Masarykova univerzita přírodovědecká fakulta

4.3Proměna domovního fondu

Průměrné stáří obydlených domů

Staří obydlených domů se mění v závislosti na vzdálenosti od brněnské metropole a jedná se o dobrý ukazatel suburbanizace. Omlazení domovního fondu pozorujeme převážně u obcí v těsném sousedství s Brnem. Ve zbytku území, které je potenciálně suburbanizační, se průměrný věk za deset et nezměnil. Naopak stárnutím domů spojený s nízkou intenzitou výstavby se prezentuje Brno a západní část okresu Brno-venkov.

Kartogramy prezentující samostatně rodinné a bytové domy naznačují, že ani při rozdělení těchto dvou skupin nejsou patrné významné rozdíly.


Obrázek 26: Index změny průměrného stáří domů. Zdroj: Vlastní tvorba
Počet nadzemních podlaží

Počet nadzemních podlaží u rezidenční zástavby jasně ukazuje, kde se více staví rodinné a kde bytové domy, a tudíž je tu dobře pozorovatelné rozdělení obcí a městských částí na městské a suburbanizační.

U domů s jedním až dvěma nadzemními patry je patrný pokles na celém území, a to navzdory výstavby rodinných domů v zázemí města. Tento jev si lze vysvětlit tím, že celkový počet rodinných domů je několikanásobně vyšší než počet domů bytových, takže i větší počet nově vystavěných domů nemusí být
u tohoto ukazatele patrný. Podíl jedno až dvoupatrových domů poklesl
za posledních deset let nejvíce v městských částech Brna, jižně od města je pak zřejmá alespoň stagnace.


Obrázek 27: Index změny počtu domů s 1-2 nadzemními podlažími. Zdroj: Vlastní tvorba
Oproti tomu domy se 3-4 nadzemními podlažími od předposledního SLDB zvětšily svou početní základnu na většině území. V obcích dále od Brna už nejsou data ke zřejmé absenci takto vysokých domů dostupná. Nárůst vidíme u vesnic v okolí vyznačených měst venkovského okresu.

Pětipatrové a vyšší rezidenční domy jsou už čistě záležitostí města Brna

a městeček v jeho zázemí. Z kartogramu lze vyčíst, že v Brně podíl takto vysokých domů klesl nebo v lepším případě stagnoval. V menších obcích se pak výstavba pětipatrového domu v řádu jednotek projeví vysokým indexem změny.
Technické vybavení domů

Technické vybavení domů může dobře selektovat oblasti s více suburbánním charakterem, kde se nepředpokládá plné vybavení (plynofikace či kanalizace). Proto nejsou vytvořeny kartogramy s bytovými domy, kde je plné vybavení téměř pravidlem. Oddíl věnovaný technickému vybavení lze pojmout jako určitou formu hodnocení kvality života.

Tento jev je pozorovatelný hned u kanalizace. V Brně se za desetileté období podíl takto vybavených domů nezměnil (alespoň co se centra a přilehlých městských částí týče). Zde je převaha právě bytových domů, hlavně
na panelových sídlištích. Naopak v okolí Brna pozorujeme celoplošný propad. Nově vystavěné (především rodinné) domy jsou vybaveny odpadní jímkou, jelikož obec nemusí kanalizační sítí a ČOV disponovat. Obecně platí pravidlo, že s velikostí obce roste podíl domů připojených na kanalizaci (SLDB 2011 – Jihomoravský kraj – analýza výsledků – ČSÚ). Novostavby jsou pak často lokalizovány dále od původní zástavby, takže případná instalace odpadních přípojek by se promítla do ceny nemovitostí.


Obrázek 28: Index změny podílu domů s kanalizační přípojkou. Zdroj: Vlastní tvorba

Připojení domu na vodovodní řad je dnes už samozřejmostí a nemá

na velikost obce vliv, přesto je v celém zkoumaném území patrný pokles podílu takto vybavených domů. Podle kartogramu není klesající trend nijak významný.

Stejně jako u kanalizační přípojky, je i ta plynová téměř samozřejmostí

a nezáleží, v jak velké obci se dům nachází. Kartogram ukazuje stagnaci na celém území Brna a okresu, který ho obepíná. U rodinných domů nastal nejen v Brně pokles, takže domněnka, že plynová přípojka je samozřejmostí, nemusí být alespoň u novostaveb pravdivá.

Ústřední topení se těší oblibě jak u domů celkově, tak i u rodinných domů zvlášť. U obou kategorií zaznamenáváme mezi sčítáními plošný nárůst. Zatímco

u rodinných domů je kotel k tomuto druhu vytápění přímo v domě, u bytových
se většinou instaluje mimo budovu.
Výstavba rodinných domů

Zde nejsou prezentovány indexy změny, nýbrž podíl domů vystavěných mezi lety 2001 až 2011 na celkovém počtu domů v daném území.

Celkově se nejvíce rodinných domů postavilo při hranicích města Brna, a to jak při vnější, tak vnitřní straně. Uvnitř Brna se však jedná o menší městské části, kde je podíl rodinných domů vyšší. Logicky se staví více rodinných než bytových domů. Střed Brna s městským charakterem co se demografických charakteristik týče, má podíl nově vystavěných domů do deseti procent. Stejné hodnoty zaznamenává i západní část venkovského okresu.

Výstavbu především rodinných domů poukazuje fakt, že kartogram s rodinnými domy neukazuje výrazné odchylky. Výjimkou je sídliště Vinohrady, které je charakteristické panelovou zástavbou a několik nových rodinných domů se projeví extrémní hodnotou.

Bytové domy vybudované v posledních letech zastupují ve velké části území přibližně jednu desetinu všech bytovek a panelových domů. Výraznější nárůst pozorujeme v západní části Brna a jižně od Šlapanic. Opět zde jsou možné výskyty extrémních hodnot.



Obrázek 29: Výstavba domů mezi lety 2001 a 2011. Zdroj: Vlastní tvorba

4.4Syntéza výsledků domovního a bytového fondu

Na následujících řádcích proběhne zmíněné sjednocení vybraných charakteristik týkajících se bytového a domovního fondu, které budou v následně podrobeny porovnáním s demografickými výsledky a zhodnocením území z hlediska urbanizace a suburbanizace.

Modelová obec pro vymezení suburbánního lemu má tyto parametry: vyšší průměrná obytná plocha bytu, stagnace nebo nárůst (a je možný i mírný pokles) bytů ve vlastním domě, nižší průměrné stáří obydlených rodinných domů a podíl nově vystavěných domů na celkovém počtu.

Městské části s charakterem „městskosti“ budeme vymezovat na základě vlastností MČ Brno-střed, tedy: vyšší průměrné stáří obydlených domů, snížení podílu domů s 1-2 nadzemními podlažími a naopak vyšší podíl domů 5 a více patry a nižší podíl nově vystavěných domů na celkovém počtu domů.


Obrázek 30: Typologie městských částí Brna a obcí okresu Brno-venkov na základě charakteristik domovního a bytového fondu. Zdroj: Vlastní tvorba
Na základě vybraných ukazatelů o domovním a bytovém fondu bylo
na území Brna vymezeno 14 městských částí. Jmenovitě to jsou: Bohunice, Bystrc, Černovice, Jundrov, Kohoutovice, Královo Pole, Líšeň, Nový Lískovec, Řečkovice a Mokrá Hora, Brno-sever, Brno-střed, Žabovřesky a Židenice. Tyto územní celky jsou charakterizovány jako urbanizační. Území je celistvé a oproti demografickému vymezení se nejvíce rozrostlo v západovýchodní ose, o dvě MČ pak na severu. Naopak z výběru vypadlo Brno-sever.

Okolo administrativních hranic města Brna je jako u demografického vymezení patrný prstenec potenciálně suburbánních obcí. Jedna oddělená skupina obcí se nachází v zázemí města Židlochovice, další pak jižně
od Tišnova. Zde je vzhledem k polovičnímu množství porovnávacích ukazatelů vymezen pouze jeden řád, nikoliv tři jako tomu bylo v případě demografické syntézy dat.