Seminární práce ze zeměpisu Téma: Státy vzniklé po rozpadu sssr

Střední odborná škola, Na Vlčinci 3, Olomouc

• Seminární práce ze zeměpisu

• Téma: Státy vzniklé po rozpadu SSSR

• Michaela Opletalová

• 4.PA

Obsah:

• Úvodní strana……………………………..…..1

• Obsah……………………………………….…2-3

• Rozdělení - státy východní Evropy……....…4

• Státy západní Asie…………………......…….5

• Obrázky ……………………………………....6

• Historie………………………………………..7-8

• Státy vých. Evropy - Baltské státy………….9

• Litva………………………………………..….10-22

• Lotyšsko……………………………………...23-32

• Estonsko……………………………………..33-42

• Státy vých. Evropy………………………….43

• Bělorusko……………………………………44-52

• Ukrajina…………………………………...…53-62

• Moldavsko…………………………………..63-72

• Rusko…………………………………….….73-85

• .

Obsah – 2.část

• Zakavkazské státy……...86

• Arménie………………….87-96

• Gruzie……………………97-103

• Ázerbajdžán……………104-110

• Středoasijské státy…….111

• Uzbekistán…………..…112-118

• Kazachstán…………….119-126

• Kyrgyzstán……………..127-134

• Tádžikistán…………….135-141

• Turkmenistán………….142-149

• Použitá literatura………150

Státy vzniklé po rozpadu SSSR 1) (tj. státy východní Evropy a západní Asie)

• Státy východní Evropy:

• Baltské státy :

• Litva (Vilnius)

• Lotyšsko (Riga)

• Estonsko (Tallin)

Státy vzniklé po rozpadu SSSR 2) (tj. státy východní Evropy a západní Asie)

• Státy západní Asie:

• Zakavkazské státy

• Arménie (Jerevan)

• Gruzie (Tbilisi)

• Ázerbajdžán (Baku)

Historie

• Ještě pře d rozpadem SSSR získaly v r. 1991 nezávislost 3 baltské republiky: Litva, Lotyšsko a Estonsko.

• V témže roce se SSSR rozpadl na 12 států: Arménie, Ázerbajdžán, Ukrajina, Uzbekistán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldávie, Rusko, Tádžikistán, a Turkmenistán.

• Tyto státy (kromě Gruzie, která se stala členem SNS až 1994) vytvořily Společenství nezávislých států, jehož cílem je koordinace v politice, hospodářství a strategické oblasti. Baltské státy usilují o vstup do EU.

M. Gorbačov se pokusil potlačit snahy národů SSSR o samostatnost, v r. 1990 – vojenské zásahy v Pobaltí.

• M. Gorbačov se pokusil potlačit snahy národů SSSR o samostatnost, v r. 1990 – vojenské zásahy v Pobaltí.

• V srpnu 1991 se pokusily staré komunistické struktury o převrat, při jeho potlačení hrál hlavní roli ruský prez. Boris Jelcin (stoupenec reforem, rozešel se s KSSS a souhlasil s rozpadem SSSR) a získal rozhodující mocenské postavení

• V září 1991 – uznání nezávislosti baltských republik

• V prosinci 1991 se osamostatnily i ostatní sovětské republiky a Jelcin vyhlásil zánik SSSR, na jeho místě vzniklo Společenství nezávislých států.

• Jelcin byl považován za demokrata, a přesvědčil o opaku, když v říjnu 1993 vyřešil své spory s ruskými poslanci vojenským útokem na budovu parlamentu

• Obnovení velkoruských snah Jelcinem proti boji národů za svobodu pokračuje i v rámci Ruska , v r. 1991bylo vyhlášeno Čečensko za samostatné, ale Rusko ji neuznalo a r. 1994-96 vedlo proti Ćečensku vyhlazovací válku.

Státy východní Evropy 1) Baltské státy

• Státy při pobřeží Baltského moře

• Státní zřízeni:republiky v čele s prezidentem

• všechny 3 státy usilují o vstup do EU (po konferenci v Kodani v r.2002 dostaly pozvání do EU stejně jako čR

• Přírodní poměry:

• povrch je nížinný, místy zvlněný – pahorkatiny ledovcového původu

• velké množství jezer

• podnebí přímořské – mírné, vlhké

• málo úrodné půdy

• nedostatečná palivová a surovinová základna

Litva (Vilnius)

• Země východní Evropy při pobřeží baltského moře

• Rozloha: 65 200 km2l

• Užívaný název: Litva

• Státní zřízení: republika v čele s prezidentem

• Počet obyvatel (2006): 3 585 906   

• Reliéf: nejvyšší bod - Juozapines (292 m),nejnižší bod – Baltské moře(0 m)  

• Vodstvo: nejdelší řeka - Nemunas (937 km)

• Klima: mírný pás

• Biota: lesy mírného pásu

Politika

• Hlavní město: Vilnius (576 000 obyv.)

• Další města (tis. obyv.): Kaunas 415, Klajpeda 203

• Správní členění: 44 regionů a městských obvodů

• Datum vzniku: 1991

• Forma vlády: parlamentní 

• Státní zřízení: republika

• Hlava státu (2006): Valdas ADAMKUS

• Členství: EU, NATO, OSN, CE, OBSE

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel (2006): 3 585 906

• Hustota zalidnění: 57 obyv./km2 

• Národnostní složení: Litevci 80 %, Rusové 9 %, Poláci 7 %

• Náboženství: katolíci 80 %, pravoslavní 

• Úřední jazyk: litevština

• Hustota zalidnění: 57 obyv./km2 

•  Roční přirozený přírůstek: -0,33 %

• Gramotnost: 98 %Urbanizace: 68,6 %

Hospodářství:

• Hospodářství:

• Využití plochy: 39 % orná půda, 6 % pastviny, 31 % lesy, 21 %ostatní 

• Středně rozvinutý průmyslově-zemědělský stát v procesu transformace na tržní ekonomiku.

• Zemědělství je nejrozsáhlejší z baltských republilk,

• převládá v něm živočišná výroba – chov skotu a prasat.(mléko, mléč. Výrobky, slanina)

• Průmysl:strojírenský(výroba lodí),elektrotechnický,

• potravinářský,těžební (jantar- tj. zkamenělá pryskyřice)

• Ve Vilniusu je univerzita

• Hustá dopravní síť.

• Námořní přístav Klapejda.

• Pobřeží Litvy připomíná poušť – má písečné pobřeží(duny)

Český název země: Lotyšská republika

• Český název země: Lotyšská republika

• Používaný název: Lotyšsko

• Rozloha: 64 589 km2 (121.)

• Počet obyvatel: 2.385.000 (1998) (135.) Hlavní město: Riga (826 100 obyvatel - 1996) Další významná města: Daugavpils (118.500), Liepâja (98.400), Jelgava (70.900), Jürmala (59.000), Ventspils (46.700), Rëzekne (41.700)

• Podnebí: Oceánské, mírných šířek s narůstající kontinentalitou směrem na východ Největší řeka: Daugava 1020 km (v Lotyšsku 367 km) Nejvyšší bod: Gaizina kalns (Gaizinš) 311,5 m Největší jezero: Lubäns - 82 km2 Nejhlubší jezero: Dridzis - 65 m

Politika

• Státní správa: Republika Typ vlády: parlamentní demokracie Administrativní členění: 26 okresů a 7 měst Hlava státu: prezidentka Vaira Vike-Freiberga Měna: 1 lat (LVL) = 100 santimů

Obyvatelstvo

Hospodářství

• Středně rozvinutý průmyslově – hospodářský stát, v procesu reformace na tržní ekonomiku, převládá živočišná výroba – chov skotu a prasat.

• Průmysl: strojírenský, chemický a potravinářský.

• V aglomeraci hlavního města se vyrábí 66% průmyslové produkce celého státu.

• Hustá dopravní sí

• Námořní přístavy: Riga a Ventspils

Estonsko (Tallin)

• Poloha: Stát východní Evropy při pobřeží Baltského moře. K území Estonska patří 1 520 ostrovů a ostrůvků v Baltském moři a tvoří 0,1 plochy státu.

• Český název: Estonská republika

• Užívaný název: Estonsko

• Rozloha: 45 226 km2

• Využití plochy: 25 % orná půda, 11 % pastviny, 44 % lesy, 20 % ostatní 

• Reliéf: nejvyšší bod - Suur Munamagi (318 m), nejnižší bod - Baltské moře (0 m)  

• Vodstvo: Baltské moře

• Klima: mírný pás

• Biota: lesy mírného pásu

Politika

• Hlavní město: Tallin (427 000 obyv.)

• Další města (tis. obyv.): Tartu 113, Narva 83

• Správní členění: 15 oblastí

• Datum vzniku: 1991

• Forma vlády: parlamentní

•  Státní zřízení: republika

• Hlava státu (2006): Arnold RUUTEL

• ANSIP

• Členství: EU, NATO, OSN, CE, OBSE

• Měna: estonská koruna (EEK)

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel (2006): 1 324 333

• Hustota zalidnění: 32 obyv./km2 

• Národnostní složení: Estonci 64% Rusové 30%, Urajinci

• Náboženství: luteráni, pravoslavní

•  Roční přirozený přírůstek: -0,66

• Gramotnost: 100 %

• Urbanizace: 69,4 %

• Úřední jazyk: estonština

• Nezaměstnanost (2005): 7,9 %

Hospodářství

• Středně rozvinutý průmyslově – hospodářský stát, v procesu reformace na tržní ekonomiku

• Dominuje živočišná výroba – chov skotu a prasat.

• Průmysl : Těžební (těžba hořlavých břidlic), strojírenský (elektrotechnický, radiotechnický, elektronický) , chemický (výroba hnojiv) a potravinářský

• Významné je i elektrárenství

• Vývoz výrobků: potravinářského, strojírenského, chemického průmyslu a elektřiny

• Dovoz: surovin, ropy a plynu

Státy východní Evropy 2) Státy sdružené v SNS:

• (Společnost nezávislých států)

• Bělorusko (Minsk)

• Ukrajina (Kyjev)

• Moldávie (Kišiněv)

• Rusko (Moskva)

Bělorusko (Minsk)

• Poloha:Vnitrozemský stát ve východní Evropě

• Český název: Republika Belarus

• Užívaný název: Bělorusko

• Rozloha: 207 600 km2

• Využití plochy: 29 % orná půda, 15 % pastviny, 34 % lesy, 22 % ostatní 

• Reliéf: nejvyšší bod - Dzyarzhynskaya Hara (346 m), nejnižší bod - Nyoman (90 m)  

• Vodstvo: nejdelší řeka - Dněpr (2 201 km)

• Klima: mírný pás

• Biota: lesy mírného pásu

Politika

• Hlavní město: Mink (1 700 000 obyv.)

• Další města (tis. obyv.): Gomel 512, Mogilev 367

• Správní členění: 6 oblastí a obvod hl. města

• Datum vzniku: 1991

• Forma vlády: prezidentská

• Státní zřízení: republika

• Hlava státu (2006): Aleksandr LUKASHENKO

• Členství: OSN, OBSE, SNS

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel (2006): 10 293 011

• Hustota zalidnění: 50 obyv./km2 

• Národnostní složení: Bělorusové 78 %, Rusové 13 %, Poláci, Ukrajinci

• Náboženství: pravoslavní 60 %, katolíci 8 %

•  Roční přirozený přírůstek: -0,11 %

• Gramotnost: 98 %

• Urbanizace: 69,6 %

• Úřední jazyk: běloruština

• Zaměstnanost: 35 % služby, 37 % průmysl, 22 % zemědělství

• Nezaměstnanost (2005): 1,6 %  

Hospodářství

• Území státu je převážně nížinné, na jihu rovinné a močálovité, na severu zvlněné v pahorkatinu ledovcového původu – morény.

• V Bělorusku je rozvodí řek tekoucích do Baltského moře (Západní Dvina a Němen)

• Do Černého moře – Dněpr s přítoky Berezina a Pripjať.

• Hospodářství :

• Mírně rozvinutý, průmyslově- zemědělský stát, převládá živočišná výroba chov skotu a prasat. Rostlinná výroba – hl. plodiny: len, brambory, žito a krmné plodiny.

• Průmysl: těžební - těžba draselných solí a rašeliny

• strojírenský – traktory, nákladní automobily

• Chemický – výroba hnojiv

• Petrochemický – lnářský a potravinářský

• Velký ekologický problém: Černobylská katastrofa - 26.4.1986 (zamořila 23% území státu)

Ukrajina (Kyjev)

• Přímořský stát východní Evropy při pobřeží Černého a Azovského moře

• Český název: Ukrajina

• Užívaný název: Ukrajina

• Rozloha: 603 700 km2

• Využití plochy: 58 % orná půda, 13 % pastviny, 18 % lesy, 11 % ostatní 

• Reliéf: nejvyšší bod - Hora Hoverla (2 061 m), nejnižší bod - Černé moře (0 m)  

• Vodstvo: nejdelší řeka - Dňepr (2 201 km)

• Klima: mírný pás

• Biota: lesy mírného pásu, stepi a lesostepi

Politika

• Hlavní město: Kyjev (2 630 000 obyv.)

• Další města (tis. obyv.): Charkov 1 555, Dněpropetrovsk 1 147

• Správní členění: 24 oblastí, 1 atonom. republika, 2 města

• Datum vzniku: 1991

• Forma vlády: prezidentská

•  Státní zřízení: republika

• Hlava státu (2006): Viktor A. YUSHCHENKO

• Členství: OSN, CE, OBSE, SNS

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel (2006): 46 710 816

• Hustota zalidnění: 83 obyv./km2 

• Národnostní složení: Ukrajinci 73 %, Rusové 22 %Náboženství: pravoslavní

•  Roční přirozený přírůstek: -0,66 %

• Gramotnost: 98 %

• Urbanizace: 68 %

• Úřední jazyk: ukrajinština

• Zaměstnanost: 44 % služby, 32 % průmysl, 24 % zemědělství

• Nezaměstnanost (2005): 3,1 %

Hospodářství

• Středně rozvinutý, průmyslově-zemědělský stát s bohatými nerostnými zdroji.

• Převažuje živočišná produkce, chov skotu a prasat.

• Pěstování pšenice, kukuřice, ječmene, cukrové řepy, slunečnice

• Na sz státu brambory a len

• Na území celého státu dále ovoce a zelenina

• Průmyslová výroba: těžební průmysl, hutnictví, chemický, potravinářský

• Velký ekologický problém: Černobylská katastrofa - 26.4.1986 (zamořila 4,8% území státu)

• V námořní dopravě má největší obrat Oděsa, v říční dopravě především řeka Dněpr a Dunaj

• Největší letiště – Kyjev a Charkov

Moldavsko (Kišiněv)

• Vnitrozemský stát, tkzv. ,,republika zahrad“

• Český název: Republika Moldova

• Užívaný název: Moldavsko

• Rozloha: 33 843 km2

• Využití plochy: 53 % orná půda, 13 % pastviny, 13 % lesy, 21 % ostatní 

• Reliéf: nejvyšší bod - Dealul Balanesti (430 m), nejnižší bod - Dněstr (2 m)  

• Vodstvo: nejdelší řeka - Dněstr (1 352 km)

• Klima: mírný pás

• Biota: lesy mírného pásu

Politika

• Hlavní město: Kišiněv (662 000 obyv.)

• Další města (tis. obyv.): Tiraspol 186, Belcy 165

• Správní členění: 10 provincií a hl. město

• Datum vzniku: 1991

• Forma vlády: parlamentně prezidentská

• Státní zřízení: republika

• Hlava státu (2006): Vladimir VORONIN

• Členství: OSN, CE, OBSE, SNS

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel (2006): 4 466 706

• Hustota zalidnění: 128 obyv./km2 

• Národnostní složení: Moldavané 63 %, Ukrajinci 15 %, Rusové 13 %

• Náboženství: pravoslavní 98 %

• Roční přirozený přírůstek: 0,18 %

• Gramotnost: 96 %

• Urbanizace: 41,4 %

• Úřední jazyk: rumunština

• Zaměstnanost: 46 % služby, 14 % průmysl, 40 % zemědělství

• Nezaměstnanost (2005): 8,0 %

Hospodářství

• Převážně agrární stát s mírně rozvinutým hospodářstvím, převažuje rostlinná výroba

• Hlavním průmyslovým odvětvím je potravinářství(vinařství, konzervárenství)

Rusko (Moskva)

• Rusko je stát dvou světadílů.

• Rozkládá se ve východní Evropě a severní a severovýchodní Asii.

• Je nejrozsáhlejším a 6. nejlidnatějším státem světa.

• Zaujímá téměř 12% světové souše.

• Díky své rozloze, nerostnému bohatství a vojenské síle (vč. Atomových zbraní) patří k nejvýzn. mocnostem světa.

Evropská část Ruska je především rovinná, ve Východoevropské rovině nížiny místy přeházejí v nízké pahorkatiny (Valdavská vrchovina)

• Evropská část Ruska je především rovinná, ve Východoevropské rovině nížiny místy přeházejí v nízké pahorkatiny (Valdavská vrchovina)

• Pohoří: Kavkaz na JV (Elbrus – nejvyšší hora) , podél východní evropské hranice – pohoří Ural, na východ od této hranice – území Sibiře( Západosibiřs. Rovina, Středosibiřská plošina, pohoří Altaj, Západní Sajan, Bajkalské pohoří, na Kamčatce je sopečné Středokamčatské pohoří

• Pobřeží Ruska omývají vody 12-ti moří a 3 oceánů: Atlantský, Severní ledový a Tichý oceán, Černé, Azovské, Ochotské, Beringovo, Východosibiřské, Barentskovo a Beringovo moře

• Nejdelší ruskou řekou je Amur, patřídj o úmoří Tichého o.

• Další velké řeky: Ob, Jenisej, Lena, Volha

• Kaspické moře – největší bezodtoké jezero světa

• Bajkalské jezero – nejhlubší jezero a největší zásobárna pitné vody světa, vytéká z něj řeka Angara

• Přehradní nádrže – Viljujská(Viljuj), Usť – Ilimská a Bratská (Angara), Samarská (Volha), Krasnojarská (Jenisej)

• Podnebí – převládá vnitrozemské mírné

• 4 podnebné pásy : polární, subpolární, subtropický a mírný

• Téměř 60% území je permafrost

• Šířkové vegetační pásy – pás polárních pustin, tunder, lesotunder, a pás lesů (největší část Ruska) lesostepní a stepní pásmo, polopouště a pouště.

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel:150 mil. (8. na světě, )

• Hustota zalidnění: 8 / km² (209. na světě)

• 13 měst s více než 1. mil obyv.: Sant Peterburg, Samara, Nižnij, Novgorod, Perm, Moskva….atd

• Obrovský pokles porodnosti

• Náboženství :Pravoslaví, Islám, šamanismus,

• Jazyk : ruština, jazyky jednotlivých autonomních oblastí a republik {národnosti}

Politika

• Politický systém: federativní prezidentská republika

• Administrativní dělení: 21 federálních republik, 49 oblastí, 6 krajů, 10 autonomních okruhů, 1 autonomní oblast, dále 2 federální města a 7 federálních okruhů

• Velká města: Moskva (11 200 000), Sankt-Peterburg (4 700 000)

• Turistická místa: Moskva, Sankt-Peterburg, Kazaň (a mnohá další)

• Prezident: Vladimir Putin

• Vznik: 1. ledna1992(rozpadem SSSR)

• Měna : rubl (RUR)

Hospodářství

• Nerostné suroviny:

• mnohostranná surovinová základna

• nejvýzn. ložiska surovin jsou v asijské

• části

• zásoby paliva, ložiska černého a hnědého uhlí (Jakutsko), ropy a zemního plynu(R.

• nej. Producent na světě), žel. Ruda, zlato , draselné soli, apatit, ropa

• Hospodářství:

• Průmysl. Zeměděls.stát v procesu transformace na tržní ekonomiku(R. je ekonom. Nejvyspělejším státem SNS)

• 4. místo na světě ve výrobě el. Energie – tepelné(v okolí města Bratsk, Omsk, Novosibirsk)

• Hydroelektrárny (Sajansko – Šušanská a Krasnojarská na řece Jenisej, Bratská a Usť –llimská na řece Angaře) a jaderné el. (Kurská)

• Průmysl: hutnický, chemický, dřevoprům., textilní

• Zemědělství: vyrovnaný podíl živočišné a rostlinné výroby,

• Pěstování obilnin –ječmen, cukrová řepa, brambory, slunečnice, len

• živočiš. Výroba – chov skotu, prasat, ovcí, ka koní, rybolov(po Japonsku největší)

• Doprava: halvně železnic, významné přístavy: Novorosijsk, SantPetergurg, Murmansk, Vladivostok

• Letecká doprava: Moskva

• Potrubní a říční doprava

Zakavkazské státy

• Arménie

• Gruzie

• Ázerbajdžán

Arménie (Jerevan)

• Hlavní město: Jerevan (1 226 000 obyv.)

• Rozloha: 29 800 km2

•  Využití plochy: 17 % orná půda, 24 % pastviny, 15 % lesy, 44 % ostatní 

• Reliéf: nejvyšší bod - Aragats Lerr (4 095 m), nejnižší bod - Debed River (400 m)  

• Vodstvo: nejdelší řeka - Araks (1 072)

• Klima: subtropický pás

• Biota: subtropická biota

Politika

• Další města (tis. obyv.): Gjumri 163, Vanadzor 159

• Správní členění: 11 provincií

• Datum vzniku: 1991

• Forma vlády: parlamentně prezidentská 

• Státní zřízení: republika

• Hlava státu (2006): Robert KOCHARIAN

• Členství: OSN, CE, OBSE, SNS

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel (2006): 2 976 372

• Hustota zalidnění: 128 obyv./km2 

• Národnostní složení: Arméni 93 %, Ázerbajdžánci 3 %

• Náboženství: arménská ortodoxní církev 94 % 

• Roční přirozený přírůstek: -0,32 %

• Gramotnost: 99 %

• Urbanizace: 67,2 %

• Úřední jazyk: arménština

Hospodářství

• .Zemědělství - sklizeň: pšenice, ječmen, brambory, cukrová řepa, ovoce, tabák

• Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, kozy, prasata, drůbež

• Průmysl - těžba: měď, molybden

• Vývoz: diamanty, stroje, měď

• Dovoz: zemní plyn, ropa, tabák, potraviny, diamanty 

Gruzie (Tbilisi)

• Rozloha: 69 700 km² (121. na světě) z toho zanedbatelné % vody

• Počet obyvatel: 4 677 401 (113. na světě, odhad 2005)

• Hustota zalidnění:67 / km² (128. na světě)

• Jazyk:gruzínština 71 % (úřední), abchazština 0,1 % (úřední), ruština 9 %, arménština 5,7 %, ázerbájdžánština 6,5 %, jiné 7 %{{{národnosti}}}

• Náboženství gruzínští, pravoslavní 65 %, muslimové 11 %, ruští pravoslavní 10 %, arménští apoštolští pravoslavní 8 %, neudáno 6 %

• Nejvyšší bod: Šchara (5 201 m n. m.)

• Státní zřízení: republika

• Pěstuje se: tabák, citrusy, čaj, vinná réva

Ázerbajdžán (Baku)

• Rozloha: 86 600 km2 p

• Hlavní město: Baku (1 087 000 obyv.)

• Další města (tis. obyv.): Gjandža 282, Sumgait 236

• Státní zřízení: republika, prezident

• Gramotnost: 97 %

• Urbanizace: 51,8 %

• Úřední jazyk: ázerbájdžánština

• Hlava Hustota zalidnění: 88 obyv./km2 Národnostní složení:

• Ázerbajdžánci 90 %, Rusové 3 %Náboženství:

• šíitští muslimové 26 %, sunnitští muslimové 26 %, pravoslavní 12 %  

• Využití plochy:

• Bohatá ložiska ropy(pobřeží Kaspického moře)

• Kaviár

• Využití plochy:

• 18 % orná půda, 25 % pastviny, 11 % lesy, 45 % ostatní 

• Reliéf: nejvyšší bod - Bazarduzu Dagi (4 485 m), nejnižší bod - Kaspické moře (-28 m)  

• Vodstvo: nejdelší řeka - Kura (1 343)

• Klima: subtropický pás

• Biota: pouště a polopouště

Středoasijské státy

• Uzbekistán

• Kazachstán

• Kyrgyzstán

• Tádžikistán

• Turkmenistán

Základní informace

• Hlavní město:Taškent

• Státní zřízení: republika

• Rozloha: 447 400 km² (57. na světě) z toho 5 % vody

• Počet obyvatel: 26 851 195 (42. na světě, odhad 2005)

• Hustota zalidnění: 60 / km² (139. na světě)

• Jazyk: uzbečtina (úřední) 74.3%, ruština 14.2%, tádžičtina 4.4%, jiné 7.1%{{{národnosti}}}

• Náboženství: muslimové 88% (převážně sunnité), pravoslavní 9%, jiní 3%

• Nejvyšší bod: Beštor (4301 m n. m.)

• Mnoho etnických skupin – časté konflikty

• Těžba zemního plynu

• Ferganská kotlina – bavlnářská oblast

Základní informace

• Rozloha: 2 717 300 km2

• Forma vlády: prezidentská 

• Státní zřízení: republika

• Hlavní město: Astana (290 000 obyv.)

• Další města (tis. obyv.): Almaty 1 176, Karaganda 596

• Využití plochy: 12 % orná půda, 54 % pastviny, 4 % lesy, 27 % ostatní 

• Reliéf: nejvyšší bod - Khan Tangiri Shyngy (6 995 m), nejnižší bod - Vpadina Kaundy (-132 m)

•  Vodstvo: nejdelší řeka - Irtyš (4 422 km)

• Klima: mírný pás, subtropický pás

• Biota: pouště a polopouště, stepi

• Zemědělství - sklizeň: pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, proso, cukrová řepa, slunečnice, zelenina, ovoce, bavlna

• Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, prasata, velbloudi, koně, drůbež

• Průmysl - těžba: černé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, chrom, olovo, měď, zinek, uran, fosfáty

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel (2006): 15 233 244

• Hustota zalidnění: 6 obyv./km2 

• Národnostní složení:  Kazaši 40 %, Rusové 35 %, Ukrajinci 5 %, Němci 3 %

• Náboženství: sunnitští muslimové 50 %, pravoslavní 44 % 

•  Roční přirozený přírůstek: 0,26 %

• Gramotnost: 98 %

• Úřední jazyk: kazaština

Základní informace

• název: Kyrgyzstán  

• Rozloha: 198 500 km2

• Využití plochy: 7 % orná půda, 44 % pastviny, 4 % lesy, 25 % ostatní 

• Reliéf: nejvyšší bod - Jengish Chokusu (7 439 m), nejnižší bod - Kara-Darya (132 m)

•  Vodstvo: nejdelší řeka - Naryn (807 km)

• Klima: mírný pás

• Biota: pouště a polopouště

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel (2006): 5 213 89

• Hustota zalidnění: 25 obyv./km2 

• Národnostní složení: Kyrgyzové 52 %, Rusové 18 %, Uzbekové 13 %

• Náboženství: muslimové 75 %, pravoslavní 50 %  

• Roční přirozený přírůstek: 1,25 %

• Gramotnost: 97 %

• Urbanizace: 34,3 %

• Úřední jazyk: kyrgyzština, ruština

Politika

• Hlavní město: Biškek (584 000 obyv.)

• Další města (tis. obyv.): Oš 238, Džalalabad 80

• Státní zřízení: republika, prezident

• Hlava státu (2006): Kurmanbek BAKIYEV

• Členství: OSN, SNS, OBSE

Hospodářství

• Tvorba HDP: 39 % služby, 22 % průmysl, 39 % zemědělství 

• Zaměstnanost: 30 % služby, 15 % průmysl, 55 % zemědělství

• Nezaměstnanost (2005): 18,0 %

• Zemědělství - sklizeň: pšenice, ječmen, kukuřice, brambory, zelenina, ovoce, tabák, bavlna

• Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, prasata, koně, drůbež

• Průmysl - těžba: uhlí, ropa, zemní plyn, rtuť, uran, antimon

• Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 6,67 %, vodní 93,33 %Průmysl - energetika (výroba): 12,981 mld. kWh

• Průmysl - energetika (spotřeba): 10,236 mld. kWh

• Vývoz: bavlna, vlna, maso, tabák, stroje

• Dovoz: ropa a zemní plyn, stroje, potraviny

• Doprava: 370 km železnice, 18 500 km silnice

Tádžikistán (Dušanbe)

• Hlavní město: Dušanbe (524 000 obyv.)

• Další města (tis. obyv.): Chodžent 165, Kuljab 80

• Forma vlády: prezidentská, republika 

• Rozloha: 143 100 km2

• Počet obyvatel (2006): 7 320 815

• Hustota zalidnění: 45 obyv./km2

•  Národnostní složení: Tádžikové 64 %, Uzbekové 23 %, Rusové 6 Náboženství: sunnitští muslimové 80 %, šíitští muslimové

• Úřední jazyk: tádžičtina

• Nezaměstnanost (2005): 12,0 %

• Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, kozy, drůbež

• Průmysl - těžba: uhlí, ropa, zemní plyn

Základní údaje

• Využití plochy: 6 % orná půda, 25 % pastviny, 4 % lesy, 65 % ostatní 

• Reliéf: nejvyšší bod - Pik Imeni Ismail Samani (7 495 m), nejnižší bod - Syrdariya (300 m)

•  Vodstvo: nejdelší řeka - Pang (921 km)

• Klima: mírný pás

• Biota: pouště a polopouště

•  Gramotnost: 98 %

• Úřední jazyk: tádžičtina

• Nezaměstnanost (2005): 12,0 %

• Zemědělství - sklizeň: obilí, luštěniny, citrusy, zelenina, ovoce, ořechy, tabák, bavlna

Základní informace

• Rozloha: 488 100 km2

• Poloha: 52°-66° v. d. a 35°-42° s. š. 

• Využití plochy: 3 % orná půda, 63 % pastviny, 8 % lesy, 26 % ostatní

•  Reliéf: nejvyšší bod - Gora Ayribaba (3 139 m), nejnižší bod - Vpadina Akchanaya (-81 m)

• Vodstvo: nejdelší řeka - Amudarja (2 540 km)

• Klima: mírný pás, subtropický pás

• Biota: pouště a polopouště

• Státní zřízení: republika , prezident

• Nezaměstnanost (2005): 60,0 %

• Zemědělství - sklizeň: pšenice, kukuřice, rýže, zelenina, ovoce, bavlna

• Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, kozy, velbloudi, drůbež

• Průmysl - těžba: ropa, zemní plyn, síra, jód

• Občanská válka

• Těžba zemního plynu

Použitá literatura

• Google (wikipedie)

• Zeměpis 2 v kostce pro sš

• Turistický průvodce - Pobaltské státy