1. Hlavní součásti regionálních teorií

1. Hlavní součásti regionálních teorií

• 1. Hlavní součásti regionálních teorií

• 2. Socioekonomický koncept prostoru

• 3. Prostor jako prostředí

• 4. Přístupy k teoriím regionálního rozvoje

• 5. Směry obecného myšlení ovlivňující region. teorie

Prostor jako báze pro strukturovanou realitu. Jeho každodenní obsah. „Předmětný“ prostor.

• Prostor jako báze pro strukturovanou realitu. Jeho každodenní obsah. „Předmětný“ prostor.

• Mentální konstrukty v prostoru – Nystunen.

• Ohraničenost prostoru

• a) Prostor jako předpoklad pro smyslové vnímání, (není však smysly vnímán, I. Kant).Prostor jako forma nazírání

• b) Absolutní prostor – Newtonova klasická mechanika. Prostor existuje nezávisle na svém věcném obsahu, funguje jako „schránka.“

• c) Prostor podřízený obecné koncepci „čas – prostor – hmota“. (Einstein). „Relativní prostor“ – bez nároku na vlastní existenci, je systémem polohových relací hmotných objektů.

• Kategorie abstraktního vztahového prostoru:

• Místo; polohové vztahy, vzdálenost

• d) Závislost lidí na prostoru. Prostor tvoří přirozené, přírodní prostředí člověka

• Člověkem utvářený prostor (P. V. de la Blanche)

Působení prostředí na organismy (člověka) – Ch. Darwin. Environmentální determinismus.

• Působení prostředí na organismy (člověka) – Ch. Darwin. Environmentální determinismus.

• Adaptace vůči prostředí – P. Vidal de la Blanche.

• Model „Place – Folk – Work“ – Patrick Geoddes, A. J. Herbertson

• Difuzní působení prostorově vymezených kulturních komplexů – Carl O. Sauer

• Koncept noosféry – V. I. Vernadskij

• Kvantifikace v územních analýzách (60tá léta 20. století )

• exaktní teoretické vysvětlení prostorových vztahů a jevů. Formování regionalistiky jako poznávacího systému: William Bunge, Brian J. L. Berry, Thorsten Hägerstrand a další.

• W. Isard formuluje teoretická východiska regionalistiky (1960). Navazuje i na tradiční lokalizační teorie (J. von Thünen, A. Weber, A. Lösch, W. Christaller)

• Konstituování ekistiky jako vědy o územním rozložení lidských populací (C.A.Doxiadis).

• Ekonomické významy prostoru: zdroj, vzdálenost, systém, lokalizační faktor, diferenciační hledisko atd.

Konvergenční a divergenční teorie

• Konvergenční a divergenční teorie

• Diferenciační, kumulativní, selektivní, koncentrační mechanismy a procesy.

• Problém časového horizontu

• Epizodické teorie regionálního rozvoje

• Induktivní, deduktivní a kombinovaný přístup

• Hlavní vývojové etapy teorií regionálního rozvoje (RR): Neoklasický, Keynesiánský, neomarxistický, neoliberální, institucionální

• Role státu v ekonomice: Neintervencionistické a intervencionistické přístupy

• Intervencionismus: Principy zásluhovosti vers. solidarity. Vztah mezi ekonomickou efektivností a sociálními záměry.

• Potřeba udržet konkurenční prostředí.

• Faktory vyvolávající nerovnoměrný vývoj

• Smysl regionální politiky – aktivní, podpůrná RP

• Význam metodologie – způsoby vytváření teorií a získávání výzkumných poznatků.

Pozorování a studium jevů, empirické zkušenosti (August Compte, 1798 – 1857)

• Pozorování a studium jevů, empirické zkušenosti (August Compte, 1798 – 1857)

• Závislost mezi jevy, kumulativnost poznání, indukce, neutralita, nezávislost na hodnotových soudech, oddělení faktů od poznávacího subjektu

• Kvantifikace, matematizace, operacionalizace empirické skutečnosti

• V ekonomii L. Walras, V. Pareto a další

• Positivismus v sociologii – Èmile Durkheim

• Teorie regionálního rozvoje (RR) – positivismus klíčový: W: Isard (Location and Space Economy, 1956; Methods of Regional Analysis: An Introduction to Regional Science, 1960)

• Positivisticky založené teorie lokalizace (von Thünen, A. Weber, W. Christaller, A. Lösch)

„Kvantitativní revoluce“ – 50. a 60. léta

• „Kvantitativní revoluce“ – 50. a 60. léta

• Regionální výzkum – W. Bunge – USA (Theoretical Geography, 1962); M. Chisholm (Velká Británie, Geography and Economics, 1966); R. Chorley, P. Hagget, D. Harvey.

• Idealizované kvantitativní modely prostorové organizace a interakce (vliv fyzikálních vztahů); systémová teorie

• Přínosy snah o maximální operacionalizaci omezené a diskusní

• Snahy positivistických koncepcí o predikce (nejasné výsledky)

• Malý ohled na faktory, jež unikají kvantifikaci a operacionalizaci

• V ekonomické teorii („hlavní proud“) jsou positivistické přístupy vlivné dodnes. V regionálních teoriích positivismus poněkud ustupuje.

Postpositivismus, metodologický relativismus (antipositivismus)

• Postpositivismus, metodologický relativismus (antipositivismus)

• Postpozitivistické směry: Kritický racionalismus; falzifikacionismus; teorie vědeckých revolucí; strukturalismus, kritický realismus, teorie strukturace

• Relativistické přístupy, hermeneutika, interpretativní přístupy obecně, poststrukturalismus, postmodernismus

• Kritický racionalismus a falzifikace (Karl Popper; Objective Knowledge, 1972)

• Zpochybňuje se základní předpoklad positivismu – vývoj vědy zevšeobecňováním empirických faktů
• Zdůrazňují se kreativní prvky – inovativní hypotézy
• Aplikace principu falzifikace – především úsilí o vyvrácení vytvořené hypotézy
• Podpora ze strany stoupenců „rakouské“ školy
• Regionální tématika: D. North, F. Perroux

Strukturalismus

• Strukturalismus

• Existence struktur, „řádu“, formy uspořádání prvků
• Abstrakce od jednotlivostí – pozornost je věnována „nadčasovým“ vlastnostem
• RR: D. Harvey (Social Justice and the City, 1973, D. Massey. Z teorie výrobních cyklů (R. Vernon)

• Kritický realismus

• Útlum deterministického strukturalismu
• Specifikace úlohy struktur při objasňování kauzality.
• Rog Bhaskar (Scientific Realism and Human Emancipation, 1986)
• RR: D. Massey, P. Cooke (Theories of Planning and Spatial Development, 1983)

• Teorie strukturace

• Pokus překonat rozpor mezi strukturálními omezeními a volností v chování aktérů
• Anthony Giddens (The Constitution of Society, 1984).
• RR: Diskuse o lokalitách; Aglomerační výhody; „Učící se regiony“

Relativistické přístupy

• Relativistické přístupy

• Hermeneutika (Hans Georg Gadamer; Pravda a metoda, 1960)

• Regiony jako síť kontaktů, významů, vědomostí

• RFR: R. Lee, J. Wills, P. Maskell

• Poststrukturalismus (J. Derrida, M. Foucault)

• Postmodernismus - J.Lyotard, : (The Postmodern Condition, 1979)

• Děkuji za pozornost