Opožděný vývoj - Neprospívání v prvních měsících života, ani na ZŠ [1] [9] (vše dohromady)
- Asi 10% dětí s malým vzrůstem trpí celiakií [24] - každé pomalu rostoucí dítě screening CS
- Zaostávání za vrstevníky v pohybu [2] (-“-) i v psychickém vývoji [9]
- Opožděná puberta [2], opoždění menarche, nepravidelnosti cyklu, poruchy fertility, potence i neplodnost [13]
Slizniční změny - Recidivující aftózní stomatitida aj. záněty dutiny ústní (vit. řady B, Zn, proteiny)
- Glositida (vit. řady B, Zn)
- Záněty spojivek [13] (vit. A, B,…)
Kožní změny - Suchá kůže a lámání nehtů, alopecie [13] (vit. A, biotin, Fe, Zn, proteiny, C, B)
Anémie (Fe, B9, B6, B12, proteiny, vit. E ) - Často dg. jako anemie z nedostatku Fe při neg. testu na okultní krvácení a dlouhodobě neúspěšně léčena substitucí Fe. Zlepšení až po zahájení léčby celiakie. [1]
- American Gastroeneterology Associacion doporučuje screening na celiakii u anemie z nedostatku železa, protože:
- 2-5% pac. s anemií z nedostatku Fe a s 0 sy. celiakie má + serol. Testy na celiakii
- 3-9% pac. s anemií z nedostatku Fe a s 0 sy. celiakie má + biopt. nález
- 10-15% pac. s anemií z nedostatku Fe se střevními symptomy má celiakii
Celiakie – Mimostřevní symptomy + Asociované choroby Osteopenie, osteoporóza, osteomalacie - bolesti skeletu [13] a fraktury již u školních dětí [8] - Deficit: Ca, Mg, D, Zn, proteiny, pohlavních hormonů [9][2][8]
- Nadprodukce: IL-1alfa, IL-1beta a TNF-alfa, parathormon (def.D)
- Předčasná / k terapii rezistentní osteoporóza / osteopenie = indikace k testu na celiakii
- Izolované zvýšení AST + ALT [13][2] u 1.5-9.0% celiaků
- Poškození zubní skloviny [9] a zvýšená kazivost zubů [2]
- Poruchy růstu
Asociace = související častější souběh celiakie aj. onemocnění v.s. vlivem: - HLA DQ 2/8 genotypu
- Vyšší střevní propustnosti a + průniku antigenů / toxinů
Autoimunity 10–30x častěji než ostatní populace
Celiakie – Prevence / Diagnostika - Střevní propustnost Zavádění lepku do stravy všem dětem Americká studie z r. 2005 zkoumala výskyt celiakie u dětí se zvýšeným rizikem rozvoje celiakie: Před 3. měs. věku - riziko vyšší než ve věku 4 - 6 měs. Po 7. měs. věku - riziko mírně vyšší než ve věku 4 - 6 měs. Dnes lékaři zpravidla doporučují jako prevenci proti celiakii zavádět lepek mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte. Riziko rozvoje celiakie se dále snižuje, pokud je dítě v době zavedení lepku ještě kojeno. Dřívější zavedení lepku jednoznačně zvyšuje riziko rozvoje celiakie u dítěte. Dopady zavedení lepku po 7. měsíci věku nejsou takto jednoznačně stanoveny - Podle některých odborníků vyšší riziko celiakie dáno i jinými vlivy, např.:
- Větším množstvím lepku podávaným při zavádění lepku do stravy u starších kojenců
Důležité je podávat příkrmy obsahující lepek dítěti zpočátku v malém množství, např.: - Přidat pouze lžičku instantní kaše s lepkem k plné porci rýžové kaše
Většina příkrmů podávaných na začátku přikrmování by měla být bezlepková - Obiloviny s lepkem je mají pouze doplňovat
Běžnou součástí stravy by se obiloviny obsahující lepek měly stát až zhruba od 8. až 9. měsíce, kdy dítě začíná dostávat běžné pečivo a těstoviny. Od tohoto věku je vhodné zahrnovat potraviny obsahující lepek pravidelně do jídelníčku dítěte - Aby se mohly případné příznaky celiakie plně projevit.
- To umožní eventuelní celiakii včas a správně diagnostikovat a včas zahájit léčbu, tedy bezlepkovou dietu. [6]
Celiakie – Terapie – Dieta Bezlepková dieta Jedinou a nezbytnou léčebnou metodou u prokázané celiakie je celoživotní bezlepková dieta. V praxi bývá velkým problémem dodržování bezlepkové diety u lehkých a asymptomatických forem onemocnění, a hlavně u dětských pacientů. Přísná a trvalá bezlepková dieta je důležitým opatřením před vznikem závažných komplikací, zejména malignit. [9] Vhodnou bezlepkovou dietou může být například stravování se dle metabolic balance® bez nutnosti kupování drahého alternativního pečiva či muk.
Celiakie – Terapie – Další aspekty diety a monitorace celiaků Kromě lepku eliminovat dále ze stravy: Než se zhojí sliznice tenkého střeva (týdny - měsíce): - Tučné (především tučné a pečené maso a smažené potraviny [2] )
- Těžké dráždivé potraviny [2] ???
- Pálivé a čili papriky, pepř, alkohol [2]
- Strava s rostlinnými lektiny
- Brambory (solaniny), luštěniny (fazole, čočka, soja, hrách), rajčata (tomatiny), cibule, česnek, bez, vikev, rukola,…
- Prozánětlivé a alergizující potraviny
- Alergizující konzervanty aj. E, celer, vitamín A, přepálené tuky,
- Přechodně může být i intolerance laktózy
- Nefermentované mléčné výrobky – hlavně mléko
Protizánětlivé a antioxidační (hojivé) prvky ve stravě Fosfolipidy (vejce), Kurkumin (?) (s olejem a medem), Rutin (?) (pohanka), Zinek (?), Vit. řady B (?) (vejce, droždí, játra)
Dostları ilə paylaş:
|