ……………. je zobák. Tvar zobáku je přizpůsobený druhu potravy. Kostru mají pevnou, ale lehkou. Některé kosti jsou duté. Proto mohou létat.

Mozek a smysly mají vyvinuté. Dýchají plícemi.

Samci a samice tvoří páry (někdy na celý život). Nejdřív probíhají námluvy = tokání. Samec se před samicí předvádí (zbarvením, zpěvem, pohyby křídel apod.). Poté následuje oplození a společná stavba hnízda. Samice kladou do hnízda vejce s tvrdou skořápkou, na kterých sedí a zahřívá je (někdy se střídá se samcem). Z vajec se líhnou mláďata, o která rodiče většinou pečují. Tím se liší od plazů. Výjimku tvoří tzv. nekrmiví ptáci. V ČR žijí …………. vodní (labuť, kachna, racek), mokřadní (čáp), dravci (káně, poštolka), sovy (puštík, výr), stromoví (datel, drozd) a v otevřené krajině žije např. vlaštovka nebo vrabec.

MĚKÝŠI

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

6.

………………. mají měkké, nečlánkované tělo. Tělo je většinou chráněno pevnou vápenatou schránkou. Schránky mají různý tvar. Může to být spirálovitá ulita nebo dvě spojené lastury.

Dělíme je na plže, mlže a hlavonožce. Mezi plže patří například hlemýžď. Tělo hlemýždě tvoří hlava, svalnatá noha a útrobní vak. Vnitřní orgány (jednoduché srdce a plíce) jsou uloženy v útrobním vaku, ten se nachází v ulitě. Hlemýžď je hermafrodit (má obě pohlaví najednou). Hlemýžď nemá mozek, nervovou soustavu tvoří několik uzlin.

Mezi mlže patří např. škeble. Tělo škeble tvoří svalnatá noha a útrobní vak. Hlava chybí. Tělo je ukryto ve dvou lasturách. Škeble saje přijímacím otvorem vodu s kyslíkem a částečkami potravy. Oplození je vnější.

Hlavonožci jsou nejdokonalejší skupinou ………………… Hlavonožci mají vyvinutou nervovou soustavu – mají mozek, který vznikl splynutím nervových uzlin. Žijí pouze v mořích. Patří mezi ně např. chobotnice nebo sépie. Jejich tělo tvoří hlava, svalnatá noha nebo chapadla. Oplození je vnější, samec i samice po něm umírají.
HMYZ

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

7.

………………. patří mezi členovce. Je to nejpočetnější skupina živočichů na světě. Existuje více než milion druhů …………… Jejich tělo je pokryto vnější kostrou tvořenou chytinem. Tělo je tvořeno hlavou, hrudí a zadečkem. Většina …………….. má dva páry blanitých křídel. Mají vždy tři páry nohou. Na hlavě mají jeden pár tykadel, složené oči a ústní ústrojí. Ústní ústrojí je přizpůsobené druhu potravy. Můžou to být kusadla (brouci), sosák (motýl), bodavě sací ústrojí (komár), lízací (moucha). Dýchají vzdušnicemi. Nemá srdce. Mozek tvoří srostlé nervové uzliny.

Podle způsobu rozmnožování dělíme tyto zástupce na …………….. s proměnou nedokonalou a …………….. s proměnou dokonalou.

Nedokonalá proměna znamená, že z vajíčka se líhne larva a ta se promění na dospělce. Takto se množí například vážky nebo kobylky.

Proměna dokonalá znamená, že nejprve je vajíčko, pak larva, ta vytvoří kuklu a z ní se líhne dospělec. Sem patří motýli, brouci, komáři, mouchy, mravenci, včely nebo vosy.

PAVOUKOVCI

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

8.

………………. patří mezi členovce. Jejich tělo je pokryto vnější kostrou tvořenou chytinem. Při růstu se „svlékají“ z kůže. Tělo mají rozděleno na hlavohruď a zadeček. První pár končetin na hlavohrudi je přeměněn na klepítka, druhý tvoří makadla (ty mají hmatovou funkci). Ostatní čtyři končetiny jsou kráčivé nohy. Dýchají plicními vaky. Mají žebříčkovitou nervovou soustavu. Místo srdce mají srdeční trubici.

Nejpočetnější jsou pavouci. Ti jsou suchozemští živočichové. Nejznámější pavouk v ČR je křižák. Pavouci si staví pavučiny (sítě), do kterých chytají hmyz. Křižák má 8 očí. Na konci zadečku má snovací bradavky, ze kterých tlačí pavučinové vlákno. Do kořisti vstříkne jed, tím ji zabije. Pak do těla vypustí trávicí šťávy, potrava se rozloží a pavouk ji vysaje. Říká se tomu mimotělní trávení.

Mezi ………………… patří dále roztoči (třeba klíště) a štíři.

KORÝŠI

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

9.

………………. patří mezi členovce. Jejich tělo je pokryto vnější kostrou tvořenou chytinem, tělo jim chrání krunýř. Krunýř neroste, proto se musí pravidelně „svlékat“ z kůže. Mají článkované tělo. Z každého článku těla vyrůstají končetiny. Na rozdíl od pavoukovců mají dva páry tykadel. Tělo mají rozděleno na hlavohruď a zadeček.

………………… mají klepeta, kterými chytají kořist. Žijí ve vodě a dýchají většinou žábrami. Mají žebříčkovitou nervovou soustavu.

Patří mezi ně rak, krab, humr nebo langusta.

Použité zdroje:

Obrázky:

[cit. 2017-03-20] Dostupné pod licencí Public domain a Creative Commons na WWW:

>



















































By Lord Mountbatten - Praca własna, CC BY-SA 3.0, [cit. 2017-03-20] z www:
By Dr. Satyabrata Ghosh - Praca własna, CC BY-SA 4.0, [cit. 2017-03-20] z www:

Dostupné z  portálu www.inkluzivniskola.cz, vytvořeného společností META, o.p.s. za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Provoz portálu je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí.