|
Elektronová konfigurace, Oxidační čísla Elektronová konfigurace
|
tarix | 24.02.2018 | ölçüsü | 445 b. | | #27870 |
|
Elektronová konfigurace, Oxidační čísla Elektronová konfigurace: Oxidační čísla:
Výskyt V zemské kůře 18-30 mg/kg V mořské vodě kolem 0,000 012 mg/l Ve vesmíru 1 atom La/ 100 atomů H Ložiska: Skandinávie, USA, Čína, Vietnam, Rusko
Výskyt V přírodě jen sloučeniny a to jen směsné minerály (které obsahují skoro všechny lanthanoidy) - Monazit (fosforečnan La, Th a lanthanoidy)
- Xenotim
- Bastnaesit (fluorid-uhličitan lanthanu, lanthanoidy)
- A další
Monazit
Xenotim
Bastnaesit
Vlastnosti Stříbřitě bílý, měkký, tažný kov Značně reaktivní, elektropozitivní, supravodič I.typu Značně se podobá hliníku
Vlastnosti Za normální teploty reaguje se vzdušnám kyslíkem za vzniku stabilního ox.lanthanitého Ve vlhkém prostředí se pokryje vrstvičkou hydroxidu lanthanitého Na vzduchu stálá je jen intermetalická sloučenina LaAl4 S vodou reaguje zvolna za vzniku plynného vodíku Snadno se rozpouští v běžných minerálních kyselinách Za ↑T přímo reaguje s běžnými nekovovými prvky (N,B,P,S a s halogeny) Stabilní oxidy, které nereagují s vodou a obtížně se redukují
Příprava v chemické laboratoři Elektrolýza ethanolového roztoku chloridu lanthanitého - Na rtuťové katodě vznikne amalgan při tepelném rozkladu vznikne čistý lanthan
Výroba Loužením lanthanových rud směsí minerálních kyselin - Soli lanthanu se z roztoku vysrážejí hydroxidem sodným
- Čistý kovový lanthan se vyrábí redukcí fluoridu lanthanitého vápníkem v atmosféře argonu
- 2 LaF3 + 3 Ca → 2 La + 3 CaF2
Bezkyslíkaté sloučeniny LaH3 LaF3, LaCl3, LaBr3, LaI3 La2S3
Kyslíkaté sloučeniny La2O3 - Bílá práškovitá látka
- Krystaluje v šesterečné a krychlové soustavě
- Použití ve sklářském průmyslu
Použití Sklářský průmysl - Čočky, dalekohledy, fotoaparáty
- Přísada do speciálních druhů skel pro úpravu jejich optických vlastností
Katalyzátory - Petrochemie
- Krakování ropy
Použití V metalurgii - Odkysličování roztavených kovů (vysoká afinita ke kyslíku)
- Malé přídavky lanthanu do slitin mají vliv na výsledné mechanické vlastnosti produktu
Léčiva, bazénová chemie atd.
Lanthanoidy „prvky vzácných zemin“ 6.perioda za La (cer až luthecium) Protonová čísla 58Ce až 71Lu La lanthan, Ce cer, Pr praseodym, Nd neodym, Pm promethium, Sm samarium, Eu europium, Gd gadolinium, Tb terbium, Dy dysprosium, Ho holmium, Er erbium, Tm thullium, Yb ytterbium, Lu luthecium Rozptýlené v mnoha minerálech (s vyjímkou Pm)
Zajímavosti Lanthan objevil roku 1839 Švéd Carl Gustav Mosander V čisté podobě izolován až v roce 1923 Celkem je asi 150 nerostů s obsahem La
Poloha v periodické tabulce
Elektronová konfigurace, Oxidační čísla Elektronová konfigurace: Oxidační čísla:
Výskyt 29 izotopů actinia Nepatrná směs v uranových rudách Nejstálejší izotop je 227Ac - Jediný z izotopů Ac, který se nachází v zemské kůře
- Poločas rozpadu je 21,772 roku
- Vzniká radioaktivním rozpadem uranu
- 1 tuna uranové rudy obsahuje asi 0,1g Ac
Izotop 226Ac má poločas rozpadu 29,37h Izotop 225Ac má poločas rozpadu cca 10 dnů
Uranová ruda
Vlastnosti Radioaktivní - Září asi 150x intenzivněji než radium
- Ve tmě světélkující namodralé světlo
Nemá žádný stabilní izotop Chemických chováním podobný lanthanoidům
Příprava v chemické laboratoři Bombardování neutrony izotop 226Ac Redukce AcF3 parami lithia (1100 - 1300°C)
Výroba
Bezkyslíkaté sloučeniny Podobají se vlastnostem La AcBr3 - Vzniká reakcí:
- Ac2O3 + 2 AlBr3 2 AcBr3 + Al2O3
AcCl3, Ac2S3 ,AcF3
Kyslíkaté sloučeniny Podobají se vlastnostem La AcPO4 - svými vlastnostmi podobný fosforečnanu vápenatému (ne La, vyjímka)
Ac2O3 - Získává se např. ohříváním hydroxidu při 500°C
AcOF - Vzniká reakcí:
- AcF3 + 2 NH3 + H2O AcOF + 2 NH4F
AcOCl AcOBr
Použití Ac Minimální význam Silný zdroj neutronů při experimentech s jadernými změnami
Actinoidy 7.perioda za Ac (thorium až lawrencium, popř.až unnilpentium) Protonová čísla 90Th a výše Ac aktinium, Th thorium, Pa protaktinium, U uran, Np neptunium, Pu plutonium, Am americium, Cm curium, Bk berkelium, Cf kalifornium, Es einsteinium, Fm fermium, Md mendelevium, No nobelium, Lr lawrencium (Ung unnilquadium, Unp unnilpentium) Radioaktivní V použitelném množství se vyskytuje jen U a Th, ve stopách byly nalezeny Pa, Np, Pu ostatní prvky byli vytvořeny uměle a nazávají se transurany
Zajímavosti Aktinium objevil v roce 1899 francouzský chemik André-Louis Debierne v uranové rudě V přírodě vzniká radioaktivním rozpadem protaktinia a thoria.
A na závěr …písnička o prvcích http://www.youtube.com/watch?v=JL53xhIiU64&feature=related
Zdroje Přehled středoškolské chemie Chemie obecná a anorganická Wikipedie (česká i anglická) www.prvky.com www.amapro.cz www.webelements.com Velká ilustrovaná encyklopedie: Fyzika, Chemie, Biologie Obrázky: Google
Dostları ilə paylaş: |
|
|