BIOLOGIE ORGANISMŮ BIOLOGIE ORGANISMŮ zabývá se všemi biologickými aspekty jednotlivých živočichů a rostlin, včetně fyziologie, morfologie, vývoje a chování spojuje jak mikro, tak „makro“ biologii
co se společně stalo: co se společně stalo: metody zobrazování struktury i funkce organismu analýza struktury a funkce kardiovaskulárního systému analýza struktury a funkce nervové soustavy
ZOBRAZOVACÍ METODY
ZOBRAZOVACÍ METODY
Carl von Linné (Bengtson?) Carl von Linné (Bengtson?) latinsky Carolus Linnaeus (1707, Råshult u Stenbrohultu –1778, Uppsala) švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury; vytvořil pojem druh jako základ přirozené soustavy organismů
[Systém se skládá] z dynamicky uspořádaných prvků a vzájemně se ovlivňujících procesů. […] Základním úkolem biologie je odhalení zákonitostí biologických systémů. [Systém se skládá] z dynamicky uspořádaných prvků a vzájemně se ovlivňujících procesů. […] Základním úkolem biologie je odhalení zákonitostí biologických systémů.
Systém je komplex vzájemně na sebe působících elementů. (L.von Bertalanffy) Systém je komplex vzájemně na sebe působících elementů. (L.von Bertalanffy) Systém je soubor prvků a vazeb mezi nimi. (R.L.Ackoff) Systém je uspořádání určitých komponent, vzájemně propojených v celek (G.J.Klir)
struktura – je dána množinou všech prvků a vazeb (vztahů, relací) mezi prvky, resp. dalšími různými podsystémy daného systému; struktura – je dána množinou všech prvků a vazeb (vztahů, relací) mezi prvky, resp. dalšími různými podsystémy daného systému;
chování – je projevem dynamiky systému Dynamika je schopnost vyvolat změnu v systému, zejména jeho stavu. Dynamika je vlastností prvků systému, vazby jsou jejími iniciátory (vstupy), resp. nositeli důsledků (výstupy). chování – je projevem dynamiky systému Dynamika je schopnost vyvolat změnu v systému, zejména jeho stavu. Dynamika je vlastností prvků systému, vazby jsou jejími iniciátory (vstupy), resp. nositeli důsledků (výstupy).
stabilita je schopnost systému udržovat si při změně vstupů a stavů svých prvků nezměněnou vnější formu (chování) i navzdory procesům probíhajícím uvnitř systému. stabilita je schopnost systému udržovat si při změně vstupů a stavů svých prvků nezměněnou vnější formu (chování) i navzdory procesům probíhajícím uvnitř systému. Stabilitu chápeme jako vlastnost zaručující, že i po určité malé změně počátečních podmínek nastane v systému při nezměněných vstupech pohyb jen málo odlišný od původního.
Veličiny (vazby), které zprostředkovávají vliv okolí na systém jsou vstupy systému a vnější projevy (vazby) systému, které reprezentují jeho vliv na okolí, jsou výstupy systému. Prvek systému, který má vazbu s okolím (vstupní nebo výstupní nebo vstupní i výstupní) nazýváme hraničním prvkem systému a množinu všech hraničních prvků nazýváme hranice systému. Veličiny (vazby), které zprostředkovávají vliv okolí na systém jsou vstupy systému a vnější projevy (vazby) systému, které reprezentují jeho vliv na okolí, jsou výstupy systému. Prvek systému, který má vazbu s okolím (vstupní nebo výstupní nebo vstupní i výstupní) nazýváme hraničním prvkem systému a množinu všech hraničních prvků nazýváme hranice systému.
otevřený systém je takový, u něhož dochází k energetické a informační výměně s jeho okolím - biologie otevřený systém je takový, u něhož dochází k energetické a informační výměně s jeho okolím - biologie uzavřený (konzervativní) systém je naopak od svého okolí zcela izolován, nemá se svým okolím žádné vazby - matematika podmínka separability systému – systém je separabilní, jestliže jeho výstupy zpětně vlivem prostředí podstatně neovlivňují vstupy.
ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU
ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU
ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU
ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY
ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY
ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY Hodgkinův – Huxleyho model elektrických dějů na buněčné membráně
ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY Hodgkinův – Huxleyho model elektrických dějů na buněčné membráně
ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY ANALÝZA STRUKTURY A FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY Hodgkinův – Huxleyho model elektrických dějů na buněčné membráně
PERCEPTRON (1957) PERCEPTRON (1957) tříúrovňový hierarchický model zrakového systému Frank Rosenblatt (1928 – 1971)
ADALINE - B. Widrow (1960) ADALINE - B. Widrow (1960) adaptivní lineární neuron
Marvin L. Minsky Marvin L. Minsky (1927) Turingova cena (1969)
co se společně stalo: co se společně stalo: metody zobrazování struktury i funkce organismu analýza struktury a funkce kardiovaskulárního systému analýza struktury a funkce nervové soustavy
EKOLOGIE A EVOLUČNÍ BIOLOGIE EKOLOGIE A EVOLUČNÍ BIOLOGIE co se společně stalo: syntéza populační genetiky a evoluční biologie autekologie (vztah jedince, resp. určitého druhu k prostředí) populační biologie epidemiologie (infekčních nemocí) komunitní procesy a procesy v ekologii co by se mohlo společně stát – největší možné výzvy: globální změny molekulární evoluce problémy měřítka
ZA DVA TÝDNY NA SHLEDANOU ZA DVA TÝDNY NA SHLEDANOU
Dostları ilə paylaş: |