Zpracoval: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu



Yüklə 344,34 Kb.
səhifə1/7
tarix03.05.2018
ölçüsü344,34 Kb.
#40995
  1   2   3   4   5   6   7


Zpracoval: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

V Praze dne 20. 1. 2012



RÁMCOVÁ POZICE

K souboru návrhů zavádějících program „Horizont 2020“ :

1) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

2) Návrh rozhodnutí Rady o zřízení zvláštního1 programu k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace

3) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020),

4) Návrh nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace.

Projednávaná věc: soubor legislativních návrhů zavádějících program „Horizont 2020“

Pracovní skupina: PS pro výzkum

Čísla dokumentů: KOM (2011) 809, KOM (2011), KOM (2011) 810, KOM (2011) 811, KOM (2011) 812

Stupeň priority pro ČR: Důležitá problematika

1) Charakteristika

Současná ekonomická situace vyžaduje nový přístup k posílení výzkumu, vývoje a inovací v Evropě. Legislativní balíček, kterým se má uskutečnit „Horizont 2020“ jakožto nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti EU v souladu se strategií Evropa 2020, reaguje na potřebné změny spočívající v posílení výzkumné základny, ve schopnosti evropského průmyslu být vůdčí inovační silou a ve schopnosti výzkumu přispívat k řešení společenských výzev Evropy 21. století.



Horizont 2020 je nástupcem současného 7. Rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (7. RP), navazuje na inovační aktivity Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP, Competitiveness and Innovation Framework Programme, viz schéma níže, zdroj EK; přímým nástupcem CIP bude program COSME), tak i aktivity Evropského inovačního a technologického institutu a je doplněn programem navazujícím na stávající program Euratom.2

Soubor návrhů bude projednáván na příslušných pracovních skupinách Rady během roku 2012. Jeho přijetí Evropským parlamentem a Radou se očekává do konce roku 2013. První výzvy nového programu jsou plánovány od ledna 2014. Trvání programu Horizont 2020 je stanoveno na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Trvání doplňkového programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu je stanoveno na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2018. Legislativní balíček bude přijat běžnou legislativní procedurou, jak ilustruje následující diagram.



procedure

Současný přístup zdůrazňuje nutnost soustředit zdroje na dosažení cílů strategie Evropa 2020, a to posílením hraničního výzkumu, propojením podpory výzkumu a inovací, větší podporou inovací a aktivit blíže trhu i na využití všech zdrojů k řešení již zmíněných společenských výzev. Výrazným rysem balíčku návrhů je snaha ke zjednodušení jak věcné struktury návrhu, tak administrativy konkrétních akcí a projektů nového rámcového programu.



Balíček legislativních návrhů sestává z:



  1. rámcového programu Horizont 2020 (podle Smlouvy o fungování Evropské unie- dále jen SFEU, Hlava XIX Výzkum a technologický rozvoj a vesmír, Hlava XVII Průmysl);

  2. jediného souboru pravidel pro účast a šíření výsledků (SFEU);

  3. jediného zvláštního programu k provedení programu Horizont 2020 (SFEU); a

  4. jediného návrhu pro části programu Horizont 2020, které odpovídají Smlouvě o Euratomu (čl. 7 Smlouvy o Euratomu).



2) Pozice ČR

Během let 2010 a 2011 probíhaly na národní úrovni konzultace s experty o novém budoucím programu pro výzkum a inovace. Výsledky těchto konzultací shrnuté do pozice ČR byly zaslány EK v rámci veřejných konzultací k tomuto tématu. S povděkem je třeba podotknout, že mnoho priorit a podnětů obsažených v tomto českém dokumentu bylo zapracováno do legislativního balíčku návrhů nového rámce financování výzkumu a inovací z evropské úrovně.

Soubor dokumentů k programu Horizontu 2020 bude projednáván během celého roku 2012 s výhledem jeho přijetí do konce roku 2013, proto je vypracovanou pozici k tomuto tématu možné brát pouze jako počáteční názor na  dokumenty a je nutno očekávat vývoj postojů ČR během projednávání.

Proto má pozice ČR k legislativnímu balíčku k Horizontu 2020 spíše informativní charakter.

Vzhledem k závažnosti dokumentů uspořádá MŠMT během roku 2012 několik seminářů, či kulatých stolů s experty a důležitými aktéry výzkumného a inovačního procesu k tématice Horizont 2020. K projednávání budou na pracovní rovině přizváni experti spolupracující v tematických skupinách odpovídajících členění programu Horizont 2020 stejně, jako tomu bylo při tvorbě pozice ČR k novému rámci financování výzkumu a inovací během let 2010 a 2011. Ke spolupráci bylo již přizváno Ministerstvo průmyslu a obchodu, v rámci Výboru pro Evropský výzkumný prostor MŠMT také Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a Akademie věd ČR. Mezi experty MŠMT jsou dále zástupci Svazu průmyslu a dopravy, Asociace inovačního podnikání i členové technologických platforem.

Jednotlivé dokumenty:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

1) Popis problematiky:

Cílem programu Horizont 2020 je budování ekonomiky založené na znalostech a inovacích v celé Unii prostřednictvím dostatečného financování výzkumu, vývoje a inovací tak, aby bylo podpořeno provádění Strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a také uskutečnění a fungování Evropského výzkumného prostoru.

Tohoto cíle bude dosahováno pomocí tří vzájemně se podporujících priorit:


  • vynikající věda,

  • vedoucí postavení v průmyslu,

  • společenské výzvy.

K podpoře tvorby politik založených na důkazech přispěje financování Společného výzkumného střediska. Evropský inovační a technologický institut (dále EIT) přispěje k provázání jednotlivých částí znalostního trojúhelníka (vzdělávání-výzkum-inovace), a tím i k realizaci cíle a priorit Horizontu 2020. Jeho financování bude uskutečněno v rámci programu, ne zvláštním programem.

Návrh rozpočtu programu Horizont 2020, který je ve všech dokumentech legislativního balíčku uveden v běžných cenách, je 87 740 milionů EUR, z čehož 86 198 milionů EUR bude rozděleno podle hlavy XIX SFEU (Výzkum a technologický rozvoj a vesmír), a to následovně (detaily jsou uvedeny v příloze dokumentu):



  • vynikající věda 27 818 mil. EUR

  • vedoucí postavení v průmyslu 20 280 mil. EUR

  • společenské výzvy 35 888 mil. EUR.

  • nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska 2 212 mil. EUR

Financování EIT je rozděleno následovně: částka 1 542 tis. EUR bude přidělena na činnosti podle hlavy XVII SFEU (Průmysl) a částka 1 652 tis. EUR s výhradou přezkumu poměrným dílem na specifický cíl vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích, v rámci priority vedoucí postavení v průmyslu a z částky na prioritu společenské výzvy. Financování bude provedeno ve dvou víceletých přídělech, přičemž druhá fáze financování bude záviset na střednědobém hodnocení výsledků EIT.

Formy podpory budou nepřímé akce, tj. například granty, ceny, veřejné zakázky či využití finančních nástrojů a také přímé akce, tj. akce prováděné Společným výzkumným střediskem. EK při plánování programu opět využije poradních skupin nezávislých odborníků na vysoké úrovni zřízené EK a další poradní skupiny.

Program Horizont 2020 počítá s vytvořením vzájemných vazeb mezi jednotlivými prioritami. Zároveň se předpokládá, že financování průřezových akcí napříč prioritami, bude hrazeno z příspěvků na dotyčné priority.

Zvláštní důraz v programu bude kladen na následující oblasti činnosti:



  • Účast malých a středních podniků (dále jen MSP). V rámci specifického cíle „vedoucí postavení v klíčových a průmyslových technologiích“ a v rámci specifických cílů priority „společenských výzev“ budou prováděny zvláštní akce prostřednictvím specializovaného nástroje pro všechny typy MSP s inovačním potenciálem tak, aby cca 15 % rozpočtu z tohoto specifického cíle a této priority bylo čerpáno MSP.

  • Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Toto partnerství bude mít formu společného podniku (čl. 187 SFEU – stávající Společné technologické iniciativy např. ENIAC) i pro nově vznikající partnerství nebo uzavřením smluvních ujednání mezi partnery s přesně vymezenými podmínkami.

  • Partnerství v rámci veřejného sektoru. Partnerství v rámci veřejného sektoru s důrazem na Společné programování je možné podporovat buď v rámci hlavních priorit programu Horizont 2020, a to zejména nástrojem ERA-NET nebo v rámci programů prováděných několika členskými státy, a to podle ustanovení čl. 185 SFEU (např. dnešní EMRP – evropský program výzkumu metrologie).

  • Mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Mnoho partnerských zemí začíná stále více investovat do výzkumu a inovací. Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací přispěje k posílení excelence evropského výzkumu, k řešení celospolečenských problémů a posílení vnější dimenze unijních politik.

Program obsahuje také zajištění financování komunikačních aktivit, a to průřezově u všech akcí podporovaných programem Horizont 2020.

Kontrolní činnost prováděná pomocí auditů bude nově založena na větší rovnováze mezi důvěrou a kontrolou.

Sledování programu se provádí každoročně, vč. tematicky průřezového (jako udržitelnost a změny klimatu). Hodnocení EIT bude prováděno ve zvláštním režimu, a to vzhledem k tomu, že finanční částky budou přidělovány postupně v několika částkách. Střednědobé hodnocení Horizontu 2020 je plánováno nejpozději na konec roku 2017, a to s přihlédnutím k ex-post hodnocení 7. RP. Ex-post hodnocení Horizontu 2020 bude provedeno nejpozději v roce 2023.

Příloha I obsahuje popis hlavních specifických cílů a činností. Vzhledem k tomu, že tato pozice obsahuje také pozici ke specifickému programu Horizont 2020, bude popis činností rozebrán v části odpovídající tomuto dokumentu.



2) Pozice ČR:

V přípravné fázi návrhu programu Horizont spolupracovala Komise intenzivně jak s expertními skupinami, tak s Členskými státy. Výsledkem je velmi kvalitní text, který obsahuje mnoho podnětů, které navrhovala i Česká republika. Zjednodušení struktury programu bude umožňovat lepší orientaci pro uchazeče o podporu z tohoto programu. Návrh rozpočtu programu představuje navýšení oproti předchozímu programovacímu období. Horizont je z hlediska ČR ještě důležitější než předchozí rámcový program. Na zdrojích z Horizontu 2020 je silně závislé řádné fungování řady nových velkých infrastruktur VaV v současnosti budovaných ze strukturálních fondů.

Pozice ČR obsahovala důraz na posílení excelentní znalostní základny, proto ČR vítá, že její snaha je reflektována v prvním pilíři Horizontu 2020. Návrh rozpočtu na tento pilíř znamená přibližně dvojnásobný rozpočet na aktivity Evropské výzkumné rady, posílení aktivit týkajících s rozvoje lidských zdrojů, rozšíření aktivit podporovaných v rámci infrastruktury výzkumu oproti 7. RP a zavedení zcela nového pohledu na vznikající technologie. Také ostatní pilíře obsahují podněty vznesené ČR, jako například výběr témat informační a komunikační technologie (dále ICT). ČR oceňuje pozornost, která je v návrhu věnována malým a středním podnikům (MSP). Vítáme podporu všech typů MSP s inovačními aktivitami (MSP provádějící vlastní výzkumnou činnost, spolupráci inovativních MSP s výzkumnými organizacemi, tak MSP realizující inovační činnosti, která se nezakládá na VaV) a podporu sledující celý inovační cyklus. Třetí pilíř, který řeší výzkum, vývoj a inovace orientované na aktuální potřeby společnosti je v prostředí evropských výzkumných programů poměrně novinkou. Dochází k posunu od programového přístupu k řešení socioekonomických výzev. ČR považuje témata společenských výzev za vhodně zvolená a odpovídající současným potřebám evropské společnosti.

Oceňujeme, že návrh zahrnuje jak formy podpory nabídkového typu, tak poptávkového (veřejné zakázky).

Zvláště pak je nutné ocenit flexibilitu programu, ve které se zobrazuje vědomí, že nové výzvy společnosti budou vyvstávat během trvání programu. Flexibilitu programu zaručuje i možnost řešit a financovat průřezová a interdisciplinární témata v jednotlivých pilířích programu.

Česká republika vítá rovněž důraz, který tento unijní nástroj klade na mezinárodní spolupráci. Zapojení českých subjektů do konsorcií projektů může přispět k překonání určité uzavřenosti českého výzkumného systému vědy, výzkumu a inovací. Vytvoření motivačního prostředí pro české subjekty se týká nejen spolupráce s výzkumnými týmy EU, nýbrž i s partnery ze třetích zemí, zejména se sousedskými zeměmi (zeměmi ENP- European neighbourhood policy).

V programu postrádáme aktivity zaměřené na rozvoj regionů, neboť EK vyzvala členské státy k tomu, aby tyto aktivity zahrnuly do svých operačních programů pro výzkum v příštím programovacím období.

Návrh Rozhodnutí Rady o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace

1) Popis problematiky:

Zvláštní program k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014 – 2020) stanoví specifické cíle a prováděcí pravidla, dobu trvání programu a prostředky považované za nezbytné k uskutečnění rámcového programu Horizont 2020. Program se zřizuje na dobu trvání od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Program sleduje tři priority – usilování o vynikající vědu, zajištění vedoucího postavení Evropy v průmyslu a řešení společenských výzev. K naplnění těchto priorit je program rozdělen do čtyř částí:



  1. Část I „Vynikající věda“

  2. Část II „Vedoucí postavení v průmyslu“

  3. Část III „Společenské výzvy“

  4. Část IV „Nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC)“

Specifické cíle:

  • Vynikající věda

    • Posílení hraničního výzkumu činností Evropské výzkumné rady (ERC – European Research Council);

    • Posílení výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících technologií;

    • Posílení dovedností, odborné přípravy a profesního rozvoje prostřednictvím akcí Marie Curie-Sklodowské (akce Marie Curie)

    • Posílení evropských výzkumných infrastruktur

  • Vedoucí postavení v průmyslu

    • Podpora vedoucího postavení Evropy v průmyslu prostřednictvím výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací v oblastech:

      • Informační a komunikační technologie

      • Nanotechnologie

      • Pokročilé materiály

      • Biotechnologie

      • Pokročilá výroba a zpracování

    • Vesmír

    • Zlepšení přístupu k rizikovému kapitálu

    • Zvýšení inovací v malých a středních podnicích

  • Společenské výzvy

    • Zlepšení celoživotního zdraví a dobrých životních podmínek;

    • Zajišťování dostatečného množství bezpečných a vysoce kvalitních potravin a jiných biologických produktů rozvojem produktivních systémů prvovýroby účinně využívajících zdroje a podporou souvisejících ekosystémových služeb spolu s konkurenceschopnými a nízkouhlíkovými dodavatelskými řetězci;

    • Přechod na spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém vzhledem k rostoucímu nedostatku zdrojů, zvyšujícím se energetickým potřebám a změně klimatu;

    • Dosažení evropského dopravního systému, který účinně využívá pohonné zdroje, je šetrný k životnímu prostředí, bezpečný a bezproblémový, ve prospěch občanů, ekonomiky a společnosti;

    • Dosažení ekonomiky, která účinně využívá zdroje a je odolná vůči změně klimatu a udržitelných dodávek surovin za účelem uspokojení potřeb rostoucí světové populace v udržitelných mezích přírodních zdrojů planety;

    • Podpora inovativních a bezpečných evropských společností podporujících začlenění v kontextu nových změn a rostoucí vzájemné globální závislosti.

  • Nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska

Rozpočet

Celkový návrh rozpočtu přidělený na zvláštní program Horizont 2020 činí 86 198 milionů EUR v běžných cenách. Rozdělení na jednotlivé specifické cíle a rozpočet Společného výzkumného střediska jsou v příloze návrhu programu.



Provádění programu

Zvláštní program je uskutečňován prostřednictvím pracovních programů pro jednotlivé části. Pracovní programy obsahují zejména informaci o koordinaci s výzkumnými a inovačními činnostmi prováděnými na úrovni jednotlivých členských států. Pracovní programy stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, popis akcí včetně přidělených částek. Pracovní programy také obsahují oddíl zabývající se průřezovými akcemi.

Evropská radu pro výzkum (ERC) bude klíčovou součástí pro provádění akcí části I – vynikající věda, specifického cíle posílení evropské vědecké základny v oblasti hraničního výzkumu ERC bude mít strukturu složenou z vědecké rady (strategický a metodický orgán) a specializované prováděcí struktury (administrativní orgán). Specializovaná prováděcí struktura se bude řídit cíli a požadavky vědecké rady.

K provádění programu bude Komisi nápomocen výbor3.



Příloha 1

Prvky společné nepřímým akcím

Program Horizont 2020 bude řízen s maximální pružností, která bude zahrnovat komunikaci s experty, zájmovými skupinami, koncovými uživateli tak, aby se program mohl přizpůsobit jak lepšímu plnění svých cílů, tak možným změnám hospodářským, společenským nebo politickým.

Zvláštní pozornost bude věnována širšímu přístupu k inovacím, který zahrnuje rovněž využití existujících technologií v nových aplikacích, postupné zlepšování, netechnologické a sociální inovace.

Do každého z obecných cílů bude začleněn výzkum v oblasti společenských a humanitních věd. Navíc bude tento výzkum podporován v akcích Marie Curie a v rámci ERC nebo ve specifickém cíli týkajícím se výzkumných infrastruktur.

Program bude podněcovat integrované zapojení malých a středních podniků (MSP), tak, aby 15% rozpočtu ve specifickém cíli „vedoucí postavení v klíčových a průmyslových technologiích“ a ve „Společenských výzvách“ bylo čerpáno MSP.

Program umožní přístup podnikům a ostatním typům organizací získat přístup k úvěrům, zárukám a kapitálovému financování prostřednictvím dluhového nástroje (úvěry a záruky) a kapitálového nástroje (rizikový nebo mezaninový kapitál). Finanční nástroje v rámci programů Horizont 2020 a COSME se budou navzájem doplňovat.

Program bude obsahovat částky na šíření a popularizaci jeho výsledků.

Mezinárodní spolupráce4 bude obsahem jednotlivých specifických cílů a zaměří se na spolupráci s těmito skupinami zemí:



  1. Průmyslové a rozvíjející se ekonomiky

  2. Země usilující o přistoupení a sousední země

  3. Rozvojové země

Mimoto se bude rozvíjet mezinárodní spolupráce některých vybraných témat a oblastí jako např. Partnerství mezi evropskými a rozvojovými zeměmi pro klinické zkoušky v oblasti zásahů proti HIV, malárii a tuberkulóze.

Program bude podporovat průřezové a vzájemně se doplňující akce.

Program bude podporovat partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem a také partnerství v rámci veřejného sektoru (článek 185 SFEU). Podporu bude moci získat také EERA (Evropská aliance pro nekomerční energetický výzkum) zřízená podle strategického plánu pro energetické technologie (SET plán). Také společné podniky založené podle článku 187 Smlouvy budou moci být financovány v rámci nového programu.


Yüklə 344,34 Kb.

Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4   5   6   7




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə