Antická filsosofie od Sókrata

soubor ANTFIL2.DOC = Antická filosofie od Sókrata k Aristotelovi (6.853 slov, 33.202 znaků bez mezer)

Sókrates

zařazení

• 
  jeden ze tří nejvýznamnějších antických filosofů  + Platón + Aristoteles
  
• 
  současník sofistů  v době největšího rozmachu sofistiky  v zásadě vystupoval proti nim, proti jejich učení x i když částečně byl jimi ovlivněn a čerpal z nich
  
• 
  považován za zakladatele idealismu  x od iónského filosofa Tháleta po atomistu Démokrita byly všichni materialisté, zabývající se hlavně přírodou, operující s přírodními čili materiálními živly
  
• 
  zakladatel dialektiky  kterou později prohloubil Platón
  

život

• 
  narozen  asi 469 př. Kr.
  
• 
  zemřel  v měsíci květnu 399 př. Kr.
  
• 
  pocházel z Athén
  
• 
  rodina  otec = kameník (odtud možná pův. povolání sochař)  matka = porodní bába
  
• 
  původním povoláním sochař  později tulák, žebrák a filosof = programově v chudobě, uprostřed lidu  zpočátku považován za blázna
  
• 
  přemýšlení  často veřejně, venku, dlouho, neúnavně a vytrvale, často stál nehnutě třeba i dva dny
  
• 
  rozmluvy s mládeží  ačkoli stařec, chodil mezi mladé lidi a rozmlouval s nimi  za to později obžalován, že svými řečmi kazí mládež
  
• 
  soudní proces  křivě obžalován, že nevěří v Boha + že kazí mládež  soudní proces - sám se obhajoval  pro drzost odsouzen na smrt  možnost útěku x odmítnutí  vypití poháru jedu + smrt
  
• 
  žádné zprávy z mládí  dokumenty jen o stáří
  
• 
  účastník válečných tažení Řecka  údajně i jako starý muž; dobrý a statečný bojovník, snášející útrapy
  
• 
  necestoval  obvyklé cesty filosofů do Babylonie a do Egypta za zkušenostmi v astronomii, geometrii apod. x Sókrates nikdy nikam nejel (jen na válečné tažení)
  

myšlení

• 
  filosof učitel  nepsal žádné filosofické spisy x debatoval a diskutoval  tak vlastně „vyučoval“  Xenofón a Platón = snaha o reprodukci jeho rozhovorů formou dialogů
  
• 
  předmět filosofování  ne jako sofistikové  ostatní = o bytí, dění, vzniku a zániku, o původu vesmíru apod. x ale o „ševcích a kovářích“ = o prostých věcech, o věcech lidu  hlavní otázky = co je zbožné a co je bezbožné, co je statečnost a co je zbabělost, co je krásné a co je hanebné apod.
  
• 
  filosofie se vrátila z nebes na zemi  citát Ciceronův o Sókratovi a jeho učení
  
• 
  pravda  Sókrates proti sofistům, hlavně proti Prótagorovi jeho učení o relativitě pravdy  Sókratovo přesvědčení = každý, kdo hledá pravdu, ji najde  pravdu hledal v říši ducha x ne v říši hmoty
  
• 
  úsudek  na nikoho nedal x řídil se jen vlastním rozumem + vlastním „božským“ hlasem (asi intuice) uvnitř
  
• 
  subjektivita smyslového poznání  souhlasil s Próthagorem a jeho myšlenky domyslel  důsledek = zavržení všeho empirického (zkušenosti, smysly) poznávání věcí x zkoumání jen podstaty lidských záležitostí = krása, vědění, zbožnost, spravedlnost  slavná věta = vím, že nic nevím
  
• 
  ctnost  jako jediná je důležitá x není důležité postavení, peníze, bolest, utrpení apod.  ctnost se získává věděním  poznání stačí k tomu, aby člověka vedlo k dobru x lidé jednají špatně, protože jsou hloupí  ctnost se dá naučit  předmětem učení je sám člověk  nápis nad Delfskou věštírnou = Poznej sám sebe  životní heslo Sókratovo
  
• 
  ctnost je vědění  ne vědění vcepované, naučené x ale přísná a neustálá sebekritika, která dává člověku svobodu poctivě se rozhodnout, co je mravné a co je nemravné (základ jeho etiky)
  
• 
  hřích  je omyl vzniklý tím, že člověk chtěl něco špatného, protože se domníval, že je to dobré
  
• 
  sókratovská indukce  x není indukce v moderním slova smyslu - obecná definice indukce = postup vyvozování závěrů od konkrétního k obecnému (jako opak dedukce = postup vyvozování závěrů od obecného ke konkrétnímu)  například pro vymezení pojmu statečnost (konkrétní pojem) se musí nejprve vymezit pojem ctnost (obecnější pojem)  pro vymezení pojmu statečnost (konkrétní pojem) nejde použít například pojem vytrvalost (stejně konkrétní pojem)  provádí se hlavně přátelskou debatou, rozhovorem, dialogem = vzájemné tříbení názorů mluvčích, hledání slabin druhého mluvčího  vede k nalezení podstaty problému  vždy jen ústně x ne písemně = nové !
  
• 
  sókratovská dialektika  jako prostředek filosofie  schopnost objevit tímto způsobem indukce v řádu zmatek, všeobecno v jednotlivostech, schopnost rozlišit podstatné od nepodstatného  slouží k vysvětlení a definici pojmů  dialektika souvisí se slovem dialog = rozhovor, to souvisí se slovíčkem dia = dva (dva v rozhovoru)
  

• 
  etika  viz ctnost je vědění  viz indukce a dialektika
  
• 
  rozum  v rozumu je síla, která organizuje život  tuto sílu je třeba cvičit a tříbit a zpevňovat (sebekritikou)  znal učení Anaxágora o rozumu a souhlasil s ním
  
• 
  blaženost  neboli [eudaimonie]  dojít k blaženosti se může rozumem - cvičeným a tříbeným sebekritikou
  
• 
  o státu  není možné chtít změnit = zlepšit stát, dokud se nezlepší = nezmění všichni jeho jednotliví občané  v souvislosti se státem se snažil o reformu autority zákona
  
• 
  o zákonu  snaha o navrácení autority zákonů, které byly programově znehodnocovány sofisty  zákony nejsou špatné x špatné je jejich zneužívání  je tedy nutné je dodržovat x i když to někdy nevede k osobnímu prospěchu
  

zajímavosti

• 
  Sókrates a Eurípides  domněnka o tom, že Sókrates Eurípidovi pomáhal s tvorbou jeho tragédií
  
• 
  Xanthippé  první manželka Sókratova  druhá manželka = asi Myrtó  možná je měl obě najednou, protože v Athénách to bylo dovoleno (aby se mohlo rodit víc mužských potomků)  Xanthippé přešla i do frazeologie (kvůli svému chování k Sókratovi = nadávky, křik apod.)  Sókratovo vysvětlení, proč žije s tak zlou ženou = aby se naučil žít s jinými lidmi
  
• 
  citát o smyslu života  ostatní lidé žijí proto, aby jedli; já jím proto, abych žil
  
• 
  obžaloba a soud  žalobu na Sókrata podal Melétos  po smrti Sókrata byl za to potrestán Sókratovými příznivci trestem smrti  Sókrates sám si měl určit trest  chtěl trest zaopatření v prytaneiu (prytaneion = budova úředníků athénské vlády s definitivou včetně stravy)  pobouření soudu  vyhlášen trest smrti
  

Sókratovské školy

• 
  doba vzniku  začátkem 4. stol. př. Kr.
  

• 
  důvod vzniku  žáci a posluchači Sókrata chtěli pokračovat v jeho učení a domyslet ho, rozvinout ho  často až do extrémů a absurdit  někdy se také proto stoupenci těchto sókratovských škol nazývají polosókratci
  

• 
  různé školy  vznikly čtyři různé školy stavící na základech Sókratova učení  názvy škol podle jmen měst, ve kterých byly založeny + škola kynická podle řeckého znění slova pes (viz dále)  megarská škola  élidsko-eretrijská škola  kyrénská škola  kynická škola
  

Megarská škola

• 
  název  podle města Megara  filosofové někdy nazýváni megariky, eristiky nebo dokonce dialektiky
  
• 
  vznik  od poloviny 3. století před Kr.
  

• 
  zakladatel Eukleidés z Megary  narozen asi v roce 450 př. Kr.  zemřel asi v roce 380 př. Kr.  rodák z Megary  horlivý stoupenec Sókrata a jeho učení
  

• 
  Eubúlides z Milétu  další z tzv. scholarchů neboli ředitelů antické školy (x scholar = žák nebo student antické filosofické školy)  žák Eukleida z Megary
  

• 
  Eubúlidovy důkazy  autor známé hádanky o lháři = mluví pravdu lhář, který o sobě prohlásí, že lže ?  jistý Filetas se prý touto otázkou tak dlouho a intenzívně zabýval, že z toho až umřel)  další důkazy  Skrytý +  Elektra +  Zahalený (člověk nezná svou věc, Elektra nezná Oresta)  Hromadný +  Holohlavý (množství, které je třeba přidat nebo ubrat, aby vznikla hromada zrní nebo holohlavost)  Rohatý (co jsi neztratil, to máš; rohy jsi neztratil, máš tedy rohy)
  

• 
  Stilpón  názory blízké elejské škole  popíral dění, mnohost a pohyb  známá sofisticko-rétorická historka o údajném popření božskosti bohyně Athény (řekl, že není bůh x řekl to proto, že je bohyně, tedy žena)
  

• 
  Diodóros Kronos  názory podobné, jako měl Stilpón
  

• 
  základy učení  předmětem myšlení mohou být jen netělesné druhy, obecné druhy postižitelné jen prostřednictvím pojmů  obecné = dobro a je neměnné  ani smyslový svět ani vznik, zánik, pohyb a změna nejsou možné, všechny pokusy je myslet vedou k rozporu
  

• 
  eristika  jako základní metody studia = tzv. filosofické hádání, logické diskutování o problémech, umění vyvracet
  

Élidsko-eretrijská škola

• 
  název  podle města Élis (genitiv = z Élidy)
  

• 
  zakladatel školy élidské  Faidón z Ělidy  narozen asi 418 př. Kr.  výborně ovládal umění řečnictví a diskuse  z urozeného rodu  po pádu města upadl do zajetí  musel pracovat jako vrátný ve vykřičeném domě  později na popud Sókrata vykoupen
  

• 
  zakladatel školy eretrijské  Menedémos z Eretrije  výborný rétorik a propagátor diskuse
  

• 
  význam školy  filosofy a historiky hodnocena jako nejméně významná sókratovská škola
  

• 
  učení  bylo velmi podobné učení školy megarské - nic nového proto nepřineslo
  

Kyrénská škola

• 
  název  podle afrického města Kyrény
  

• 
  zakladatel Aristippos  narozen asi roku 435 př. Kr., zemřel asi roku 360 př. Kr. (podle některých pramenů se uvádí 366 př. Kr.)
  

• 
  zajímavosti o Aristippovi  první ze sókratiků bral plat a posílal ho Sókratovi jako učiteli x ten se na něj za to zlobil  řečnické spory s Diogénem (kynická škola) o sociálních rolích (kdybys jedl zeleninu, nechodil bys na dvory tyranů x kdybys uměl vycházet s lidmi, nepral bys zeleninu)  citát = lepší je být žebrákem, než nevychovancem, protože žebrák potřebuje jen peníze, ale nevychovaný to, co dělá člověka člověkem  o hetéře = jaký je rozdíl mezi domem, ve kterém bydlelo mnoho lidí a domem, ve kterém nebydlel nikdo  najatý řečník na rétorický spor = najatý kuchař na hostinu  jmenovci =  spisovatel  filosof nové Akademie
  

• 
  další stoupenci školy kyrénské  Arété = dcera Aristippa z Kyrény (ještě 4. stol. př. Kr.)  Antipatros z Kyrény (ještě 4. stol. př. Kr.)  Theodóros z Kyrény (už mladší následovník, 3. stol. př. Kr. = asi 340 př. Kr. až 270 př. Kr.)  Hégésias (další z mladších stoupenců = asi 330 až 270 př. Kr.)  Annikeris z Kyrény (asi 330 až 270 př. Kr.)
  

• 
  poznání  prostředky našeho poznání mohou být jen naše vjemy  ve vjemech se nepostihují vlastnosti samotných věcí x jen naše vlastní individuální stavy  závěr  za kritérium štěstí se pokládá jenom slast nebo utrpení prožívané při vnímání
  

• 
  slast  není stavem netečného klidu x ale pozitivním uspokojením  toto uspokojení se nevztahuje na nic minulého ani nic budoucího, je jen současné  závěr  cenu má jen jednotlivé, okamžité uspokojení, to je také jediným cílem snažení  když není minulé ani budoucí  nemá smysl lítost nad něčím z minulosti, ani obava z něčeho, co bude v budoucnosti
  

• 
  hedonistické učení  hledal-li Sokrates smysl života v blaženosti, měl pravdu x tuto blaženost je v ukájení okamžitých smyslových potřeb (jídlo, pití, pohlavní rozkoše apod.)  svoboda = uspokojování žádostí  ctnost = vyhledávání požitků  odmítání zákonů a společenských konvencí
  

Hegésias a sebevražda  rozkoš je sice nejžádanější, ale je lehce dosažitelná x bolest má nespočet možných podob a je snadné jí podlehnout  proto je nejlepší spáchat sebevraždu

Kynická škola

• 
  název  od řeckého výrazu pro psa  pes = posměšná přezdívka pro Diogéna ze Sinopé  pes = symbol nicotnosti nebo nedůležitosti  zákony = zákony pro psa, nicotné, hodné opovržení
  

• 
  zakladatel Antisthenés  žil asi od druhé poloviny 5. století do první poloviny 4. stol. př. Kr.  posluchač sofistů  později se připojil k Sókratovi  o ženách = vezměš-li si hezkou, budeš jí mít společně s jinými x vezmeš-li si ošklivou, budeš jí mít za trest sám  známý citát = je lepší upadnout mezi krkavce než mezi lichotníky, krkavci požírají mrtvé, lichotníci živé
  

• 
  Diogénes ze Sinopé  další příslušník kynické školy, žák Antisthéna  zemřel 323 př. Kr.  syn směnárníka z veřejné směnárny, který padělal peníze  vyhnanství celé rodiny  známý pro své bydlení v sudu = demonstrace důslednosti uskutečňování etického ideálu skromnosti, askese, návratu k prostotě života, pohrdání zákony, náboženskými předsudky a společenskými konvencemi apod.  Diogénes a Platón  šlapání po Platónových kobercích = šlapání po Platónově marnivosti x Diogénes projevuje tolik nadutosti, kolik si myslí, že není nadutý  vzorem dítě = čočka v chlebové kůrce x místo v nádobě, pití rukama x místo číší  tabulka na krku se jmény těch, kteří ho bili za jeho výstřednosti
  

• 
  učení o etice  moudrý člověk stačí sám sobě - všechno mu patří a je ve své chudobě nejbohatší  uznávání jen přírodních zákonů, jiných ne  čím moudřejší je člověk, tím méně má potřeb  pohrdání marnostmi, kterých si jinak lidé váží  nevyhýbat se práci a námaze x naopak ji podporovat !  pravé dobro může být vlastnictvím každého jednotlivého člověka a cílem ctnostného života není ani bohatství, ani zdraví, dokonce ani život x ale je jím klid, oproštění se od všeho, co dělá člověka závislým (majetek, slasti apod.)
  

• 
  učení o pojmech  odmítnutí reálnosti obecného  existují jen jednotlivé věci  pojem je pouze slovo, které označuje věc  o každé věci může být vysloven pouze identický soud = kůň je kůň, stůl je stůl apod.
  

• 
  význam školy  filosofy a historiky bývá hodnocena jako nejvýznamnější sókratovská škola  později spojení se stoiky  stoupenci až do 1. - 2. stol. po Kr.
  

• 
  frazeologie  do frazeologie vešlo slovo cynik jako výraz pro otrlce (dnešní význam je poněkud posunutý, původ je ale v označení pro příslušníka kynické školy)  etymologie = latinské cynicus [kynikus] = cynik či kynik z řeckého [kynikos] = psí od řeckého [kyón] = pes, genitiv [kynos], latinsky canis [kanis]
  

Platón

zařazení

• 
  jeden z nejvýznamnějších antických filosofů  + Sókrates + Aristoteles  někdy nazýván knížetem filosofů
  
• 
  situace v Řecku  epocha největšího rozkvětu materialismu (od Tháleta k Démokritovi) = epocha největšího rozkvětu řecké společnosti po stránce politické, kulturní i ekonomické  polis jako centrum obojího - filosofie i společnosti)  po největším rozmachu přichází úpadek  úpadek společnosti = například Peloponéská válka (Athény x Sparta)  úpadek filosofie = lpění na přírodním materialismu (viz odsouzení Anaxagora a Sókrata za bezbožnost) + celkový úpadek vlivem sofistů  už nešlo dál nic nového objevit  Platón situaci mění svým idealismem
  
• 
  představitel idealismu  navázal na idealistické učení Sókrata (rozvinul ho)  ale čerpal i z jiných filosofů - předchůdců (i z těch, proti kterým vystupoval)
  
• 
  v jistém slova smyslu realista  věřil v rozum a zdůrazňoval ho jako pramen poznání
  

život

• 
  narozen  asi 428 nebo 427 př. Kr.
  
• 
  zemřel  asi 348 nebo 347 př. Kr.
  
• 
  místo původu  ostrov Aigína poblíž Athén  některé prameny uvádějí přímo Athény
  
• 
  rodina  velmi urozená  otec Aristón = z rodu posledního krále Attiky Kodra  matka Periktiona = z rodu zákonodárce Solóna + příbuzná politika (pozdějšího tyrana) Kritia
  
• 
  pěstování umění  umělecká literatura + malířství + hudba  využito později ve službách filosofie
  
• 
  výuka filosofie u Kratyla  Kratylos = pokračovatel učení Hérakleita z Efesu  Hérakleitos = nelze dvakrát vstoupit do téže řeky x Kratylos = do téže řeky nelze vstoupit ani jednou
  
• 
  výuka filosofie u Sókrata  až po Kratylovi  uvedl ho Kritios
  
• 
  cestování  po Sókratově smrti (399 př. Kr.) odjel na dvanáct let z Athén  cesta do Egypta, Jižní Itálie, Sicílie
  

vlivy jiných filosofů

• 
  Sókrates  úcta k němu projevena v dílech = do jeho úst vkládá Platón své myšlenky  vnitřní zájem o mravní život člověka  příkaz nutnosti definovat přesně každý pojem, o kterém je řeč  odpor k sofistům  etika = cíl člověka je ctnost, získaná věděním  heslo věštírny v Delfách = Poznej sám sebe !
  
• 
  Prótagoras  například nespolehlivost smyslového poznání
  
• 
  Hérakleitos  Kratylos  vše plyne, vše je proměnlivé  dvojí učení o řece (viz výše)
  

učení o idejích

• 
  učení o tzv. idejích  osa Platónovy filosofie
  
• 
  poznání pravdy  k poznání pravdy nestačí poznání smyslové (ošidné, relativní a nejisté) x kdo chce vědět, musí proniknout za nejistotu smyslového poznání a objevit neměnný smysl
  
• 
  příklad  k poznání ctnosti nestačí pozorovat ctnostného muže a ctnostnou ženu  jejich ctnost je chabá, vratká, lidská = jen příklad ctnosti (příklad názorný x ale nedokonalý)  k poznání ctnosti se musí směřovat rozumem k jejímu kořeni a musí se zkoumat, jaký je její zákon  zákon ctnosti = platil dřív, než se narodila první ctnostná bytost + bude platit i po té, co vymře poslední lidská bytost  idea ctnosti
  
• 
  idea  idea například ctnosti = co vlastně ctnost znamená  každý obecný pojem má svou ideu = květina má ideu květiny či květinovosti, velikost má ideu velikosti apod.
  
• 
  svět idejí  idea není pouhá rozumová konstrukce  idea má vlastní, na člověku nezávislé bytí  ideje obývají svůj vlastní svět, který je oddělený od našeho smyslového světa  tento svět je skutečný a pravý x smyslový svět není  náš svět je jenom odleskem (stínem) světa idejí  náš svět je poznáván smysly x svět idejí rozumem  náš smyslový svět je zaplněn tím, co dnes je a co zítra nebude x svět idejí je zaplněn tím, co platí (vždy!)
  
• 
  hierarchie idejí  mezi idejemi existuje hierarchický vztah = nadřízenost a podřízenost  počátky Platónova myšlení = svět idejí má v sobě ideje dobra, statečnosti, ctnosti apod. + také ideje zla, ošklivosti, stolu, špíny apod.  pozdější Platónovo myšlení = jen o ideách hodnot a matematických vztahů, např. idea malosti, velikosti, dvojitosti  nejvyšší idea ze všech = idea dobra (přirovnává se k významu Slunce)
  
• 
  vyjádření vlastnosti  být statečný = mít účast na ideji statečnosti, být dobrý = mít účast na ideji dobra apod.
  
• 
  nejvyšší cíl lidstva  cíl [telos] = být dobrý (mít účast na ideji dobra)
  

učení o vzpomínání

• 
  základ v mytologii  pro své učení o vzpomínání duší používá mytologické prvky, zčásti asi převzaté z Egypta (kde pobýval a učil se)
  
• 
  základní myšlenka  myšlenka převtělování duší  navazuje na učení o idejích a jejich světě
  
• 
  základní otázka poznání  jak lze dospět k poznání, když náš svět je nedokonalý a nespolehlivý (protože smyslový)  příklad = jak poznat ženu, když jich je na světě tolik a každá je jiná = jak poznat ideu ženy
  
• 
  učení je vzpomínání duše na svět idejí  vzpomínání je metoda jak se „naučit“ = jak poznat ideu té které věci  dialog Menon = příklad nevzdělaného otroka, kterého Platón (v roli Sókrata - viz vlivy jiných filosofů) „naučil“ demonstrovat Pythágorovu větu o trojúhelníku  vysvětlení = duše otroka vzpomínala na to, když byla ve světě idejí a tam geometrii poznala  další příklad = ženy lze poznat jen ve světě idejí, jenom tam existuje idea ženy, tam ji může duše poznat a ve světě smyslů si pak na tuto ideu vzpomenout
  
• 
  duše  vlastnosti duší pocházejí ze světa idejí i ze světa smyslového  ze světa idejí pochází rozum duše x ze světa smyslů pochází vznětlivost a žádostivost  rozum  duše může žít ve světě idejí x žádostivost  duše je stahována k „zemi“ a uvězněna v těle = trest za žádostivost
  
• 
  osud duše  podle toho, jak umí duše potlačit žádostivost a jak umí obrátit pozornost k učení, k rozumu, ke světě idejí  duše vtělená do těla = smutná a nešťastná duše (pamatuje si dobrý svět idejí x okolo sebe vidí jen náš svět)  jediná možnost vysvobození duše = krása
  
• 
  láska  = zbožštěná (možná i zosobněná) krása  láska = pramen života, nadšení, víry a tudíž i poznání  dialog Symposion = Kdo vstupuje od zdejších krás stále vzhůru po stupních, od jednoho krásného těla k dvěma krásným tělům a od krásných těl ke krásným činům a od krásných činů ke krásným poznatkům, dostoupí konečně k onomu poznání, jehož předmětem není nic jiného, než krása sama
  
• 
  tzv. platonická láska  i moderní frazeologický pojem = láska oduševnělá, neerotická  jako pojem v historii často zneužíváno a mylně interpretováno
  

učení o státu

• 
  nejen teoretik  ve smyslu učení o idejích a vzpomínání x ale zabýval se i praktickými, světskými věcmi  politika
  
• 
  dílo Ústava  utopistický sociálně reformní plán na organizaci ideálního státu  někdy se v souvislosti s Ústavou mluví o první myšlence komunismu na světě (viz dále)
  
• 
  vzor Sparty  Platón žil v době války mezi Athénami a Spartou (skončilo vítězstvím Sparty)  Platón údajně Spartu a její systém obdivoval  Bertrand Russel (souč. angl. filos.) o Platónovi = opovrhoval demokracií v Athénách, protože demokracie odsoudila Sókrata (jeho vzor) k smrti  byl pro tyranii a totalitní systém Sparty  jiné názory = demokracie v tehdejším Řecku nebyla stejná jako dnešní demokracie = byla jen pro svobodné x otroků a chudáků se netýkala
  
• 
  žádný vzor  možná si své ideální společenství vymyslel a vysnil  důkaz = konec IX. knihy Ústavy  „Naše obec, leží v oblasti myšlenek: na zemi, myslím, není nikde.“
  

teorie o vzniku státu  stát není božská instituce x je lidská instituce  vyrostl z lidské nesoběstačnosti  výhodná je dělba práce = jeden se stará o jistý druh potřeb pro všechny  dělbou práce automaticky roste počet členů ve společnosti  rostou jejich potřeby  roste potřeba dovozu  roste potřeba dovozu  vznik třídy kupců, obchodníků a dopravců  vznik třídy distributorů  vznik třídní společnosti chudých a bohatých  Platón o třídní společnosti = Každá obec je vlastně množství obcí.  Platón o třídním rozporu = alespoň dvě obce jsou nepřátelské (chudí a bohatí)  válka = nedostatek území, potřeba ho rozšířit na útraty sousedů  vznik třídy vojáků  reálná část knihy

• 
  lidské chování a struktura společnosti  ovládáno třemi hlavními činiteli  žádost  cit pro čest  rozum  analogie tří činitelů a tří hlavních tříd ve společnosti  žádost = obchodníci  cit pro čest = vojáci  rozum = státníci a vládci  platí pravidlo o příslušnosti = žádostivý obchodník například se nesmí stát státníkem  státníkem a vladařem může být jen filosof
  
• 
  všeobecná školní povinnost  selekce studentů podle nadání  studenti nadaní a schopní ve všech předmětech = budoucí filosofové, studenti nadaní jen v některých předmětech = budoucí kupci a úředníci apod.
  
• 
  společný majetek  aby se zabránilo krádežím, korupci a podvodům ve správě státu, musí platit mezi vojáky, úředníky a státníky jakési zřízení komunistické  nikdo z nich nesmí mít soukromý majetek (jen ten nejnutnější) x vlastnictví soukromého majetku  závist, boje o majetek, zkáza
  
• 
  definice spravedlnosti  spravedlnost není například ve státě, kde je zřízena vojenská diktatura nebo kde obchodníci korumpují státní úředníky  spravedlnost = harmonická souhra všech složek veřejného života  spravedlnost = dělati své
  

učení o stvoření světa

• 
  kosmogonie jako předmět myšlení  Platón se otázce vzniku světa dlouho vyhýbal, považoval ji za příliš přírodní, hmotnou a materialistickou
  
• 
  mytický výklad o stvořiteli  stvořitel světa = tzv. demiurg  vzor stvoření = svět věčných idejí  postup stvoření = vznik světové duše z chaosu  smíšení idejí (ze světa idejí) s vjemy (ze smyslového světa)  ze světové duše vychází dokonalý kruhový pohyb hvězd  svět = koule  střed světa = Země + hvězdy + bohové  lidská duše = příbuzná bohům, přišla z jejich prostoru a zase se k nim vrátí  hmotný svět = z atomů
  
• 
  dílo Timaios  tzv. polodialog  základ pro středověké kosmogonické a kosmolo­gické názory
  

nové v Platónově učení

• 
  uvědomil si, že zákon nutně musí předcházet přírodě a idea musí předcházet svému uskutečnění, tak jako úmysl předchází skutku, program činu, plán stavbě a myšlenka uměleckému dílu
  

Platónova díla

• 
  tzv. platónská otázka  název pro filologická a filosofická zkoumání pravosti a významu literárních děl Platóna  díla se dochovala skoro všechna
  
• 
  dělení na dvě skupiny  první skupina = místo Platóna vystupuje jako mluvčí jeho vzor a učitel Sókrates  druhá skupina = ostatní knihy
  

• 
  první skupina
  

 Euthydemos = o sofistice

 Gorgias = o rétorice (používá se někdy pro výuku moderní žurnalistiky)

 Charmides = o uměřenosti

 Ion = o básnictví

 Kratylos = o původu řeči

 Menon = o zdatnosti

 Kriton = o nutnosti poslouchat zákony

 Hippias Větší = o definici krásy

 Hippias Menší = nikdo vědomě nehřeší

 Symposion = o pravé lásce

 Faidon = o nesmrtelnosti duše

 Faidros = o idejích

 Ústava = o ideálním státním zřízení (několik knih)

• 
  druhá skupina
  

 Theaitetos = o vědění (ještě vystupuje Sókrates)

 Sofistes = o dialektické metodě

 Politikos = o státníku

 Timaios = mytické představy o stvoření světa

 Kritias = o Atlantidě

 Zákony = doplňky k Ústavě

Akademie

• 
  založena Platónem  slavná filosofická škola typu vysoké školy
  
• 
  symbol antiky  dokud existovala Akademie, existovala antika  Akademie byla císařem Justiniánem v roce 529 po Kr. zavřena a zároveň končí období antiky
  
• 
  výuka různé filosofie  na Akademii se neučila jen Platónova filosofie  Platónovi stoupenci jen první scholarchové = Speusippos, Xenokrates, Polemon a Krates  později spojenectví se skepticismem x jako obrana proti stoikům (Platón skepsi neuznával)  vyučován například stoický směr probabilismus = není třeba jistoty, stačí pravděpodobnost
  
• 
  Isokrates  jeho současník i protivník  založení vlastní školy podle své filosofie x škola nepřetrvala, zanikla
  
• 
  období Akademie  staré = Platónovo + jeho následovníků  střední = skeptické například s Karneadem z Kyrény a Arkesilaem  nové = na počátku stál Filon z Larissy (zemřel r.80 př.Kr.), další jména už nejsou významná
  

Platonismus

• 
  platonik jako obecný pojem  filosof, který aniž by se zdržoval v oblastech pozitivních faktů, směřuje k transcendentnu, k nadpozemským světům a potuluje se v oblacích  pojem má někdy i poněkud pejorativní nádech
  
• 
  platonismus v širším slova smyslu  platonikové v historii filosofie = Aristoteles, Descartes, Spinoza, Leibnitz, Wolf, Rousseau, Kant apod.
  
• 
  platonismus v užším slova smyslu  Platónova filosofie původní nebo převzatá do jiných filosofických systémů
  

zajímavosti

• 
  jméno Platón  odvozuje se od řeckého slova [platys] = široký  cvičení gymnastiky u zápasníka Aristóna  ten mu prý dal podle vypěstované postavy jméno Platón
  
• 
  sen o labuti  den před tím, než přišel Platón k Sókratovi do školy, zdál se Sókratovi sen o malém labutím mláděti v jeho klíně, které se rychle opeřilo, vzlétlo a zazpívalo
  
• 
  jmenovci   filosof z ostrova Rhodos  žák Aristotelův  básník staré řecké komedie
  

Aristoteles

zařazení

• 
  žák Platóna  jeho učení dále rozvinul a dopracoval
  
• 
  tzv. peripatická škola  zakladatel  někdy se význam odvozuje od slova [peripatos] = sloupořadí, ve kterém se často procházel při přemýšlení a diskutování nebo se odvozuje od slova [peripatein] = procházet se  šlo o jeho procházky v Lykeiu (posvátný okres v Athénách)
  
• 
  největší a nejvýznamnější filosof  základ celého evropského myšlení po dvě tisíciletí  z jeho myšlení musí čerpat i moderní filosofové  tvůrce základní filosofické pojmologie
  
• 
  vědecké období  ve filosofii konec období básnického x začátek období vědeckého  Aristoteles = tvůrce, zakladatel evropského vědeckého myšlení
  

život

• 
  narozen  384 př. Kr.
  
• 
  zemřel  322 př. Kr.
  
• 
  syn lékaře  ze Stageiry, z Thráckého rodu
  

první filosofie

• 
  první filosofie  Aristotelův název pro metafyziku = pro filosofii, která začínala Tháletem
  
• 
  základní otázka první filosofie  poměr mezi bytím a děním  Platónova odpověď = učení o idejích
  
• 
  reakce na Platóna a ideje  Platón = ideje žijí ve svém vlastním světě, odděleném od světa smyslového, vnímatelného  ideje existují mimo předměty x Aristoteles = ideje jsou obsaženy přímo ve věcech, kterých se týkají  Platónova idea = přibližně Aristotelova podstata, event. bytnost, řecky [úsia]
  
• 
  podstata a akcidencie  příklad automobilu = není důležité, jestli je modrý nebo bílý, malý nebo velký, jestli jede do Prahy nebo z Brna atd.  akcidencie neboli případky  důležitá je podstata, to co dělá automobil automobilem, co nesmí za žádných okolností chybět, aby to byl automobil (pokud zůstává automobilem a ne např. hromadou šrotu)  látkový podklad (hmota) x co je automobil (forma)
  

• 
  forma a hmota  příklad sklenice = vyrobena ze skla  látkový podklad, sklo ale nestačí, aby to byla sklenice, může být i něco jiného ze skla, sklo = hmota, možnost, řecky [dynamis], latinsky potentia  forma sklenice = skutečnost, řecky [energeia], latinsky actus
  
• 
  problémy  látka (hmota) se někdy formě vzpírá  nedokonalosti, nedostatky = zlo, neštěstí, bída, vše má původ v hmotě  individualita = hmota dává věcem jejich konkrétnost
  
• 
  Aristotelova odpověď na otázku poměru bytí a dění  k dění dochází vývojem podstaty v jednotlivé věci, stykem látky (hmoty) s formou, přechodem z možnosti do skutečnosti  příčiny přechodu = vnější (sklář vyfoukne sklenici) + vnitřní (představa sklenice v mysli nebo duši návrháře)  vnitřní příčina = cíl věci, řecky [telos], dává pohybu přesný směr
  

druhá filosofie

• 
  co je pohyb  neustálý přechod z formy do formy, střídání života a smrti  odkud se vzal tento pohyb?
  
• 
  tzv. první hybatel  = Bůh  dolní extrém = hromada hlíny, čistá hmota, žádná forma (nebo jen nízká, nedokonalá)  střed = palác postavený z cihel, které se vypálily z hlíny, lépe využitá hmota v dokonalejší formu  horní extrém = Bůh, nejčistější a absolutní forma, žádná hmota z počátku (hlína)
  
• 
  pohyb Boha  Bůh = forma nejčistější  Bůh = vlastní příčina všeho pohybu x sám je nehybný  kdyby byl v pohybu, musela by být příčina tohoto pohybu a Bůh už by nebyl prapříčinou všeho pohybu  slavný citát = je třeba se zastavit  Henri Bergson (francouzský moderní filosof, 1859 - 1941) o Aristotelovi = popřel samostatnou existenci platónských idejí, ale jeho první hybatel = do kuličky sbalené ideje  Aristotelův Bůh = skoro Platónova idea dobra
  

o duši

• 
  duše  nejvyšší forma těla (rostlinného, zvířecího i lidského)  stejně jako Bůh = nejvyšší forma světa
  
• 
  úkol duše  u rostlin = řídí přijímaní potravy a rozmnožování  u zvířat = navíc vnímání, žádání a řízení pohybu těla  u člověka = navíc duše nestvořená, věčná, vyšší, která dovede myslet a soudit = rozum, řecky [nús]
  
• 
  charakteristika duše  příklad = kdyby oko bylo samostatnou živou bytostí  bylo by vidění jeho duší  lidská duše = obsahuje i duši animální a vegetativní (zanikají se smrtí) x duše rozumová je nesmrtelná (ne individuálně, ale vrací se do lůna Boha)
  

logika

• 
  platnost Aristotelovy logiky  i dnes, téměř beze změny  nejživější a nejplatnější část celého jeho učení
  
• 
  základní pojmy  indukce x dedukce  soud a úsudek  pojem = základní stavební kámen všeho logického usuzování  kategorie  sylogistika nebo sylogismus
  

• 
  kategorie  pojmy, jimiž můžeme zahrnout všechny pojmy ostatní  Aristoteles jako první stanovil kategorie  deset kategorií  podstata = např. strom, člověk, země  kvantita = např. veliký, těžký  kvalita = např. bílý, starý  vztah = např. menší, větší  prostor = např. doma, na venkově  čas = např. včera, dnes, loni  poloha = např. rovný, svislý, vodorovný  mít = např. má oči, má ruce  činnost = např. učí se, mluví se  trpnost = např. je poučován, je oblékán  moderní logika = spojení kategorií  +  +  +  = kategorie vlastnosti; kategorie vztahu =  +  + ; kategorie děje =  + 
  

• 
  pojem  nejdůležitější pojem je pojem sám  člověk myslí v pojmech  z pojmů se staví myšlenka jako se staví z cihel dům  latinsky = idea, notio, conceptus  definice pojmu = úplný a přesný, v jednotu sloučený soubor podstatných znaků představy  pojem x slovo  různá slova  the hunger  hlad  ????? x stejný pojem „hladu“  příklad Fausta a Janova evangelia = na počátku bylo slovo x na počátku byl pojem  nutnost definice pojmu  pojmotvorná činnost = příklad s lampou  lampa je to, co visí na stropě  lampa zní jako hanba  hanba je taky nahoře  včelí roj na stropě  taky je lampa  kategorie umístění na stropě není nutná; existují lampy i stolní i kapesní  pojem lampa má všem lampám společnou kategorii = vydávání umělého světla  schopnost abstrakce odlučovat obecný význam pojmu lampa od určitého názoru lampy = schopnost představit si ne lampu petrolejovou, kapesní, stropní x ale lampu, která má jen ty znaky, které dělají lampu lampou  příklad s člověkem = člověk  ani žena, ani muž, ani černoch, ani běloch, ani mladý, ani starý x člověk = živočich rozumový; toho si ale nikdo nemůže představit  můžeme znát obecný pojem x představujeme si ale pojem konkrétní čili singulární pojem  základní otázka = kde existuje člověk jako takový, lampa jako taková, pes jako takový?  odpovědi různé podle filosofie = ve světě idejí, přímo ve věcech, v božském lůně apod.  výčet podstatných znaků představy = obsah pojmu  věci, které jsou tímto pojmem označeny = rozsah pojmu  příklad obsahu pojmu pes = savec (nevylíhl se z vajíčka) + obratlovec (není baktérie) + šelma psovitá (štěká x nemečí) + nepatří sem přítulnost nebo věrnost (kdyby pokousal svého pána a utekl od něj, pořád je psem)  rozsah pojmu pes = všichni psi minulí, živí, mrtví, ratlíci i dogy apod.  obohacení původního obsahu pojmu = honící pes  zmenšení původního rozsahu pojmu = mezi honící psy nepatří například pudl a ratlík  postupné přidávání nových znaků  obohacování obsahu x zmenšování rozsahu  dojde se k jedinečnému  jedinečné (například náš ohař Rek) = obsah velmi bohatý x rozsah velmi chudý = jen jeden pes na světě  obohacování obsahu + následné zmenšování rozsahu = determinace x obrácený postup (od ohaře Reka k honícímu psovi) = abstrakce  mezi dvěma pojmy stejné řady existuje poměr nadřazenosti a poměr podřízenosti  pojem s menším obsahem a větším rozsahem  pojem stejné řady s větším obsahem a menším rozsahem  příklad = pes  doga, obydlí  chalupa, hudební skladba  symfonie  druh = nejblíže nadřazený pojem každého pojmu (genus)  rod = nejblíže podřazený pojem každého pojmu (species)
  

 příklady rodu = doga, chalupa, symfonie  příklady druhu = savec, stavba, umělecké dílo  další nadřazené pojmy = čeleď, řád, říše  pojmy souřadné neboli koordinované (například šelmy = kočkovité šelmy + psovité šelmy)  pojmy protivné neboli kontrérní (například šelma psovitá x šelma kočkovitá) = kladením jednoho souřadného pojmu se zamítají ostatní pojmy souřadné  protiklad neboli kontradikce = ostřejší vztah mezi pojmy (například živé x neživé)  negativní pojmy (například nezlatý, nečerný, neživý) = pojmy nekonečné  v logice se rozsahy pojmů znázorňují kružnicemi (údajně to vymyslel už Aristoteles)

• 
  soud  člověk soudí skutečnost  příklady soudů = po dni následuje noc + kráva je přežvýkavec + dvě a dvě jsou čtyři apod.  definice soudu = slovní vyjádření vztahu mezi dvěma nebo více pojmy  člověk nedovede myslet jinak, než ve vztazích  vztah = vyžaduje minimálně dvě věci, dvě stránky, dva pojmy, mezi nimiž může existovat  v části klasického Aristotelova příkladu o Sókratovi a smrtelnosti je soud „člověk je smrtelný“  člověk = podmět neboli subjekt + je smrtelný = přísudek neboli predikát
  

• 
  úsudek  soud = základní akt myšlení  vyvozování dalších soudů = úsudek  pojem premissa (návěst) a pojem závěr = základní aparát úsudkového myšlení  klasický příklad Aristotela o Sókratovi (sylogismus = závěr ze dvou premiss ) = premissa  všichni lidé jsou smrtelní + premissa  Sókrates je člověk  závěr  Sókrates je smrtelný  další příklad jednoduchého úsudku (konsekvence = závěr jen z jedné premissy) = premissa  ženy nejsou andělé  závěr  andělé nejsou ženy
  

fyzika

• 
  Aristotelova fyzika  nauka o pohybu neboli věčném sbližování látky s formou  toto sbližování je vždy účelné  hlavní otázka = co je ten účel
  
• 
  složení světa  ze dvou oblastí  věčná x  pomíjející +  sférická x  pozemská +  hvězdná x  sublunární   sféra stálic (stálice = bytosti nejdokonalejší po Bohu) v blízkosti Boha (prvního hybatele) + planety se Sluncem a Měsícem (nižší, než stálice, ale také dokonalé) x  oblast pomíjejících věcí země, říše zatížená nedokonalostí a hmotou; hmota se skládá ze čtyř živlů = oheň, vzduch, voda, země + pátý živel = živel nesmrtelného, quinta essentia, nebeský živel  nebeský živel = pohyb kruhový, dokonalý x pozemské živly = pohyb jen přímočarý, nedokonalý
  
• 
  omyly  ačkoli ve fyzice a přírodovědě empirik x Aristoteles měl mnoho chybných úsudků  muž více zubů a švů na lebce než žena  jenom lidem (ne zvířatům) buší srdce  děti jsou podobny jen matkám, ne otcům apod.
  
• 
  o člověku  patří do stejné skupiny jako čtvernožci rodící živá mláďata (savci) = revoluční názor!  odmítnutí anticipace Darwina od Empedokla o účelnosti a neúčelnosti (selekce) x vlastní teorie = řazení věcí podle dokonalosti (od nejnižšího = neživá příroda k nejvyššímu = muž, ne žena)
  

etika

• 
  blaženost  řecky [eudaimonia]  cíl života  pěstování mravních a rozumových ctností  mravní ctnosti člověk dosáhne udržením se mezi extrémy (ani bázlivý + ani ztřeštěný x ale statečný nebo ani marnotratný + ani skoupý x ale štědrý apod.)  pojem zlatá střední cesta (ne šedivost průměru!)
  
• 
  etická svoboda  k ctnostem a nectnostem se rozhodujeme svobodně  pojem etická svoboda  základ pro učení katolické církve o svobodě volby a ospravedlnění trestu za hříchy v pekle (latinsky liberum arbitrium)
  
• 
  svoboda nestačí  člověk musí usilovat o prohloubení svého rozumového vnitřního života (aby zůstal člověk člověkem a neklesl pod lidskou úroveň)
  

politika

• 
  proti komunismu  společné vlastnictví odporuje lidské povaze  vyhlídka na osobní zisk = hlavní motor pokroku v hospodářství  společné obchody a vlastnictví vedou ke sváru  jeho přímé argumenty proti komunismu se používaly často i v době socialismu
  
• 
  stát  je útvar přirozený  člověk je bytost společenská kdo stojí mimo stát, je ničema (státem pohrdá) nebo nadčlověk (stát už nepotřebuje)
  
• 
  otroctví  schvaluje ho  otroci nejsou tak ctnostní  ať pracují  všichni tělesně pracující = nerovnoprávná třída
  
• 
  model státu  středostavovský zemědělský stát  pracují jenom otroci, majitelé půdy = rolníci nepracují, jen se v mládí vzdělávají a cvičí v boji, v dospělosti vládnou, řídí stát, ve stáří jsou kněžími
  

umění

• 
  filosofie umění nebo estetika  ačkoli nepoužíval ještě tyto termíny, vyčlenil už tuto samostatnou větev od filosofie
  
• 
  Platón o umění  umění = napodobeniny světa, svět vjemový = napodobenina světa idejí  umění = napodobenina napodobeniny
  

• 
  Aristoteles o umění  podobně jako Platón, ale rozlišuje napodobeniny obyčejné a umělecké  obyčejné jen popisují věci, mohou být i přesné, realistické, ale nemají duší x umělecké jsou hodnotnější, vystihují pravou vnitřní podstatu věci  historie například má menší význam ve filosofii než poezie  základ pro formulaci kýče = obyčejné napodobeniny
  
• 
  náměty  nejvhodnějším předmětem básnického líčení například je mravně průměrný člověk, ani ne jenom zlý, ani ne jenom dobrý
  
• 
  požadavek jednotnosti uměleckého díla  harmonická jednota jednotlivých částí uměleckého díla = základní znak uměleckého krásna a krásy vůbec  vliv na utváření celé evropské estetiky
  

dílo

• 
  O duši  hlavní dílo z oblasti psychologie
  
• 
  Politika  o politice
  
• 
  Etika Nikomachova, Eudemova a Veliká  etické spisy
  
• 
  Kategorie
  
• 
  Metafyzika
  
• 
  Organon  neboli nástroj  souborný název pro logické spisy = dvě knihy Analytik (sylogismus, důkaz, definice, rozdělení) + kniha Topika (o pravděpodobném důkaze)
  
• 
  a další  údajně asi tisíc ztracených knih
  

zajímavosti

• 
  Nikomachos  jmenoval se tak jeho otec a později i jeho syn  vliv na pojmenování díla Etika Nikomachova
  
• 
  tělesné vady  údajně šišlal  měl prý také slabé nohy a malé oči x nosil ale nápadný šat a prsteny a stříhal si vlasy
  
• 
  učitel Alexandra Makedonského  nejprve učil jeho otce Filippa v Makedonii  později i syna Alexandra
  
• 
  Aristotelovo buzení  do ruky mu po usnutí dávali kovovou kouli a pod ruku dávali mísu  když spadla koule do mísy, vzbudil se
  
• 
  některé zajímavé názory  dal almužnu špatnému člověku x slitoval se nad člověkem ne nad jeho povahou  Athéňané vynalezli pěstování pšenice a zákony; pšenici užívají ale zákony ne  o výchově = kořeny jsou trpké, ale plody sladké  co je naděje = sen bdícího  o výchově = je potřeba přirozené nadání + učení + cvičení  o adopcích = rodiče, kteří dali vzdělání svým dětem, zasluhují více cti, než ti, kteří je zplodili  přítel = jedna duše přebývající ve dvou tělech
  
• 
  jmenovci   athénský státník  sicilský řečník, autor spisu proti Isokratovi  stoický žák, přezdívaný Mýthos  cvičitel mládeže  gramatik, autor učebnice o pleonasmech
  
• 
  žák Aristotela  Theophrastos (Theofrastos) = nejznámější žák Aristotela  známý jako historik a komentátor antické filosofie (podobně jako Diogénes Laertios například)