Chemie pro překladatele

Překlady chemických názvů do češtiny

Binární sloučeniny

tabulka 2. kationty

amid (SL)	amid
arsenid (SL)	arsenid
azid (BH)	azid
bromid (SL)	bromid
karbid (HR) (SL)	karbid
fluorid (SL)	fluorid
hidrid (SH)(BH)(SL)	hydrid
hidroksid (SH)(BH)(HR)(SL)	hydroxid
hlorid (BH), klorid (HR)(SL)	chlorid
nitrid (BH) (HR) (SL)	nitrid
oksid (BH) (SH) (HR) (SL)	oxid
peroksid (BH) (SL)	peroxid
superoksid (BH)	superoxid
sulfid (BH)(HR)(SL)	sulfid

Název je vždycky dvouslovný, složený s názvu kationtu na prvním místě, následovaném popřípadě oxidačním číslem a pak názem aniontu s příslušnými řeckými předponami značícími počet. Někdy se oxdiační číslo kationtu napíše za název jako římské číslo. V srbochorvatštině (SH) se názvy někdy spojují jako jedno slovo pomlčkou.

V chorvatštině (HR) se odtrhne u kationtu kocovka –ijum a přidá se –jev. Pokud název nekončí na –ium, přidává se –ov. Názvy jsou dvouslovné.

koncovka	-ný	-natý	-itý	-ičitý	ičný nebo -ečný	-ový	-istý	-ičelý
oxid. č.	+1	+2	+3	+4	+5	+6	+7	+8

aluminijev trifluorid (HR) fluorid amonný

amonijev hidrogendifluorid (HR) hydrogendiflourid amonný

kalijev hidrogenfluorid (HR) hydrogendifluorid draselný

kalijum-fluorid (SH) fluorid draselný

litij-hidrid (SH) hydrid lithný

litij-klorid/litijklorid (HR) chlorid litný

litij-nitrid/litijnitrid (HR) nitrid lithný

litijumhidroksid (BH) hydroxid lithný

litijum-hlorid (BH) chlorid lithný

litijum-nitrid (BH) nitrid lithný

magnezijum hidroksid (SH) hydroxid hořečnatý

natrijev klorid (HR) chlorid sodný

natrijum bor hidrid (BH) tetrahydroborid sodný

natrijum peroksid (BH)  peroxid sodný

silicijev(IV)-fluorid (HR) fluorid křemičitý

tetrabromougljik (HR) jodid uhličitý

tetrafluorougljik (HR) fluorid uhličitý

tetraklorougljik (HR) chlorid uhličitý

vodikov peroksid (SL) peroxid vodíku
Sulfidy:

ugljik disulfid (BH) sulfid uhličitý, sirouhlík

sumporougljik (HR) sirouhlík

antimonov sulfid (HR) sulfid antimoničný

ogljikov disulfid (SL) sirouhlík

pirit (SL) disulfid železa, pyrit
Názvosloví oxidů a příbuzných sloučenin:

ugljikov monoksid (HR) oxid uhelnatý

ugljik (II) oksid (BH) oxid uhelnatý

ogljikov monoksid (SL) oxid uhelnatý

ugljikov dioksid (HR)(SL) oxid uhličitý

ugljen (IV)-oksid (SH) oxid uhličitý

ugljik (IV) oksid (BH) oxid uhličitý

ugljikov suboksid (HR) suboxid uhlíku

natrijum-hidroksid (SH) hydroxid sodný

kalijum-hidroksid (SH) hydroxid draselný

kalcijev dihidroksid (SL) hydroxid vápenatý
sumpor(IV)oksid (SH) oxid siřičitý

žveplov trioksid (SL) oxid sírový

žveplov oksid (SL) oxid siřičitý

bor(III) oksid (SH)(BH) oxid boritý
dinitrogen monoksid (BH) oxid dusný

didušikov oksid (SL) oxid dusný

nitrogen monoksid (BH) oxid dusnatý

dušikov monksid (SL) oxid dusnatý

dinitrogen trioksid (BH) oxid dusitý

dušikov trioksid (SL) oxid dusitý

nitrogen dioksid (BH) oxid dusičitý

dinitrogen tetroksid (BH) dimer oxid dusičitého

dinitrogen pentoksid (BH) oxid dusičný
diarzenov pentoksid (SL) oxid arseničný

diborov trioksid (SL) oxid boritý

kobaltov oksid (SL) oxid kobaltnatý

kobaltov trioksid (SL) oxid kobaltitý

kobaltov tetraoksid (SL) oxid kobaltnato-kobaltitý
vodikov oksid (SL) voda

fluorov(III)-oksid (HR) trioxid difluoru

vodikov peroksid (SL) peroxid vodíku

barijum-peroksid (BH) peroxid barnatý

hidrogen-peroksid (BH) peroxid vodíku

divodikov trioksid (SL) trioxid divodíku

natrijev oksid (SL) oxid sodný

bakrov(I) oksid (SL) oxid měďný

bakrov(II) oksid (SL) oxid měďnatý

železov(II) oksid (SL) oxid železnatý

aluminijev trioksid (SL) oxid hlinitý

klorov dioksid (SL) oxid chloričitý

manganov dioksid (SL)(HR) oxid manganičitý

titanov dioksid (SL) oxid titaničitý

bezkyslíkaté kyseliny

Některé prvky tvoří bezkyslíkaté kyseliny. Jejich název končí na –ovodíková kyselina. Pokud se jedná o plyn, jehož rozpuštěním ve vodě vznikne tato kyselina, dostává název –ovodík.

fluorovodonik (BH) fluorovodík

fluorovodik (HR) fluorovodík

vodikov fluorid (SL) fluorovodík
vodikov klorid (SL) chlorovodík

klorovodik (HR) chlorovodík
ciajnovodnik (SL) kyanovodík

vodikov cianid (SL) kyanovodík

izocijanovodnik (SL) isokyanovodík

fluorovodična kiselina (SH) kyselina fluorovodíková

fluorovodikova kiselina (SL) kyselina fluorovodíková
hlorovodonična kiselina (SH)(BH) kyselina chlorovodíková

sona kiselina (SH) kyselina chlorovodíková

hloridna koselina (BH) kyselina chlorovodíková

hidrochlorična kiselina (BH) kyselina chlorovodíková

klorovodična kiselina (HR) kyselina chlorovodíková

klorovodikova kislina (SL) kyselina chlorovodíková

solna kislina (SL) kyselina chlorovodíková
bromovodikova kislina (SL) kyselina bromovodíková

jodovodikova kislina (SL) kyselina jodovodíková

žveplovodikova kislina (SL) kyselina sirovodíková

cianovodikova kislina (SL) kyselina kyanovodíková

tetrahloro-auratna(III)-kiselina (HR) kyselina tetrachlorozlatitá
triviální názvy

voda (BH)(SL)(HR) voda

amonijak (SH)(SL) amoniak

amoniak (SL) vodný roztok amoniaku, čpavek

hidrazin (BH)(SL) hydrazin

hidroksilamin (BH) hydroxylamin

teška voda (HR) težná voda

ozon (HR) ozón

cijanska kiselina (SL) kyselina kyanatá

izocijanska kiselina (SL) kyselina isokyanatá

tiocijanska kiselina (SL) kyselina thiokyanatá

izotiociajanka kiselina (SL) kyselina isothiokyanatá
cijanat, cianat (SL) kyanatan

izocijanat, izocianat (SL) isokyanatan

tiocijanat (SL) thiokyanatan

izotiocijanat, rodanid (SL) isothiokynatan, rhodanin
sloučeniny kovů a nekovů s vodíkem (hydridy) mají také zvláštní názvy. Tvoří se z latinského názvu prvku + přípona an. Starší názvy typu křemíkovodík, tellurovodík, selenovodík se nepoužívají.

Voda by se měla jmenovat oxan, amoniak azan, methan by měl být karban, hydrazin diazan.

fosforhidrid (SH) fosfan

fosfin (BH) fosfan

vodikov sulfid (SL) sulfan
Ternární sloučeniny

Jsou to sloučeniny tvořené třemi prvky (amonný kationt se počítá jako jeden prvek)

Kyslíkaté kyseliny

Zatímco české názvosloví je přísně založeno na oxidačním čísle centrálního atomu, zde se tvoří trošku jinak. Jestliže prvek tvoří dvě oxokyseliny, ta s nižším oxidačním číslem má určitou koncovku, ta s vyšším oxidačním číslem má druhou koncovku. Název je vždy dvouslovný. Může se stát, že jeden prvek má v oxokyselinách oxidační čísla +IV a +VI a jiný třeba +III a +V. Pokud prvek tvoří více kyselin, přidáváme předpony hipo- a per-, kterými snižujeme to vyšší oxidační číslo nebo naopak zvyšujeme to nižší číslo a kyselina má pořád dvouslovný název.

V případě, že prvek tvoří v jednom oxidčním čísle jen jednu kyselinu, nebo netvoří kyselinu prakticky vůbec a jsou známy jen její soli (uhličitany, siřičitany), má tato kyselina speciální název, obvykle založený na koncovce s vyšším oxidačním číslem.

Další možností je do názvu kyseliny zahrnout oxidační číslo kyselinotvorného prvku psaného římskou číslicí v závorce.

teoretická řada kyselin je tedy, pro hypotetický prvek „element“ (lomítka jsou jen pro názornost)
1. hipo/element/ična (BH), hipo/element/ova (SL), hipo/element/asta(HR)

2. element/itna (BH), element/asta (SL)

3. element/atna (BH), element/ova (SL)

4. per/element/atna (BH), per/element/ova (SL)

hipohloritna kiselina (BH) kyselina chlorná (kyselina s číslem menším než je nižší číslo)

hloritna kiselina (BH) kyselina chloritá (kyselina s nižší číslem)

hloratna kiselina (BH) kyselina chlorečná (kyselina s vyšší číslem)

perhloratna kiselina (BH) kyselina chloristá (kyselina s číslem ještě vyšším než je vyšší číslo)

hipoklorova kislina (SL) kyselina chlorná

hlorna kiselina (SH) kyselina chlorná

hipoklorasta kiselina (HR) kyselina chlorná

klorasta kislina (SL) kyselina chloritá

klorova kislina (SL) kyselina chlorečná

hlorasta kiselina (SH) kyselina chlorečná

perklorova kislina (SL) kyselina chloristá

perhlorna kiselina (SH) kyselina chloristá
hipobromova kislina (SL) kyselina bromná

bromasta kislina (SL) kyselina bromitá

bromova kislina (SL) kyselina bromičná

perbromova kislina (SL) kyselina bromistá

hipojodova kislina (SL) kyselina jodná

jodasta kislina (SL) kyselina joditá

jodova kislina (SL) kyselina jodičná

borna kiselina (BH) kyselina boritá

ugljična kiselina (BH) kyselina uhličitá

azotna kiselina (SH) kyselina dusičná

dušikova (V) kislina (SL) kyselina dusičná

dušikova (III) kislina (SL) kyselina dusitá

arzenova (III) kislina (SL) kyselina arsenitá

arzenova (V) kislina (SL) kyselina arseničná

borova (III) kislina (SL) kyselina boritá

ogljikova kislina (SL) kyselina uhličitá

silicijeva (IV) kislina (SL) kyselina křemičitá
Soli těchto kyselin se tvoří opět způsobem, že koncovka –it se přidá k názvu kyseliny s nižším číslem a koncovka –at k názvu kyseliny s vyšším číslem.
olovo-sulfat (SH) síran olovnatý

olovo(II) karbonat (SH) síran olovnatý

nitrit (SH) dusitan

nitrat (SH) dusičnan

natrijum tetraborat, boraks (BH) tetraboritan disodný

kalcijum fosfat (BH) fosforečnan vápenatý

kalcijev fosfat (HR) fosforečnan vápenatý

hlorat (SH) chlorečnan

perhlorid (SH) chloristan

hipoklorit (SL) chlornan

perklorat (SL) chloristan

nitratna kiselina (BH)(HR) kyselina dusičná

dušična kiselina (BH) kyselina dusičná

azotna kiselina (BH) kyselina dusičná

kalijum permanganat (BH) manganistan draselný

kalijev permanganat (HR)(SL) manganistan draselný

natrijev karbonat (HR) uhličitan sodný

soda bikarbona (HR) hydrogenuhličitan sodný

natrijev hidrogenkarbonat (HR) hydrogenuhličitan sodný

kalijeva sol silicijeve kisline (SL) křemičitan draselný

bakrov dinitrat (SL) dusičnan měďnatý

perklorat (SL) chlorečnan
názvy oxokyselin síry a jejich solí

sumporasta kiselina (SH) kyselina siřičitá

sulfitna kiselina (BH) kyselina siřičitá

žveplasta kislina (SL) kyselina siřičitá

žveplova(VI) kislina (SL) kyselina sírová

sumporna kiselina (SH)(BH)(HR) kyselina sírová

sulfit (BH)(HR) siřičitan

sulfat (BH)(HR) síran

kalijev sulfat (HR) síran draselný

tiosulfat (SL) thiosíran

peroksodisulfat (SL) peroxodisíran
Starší název sirnatan odpovídá dnešnímu názvu thiosíran. Starší název perkyselina se už nepoužívá.

Předpona pyro- odpovídá české předponě di-

názvy kyselin fosforu

fosforna (V) kislina (SL) kyselina trihydrogenfosforečná

fosforjeva (III) kislina (SL) kyselina fosforitá

hipofosfitna kiselina (BH) kyselina fosforná

fosforasta kiselina (SH) kyselina fosforitá

fosfatna kiselina (BH) kyselina trihydrogenfosforečná

fosforna kislina (SL) kyselina trihydrogenfosforečná

ortofosforjeva kislina (SL) kyselina trihydrogenfosforečná

ortofosfat (SL) tetraoxofosforečnan
Předpona meta- znamená, že kyselina má při stejném oxidačním čísle méně vodíků, ortho- naopak více vodíků. Pokud má kyselina menší počet vodíků (v lichém oxidačním čísle je to nejčastěji jeden, může tvořit jen jednu řadu solí). Pokud má kyseliny více vodíků (v lichém oxidačním čísle nejčastěji tři, může tvořit více řad solí, viz níže).
Organická chemie

Překladání chemických názvů z obasti organické chemie je velmi intuitivní a snadné, ale o to častěji se v něm dělají chyby. Čeština má jiný systém tvoření názvů, hlavně v počtu slov. Každý Čech cizojazyčnímu názvu porozumí, ale občas je jeho zápis trošku jiný.

1. Názvy jednoduchých uhlovodíků a jejich derivátů.

Názvy všech uhlovodíků v češtině končí na –an, -en, -yn. V češtině se důsledně píše methan, ethan, anthracen, fenanthren a jejich odvozeniny. Rovněž na konci slov je krátká slabika, takže názvy acetylén, propylén, etén, glycerín, anilín nejsou správné. Správně je acetylen, propylen, ethen, glycerin, anilin.

(SL)(BH)(HR)(SH) nepoužívají písmena y--- i, x---ks, w---v.

České vložené –th-, v methan, ethan, fenanthren se nepoužívá.

uhlovodíky ugljovodonici(HR) ogljikovodiki (SL) ugljikovodici (BH)

metan (HR)(SL) methan

etan (HR)(SL) ethan

eten, etilen (SL)(HR) ethen

etin (SL) ethyn

butin (SL) butyn

benzen (SL) benzen

oktan (SL) oktan

dekan(SL) dekan

decen (SL) decen

oktil (SL) oktyl

cikloheksan (SL) cyklohexan

aril- (SL) aryl-

fenil- (SL) fenyl-

3-metil cikloheksen (BH) 2-methylcyklohexen

ciklopropan (HR) cyklopropan

toluen (HR) toluen

ksilen (HR) xylen

antracen (HR) anthracen
polohy: položaj (HR)

orto (HR)(SL) ortho

meta (HR)(SL) meta

para (HR)(SL) para

vicinalni (HR) viciální

simetričan (HR) symetrická

asimetričan (HR) asymetrická
aromatični (BH) aromatické

aromatski (HR) aromatické

alifatični (BH) alifatické

alifatski (HR) alifatické

zasićeni (BH) nasycené

nezasićeni (BH) nenasycené

aciklični (BH) acyklické

ciklični (BH)(SL) cyklické

alkani (BH)(SL) alkany

alkeni (BH)(HR)(SL) alkeny

alkini (BH)(HR) alkyny

areni (BH) (HR) areny

kumulovani dieni (BH) kumulované dieny

konjugovani dieni (BH) konjugované dieny

izolovani dieni (BH) izolované dieny

olefini (HR)(SL) alkeny

acetileni (HR) alkyny
2. Halogenderiváty organski halidi (HR)

Jsou to sloučeniny, kde je jeden nebo více vodíků nahrazen halogenem. Názvy se v češtině vždy píší jako jedno slovo a za název halogenu se nikdy nevkládá –o-, ani se neodděluje pomlčkou.

tetrafluoroetilen (HR) tetrafluoerthylen

monohlormetan, metil-hlorid (HR) methylchlorid

dihlormetan, metilen-hlorid (HR) dichlormethan

brometen (HR) bromethen

hlortoluen (HR) chlortoluen

dihlortoluen, benzalhlorid (HR) dichlortoluen

diklorodifluorometan (SL) dichlordifluormethan

diklorometan (SL) dichlormethan
triviální názvy

hloroform (HR) chloroform

kloroform (SL) chloroform

tetrahlormetan, ugljen tetra-hlorid (HR) tetrachlormethan
3. Dusíkaté deriváty uhlovodíků

3a. Nitro a nitroso sloučeniny nitrospojevi (BH) nitrospojine (SL)

Jejich názvy se píší dohromady a nitro- vždy jen jako předpona.

nitrobenzen (SL) nitrobenzen

nitrokumen (SL) nitrokumen
3b. Azosloučeniny

azobenzen (SL) azobenzen
3c. Aminy amini (BH)(SL) a amoniové sloučeniny

Názvy aminů se tvoří příponou –amin, česky –amin, nebo předponou amino-. Názvy zbytků se v češtině píší seřazeny podle abecedy.

etil-amin (SL) ethylamin

dietil-amin (SL) diethylamin

metil-fenil-amin (SL) fenylmethylamin

naftalamin (SL) naftylamin

2, 6-ksilidin (SL) 2, 6-xylidin
triviální názvy

anilin (SL) anilin

hidroksialmin (SL) hydroxylamin

amoniak, amonijak (SL) amoniak

benzidin (SL) benzidin

butanon oksim (SL) butanon oxim
3d. Kyanatany

cianat(SL) kyanatan

natrijev cianat (SL) kyanatan sodný

cianid (SL) kyanid

natrijev cianid (SL) kyanid sodný

kalijev cianid (SL) kyanid draselný

isocianat (SL) isokyanatan

sulfocyanogen thiokyan

tiocianat (SL) thiokyanatan

natrijev tiocianat (SL) thiokyanatan sodný
Kyanidy, kyanatany, thiokyanatany můžeme zařadit do anorganické chemie do tabulky.
4. Hydroxyderiváty (alkoholy) alkoholi (BH), fenoli (BH) v češtině končí na –ol, popřípadě –alkohol nebo fenol

V češtině se alkoholy píší jako jedno slovo.

etanol (SL)(BH) etanol

metanol (BH)(SL) methanol

poliol (BH)(SL) polyol, vícesytný alkohol

etilen-glikol (BH)(SL) ethan-1, 2-diol

glikol (SL) glykol

glicerol (SL) glycerol, syst. propan-1, 2, 3-triol

fenol (SL) fenol

pirokatehol (SL) pyrokatechol

krezol (SL) kresol

resorcinol (SL) resorcinol

etanol (SL) ethanol

cikloheksanol (SL) cyklohexanol

terc-butil alkohol (SL) terc. butylalkohol

timol (SL) thymol

gvajakol (SL) guajakol

cinamil alkohol (SL) cinnamylalkohol
Glycerin je techický název pro roztok glycerolu.

natrijum etanolat, natrijum etoksid (SL) ethoxid sodný

nitroglicerol (SL) glyceroltrinitrát, hovorově nitroglycerin

primarni, sekundarni, terciarni alkohol (SL) primární, sekundární, terciární alkohol
5. Ethery etri (SL) eteri (HR)

V češtině necháváme slovo ether, starší verze éter, eter se už nepoužívají.

Název „éter“ zůstává pro diethylether, což je anestetikum, nebo pro umění.

Český název je jedno slovo sestávající ze jmen dvou zbytků seřazených podle abecedy, z nichž druhý by měl být v závorce, pokud by mohlo dojít k nejasnostem a slova ether. Pokud jsou dva zbytky stejné, připojí se před ně předpona di-, di-.

Při tvoření pomocí předpony alkoxy- se opět v obou jazycích tvoří název jako jedno slovo.

dietil-etar (HR) diethylether

metil-propil-etar (HR) methylpropylether

etilen-oksid (SL) ethylenoxid
6. Karbonylové sloučeniny

Názvy ketonů se tvoří v obou pomocí dvou názvů zbytků a slova keton, v češtině jako jedno slovo.

dimetil keton (BH) dimethylketon
V případě tvorby pomocí substitučního principu se přidává koncovka –on, -on. U fenonů je koncovka -fenon

acetonfenon (SL) acetofenon

butanon (SL) butanon

aceton (SL)(BH) aceton
Chinony tvoří názvy pomocí přípony kinon/hinon.

benzohinon (SL) benzochinon

antrakinon (SL) anthrachinon
Názvy aldehydů se tvoří pomocí přípony –al, -al nebo –aldehid

Pokud použijeme jméno kyseliny, přidáváme slovo aldehyd, pokud použijeme jméno zbytku kyseliny, používáme příponu –aldehid.

etanal (SL) ethanal

poluacetal (SL) poloacetal

benzaldehid (SL) benzaldehyd

hidroksietanal (HR) hydroxyethanal

etandial (HR) ethandial

formaldehid (SL) formaldehyd

akrilaldehid (SL) akrylaldehyd

krotonaldehid (SL) krotonaldehyd
enolni oblik (SL) enolforma

keto oblik (SL) ketoforma
trivivální názvy

glioksal (SL) glyoxal

furfural (SL) furfural
7. Karboxylové kyseliny karboksilne kiseline (HR), karboksilne kisline (SL)

Většina karboxylových kyselin má z historických důvodů triviální názvy odrážející původ látky nebo nějakou její typickou vlastnost.

Systematické názvy se tvoří pomocí přípony –ová, -ojska (SL) kislina, -ska (HR) kiselina k názvu základního uhlovodíku.

předpony se oddělují od názvu zvlášť, násobnost karboxylových skupin se vyjádří slovem karboksilna

metanojska kislina (SL) kyselina methanová

metanska kiselina (HR) kyselina methanová

hlor-propanska kiselina (HR) kyselina chlor-propanová

amino kiseline (HR) aminokyselina

alkanojska kislina (SL) monokarboxylová kyselina

maščobne kisline (SL) mastné kyseliny

butanojska kislina (SL) kyselina butanová

aminokisline (SL) aminokyseliny

ketokisline (SL) ketokyseliny

izobutanska kiselina (HR) kyselina isomáselná

izomaslena kislina (SL) kyselina isomáselná

monokarboksilna kiselina (HR) monokarboxylová kyselina

dikarboksilna etanojska kislina (SL) šťavelová, ethandiová

hidroksi dikarboksilna butanojska (SL) jablečná, hydroxybutadiová

heksa-2, 4-dienojska kislina (SL) hexa-2, 4-dienová
Názvy kyselin s triviálními názvy a jejich soli jsou v tabulce 8.
V tabulce jsou uvedena ve sloupcích jen příslušná přídavná jména.

tabulka 8

mravljinčna (SL), mravlja (HR)(SH)	mravenčí
ocetna (SL)(HR), sirćetna (HR) (SH)	octová
propionska (SL)(HR)(SH)	propionová
maslena (SL), maslačna (HR), buterna (HR)(SH)	máselná
valerianska (SL), valerična (SL), valerijanska (SH)	valerová
kapronska (SL)(SH)	kapronová
enantična (SL)	enanthová
kaprilna (SL)(HR)(SH)	kaprylová
pelargonjska (SL), pelargonska (SH)	pelargonová
kaprinska (SL)(HR)(SH)	kaprinová
lavrinska (SL), laurinska (HR)(SH)	laurová
miristinska (HR)(SL)(SH)	myristová
palmitinska (SL)(HR)(SH)	palmitová
stearinska (SL)(HR)(SH)	stearová
arahidinska (HR) arihidinska (SL) arašidna (SL)	arachová
behenska (HR)(SL)	behenová
lignocerinska (HR)(SL)	lignocerová
ceratinska (HR)	karnaubová
motanska (HR)	montanová
milinsinska (HR)	melissová
oksalna (SL)(HR), štavna (SH)	šťavelová
malonska (SL)(HR)(SH)	malonová
jantarna (SL)(HR) (BH) ćilibarna (SH)(BH)	jantarová
glutarna (HR) (SL)	glutarová
adipinska (HR)(SL)	adipová
pimelinska (SL)	pimelová
suberinska (SH)	korková
azelaidinska (SH)	azelaová, azelainová
sebacinska (SL)	sebaková, sebacinová

Názvy odvozené od českých názvů jako šťovan, močan, mléčnan, máselnan se nepoužívají.

tabulka 9. nenasycené kyseliny Nezasićene kiseline (HR) nenasičene kisline (SL)

akrilna (HR)(SL)(SH)	akrylová
metakrilna (SL)(SH)	methakrylová
oleinska (HR)(SL)(SH)	olejová
linolenska (SL)(SH)	linolová
linolna (HR)(SL)	linolenová
maleinska (SL)(SH)	maleinová
fumarna (HR)(SL)(SH)	fumarová
krotonska (HR)(SH)	krotonová
kaproleinska (HR)	cis-2-decenová
palmitoleinska (HR)	palmitolejová
miristoleinska (HR)	cis-9-tetradecenová
linolenska (HR)	linolenová
arahidonska (HR)	arachidonová
tarininska (HR)	oktadec-6-ynová
izanska (HR)	cis-17-oktadeka-6, 11-diynová

natrijev benzoat (HR) benzoan sodný

natrijev salicilat (SL) salicylát sodný
tabulka 10. aromatické kyseliny aromatske karboksilne kisline (SL)

benzoeva (HR)(SH), benzojska (SL)	benzoová
ftalna (HR)(SL)(SH)	ftalová
izoftalna (HR)(SL)(SH)	isoftalová
tereftalna (HR)(SL)(SH)	tereftalová
naftolna (SH)	naftoová
trimezinska (HR)	trimesinová
melitna (HR)	melithová

tabulka 11. kodované aminokyseliny (názvy jsou obvykle podstatné jméno)

alanin (SH)	alanin
arginin	arginin
asparagin	asparagin
cistein	cystein
fenilalanin (SL)	fenylalanin
glutamin	glutamin
glicin(SH)	glycin
histidin	histidin
izoleuzin	isoleucin
leucin (SH)	leucin
lisin	lysin
metionin (SL)	methionin
prolin (SH)	prolin
serin (SH)	serin
treonin	threonin
triptofan (SH)	tryptofan
tirosin	tyrosin
valin (SL)	valin

amino kiseline (HR), aminokiselina (SH)
tabulka 12. hydroxykyseliny hidroksikarboksilne kisline (SL), hidriksikiseline (SH) a oxokyseliny ketokisline (SL), okso kiseline (SH)

citronska (SL) limunska (HR)(SH)	citrónová
mlečna(SL)(SH), mliječna (HR)	mléčná
jabolčna (SL) jabucna (HR) jabučna (SH)	jablečná
vinska (HR)(SH)	L-vinná
vinska (SL)(HR)(SH), tartarna (SH)	vinná
galna (HR)(SH)	gallová
salicilna (HR)(SL)(SH)	salicylová
piruvična (SL)	hroznová
pirogrozjdjana (HR)	pyrohroznová
acetocetna (SL)	acetoctová
protokateinska (HR)	prokatechová
tatrtonska (HR)	tartronová

tabulka 13. ostatní kyseliny

akonitinska (SL) akonitna (HR)	akonitová
anisova (SH)	anisová
askorbinska kislina (SL)	askorbová
eručna (HR) eruka (SL)	eruková
cimetna (HR)(SL)(SH)	skořicová
pikrinska kislina (SL)	pikrová
mezoksalna (HR)	mesoxalová
perocetna (SL)	peroxooctová
mukoklorna (SL)	mukochlorová
cianurik kislina (SL)	kyanurová
glioksilna (SL)	glyoxalová

Názvy solí se tvoří z mezinárodního názvu kovu a aniontu odvozeného od latinského názvu kyseliny s příponou –oát nebo –át. Název kationtu a název aniontu se oddělují spojovníkem.

izooktanoat (SL) isooktanoát
Český název se tvoří stejně jako klasické binární nebo ternární sloučeniny. U kyselin, které mají triviální názvy, ale aniont od nich by nezněl libozvučně se dává přednost tvorbě názvu soli pomocí opisu nebo z mezinárodního názvu kovu (natrium-butyrát nebo butyrát sodný místo máselnan sodný). U některých kyselin s triviálními názvy český název pro aniont někdy ani neexistuje nebo se nepoužívá (žlučová, tříslová, skořicová, mandlová).
8. funkční deriváty karboxylových kyselin

8a. estery estrenje (SL) estri (HR)(SH)(SL)

Názvy esterů se tvoří pomocí latinského názvu uhlovodíkového zbytku a názvu aniontu kyseliny odvozeného ze systematického názvu kyseliny za příponu –oát, -at. Český název spojuje kationtovou a aniontovou část spojovníkem, v němčině je to jedno slovo.

etil-etanoat (SL) ethyl-acetát

metil acetat (SH) methyl-acetát
8b. laktony, laktamy a další

Vnitřní funkční deriváty karboxylových kyselin se pojmenovávají podle následujícího postupu:

laktony:

γ-butirolakton (SL) gama-butyrolakton

s Valerolakton (SL) valerolakton
laktamy:

ε-kaprolaktam (SL) kaprolaktam
anhydridy:

acetanhidrid (HR)(SL) acetanhydrid

anhidrid maslene kisline (SL) butyranhydrid
nebo opisem:

maleinski anhidrid (SL) maleinanhydrid

anhidrid propionske kisline (SL) propionanhydrid

amidy: amidi (SL)

acetamid (HR) acetamid

sečnina (SL) močovina

tiosečnina (SL) thiomočovina
nitrily:

nitril (SL) nitril

izonitril (SL) isonitril

ftalonitril (SL) ftalonitril
halogenidy: acilhalogenidi (HR), halogenidi kiselina (SH)

acetil hlorid (HR) acetylchlorid

benzoil hlorid benzoylchlorid
9. Deriváty kyseliny uhličité

Kyselina uhličitá, vlastně neexistující látka, je známá jen ze svých sloučenin. Samotná je známa jen jako hypotetická sloučenina ve svém roztoku. Tvoří jednak sloučeniny anorganické, jako jsou soli a sloučeniny organické.

a) uhličitany

karbonat (SL) uhličitan
b) hydrogeuhličitany

hidrogenkarbonat (SL) hydrogenuhličitan
c) organické sloučeniny

sečnina (SL) močovina (diamid k. uhličité)

karbamat (SL) karbamát

tiosečnina (SL) thiomočovina

fosgen (SL) fosgen (dichlorid k. uhličité)

cianamid (SL) kyanamid

cianklorid (SL) chlorkyan
10. sirné sloučeniny

Síra může v mnoha případech zastoupit kyslík v jeho sloučeninách (viz například thiokyseliny u síry), nebo tvoří samostatnou řadu organických kyselin. Thioly jsou obdobou alkoholů, sulfid a disulfidy obdobou etherů, thiokyseliny jsou obdobou karboxylových kyselin.

a) thioly, sulfidy a thiokyseliny

tiol (BH) thiol
b) sulfonové kyseliny

aminonaftalensulfonska (SL) kyselina aminonaftalensulfonová
11. heterocykly heterociklična jedinjenja (HR) Heterociklične spojine (SL)

Názvy heterocyklů jdou velmi snadno přeložit. Tyto sloučeniny jsou rozmístěny ve všech výše uvedených skupinách, kde mají svůj příslušný název. Názvy končí na –in, tím je poznáme od uhlovodíků. Jinak postupujeme podle pravidel uvedených výše. Ve slovech odvozených od pyr=oheň, se v češtině píše pyrr-

Pokud jde o klasické heterocykly, zde je stručný výčet

pirol (HR) pyrrol

pirazol (HR) pyrrazol

pirilum (HR) pyrrylium

piron (HR) pyron

piridin (HR)(BS) pyridin

kinolin (HR)(SL) chinolin

cinolin (HR) chinolin

furfural (HR) furfural

hroman (HR) chroman

hromen (HR) chromen

ksanten (HR) xanthen

tiantren (HR) thianthren

kinolin (SL) chinolin

furfuril alkohol (SL) furfurylalkohol
12. Sacharidy saharidi (BH)(HR)(SL)

Názvy sacharidů: postaru cukrů, uhlohydrátů ugljikohidrati (HR)(BH), ogljikovi hidrati (SL), karbohidrati (SL) uhlovodanů se tvoří pomocí přípony –osa (dříve –óza, naprosto nesprávně -ósa), -ose.

polisaharid (BH)(SL) polysacharid

celuloza (SH)(HR)(BH)(SL) celulosa

saharoza (BH) sacharosa

tršćani šećer (BH) řepný cukr, sacharosa

trsni sladkor (SL) sacharosa

glukoza (BH) (HR)(SL) glukosa

grozdni sladkor (SL) glukosa

fruktoza (HR)(SL) fruktosa

sadni sladkor (SL) fruktosa

mlečni sladkor (SL) laktosa, mléčný cukr

dekstrin (SH) (HR) detrin

škrob (BH)(HR)(SH) škrob

hitin (HR) chitin

sladni sladkor (SL) maltosa

glikogen (HR)(SL) glykogen

13. Pravopis českých názvů

(-) –stáčí rovinu polarizovaného světla doleva

(+) –stáčí rovinu polarizovaného světla doprava

α: u aminokyselin uhlík s číslem 2

α: u aromatických sloučenin, uhlík s číslem 1 na bočním řetězci

α: u naftalenu a anthracenu poloha 1-

α: u cukrů, skupina v nově vzniklé hydroxylové skupině směřující na stejnou stranu jako skupina na posledním asymetrickém uhlíku

α: u naftochinonů poloha 1, 4

abeo: migrace vazby ve struktuře

anhydro: odstranění dvou OH- skupin ze sousedních uhlíků za vzniku eterové vazby

allo: jiné než základní uspořádání

allo: u 1, 2, 3, 4, 5, 6-hexahydroxycyklohexanu poloha 1, 2, 3, 4/5, 6

amfi: na vazbě C=N nejsou H a OH na stejné ani na opačné straně

amfi: u naftalenu poloha 2, 6-

ana: poloha 1, 5- u naftalenu

anti: je-li H a OH na opačné straně vazby C=N, například v oximech

asym: poloha 1, 2, 4- substituentů u benzenu

as: dva uhlíkaté řetězce na jednom konci dvojné vazby u alkenů

β: u aminokyseliny uhlík s číslem 3

β: u aromatických sloučenin, uhlík s číslem 2 na bočním řetězci

β: u naftalenu a anthracenu poloha 2-

β: u naftochinonů poloha 1, 2-

β: u cukrů, skupina v nově vzniklé hydroxylové skupině směřuje na opačnou stranu jako skupina na posledním asymetrickém uhlíku

cis: u dvojné vazby uhlíkové řetězce směřují na stejnou stranu

cis: u 1, 2, 3, 4, 5, 6-hexahydroxycyklohexanu poloha 1, 2, 3, 4, 5, 6

cis: u cyklu dva sousední substituenty na stejné straně cyklu

cyklo: řetězec uzavřený do kruhu

D: u sacharidů substituent –OH na posledním asymetrickém uhlíku směřuje doleva

E: na dvojné vazbě dva substituenty s nejvyššími protonovými čísly směřují na stejnou stranu

de: odstranění prvku nebo skupiny

epi: u 1, 2, 3, 4, 5, 6-hexahydroxycyklohexanu poloha 1, 2, 3, 4, 5/6

epi: poloha 1, 6- u naftalenu

γ: u aminokyselin uhlík s číslem 4

γ: u anthracenu poloha 9-

γ: u aromatických sloučenin, uhlík s číslem 3 na bočním řetězci

homo: přidání skupiny -CH₂- k rozšíření cyklu

chiro: u 1, 2, 3, 4, 5, 6-hexahydroxycyklohexanu poloha 1, 2, 4/3, 5, 6 tato poloha je chirální

iso: substituent 2-methyl

kata: poloha 1, 7- u naftalenu

L: u sacharidů substituent –OH na posledním asymetrickém uhlíku směřuje doleva

µ: u anhtracenu poloha 9-

m-: poloha 1, 3- substituentů u benzenu nebo naftalenu

meso-: u anthracenu poloha 9-

meso-: opticky neaktivní hydroxyderivát

muko: u 1, 2, 3, 4, 5, 6-hexahydroxycyklohexanu poloha 1, 2, 4, 5/3, 6

myo: u 1, 2, 3, 4, 5, 6-hexahydroxycyklohexanu poloha 1, 2, 3, 5/4, 6

n: normální nerozvětvený tvar řetězce

neo: substituent 2, 2-dimethyl-

neo: u 1, 2, 3, 4, 5, 6-hexahydroxycyklohexanu poloha 1, 2, 3/4, 5, 6

nor: odstranění -CH₂-skupiny

o: poloha 1, 2- substituentů u benzenu nebo naftalenu

p: poloha 1, 4- substituentů u benzenu nebo naftalenu

per: maximální počet substituentů nebo vodíků

peri: poloha 1, 8- u naftalenu

pros: poloha 2, 7- u naftalenu

proto: u 1, 2, 3, 4, 5-pentahydroxycyklohexanu poloha 1, 2, 4/3, 5

rac: opticky aktivní hydroxyderivát

scyllo: u 1, 2, 3, 4, 5, 6-hexahydroxycyklohexanu poloha 1, 3, 5/2, 4, 6

sek. : volná valence v poloze 2

spiro: dva kruhy mající společný jen jeden uhlík

sym: poloha 1, 3, 5- substituentů u benzenu

sym: dva uhlíkaté řetězce na různých koncích dvojné vazby u alkenů

syn: je-li H a OH na téže straně vazby C=N, například v oximech

terc. : volná valence v poloze 2 a methyl v poloze 2

trans: u dvojné vazby uhlíkové řetězce směřují na různou stranu

vibo: u 1, 2, 3, 4, 5-pentahydroxycyklohexanu poloha 1, 4/2, 3, 5

vic: poloha 1, 2, 3- substituentů u benzenu

Z: na dvojné vazbě dva substituenty s nejvyššími protonovými čísly směřují na opačnou stranu

Zde je jen částečný seznam. Předpony zde uvedené se oddělují od českého názvu pomlčkou a píší se stejným písmem jako vlastní text. Přepony se píší normálně malými písmeny, i když jimi začíná věta.

Výjimku tvoří předpony v soupisu podtržené, které se píší kurzívou a předpony O-, S-, N-, které se taktéž píší kurzívou a vždy velkými písmeny, protože označují chemickou značku prvku. Pokud by mohlo dojít k záměně O- a o-, dá se předpona orto- nahradit číselnou kombinací. Přepisy řeckých písmen nebo a-, b-, g- musí být vždy důsledně přepsány na řecká písmena, protože české názvosloví toto neumožňuje.