Toto dílo je duševním vlastnictvím Suse cr, s r. o a Novell Inc

20
Práce
v
texto
vém
pr
ost
ˇredí
Volba
z
volá program GNU Zip , který komprimuje ˇci dekomprimuje soubory v
archivu. Pˇríkaz
tar xvf archiv.tar
rozbalí nekomprimovaný archiv
archiv.
tar
. Bližší informace nám podá pˇríkaz
tar --help
.
Mimo programu tar nabízí Linux také gzip. Zadejte
gzip archiv.tar
. Pˇríkazem
ls
, zjistíte, že soubor
archiv.tar
zmizel a nahradil ho
archiv.tar.gz
. Tento sou-
bor je navíc mnohem menší a vhodnˇejší pro posílání poštou nebo uložení na externím
médiu jako je stará dobrá disketa nebo dnes mnohem oblíbenˇejší flash disk.
Nyní rozbalte tento soubor do adresáˇre
test
vytvoˇrený v pˇredešlých pˇríkladech.
Nejdˇrív soubor do adresáˇre pˇrekopírujte pˇríkazem
cp archiv.tar.gz test
.
Pˇresu ˇnte se do adresáˇre s archivem (
cd test
). Soubory s koncovkou
.tar.gz
lze
dekompripomvat neb-li rozbalit pomocí pˇríkazu
gunzip
. Zadejte tedy pˇríkaz
gunzip
archiv.tar.gz
, , který vytvoˇrí soubor
archiv.tar
. Ten již umíte rozbalit pˇríkazem
tar xzvf archiv.tar.gz
.
20.1.9
Dosové pˇríkazy v Unixu s nástroji mtools
Speciálnˇe pro zpracování dosových soubor ˚u na pevném disku i na disketˇe slouží
nástroje mtools, které obsahuje balíˇcek mtools. Každý z tˇechto malých program ˚u se
pokouší co nejlépe emulovat originální dosový pˇríkaz. Všechny pˇríkazy z mtools mají
stejné názvy jako v DOSu, ale všechny jsou uvozeny písmenem
m
, napˇr.
mcopy
.
Varování
Pˇríkazy mtools m ˚užete používat pouze v pˇrípadˇe, kdy není pˇripojená
disketa (nebo pevný disk)!
Varování
Dosové názvy soubor ˚u m ˚uže ještˇe pˇredcházet písmeno zaˇrízení následované dvo-
jteˇckou. Pro oddˇelování adresáˇr ˚u a soubor ˚u se v DOSu používá znak
\bslash
.
S mtools m ˚užete psát jak
/
, tak i
\bslash
. Když používáte
\bslash
nebo pseudoz-
naky wildcard jako napˇr.
*
nebo
?
, musí být psány mezi dvoje uvozovky, protože jinak
se interpretují dˇríve než pˇríkaz.
Hvˇezdiˇcka
*
odpovídá v mtools ˇretˇezci vyber vše
*.*
v DOSu. Místo znaku
/
pro
volby se používá, což je ostatnˇe v Linuxu bˇežné, minus
-
.
Standardním zaˇrízením pro mtools je
a:
. Pokud potˇrebujete používat jiná zaˇrízení ˇci
adresáˇre, musíte použít pˇríkaz
mcd
. Nezapome ˇnte se pˇresunout zpátky do hlavního
adresáˇre zaˇrízení, než vsunete další disketu, protože jinak není možné naˇcíst nový
adresáˇrový strom.
V souˇcasné dobˇe jsou podporovány následující dosové pˇríkazy mtools:
281
SUSE LINUX

---

Tabulka 20.1: Pˇríkazy z mtools
mattrib
Zmˇenit atributy souboru (hidden, system atd.).
mcd
Zmˇenit adresáˇr.
mcopy
Kopírovat z/do DOSu a z/do Unixu, funguje také
rekurzivnˇe. Nezapome ˇnte, že také zde musíte vždy urˇcit
cílový adresáˇr nebo soubor.
mdel
Smazat dosový soubor.
mdeltree
Rekurzivnˇe smazat celý dosový adresáˇr.
mdir
Zobrazit obsah dosového adresáˇre.
mformat
Vytvoˇrit dosový souborový systém na low-level formáto-
vaném disku. Low-level formátování se provádí pˇríkazem
fdformat
.
mlabel
Pˇrejmenovat dosové zaˇrízení.
mmd
Vytvoˇrit dosový podadresáˇr.
mrd
Smazat dosový podadresáˇr.
mread
Naˇcíst dosový soubor do unixového systému.
mren
Pˇrejmenovat dosový soubor.
mtype
Zobrazit obsah dosového souboru.
mwrite
Low-level
kopírování unixového souboru do dosového
souborového systému.
Podporované formáty jsou následující: pro mechaniku
a:
(3.5) a
b:
(5.25) 720 kB a 1.44
MB, resp. 360 kB a 1.2 MB.
V souboru
/etc/mtools.conf
je možné zmˇenit p ˚uvodní nastavení. Každý zápis je
na jednom ˇrádku, napˇr:
název zaˇrízení (v DOSu), napˇr.
a:
soubor v Linuxu, kde je zaˇrízení, napˇr.
/dev/fd0
fat bity (12 pro disketovou mechaniku)
poˇcet stop, hlav a sektor ˚u
282
20.1. Unixové pˇríkazy

---

20
Práce
v
texto
vém
pr
ost
ˇredí
Zmˇenou tˇechto parametr ˚u m ˚užete napˇríklad používat dvˇe 3.5 mechaniky. Nesmíte
zde ale zadat dvakrát totéž dosové zaˇrízení (písmeno A,B,C...) ani linuxové zaˇrízení
(
/dev/...
).
20.1.10
Úklid
Po pˇreˇctení této ˇcásti byste mˇeli být schopní provádˇet základní operace v textovém
režimu. Pokud se nyní chcete zbavit všech zkušebních adresáˇr ˚u a soubor ˚u, které jste
vytvoˇrili pˇri zkoušení uvedených postup ˚u, použijte ke smazání pˇríkazy
rm
a
rmdir
.
Popis nejd ˚uležitˇejších pˇríkaz ˚u spolu s popisem jejich používání najdete na konci této
kapitoly.
20.2
Uživatelé a pˇrístupová práva
Od svého zdrodu poˇcátkem 90. let byl Linux multiuživatelským systémem, takže na
nˇem mohlo souˇcasnˇe pracovat více uživatel ˚u. Uživatelé se musí pˇred zaˇcátkem práce
do systému pˇrihlási (pˇrilogovat) zadáním svého uživatelského jména a hesla. Každý
uživatel má vlastní uživatelské jméno a heslo. Tento zp ˚usob zaruˇcuje, že každý uživa-
tel bude pracovat jen se svými daty. Normální uživatelé také postrádají ˇradu práv, jako
je možnost instalovat nové programy nebo mˇenit nastavení celého systému. Tato práva
má jediný uživatel—superuživatel nebo-li
root
. Díky tomuto uspoˇrádání je systém
bezpeˇcný pˇred nechtˇenými zmˇenamy systémových nastavení nebo nepˇríjemnostmi
typu trojských koní. Aby to platilo i o vašem systému, pˇrihlašujte se jako superuživatel
pouze pokud je to nezbytnˇe nutné.
20.2.1
Pˇrístupová práva soubor ˚
u
V zásadˇe má každý soubor linuxového systému vlastníka a vlastnickou skupinu. Jak
vlastník ˚um, ˇclen ˚um vlastnických skupin tak všem ostatním lze povolit práva k ˇctení,
zápisu a vykonání souboru.
Skupinu lze v tomto pˇrípadˇe definovat jako skupinu uživatel ˚u, kteˇrí mají stejná práva.
Napˇríklad skupina pracující na projektu
project3
. Každý uživatel linuxového sys-
tému je ˇclen alespo ˇn jedné skupiny, obvykle
users
. V systému m ˚užete mít mnoho
r ˚uzných skupin, ale zaˇradit vás do nich m ˚uže pouze uživatel
root
. Skupiny, jejichž
jste ˇclenem zjistíte jednoduše zadáním pˇríkazu
groups
.
283
SUSE LINUX

---