Mendelova univerzita V Brně Institut celoživotního vzdělávání

 

34 

 

přijmout únik jako vhodný způsob řešení problému. Jídlo se pak stává „dobrou“ dro-

gou, něčím, co na rozdíl od pití či zneužívání drog nemá negativní konotace.“  

7.2.3 Psychogenní (záchvatovité / nutkavé) přejídání (F 50.4) 

Může být příkladem „startovní“ PPP. U této nemoci prvotní problém není určován psy-

chickou vazbou na kontrolu tělesné hmotnosti, ale chorobným vztahem k jídlu. Hovo-

říme  o přejídání  zaviněném  stresem.  Všechny  pocity  postiženého  -  strach,  pocit  viny, 

očekávání, potěšení - souvisejí s jídlem. 

L

idé pociťují nepřekonatelný hlad a snaží se ho 

utišit tím, že snědí velké množství jídla. V jiném případě postižení konzumují obrovská 

množství jídla, i když nemají hlad nebo pokračují v jídle, dokud nezkonzumují vše, co 

mají v dosahu, a to i poté, co už cítí, že jsou nasyceni.

 

Zároveň trpí trýznivým pocitem 

ze  ztráty  kontroly.  Strach  z obezity,  nepříjemné  pocity  po  záchvatech  přejídání 

a nespokojenost s vlastním tělem postižené vedou k dietám. Se záchvatovitým přejídá-

ním úzce souvisí také takzvané emoční jedení. Na rozdíl od bulimie ale po záchvatu ne-

následuje  zvracení  ani  užití  projímadel.  Psychogenní  přejídání vede  často  k obezitě. 

Obézní jedinci s psychogenním přejídáním hledají pomoc dříve než obézní bez epizod 

přejídání  a obezita  se  u nich  objevuje  v ranějším  věku.  Začínají  dříve  držet  diety 

a častěji se u nich objevují depresivní a úzkostné stavy (Krch, 2003). 

---

 

35 

 

8 PŘÍČINY PORUCH PŘÍJMU POTRAVY 

8.1 Obecné příčiny poruch příjmu potravy  

Příčiny poruch příjmu potravy mohou být různé, ale v zásadě téměř vždy je na počátku 

problému v určitém směru nevyzrálý jedinec s nedostatkem zdravého sebevědomí, který 

se pokouší dosáhnout určité změny, např. chce získat více lásky, porozumění, ocenění 

a obdivu ze strany rodičů, spolužáků, učitelů, nadřízených apod. Zpravidla však nachá-

zejí pouze zástupný důvod své (mnohdy pouze  domnělé) odlišnosti,  neúspěšnosti, ne-

oblíbenosti a chtějí předvést, nejen svému okolí, ale hlavně sobě samotným, že dokážou 

dosáhnout  svých  cílů.  „Příčina  poruch  příjmu  potravy  není  téměř  nikdy  jednoznačná 

a může být zavádějící po ní pátrat.

 

K jejich vzniku přispívá vzájemné působení různých 

biologických,  sociálních  a psychických  faktorů.  Jejich  určitá  konstelace  naruší 

v určitém  věku  a situaci  psychickou  stabilitu  dospívajícího,  což  vede  i  k narušení  jeho 

sebevědomí a zvýšené citlivosti na kritiku. V určitých „výhodných“ podmínkách to pak 

může  vést  k nadměrnému  soustředění  se  na  vlastní  tělo  (Jsem  dost  hezká?)  a hledání 

snadného řešení (Stačí být štíhlá!). Zdánlivá dostupnost řešení (Jen si vybrat správnou 

dietu!) společně se snaživostí dospívajících mohou vyústit až v posedlé lpění na štíhlos-

ti.  Každá  změna  je  spojena  s nejistotou  a často i s prázdným  místem  v životě,  které  se 

snadno zaplní obavami a zvýšeným zájmem o vlastní osobu“ (Krch, Richterová, 1998). 

Problémy s příjmem potravy se rozvíjejí u lidí, jejichž vnímání vlastního těla bývá 

nejednoznačné, problematické, ovlivněné povrchními názory a požadavky okolí. Nega-

tivní roli hraje společenský chaos zaměřený na honbu za penězi a falešným úspěchem, 

který vede k rozvoji stresu, snižuje u mnoha (nejen mladých) lidí sebedůvěru a sebeúctu 

v oblasti své vlastní přitažlivosti, sexuality, celkové úspěšnosti a obecně brání zdravému 

rozvoji osobnosti jedince. Diagnostikovat tyto poruchy bývá obtížné, jelikož postižení 

své problémy tají (Novák, 2010). 

PPP  mohou  ohrozit  kohokoli.  V současné  době  se  porucha  příjmu  potravy  stává 

moderním  onemocněním,  k němuž  se  v tisku  a televizi  hrdě  přiznává  kdejaká  více  či 

méně  populární  herečka,  zpěvačka,  modelka,  miss  krásy.  Jedná  se  o celosvětový  pro-

blém u lidí, pro něž je štíhlé tělo či nízká váha zdrojem obživy. Autoři citovaní v této 

práci se v zásadě shodují na následujících profesích: manekýny, tanečnice, skokani na 

lyžích, žokejové, gymnastky apod., kteří musí často pod nátlakem trenérů nebo agentur 

kontrolovat  své  míry  a váhu  a snižovat  ji  na  takovou  hranici,  která  je  nebezpečná  pro 

---

 

36 

 

jejich zdraví. Z naordinované diety se může stát problém, který končí jako PPP. Mnoh-

dy se lidé výše zmíněných profesí stanou vzorem někomu z běžné populace.  

O  příčinách  a důsledcích  PPP  se  vedou  diskuze  a na  toto  téma  probíhá  řada  vý-

zkumů. Níže v této práci uvádíme názory několika odborníků, kteří se danou problema-

tikou  zabývají.  „Většina  dnešních  dívek  věří  tomu,  že  držení  diet  je  normální  způsob 

stravování. Stále častěji vynechávají některé z hlavních denních jídel, rezolutně odmítají 

některé  běžné  kategorie  potravin  nebo  jinak  dobrovolně  hladovějí  -  v zoufalé  snaze 

zhubnout. Téměř polovina dívek, které začínají s hladovkami, se časem začne přejídat. 

Projímadla jsou zcela neúčinným prostředkem k hubnutí. Pokud se po požití projímadel 

projeví úbytek váhy, jde výhradně o ztrátu tekutin. Zvracením dívky pouze připravují své 

tělo o cenné minerály, vitamíny a vlákninu“ (Krch, Richterová, 1998, s. 29-30). 

„Anorexie  se  často  vyvine  v době  stresu.  Vytváří  iluzi,  že  hladovění  emoční  stres 

potlačuje.  Bohužel  však  vede  k vyhýbání  se  problému  a ne  k jeho  řešení.  Vyhýbání  se 

řešení problému ale obecně bere mnoho energie, pouze oddaluje dobu, kdy bude nutné 

se  s problémem  vyrovnat,  umožňuje  vznik  dalších  problémů,  tak  že  pozdější  řešení  je 

ještě složitější“ (Papežová, 2000, s. 25).  

„Příčinu rostoucího počtu PPP vidí většina autorů v rychle se měnící kultuře, která 

nekriticky oslavuje štíhlost a jednostrannou sebekontrolu. PPP jsou tedy důsledkem vli-

vu sociokulturních faktorů, nepříznivých životních událostí, chronických obtíží, nedosta-

tečných sociálních a rozhodovacích dovedností a nakonec i biologických a genetických 

faktorů“ (Krch, 2003, s. 40). 

8.2 Poruchy příjmu potravy u středoškoláků 

Život na střední škole je odrazem života ve společnosti. V současné době, kdy život lidí 

je  ve  stále  větší  míře  ovládán  médii,  se  také  témata  spojená  se  vzhledem  a tělesnými 

proporcemi stále častěji dostávají do škol. Nerozumné požadavky týkající se tělesných 

proporcí  u mladých  lidí  vytvářejí  mylné  představy  o vlastním  těle  a normální  hranici 

tělesné hmotnosti a oni pak jsou ochotni a schopni udělat pro „žádaný vzhled“ cokoli, 

aniž by se zamýšleli nad zdravotními riziky. Mladý a nezkušený člověk mnohem rych-

leji podlehne diktátu módních trendů a chce co nejvíce splynout s okolím, zaměří svou 

pozornost především na vzhled. Touha po dosažení propagované extrémní štíhlosti vede 

---