Masarykova univerzita přírodovědecká fakulta

1CÍL PRÁCE, METODIKA, REŠERŠE LITERATURY

Náplní této diplomové práce je výzkum proměny brněnské urbanizace
a suburbanizace v rozmezí deseti let – 2001 až 2011. Téma jsem si vybral proto, že mě tento fenomén zaujal už během raného studia geografie na vysoké škole.
A pokud se jedná o spojení s tímto městem, je Brno velice zajímavou metropolí. S třetinovým počtem obyvatel oproti hlavnímu městu ČR je to středisko rozhodujícího významu na celé východní polovině České republiky, respektive jižní Moravy, které je obklopeno mnoha menšími městy nižšího významu a ještě větším počtem malých sídel, které mají charakter venkova, jak si ho každý představuje. V rámci těchto městeček, malých obcí a celkově celého zázemí se však odehrávají procesy, které se rozmáhají hlavně v posledních 20 letech a hodně se přibližují procesům ve velkých městech, jakým je třeba již zmiňované Brno. Jedná se především o suburbanizaci, přesouvání některých městských funkcí právě za hranice města. V našem případě se bude jednat o procesy spojené s rezidenční funkcí, které jdou ruku v ruce s demografickými proměnami obyvatelstva. Proměny nezažívají jen obce okolo moravské metropole. I uvnitř Brna můžeme najít známky suburbánních procesů, ačkoliv jsou lokalizovány ještě před administrativními hranicemi města. Jedná se o městské části, jejichž obyvatelé to mají do centra města dále a jejich krajina se zástavbou se z části podobá více té venkovské než městské, má vyšší podíl rodinných domků a jejich intenzivnější výstavbu v posledních letech.

Určitým způsobem to jde pojmout jako navázání na mou bakalářskou práci na téma „Komparativní demografická analýza Jihomoravského kraje“. V ní jsem porovnával demografickou situaci mezi Brnem a tradičním okolím vymezeným vybranými SO ORP. Porovnávacími ukazateli byly sňatečnost, rozvodovost, porodnost a potratovost. Bylo dokázalo, že suburbánní lem blízký metropoli má první tři zmíněné ukazatele podobné se samotným městem Brnem. Cílem práce je tedy postihnout změny na území města Brna a porovnat je s jeho zázemím. Dále

se pokusíme určit jednotlivé míry intenzity sub/urbanizace na základě vybraných demografických ukazatelů, bytové výstavby a vzdálenosti od centra.

1.1Metodika práce

Práce je rozdělena na dvě nejvýznamnější části a dvě doplňující. Nejprve bude představen historický vývoj sídelního útvaru, tj. Brna přibližně od doby vzniku Československa. Následovat bude empirická část, kde bude provedena analýza a následná syntéza relevantních dat a jejich interpretace, jež bude tvořit samotné jádro práce. Doplňujícími kapitolami bude aktuální situace města Brna, především pak jeho postavení v sídelním systému České republiky, Moravy a Jihomoravského kraje, doplnění o pozici v Evropě. Druhou kapitolou podobného významu bude dotazníkové šetření formou online internetového dotazování náhodných osob ohledně novodobého trendu suburbanizace, konkrétně jak ho vnímá mladá nastupující generace lidí.
Metodika obecné části

Teoretická část se zabývá deskripcí vývoje města Brna od doby vzniku První republiky po začátek 90. let 20. století. Důraz je především kladen na rezidenční funkci a výstavbu obytných budov. Zachycení vývoje v čase je rozděleno do dvou období, do roku 1944 a od roku 1945 do sametové revoluce. Součástí kapitoly je

i vývoj administrativního uspořádání města a koncepční dokumenty spolu se zmínkou o územních plánech, které mají na výstavbu nezanedbatelný vliv.
V závěru obecné části je popsána současná pozice Brna v sídelním systému České republiky a jeho pozice na evropské úrovni.
Metodika empirické části

Pro lepší pochopení praktické části práce je na místě uvést metodiku, jakou bude zpracovávána, jedná se o jakýsi manuál s poznámkami, které je třeba zmínit, aby nedošlo k dezinterpretaci.

Jak už samotný název práce napovídá, budeme porovnávat data z let 2001
a 2011, tedy roky, v nichž bylo provedeno sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Číselné statistiky pocházejí z portálu Českého statistického úřadu (ČSÚ), především pak z Veřejné databáze, aplikací, kde se volí vybrané charakteristiky podle obcí a webu krajské správy ČSÚ v Brně. Data za SLDB 2001 jsou převzata z publikace Základní informace o obcích ČR, kde jsou uveřejněny komplexní výsledky i za městské části velkých měst, Brna nevyjímaje. Jsou dostupné jak v knižní, tak elektronické podobě. Menší část dat za poslední sčítání pochází přímo od ČSÚ, které jsem si nechal na základě žádosti zaslat, jelikož během sběru dat z webu statistického úřadu docházelo k výpadkům webu.

Výsledkem sběru dat je rozsáhlý soubor ukazatelů demografických

a o domovním a bytovém fondu. Jedná se 23 základních ukazatelů, z nichž ty
o domovním a bytovém fondu jsou rozděleny podle toho, zda se jedná o rodinný nebo bytový dům, čímž se počet ještě znásobuje. V této práci nebudeme pracovat přímo s převzatými daty v absolutním vyjádření, je nutné je pro správnou interpretaci relativizovat, nejčastěji vzhledem k počtu obyvatel v dané územní jednotce či počtu obydlených domů, nebo bytů. Relativizované hodnoty ukazatelů tvoří polovinu datové základny, se kterou budeme pracovat. Budeme porovnávat městské části Brna se suburbánním lemem shodným s okresem Brno-venkov. Aby bylo možné zachytit vývoj v čase mezi dvěma sčítáními, vypočítáme si indexy změny, které se v tomto případě rovnají poměru hodnot nového a staršího SLDB (2011/2001).

Výše popisované indexy změny a porovnání mezi venkovem a městem budou převedeny do analytických mapových výstupů, kde budou interpretovány vybrané ukazatele. Na závěr proběhne syntéza a vymezení sub/urbánních oblastí.

Během sběru dat byla zjištěna určitá nekonzistentnost dat z obou sčítání. Drobné změny metodiky ztěžovaly práci, musel být kladen důraz na opatrnost, aby nedošlo k chybám, které by měly za následek špatně vypočtené ukazatele
a následnou dezinterpretaci. Jedním z nepříjemných problémů je roztříštěnost dat po celém webu ČSÚ, kdy je třeba požadovaná čísla shromáždit z několika zdrojů, což značně prodlužuje čas potřebný ke sběru dat. Jako konkrétní případy změny metodiky zveřejňování výsledků sčítání můžeme uvést zjišťování počtu osob s nástavbovým vzděláním. Zatímco v roce 2001 se slučovaly s těmi, které absolvovaly vyšší odborný stupeň vzdělání, v roce 2011 už jsou odděleny do své samostatné kategorie.

Domovní a bytový fond zaznamenal za desetiletou periodu více změn. Je to především případ rozdělení časových období, za jaká se zjišťovalo stáří či poslední rekonstrukce budov. Ve výsledcích sčítání z roku 2001 jsou uvedeny tyto intervaly: 1919 a dříve, 1920- 1945, 1946-1980, 1981-1990 a 1991-2001. Nejaktuálnější SLDB má o jednu kategorii navíc a dvě pozměněné. Nová je ta, která udává počet vystavěných a opravených budov za období 2001-2011, přičemž předchozí interval byl o jeden rok zúžen. Kategorie 1920-1945 a 1946-1980 jsou nahrazeny intervaly 1920-1970 a 1971-1980. Zde tedy dochází k nekonzistenci dat, které nelze pomocí indexu změny porovnat. Pro potřeby práce jsou tedy obě pozměněné kategorie na úkor kvality komparace sloučeny do jedné. Poslední rozmezí 2001-2011 logicky porovnávat nelze. Bude tedy sloužit jako ukazatel nové výstavby. Změna se týká i vlastnictví jednotlivých bytů. Ve sčítací akci v roce 2001 se rozlišovalo, zda byt patří členovi bytového družstva či členovi družstva nájemců. O deset let později se uvádějí pouze byty družstevní. Stejně tak pro potřeby této práce jsou oba typy vlastnictví sloučeny do jednoho.

Za dobu deseti let se konaly i změny související s administrativní hranicí okresu Brno-venkov. Od 1. ledna 2005 je součástí Jihomoravského kraje 25 obcí původně z Kraje Vysočina, které nyní náleží okresu Brno-venkov. O dva roky později se k tomuto okresu připojilo dalších 25 obcí, tentokrát z okresů Blansko, Břeclav a Znojmo. Počet obcí se tedy v mezidobí obou SLDB zvýšil ze 137 na 187. Pro potřeby diplomové práce však postačí původní hranice okresu a počet obcí 137 (ČSÚ).