William Shakespeare, Král Jindřich VI. Díl I.



Yüklə 0,52 Mb.
Pdf görüntüsü
səhifə1/19
tarix18.06.2018
ölçüsü0,52 Mb.
#49352
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   19


William Shakespeare, Král Jindřich VI. Díl I. (př. Jakub Malý, 1858) 

William Shakespeare 



KRÁL JINDŘICH VI. 

PŘELOŽIL J. B. MALÝ 

Díl I. 

 

Dramatická díla Williama Shakespeara, 



nákladem Musea království českého, 

díl II., v Praze, v kommissí u Fr. 

Řivnáče, tisk Jaroslava Pospíšila 

 

OSOBY 



Král Jindřich šestý 

Vévoda Glosterský, králův strýc a protektor 

Vévoda Bedfordský, králův strýc a vládař ve Francii 

Tomáš Beaufort, vévoda Exeterský, králův prastrýc 

Jindřich Beaufort, králův prastrýc, biskup Winchesterský a 

později kardinál 

Jan Beaufort, hrabě Somersetský, později vévoda 

Richard Plantagenet, nejstarší syn Richarda někdy hraběte 

Cambridgeského, později vévoda Yorský 

Hrabě Warwick 

Hrabě Salisbury 

Hrabě Suffolk 

Lord Talbot, později hrabě Shrewsburský 

Jan Talbot, jeho syn 

Edmund Mortimer, hrabě Marchský 

Mortimerův strážce, pak jeden právník 

Sir John Fastolfe 

Sir William Lucy 

Sir William Gransdale 

Sir Thomas Gargrave 

Mayor Londýnský 

Woodville, správce Toweru 

Vernon, od bílé růže čili stoupenec Yorský 

Basset, od červené růže čili stoupenec Lancasterský 

Karel, dauphin, později král Francký 

Reignier, vévoda Anjouský, titulární král Neapolský 

Vévoda Burgundský 

Vévoda Alençonský 

Vládař Pařížský 

Bastard Orleanský 

Orleanský puškář a jeho syn 

Generál francouzského vojska v Burdovalech 

Francouzský sergeant 

Vrátný 


Starý ovčák, otec Johany la Pucelle 

Markéta, dcera Reignierova, později provdána za krále 

Jindřicha 

Hraběnka Auvergneská 

Johana la Pucelle, vůbec nazvána z Arku 

Zlí duchové zjevující se Johaně, lordové, strážcové Toweru, 

hlasatelé, důstojníci, vojáci, poslové, dvořanstvo anglické i 

francouzské 

Dějiště: z části v Angličanech, z části ve Francii. 

 

 



Jednání první. 

Výjev první. 

Opatství Westminsterské 

Pohřební hudba. Objeví se rakev s tělem Jindřich pátého ve 

skvostné ozdobě, obstoupena vévodami Bedfordským, 

Glosterským a Exeterským, hrabětem Warwickem, 

biskupem Winchesterským, hlasateli a j. 

Bedford. Buď černý nebe krov, den ustup noci! 

Komety, věštkyně změn obecných, 

jasnými na obloze kšticemi 

potřásajíce tepte zpurné hvězdy, 

že přivolily k smrti Jindřicha! 

To přeslavný byl král, by dlouho žil! 

Nezemřel taký posud Anglii. 

Gloster. Ta před ním ani krále neměla. 

Jsa chrabr hoden byl, by jiným vládl: 

blesk meče jeho oslepoval svět; 

svá ramena rozpřáhal šíř než drak; 

jiskřící oko jeho, planouc hněvem, 

u větší míře oslepovalo 

a zpět zaráželo nepřátely, 

než slunce polední, když v tvář jim bije. 

Ba, nač mé řeči? slavné jeho činy, 

ty všecka slova překonávají: 

jak ruky pozved’, byl již vítězem. 

Exeter. Černýť náš smutek; proč ne krvavý? 

Jeť mrtev Jindřich, neobživneť víc: 

my, dřevěnou obstupujíce rakev, 

nečestnou oslavujem smrti výhru 

svou přítomností skvěle nádhernou, 

co věznové při voze vítězném. 

Zdaž máme zlořečit nešťastným hvězdám, 

jež spolčily se k zhoubě naší slávy? 

Či Franky zchytralé za čaroděje 

a zaklinače mít, kteří mu z bázně 

svým zaříkáním spůsobili smrt? 

Winchester. Ten král byl požehnán od krále králův. 

Nebudeť Frankům poslední den soudu 

tak strašný, jako byl jim jeho vzhled. 

On vedl boje pána zástupův, 

a církve modlitbou tak prospíval. 

Gloster. Církve! kde jest ta? Bez modliteb kněžských 

by život jeho prodloužen byl dále: 

vám líbí se jen kníže zženštilý, 

jejž jako žáka lze ovládnout strachem. 

Winchester. Nám lib se cokoliv; ty, Glostře, vládneš 

co protektor i knížetem i říší. 

Tvá hrdá žena víc tě drží v bázni, 

než mohl by sám Bůh neb zbožný kněz. 

Gloster. Nemluv o zbožnosti, ty sloužíš tělu, 

a celý rok do chrámu nevstupuješ, 

leč proti nepřátelům svým se modlit. 

Bedford. Zanechte svárů, stište mysli své! 

K oltáři pojďme! – hlasatelé s námi – 

na místě zlata obětujme zbraň svou; 

nač zbraně nám, když Jindřich pátý mrtev? – 

Potomstvo, čekej bídná léta, v nichž 

ssát bude dítě vlhké oko matky, 

náš ostrov pěstovati slané slzy, 

a ženy jenom zbudou želet mrtvých. 

Jindřichu pátý! tvého ducha vzývám, 

žehnej té říši, chraň ji vnitřních válek, 

přemáhej na nebi zlé planety! 

Slavnější hvězdou bude duše tvá, 

než Julius Caesar nebo světlá ...... 

Vystoupí Posel. 

Posel. Ctihodní lordové, Bůh pozdrav vás! 

Přináším smutné zprávy z Francie 

o krutých sečích, porážkách a ztrátách: 

Guienne, Šampaňsko, Remeš, Orleans, 

Paříž, Guysors, Poitiers jsou již ty tam. 

Bedford. Jaká to řeč před mrtvým Jindřichem? 

Mluv zticha; sic nad ztrátou takých měst 

prolomí olovo a vstane z mrtvých. 

Gloster. Že Paříž ztracena? Že Rouen vzdán? 

Toť kdyby Jindřich obživ’ na novo, 

při zprávě té by opět pustil ducha. 

Exeter. Jak přišly k ztracení? jakouto zradou? 

Posel. Nižádnou zradou; lidu, peněz není. 

Reptání ozývá se mezi vojskem 

na vaše strannictví; co byste měli 



William Shakespeare, Král Jindřich VI. Díl I. (př. Jakub Malý, 1858) 

na rychlo sebrat pole do boje, 



že o své vojvody se hašteříte. 

Ten rád by z uspoření válku protáh’; 

jiný by lítal rád, však nemá křídel; 

a třetí mní, že bez vší útraty 

dá mír se zjednat zchytralými slovy. 

Probuď se, šlechto anglická! a nedej 

si leností zatemnit mladou slávu; 

jeť zlomen znaku tvého kosatec, 

půl erbu Anglicka jest sraženo. 

Exeter. By slzí nám ku pohřbu scházelo, 

ta zpráva by jich spůsobila příval. 

Bedford. To moje věc; jsemť vládař Francie: 

sem brnění! bych pro ni bojoval. – 

Pryč neblahý ten oděv smuteční! 

Dámť Frankům za oči ran krvavých, 

by plakali svých nehod střídavých. 

Vystoupí jiný Posel. 

Druhý posel. Tu čtěte, lordové, zlověstné listy, 

odpadloť Francko zcela od Anglie, 

až na několik nepatrných měst; 

dauphin Karel jest korunován v Remši, 

s ním spojen levoboček Orleanský, 

též Reignier Anjouský ho podporuje, 

vévoda Alençonský k němu přiběh’. 

Exeter. Dauphin korunován! vše k němu běží! 

ó, kamž poběhnem my před touto hanbou? 

Gloster. My poběhneme nepřátelům v hrdlo: – 

Bedforde, ty-li nemáš chuti, já 

ten boj podstoupím. 

Bedford.   

 

 

 



Jakým právem, Glostře, 

smíš pochybovat o mé horlivosti? 

Já v myšlénkách již spočítával vojsko, 

jímž zaplavenu vidím Francii. 

Vystoupí Třetí posel. 

Třetí posel. Bych zmnožil vaše nářky, Milostpáni, 

kropící tělo krále Jindřicha, 

přináším zprávy o přežalném boji, 

jejž s Francouzi měl Talbot udatný. 

Winchester. Jak! v kterém Talbot vítěz? je-li pravda? 

Třetí posel. Ó nikoli; v němž Talbot přemožen; 

obšírněji vám povím celý příběh. 

Dne desátého srpna statný rek ten, 

od Orleansu sklíčeného couvav, 

šest tisíc mužů sotva s sebou maje, 

byl kolem obstoupen a napaden 

od Franků, tři a dvacet tisíc silných. 

Již neměl času sešikovat lid; 

též neměl dřevcí na ohradu střelcům, 

tu oni v zmatku ostré koly z plotů 

zaráželi do země před sebe, 

by zadrželi nepřátelskou jízdu. 

Tři hodiny a více trval boj, 

v němž statný Talbot nad pomyšlení 

vyváděl divy mečem svým i kopím. 

Sta slal jich do pekel, opřít se mu 

se neodvážil nikdo; tu a tam 

a na všech stranách řádil zuřivě. 

Frankové křičí, že to ďábel v zbroji, 

s udivením naň patří celé vojsko. 

Tu neohroženost vidouce naši, 

hr Talbot! Talbot! křičí plným hrdlem, 

a uvrhnou se do prostředka seče. 

Tu byli vítězství by zpečetili, 

by na sketu byl nehrál Sir John Fastolfe; 

ten, vzadu postaven se zálohou

1

), 


(jim ku podpoře, by je sledoval) 

co baba utek’ bez jediné rány. 

I nastala povšechná seč a zkáza 

u všestranném od Franků sklíčení. 

Mrzký Valon, pro dauphinovu přízeň, 

své kopí do zad vrazil Talbotu, 

jemužto Francie se vší silou svou 

ni jedinkrát nesměla patřit v tvář. 

Bedford. Jak, Talbot pad’? Tož sám si život vezmu, 

že líně hověl jsem si v nádheře, 

an taký vůdce, nechán bez pomoci, 

jest vydán nepřátelům nesmělým. 

Třetí posel. Ó nikoliv, on žije, ale zajat, 

a s ním lord Scales, i též lord Hungerford; 

ostatních nejvíc zbito, neb též jato. 

Bedford. Výplatu já zaň dám, a nikdo jiný! 

Dauphina střemhlav strhnu s jeho trůnu, 

a jeho korunou vykoupím přítele, 

i za každého z našich jatých lordů 

dám na výměnu čtyry francouzské. – 

Teď s Bohem, pánové, jdu k svému dílu; 

rozkošné ohně zapálím ve Francii, 

by oslaven byl svatojirský svátek; 

s sebou chci deset tisíc vojska vzít, 

jichž skutky krvavé Evropou mají chvít. 

Třetí posel. Však čas; neb Orleans jest obležen, 

anglické vojsko seslabeno, mdlé; 

posilu žádá hrabě Salisbury: 

od vzpoury sotvy zdržuje své lidi, 

kterým, tak slabým, uloženo tolik. 

Exeter. Pomněte, lordové, svých Jindřichu 

složených přísah, že buď zničit chcete 

dauphina, nebo sobě podrobit. 

Bedford. Chovám to v paměti, a nyní jdu, 

bych přípravy své činil. 

 

Odejde. 



Gloster. Já k Toweru spěchám ve vší rychlosti, 

dohlídnout na děla a střelivo; 

mladého Jindřicha vyhlásím králem. 

 

Odejde. 



Exeter. Já do Elthamu jdu k mladému králi, 

jsa jemu zvláště určen za pěstouna; 

chciť nejlíp hledět jeho bezpečí! 

 

Odejde. 



Winchester. Každému úřad vykázán a místo, 

jen já jsem propad’ – mně nic nezbylo; 

však nechci dél být Jankem bez služby: 

chciť Jindřicha já z Elthamu ukrásti

2

), 


pak k veslu zasednout a v říší vlásti. 

 

Odejde. 



 

Výjev druhý. 

Francie. Před Orleansem. 

Vystoupí Karel se svým vojskem, Alençon, Reignier a jiní. 

Karel. Běh pravý Marsův, jako na nebi, 

tak na zemi do dneška není znám: 

nedávno svítil straně anglické, 

teď my jsme vítězi, na nás se směje. 

Nejsou-li naše všecka větší města? 

U Orleansu pro rozkoš ležíme, 

zatím co na hodinu za měsíc 

nás mdle jen obléhají hladoví 

nepřátelé, bledí co duchové. 

Alençon. Polévka schází, tučná hovězina; 

nejsou-li krmeni jak mezkové, 

přivázanou majíce k hubě píci, 

toť vypadají jako zmoklé myši. 

Reignier. Odtrhněm pryč, co v zahálce tu dlít? 

Strašný nám Talbot zajat, nezbývať 

než Salisbury, onen ztřeštěnec; 

ten nechať zlostí žere svoji žluč, 



Yüklə 0,52 Mb.

Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   19




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə