D i k tat u r a v e r s u s n a D ě j e
výstavu u příležitosti roku víry
a 1 150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje
ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u sv. víta
uspořádaly
archiv kanceláře prezidenta republiky
Ústav pro studium totalitních režimů
t
ato výstava je součástí dlouhodobého výstavní-
ho projektu, jehož první část, zachycující 50. léta
20. století, byla veřejnosti představena na podzim roku
2009 v pražském Strahovském klášteře a poté putovala
po českých a moravských diecézích. V letech 2011–2012
rozšířil autorský tým její časový záběr o léta šedesátá
až osmdesátá a profiloval ji také jako podnět k zamy-
šlení nad úlohou duchovních tradic v životě národa.
Takto byla poprvé prezentována v listopadu loňského
roku na Papežské univerzitě Svatého Kříže v Římě.
Současná expozice, která měla premiéru při letoš-
ní cyrilometodějské pouti na Velehradě, představuje
závěrečný díl tohoto projektu a je nejen mou povin-
ností, ale především ctí poděkovat touto cestou svým
obětavým spolupracovníkům, archivářům, histori-
kům, kněžím, řeholníkům a řádovým sestrám, všem,
kteří byli ochotni pomoci, všem, kteří výstavu podpo-
řili. Je zejména jejich zásluhou, že se podařilo tento
výstavní projekt realizovat na vysoké odborné úrov-
ni a zároveň i občanským a neziskovým způsobem.
Vladimíra Vaníčková, kurátorka výstavy
Projekt je možno podpořit zasláním
příspěvku na konto Hospicu na sv. kopečku
u Olomouce (
43-6322140257/0100
), kde
měla idea této výstavy svůj počátek.
Hlavní Partneři a PODPOrOvatelé
arcibiskupství pražské Česká biskupská konference
Metropolitní kapitula u sv. víta v Praze národní
archiv
Historický ústav akademie věd České republiky
agentura Pentacle Consulting archiv bezpečnostních
složek
katolický týdeník
Centrum aletti
kongregace
sester sv. Cyrila a Metoděje na velehradě
kongregace
Milosrdných sester sv. karla Boromejského v Praze
řád bosých karmelitánek z karmelu sv. josefa v Praze
expozice v Mladotově domě
na Pražském hradě
(vikářská ulice č. 37)
je otevřena denně od 10.00 do 16.00 hod.
vstup volný
Návštěvníkům rovněž nabízí
• Originály unikátních dokumentů a dobových foto-
grafií z tajných archivů Státní bezpečnosti.
• Komponovaný poslechový pořad veršů a vzpomí-
nek na 50. léta 20. století (mj. břevnovského opata
Jana Anastáze Opaska, kapucína Jana Jiřího Víchy
či „knížete české poezie“ Jana Zahradníčka) v po-
dání Jana Hartla a Alexeje Pyška.
• Videoprojekci připravenou v rámci projektu orál-
ní historie Ústavu pro studium totalitních režimů
zachycující např. svědectví Jana Rybáře o tajném
kněžském svěcení ve vězení, člena Tovaryšstva Je-
žíšova Josefa Cukra o jáchymovské Věži smrti a kar-
melitky Anny Magdaleny Schwarzové o Chartě 77
a nevyhnutelnosti střetu s komunistickým reži-
mem.
• Pracovní listy k doplnění výuky historie pro starší
žáky a studenty středních škol.
Další informace
http://www.ustrcr.cz/
http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivkPr/
Diktatura
versus
naDěje
Pronásledování
římskokatolické církve
v Československu
v letech 1948–1989
Mladotův dům
na Pražském hradě
11. říjen – 28. listopad 2013
ČestnOu záštitu
naD výstavOu Převzali
Miloslav kardinál vlk
emeritní arcibiskup pražský
jan Graubner
arcibiskup olomoucký
a metropolita moravský
václav Malý
světící biskup pražský
jiří Drahoš
předseda akademie věd
České republiky
Metropolitní kapitula
u sv. Víta v Praze
Metropolitní kapitula u sv. Víta
Metropolitní kapitula
u sv. Víta v Praze
Metropolitní kapitula
u sv. Víta
D i k tat u r a v e r s u s n a D ě j e
Útok proti klášterům zname-
nal rovněž nevratné kulturní
ztráty (klášter Kadaň, 1950)
Arcibiskup
pražský
a primas český
Josef Beran strávil
v internaci 16 let
D
ějiny 20. století přinesly nejen rozvinutí mnoha
vymožeností moderní civilizace, ale také opako-
vané ohrožení základních lidských práv a hodnot.
Zvláště destruktivně v celosvětovém měřítku se při-
tom projevily nacismus a komunismus jako politická
hnutí a režimy zaměřené systematicky na duchovní
podrobení jedince. Přitom se ukázalo, že po likvida-
ci demokracie a občanských práv přišly zejména za
vlády komunistů na řadu v rámci manipulace s lidmi
tradiční základní hodnoty spojené s křesťanstvím.
Totalitní režimy si kladly za cíl proniknout – obrazně
řečeno – až do duše obyvatel a prosadit tím definitiv-
ně svou despocii.
Pro československé komunisty představovala zá-
sadní překážku pro totalitní režim římskokatolická
církev, která se v podmínkách poúnorového Česko-
slovenska vlastně ocitla v postavení zajatce. Věřící
i kněží žili v režimu, který proti nim v podstatě vedl
zákeřný vícegenerační boj. V tomto zápase křivícím
charaktery se pouze měnily prostředky nátlaku ze
strany režimu. Ačkoli se tato složka novověkých čes-
kých dějin týkala velkého množství lidí a zanechala
mnoho morálních a materiálních škod, nebyla veřej-
ností po roce 1990 ještě komplexnějším způsobem
doceněna a reflektována. Cílem výstavního projektu
je proto představit odborné a laické veřejnosti hlavní
specifika proticírkevního boje komunistického státu,
přiblížit analytickým historickým způsobem hlavní
rysy nátlaku a vytvořit tak rámec pro hlubší reflexi
našich nedávných dějin.
P
o únoru 1948 začal komunistický režim omezo-
vat spektrum církevních aktivit, na jaře 1949 pak
byla pro řízení boje proti církvi zřízena zvláštní ope-
rativní komise KSČ, tzv. církevní šestka. V první fázi
mělo být dosaženo rozkolu uvnitř církve za pomoci
tzv. vlasteneckých kněží, kolaborujících s režimem.
Podzim 1949 přinesl sérii zákonů, které znamenaly
totální podřízenost církevních struktur státu, a taže-
ní proti církvi v roce 1949 pak vrcholí tzv. číhošťským
zázrakem, stojícím na počátku masivního pronásle-
dování církve.
Jeho součástí byla násilná izolace biskupského
sboru od věřících, uvěznění či internace biskupů,
přerušení diplomatických styků s Vatikánem a po-
litické monstrprocesy. V prvním z nich byli souzeni
představitelé mužských řeholí a katoličtí teologo-
vé a byl doprovázený propagandistickou kampaní
líčící kláštery jako špionážní centra připravující se
na ozbrojený boj. Celkově bylo v českých zemích
do roku 1968 odsouzeno 355 řeholníků na 2 106 let
a 1 měsíc, třikrát byl vynesen rozsudek doživotí.
Pod krycím názvem „Akce K“ následoval útok na
kláštery mužských řeholí v noci ze 13. na 14. 4. 1950;
zadržení řeholníci byli převezeni do „centralizač-
ních“ klášterů a do „internačního“ kláštera v Želivi.
Druhá fáze útoku pak proběhla koncem dubna; cel-
kově „Akce K“ postihla v českých zemích 1 240 ře-
holníků. Internace řeholních sester byla rozplánová-
na do více etap a probíhala od léta 1950.
Po politickém uvolnění 60. let nastupuje éra „nor-
Ilegální leták zabavený Státní bezpečností (ABS)
Odsun Milosrdných sester
sv. Kříže z Bohosudova
do Vidnavy, 1951
malizační“, která se velice de-
struktivně podepsala na spole-
čenském, duchovním a morál-
ním vývoji země. Komunistický
režim vybudoval důmyslný sys-
tém dohledu státu nad fungová-
ním církve, státní orgány řídily
veškeré dění v církvi. Křesťané
však dokázali žít své „tajné ži-
voty“, vznikají tajná duchovní
centra, rozvíjí se samizdat, ros-
te aktivita tzv. podzemní církve.
Druhá polovina 80. let byla ve znamení aktivizace
neoficiálního i oficiálního církevního života. K nej-
významnějším vystoupením věřících patří poutní
slavnosti v červenci 1985 na Velehradě a petice za
náboženskou svobodu moravského katolického akti-
visty A. Navrátila z roku 1988, kterou podepsalo přes
600 000 občanů.
V době komunistické vlády
bylo popraveno, umučeno nebo
zemřelo na následky vyšetřování
a věznění nejméně 73 katolických
křesťanů – 1 biskup, 2 kanovní-
ci, 33 diecézních kněží, 16 ře-
holníků, 2 řeholnice a 19 laiků.
Sledováni tajnou policií: Miloslav Vlk, Augustin Navrátil, Anna
Magdalena Schwarzová (ABS)
Číhošťský farář Josef Toufar zemřel 25. 2. 1950
na následky brutálních výslechů Státní bezpečnosti