Anaxagorás z Klazomen

Poseidóniův omyl při výpočtu délky zemského poloměru

Poseidónios byl jedním z prvních astronomů, kteří vypočítali délku zemského poloměru. Navázal na výpočty Eratosthena z Kyrény a na podkladě znalosti vzdálenosti mezi Alexandrií a Rhodem a z úhlového rozdílu spodních kulminací hvězdy Canopus na těchto dvou místech určil podle vzorce pro délku kruhového oblouku zemský poloměr jako 5300 kilometrů, tedy o celých 1000 kilometrů menší než je ve skutečnosti. Z tohoto údaje vycházel později Ptolemaios při tvorbě své první mapy světa a zpopularizoval jej tak, že jej převzali i středověcí mořeplavci, například Kryštof Kolumbus, který se díky tomu domníval, že doplul do Indie.

Jako zdroj Poseidóniova omylu se především uvádí špatné určení středového úhlu mezi Alexandrií a ostrovem Rhodos. Poseidóniovo pozorování, že v určité době je vidět hvězdu Canopus na Rhodu přímo na mořském horizontu, kdežto v Alexandrii asi 7°30' nad obzorem, bylo chybné, správná hodnota je 5°14'), přičemž ani vzdálenost obou míst nebyla na základě délky plavby lodí určena zcela přesně. Dalším možným důvodem omylu byla nejasnost v definici tehdejší délkové míry stadium, která se pohybovala od 154 do 215 metrů (podle některých údajů dokonce od 99 do 215 metrů).

• 
  Mapa světa podle Poseidónia - anglicky,
  
• 
  Antická filosofie - česky.
  

Poseidónios z Apameie

Život:

Narodil se kolem roku 135 v syrské Apameii, zemřel pak v roce 51 či 50 př. n. l. Poseidonios byl Panaitiovým žákem a učitelem Cicerona a Pompeia Velikého. Byl to skutečný polyhistor, neobyčejně nadaný a všesranně zaměřeřený člověk. Krom filosofie se zabýval astronomií, geologií, zeměpisem, historií a meteorologií. Je považován za zakladatele antropologie, neboť jako první sledoval znaky rasových skupin a působení přírodních podmínek na člověka. Poseidónios tedy opět spojil přírodní a společenské vědy s filosofií, přičemž tvrdil, že filosofie jim všem vládne. Je kladen hned po Aristotelovi a Démokritovi jako největšího polyhistor starověku.

Poseidonios zajisté disponoval velkým majetkem, neboť velmi hodně cestoval. V 90. letech 1. stol. př. n. l. navštívil hispánské Gady (dnešní Cádiz), kde strávil měsíc. Zde na zdech Héraklova chrámu měřil neobyčejně přesnými metodami výšku přílivu a odlivu. Dále cestoval na severoafrické pobřeží, kde měl možnost studovat chování opic. Dále se plavil na Sicílii, navštívil Itálii, zkoumal Vesuv, cestoval do Pádské nížiny a nějaký čas pobýval v Massalii (dnešní Marseille). Díky mnohým známostem s gaslkými náčelníky mnohokrát navštívil dnešní Franicii a snad i Británii. Díky Poseidoniovi tedy máme velmi cenné inofrmace o životě tehdejších "barbarů". Poseidonios říká, že si brzy zvykl na krutý zvyk předvádění uťatých hlav galských nepřátel. Rovněž se zmiňuje o druidech, že to byli filosofové a lidé zkušení v božských záležitostech. Druidové hovoří jazykem bohů....

Poseidónios však necestoval jen na západ (který ho však učaroval nejvíc). Navštívil i oblast Palestiny (která koneckonců od jeho rodné Sýrie neležela daleko), kde u Mrtvého moře studoval postup těžby asfaltu. Plavil se i po Nilu, avšak ne příliš daleko, Arábii znal pravděpodobně jen z dostupné literatury a o zemích na sever od Kaspického moře měl jen velmi kusé informace.

Podstata učení:

Dílo:

Poseidonios po celý život na svých nesčetných cestách sbíral materiál pro sepsání velké zeměpisné práce, za jejíž vzor si vybral slavného zeměpisce a matematika Eratosthena z Kyrény. Stejně jako Eratosthenés i Poseidonios změřil obvod Země.

V historické práci navázal na historika Polybia a ve svém dějepisném výkladu o 52 knihách došel do 80. let 1. stol. př. n. l.

Epiktétos

Epiktétos (řecky Επίκτητος, latinky Epictetus) byl starověký řecký stoický a eklektický filosof. Pravděpodobně se narodil kolem roku 55 v Hierapoli v Frýgii. Většinu svého života strávil v Římě. Odtud odešel do exilu do Níkopole v severozápadním Řecku, kde roku 135 zemřel. Jméno, které dostal od svých rodičů není známo. Slovo epiktétos v řečtině znamená "získal."

Život

Epiktétos strávil své mládí jako otrok v Římě u bohatého propuštěnce císaře Nerona - Epafrodita. Již v této době se věnoval studiu stoické filosofie. Po svém propuštění žil těžký život v Římě plný nemocí. Mezi lety 89 a 95 byl, stejně jako mnoho dalších filosofů, vyhnán císařem Domitianem do exilu. Ve svém vyhnanství v řecké Níkopoli založil vlastní filosofickou školu. Tato škola byla tak významná, že ji navštívil i císař Hadrianus. Celý život žil v prostotě a jednoduchosti, kterým se také věnoval ve svém učení.

Citáty

„Nechtít, co není, a chtít, co je, a budeš spokojen.“

„Nepřemožitelný můžeš býti, nepustíš-li se v žádný zápas, v němž zvítěziti není v tvé moci.“

„Nikdy o ničem neříkej ztratil jsem, nýbrž vrátil jsem.“

„Řeknou-li ti, že špatně někdo o tobě mluví, nehaj se proti řečem těm, nýbrž odpověz: Nevěděl tedy o ostatních mých chybách, neboť nebyl by mluvil toliko o těchto.“

„Někdo hodně pije. Neříkej, že špatně činí, nýbrž jen, že hodně pije. Někdo se časně koupá. Neříkej, že špatně činí, nýbrž jen, že se časně koupá.“

„Nežádej, aby se věci děly jak chceš, ale chtěj, aby se věci děly tak jak se dějí a bude ti v životě dobře.“

Literatura

• 
  Epiktétos. Rukojeť rozpravy. Praha: Svoboda, 1972.