1. Hlavní součásti regionálních teorií



Yüklə 445 b.
tarix06.05.2018
ölçüsü445 b.
#41854



1. Hlavní součásti regionálních teorií

  • 1. Hlavní součásti regionálních teorií

  • 2. Socioekonomický koncept prostoru

  • 3. Prostor jako prostředí

  • 4. Přístupy k teoriím regionálního rozvoje

  • 5. Směry obecného myšlení ovlivňující region. teorie







Prostor jako báze pro strukturovanou realitu. Jeho každodenní obsah. „Předmětný“ prostor.

  • Prostor jako báze pro strukturovanou realitu. Jeho každodenní obsah. „Předmětný“ prostor.

  • Mentální konstrukty v prostoru – Nystunen.

  • Ohraničenost prostoru

  • a) Prostor jako předpoklad pro smyslové vnímání, (není však smysly vnímán, I. Kant).Prostor jako forma nazírání

  • b) Absolutní prostor – Newtonova klasická mechanika. Prostor existuje nezávisle na svém věcném obsahu, funguje jako „schránka.“

  • c) Prostor podřízený obecné koncepci „čas – prostor – hmota“. (Einstein). „Relativní prostor“ – bez nároku na vlastní existenci, je systémem polohových relací hmotných objektů.

  • Kategorie abstraktního vztahového prostoru:

  • Místo; polohové vztahy, vzdálenost

  • d) Závislost lidí na prostoru. Prostor tvoří přirozené, přírodní prostředí člověka

  • Člověkem utvářený prostor (P. V. de la Blanche)



Působení prostředí na organismy (člověka) – Ch. Darwin. Environmentální determinismus.

  • Působení prostředí na organismy (člověka) – Ch. Darwin. Environmentální determinismus.

  • Adaptace vůči prostředí – P. Vidal de la Blanche.

  • Model „Place – Folk – Work“ – Patrick Geoddes, A. J. Herbertson

  • Difuzní působení prostorově vymezených kulturních komplexů – Carl O. Sauer

  • Koncept noosféry – V. I. Vernadskij

  • Kvantifikace v územních analýzách (60tá léta 20. století )

    • exaktní teoretické vysvětlení prostorových vztahů a jevů. Formování regionalistiky jako poznávacího systému: William Bunge, Brian J. L. Berry, Thorsten Hägerstrand a další.
  • W. Isard formuluje teoretická východiska regionalistiky (1960). Navazuje i na tradiční lokalizační teorie (J. von Thünen, A. Weber, A. Lösch, W. Christaller)

  • Konstituování ekistiky jako vědy o územním rozložení lidských populací (C.A.Doxiadis).

  • Ekonomické významy prostoru: zdroj, vzdálenost, systém, lokalizační faktor, diferenciační hledisko atd.



Konvergenční a divergenční teorie

  • Konvergenční a divergenční teorie

  • Diferenciační, kumulativní, selektivní, koncentrační mechanismy a procesy.

  • Problém časového horizontu

  • Epizodické teorie regionálního rozvoje

  • Induktivní, deduktivní a kombinovaný přístup

  • Hlavní vývojové etapy teorií regionálního rozvoje (RR): Neoklasický, Keynesiánský, neomarxistický, neoliberální, institucionální

  • Role státu v ekonomice: Neintervencionistické a intervencionistické přístupy

  • Intervencionismus: Principy zásluhovosti vers. solidarity. Vztah mezi ekonomickou efektivností a sociálními záměry.

  • Potřeba udržet konkurenční prostředí.

  • Faktory vyvolávající nerovnoměrný vývoj

  • Smysl regionální politiky – aktivní, podpůrná RP

  • Význam metodologie – způsoby vytváření teorií a získávání výzkumných poznatků.



Pozorování a studium jevů, empirické zkušenosti (August Compte, 1798 – 1857)

  • Pozorování a studium jevů, empirické zkušenosti (August Compte, 1798 – 1857)

  • Závislost mezi jevy, kumulativnost poznání, indukce, neutralita, nezávislost na hodnotových soudech, oddělení faktů od poznávacího subjektu

  • Kvantifikace, matematizace, operacionalizace empirické skutečnosti

  • V ekonomii L. Walras, V. Pareto a další

  • Positivismus v sociologii – Èmile Durkheim

  • Teorie regionálního rozvoje (RR) – positivismus klíčový: W: Isard (Location and Space Economy, 1956; Methods of Regional Analysis: An Introduction to Regional Science, 1960)

  • Positivisticky založené teorie lokalizace (von Thünen, A. Weber, W. Christaller, A. Lösch)



„Kvantitativní revoluce“ – 50. a 60. léta

  • „Kvantitativní revoluce“ – 50. a 60. léta

  • Regionální výzkum – W. Bunge – USA (Theoretical Geography, 1962); M. Chisholm (Velká Británie, Geography and Economics, 1966); R. Chorley, P. Hagget, D. Harvey.

  • Idealizované kvantitativní modely prostorové organizace a interakce (vliv fyzikálních vztahů); systémová teorie

  • Přínosy snah o maximální operacionalizaci omezené a diskusní

  • Snahy positivistických koncepcí o predikce (nejasné výsledky)

  • Malý ohled na faktory, jež unikají kvantifikaci a operacionalizaci

  • V ekonomické teorii („hlavní proud“) jsou positivistické přístupy vlivné dodnes. V regionálních teoriích positivismus poněkud ustupuje.



Postpositivismus, metodologický relativismus (antipositivismus)

  • Postpositivismus, metodologický relativismus (antipositivismus)

  • Postpozitivistické směry: Kritický racionalismus; falzifikacionismus; teorie vědeckých revolucí; strukturalismus, kritický realismus, teorie strukturace

  • Relativistické přístupy, hermeneutika, interpretativní přístupy obecně, poststrukturalismus, postmodernismus

  • Kritický racionalismus a falzifikace (Karl Popper; Objective Knowledge, 1972)

        • Zpochybňuje se základní předpoklad positivismu – vývoj vědy zevšeobecňováním empirických faktů
        • Zdůrazňují se kreativní prvky – inovativní hypotézy
        • Aplikace principu falzifikace – především úsilí o vyvrácení vytvořené hypotézy
        • Podpora ze strany stoupenců „rakouské“ školy
        • Regionální tématika: D. North, F. Perroux


Strukturalismus

  • Strukturalismus

        • Existence struktur, „řádu“, formy uspořádání prvků
        • Abstrakce od jednotlivostí – pozornost je věnována „nadčasovým“ vlastnostem
        • RR: D. Harvey (Social Justice and the City, 1973, D. Massey. Z teorie výrobních cyklů (R. Vernon)
  • Kritický realismus

        • Útlum deterministického strukturalismu
        • Specifikace úlohy struktur při objasňování kauzality.
        • Rog Bhaskar (Scientific Realism and Human Emancipation, 1986)
        • RR: D. Massey, P. Cooke (Theories of Planning and Spatial Development, 1983)
  • Teorie strukturace

        • Pokus překonat rozpor mezi strukturálními omezeními a volností v chování aktérů
        • Anthony Giddens (The Constitution of Society, 1984).
        • RR: Diskuse o lokalitách; Aglomerační výhody; „Učící se regiony“


Relativistické přístupy

  • Relativistické přístupy

  • Hermeneutika (Hans Georg Gadamer; Pravda a metoda, 1960)

  • Regiony jako síť kontaktů, významů, vědomostí

  • RFR: R. Lee, J. Wills, P. Maskell

  • Poststrukturalismus (J. Derrida, M. Foucault)

  • Postmodernismus - J.Lyotard, : (The Postmodern Condition, 1979)





  • Děkuji za pozornost




Yüklə 445 b.

Dostları ilə paylaş:




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2023
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə