Definice – Keramika je anorganický polykrystalický materiál, často se sklovitými silikáty obsahujícími tavící a vazné látky,vzniklý ze surovin vypálením za vhodné teploty. Směsi surovin jsou zpravidla po zformování plastické a svoje významné vlastnosti zejména tuhost a pevnost získávají výpalem. Teplota výpalu je ve výši cca 80 – 90% teploty tavení směsi. (nedá se úplně vyloučit plynná fáze) Při zpracování dochází ke vzniku 3 fází (krystalická, skelná, plynná) => keramický sloh
Suroviny po výrobu
a) hlavní suroviny – tvoří strukturu keramických materiálů
b) pomocné suroviny – vyžaduje technologický postup
A) surové keramické látky i glazury se připravují vesměs z anorganických práškových materiálů (suroviny se jako prášek vyskytují nebo se připravují
tvárlivé plastické práškové suroviny – ve spojení s vodou poskytují tvárlivou látku
- kaoliny a jíly
- suroviny mastkové (pouze za ur+čitých předpokladů – jemné mletí)
netvárlivé neplastické práškové suroviny
- přírodní – živec, křemen, vápenec, magnesit, dolomit
- chemicky připravené – Al2O3, TiO2, MgO, ZnO, ZrO2, SnO2, CaCO3, BaCO3
B)
- voda
- organické plastifikační látky (škrob, dextrin, polyvinylalkohol)
- lisovací oleje
- paliva
TECHNOLOGIE VÝROBY ELEKTROTECHNICKÉ KERAMIKY
SLED VÝOBNÍCH OPERACÍ
-
úprava výchozích surovin - dosáhnout stejnorodosti surovin a potřebné čistoty
- drcení, mletí, mechanické čistění, čištění proudem vzduchu
-
příprava surové keramické látky - dosáhnou vlastnosti potřebné ke tváření
- jemné mletí, mikromlýn, kalolis (vytlačení přebytečné vody přes hustou pevnou tkaninu (bavlna, silon)), pásmový vakuový lis (látka se pohněte, zhomogenizuje a odvzdušní)
- plastifikační voda – na jejím obsahu závisí tvárlivost látky
-
tváření surové keramické látky – lití do forem, plastické tváření (točení - přesnost 3-5%, tažení) – nejrozšířenější způsob při výrobě elektrotechnické keramiky (izolátory, průchodky), vlhké lisování – značně členité tvary, suché lisování – homadná výroba jednoduchých tvarů (isolační a konstrukční součásti), hydrostatické lisování, vstřikování (horké lití), lisování v žáru
- sušení polotovarů - odstranění přebytečné vody
- surový výrobek se suší před výpalem aby se zamezilo popraskání
- sušení (konvektivní –suchý vzduch, radiační – infračervené paprsky)
-
výpal vysušených výrobků – procesy: a) odstranění krystalicky vázané vody (smrštění, ztráta plasticity, zpevnění)
b) vypálení uhlíku a síry
c) chemické reakce - dehydratace
- rozklad uhličitanů
- vznik nových chemických sloučenin
d) fázové přeměny (polymorfní přechody, tavení
složek, rozpouštění krystalů, krystalizace z
taveniny
e) slinování – za nebo bez přítomnosti taveniny
teploty: běžná elektrotechnická keramika 1200 – 1400 °C
speciální druhy keramik > 2000 °C
- glazování polotovarů – chrání keramický střep, povrch je hutnější a stálejší, dokonale hladký, chrání výrobek před vnikem vlhkosti, zabraňuje usazování nečistot a tím vzniku vodivých cest, lepší elektrické vlastnosti, chrání proti povětrnostním vlivům a účinkům chemických látek, zlepšuje vzhled
glazura – v podstatě tavenina, svojí povahou se blíží sklu, suroviny jako
na přípravu keramiky, ale vyšší čistota, má vyšší obsah taviv než
v látce střepové
nanášení – ponořením, stříkáním (velké izolátory)
typy – s dielektrickými vlastnostmi – tvrdé (živcové) výpal se střepem
- měkké (olovnaté, boritoolovnaté)
nanáší se po výpalu a znovu
výpalují
- s polovodivými vlastnostmi- glazura umožňuje řízení el. pole u
VN izolátorů
- polovodivé vlastnosti
ZnO – Fe2O3 – Cr2O3
- opracování a konečná úprava výrobků – alternativně
- opracování – broušení + řezání závitů, vrtání děr (ultrazvuk)
- pokovování – výpal kovového prášku, nástřik roztaveného kovu
- spojování – mechanické, lepení, tmelení, pájení, zátavy
- lze spojovat pouze pokud ozdíly roztažností nejsou
větší než 10%
- technická kontrola
SYSTEMATIKA KERAMICKÝCH MATERIÁLŮ
1. Silikátová (křemičitá) keramika
a) porcelán - tvrdý
- tvrdý se zvýšeným obsahem Al2O3 – lepší mechanické vlastnosti
- zirkoničitý
- nízkoztrátový - *
- ultraporcelán - * - snížená úroveň dielektrických ztrát
b) kamenina - kamenina
- hořečnatá kamenina
c) hořečnatá keramika - stealit
- porolit
- forsterit – dobré el.vlastnosti, vakuotěsná
- kordieritová – přibližně nulové hodnoty roztažností
- pyrostat
d) lithná - nulové hodnoty roztažností
e) bezalkalické alumosilikáty - celsiánová keramika – kostry cívek
- korundová
- mullitová
2. Oxidová keramika
- specifika technologického procesu
- suroviny se připravují synteticky
- plastifikace je obtížnější … mletí až na 5m
- výpal 1800 – 2000 vyjímečně až 2200 °C
- možnost chemické reakce s vyzdívkou
- druhy - slinutý korund (Al2O3)
- periklasová keramika (MgO)
- slinutý ZrO2
- slinutý BeO
- slinutýThO2
- keramika na podkladě TiO2
- stabilit, rutilit, negatit, permitit
3. Bezkyslíkatá keramika
- karbidy
- nitridy
- boridy
- silicidy
- sulfidy
- fluoridy
Poznámky k materiálům
- KAOLÍNY A JÍLY – směsi různých minerálních surovin, velmi jemnozrných, jejich hlavní součástí jsou jílové mineály (hlinité hydrokřemičitany, vzniklé zvětráváním vyvřelých hornin, jejichž podstatnou součástí jsou živce (kaolinit, montmorillonit, illit
KAOLIN – („porcelánová zemina“) – hlavní součástí (jílovým minerálem) je kaolinit Al2O3 pro elektrotechniku upravený….plavený kaolin (obsahuje asi 70% jílových minerálů)
JÍLY – více či méně znečistěny zrnky křemenného písku, sloučeniny Fe, Mg, Ca pro výrobu kameniny a póroviny
- bohaté na Fe2O3 – obyčejné hrnčířské výrobky
- + písek – cihly a krytiny
- slíny (silné znečištění CaCO3 a MgCO3) – nevhodné pro výrobu keramiky
MASTEK – textura je buď šupinkatá (talek) nebo zrnitá (mastek)
ŽIVCE - ortoklas – po elektrotechniku
- albit
- živec draselný – důležitá složka při výrobě pocelánu, kde působí jako tavivo (taví se při 1150 – 1200 °C) a spolubůsobí při tvobě skelné fáze porcelánového střepu
KŘEMEN – čistý křemenný písek (více jak 99% SiO2) v keramické směsi působí jako ostřivo tj. látka zmenšující velkou smrštivost při sušení a výpalu
Dostları ilə paylaş: |