Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma

Fosfor

• 
  chemická značka: P
  
• 
  název: - český: Fosfor, - anglický: Phosphorus, - latinský: Phosphorus
  
• 
  původ názvu: název fosforu je odvozen od schopnosti par tohoto prvku světélkovat; latinský název phosphorus znamená „nesoucí světlo“ nebo „světlonoš“ (phos = světlo, phoros = nesoucí)
  
• 
  doba objevu: 17. století
  
• 
  získávání v době objevu:
  
  • 
    historicky byl fosfor poprvé izolován německým alchymistou H. Brandtem v roce 1669, který několik dní nechal rozkládat lidskou moč, pak ji zahustil pískem a nakonec destiloval při vysokých teplotách, páry nechal zkondenzovat pod vodou a získal voskovitou látku, která na vzduchu ve tmě světélkovala
    
  • 
    J. G. Gahn poprvé objevil fosfor v minerálu pyromorfitu (fosforečnanu olovnatém)
    
  • 
    o několik let později jej T. Bergman a J. L. Proust nalezli v hojněji se vyskytujícím apatitu
    
• 
  použití v době objevu:
  
• 
  součást samozápalných bomb, které během druhé světové války způsobily obrovské ztráty na lidských životech, např. jimi byl zničen Hamburg
  
• 
  naleziště v době objevu: minerál apatit byl těžen na poloostrově Kola, v Rusku, Maroku, USA a na Ukrajině
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: Písecko
  

Francium

• 
  chemická značka: Fr
  
• 
  název: - český: Francium, - anglický: Francium, - latinský: Francium
  
• 
  původ názvu: název prvku byl odvozen od Francie
  
• 
  doba objevu: existenci francia předpověděl už v roce 1870 Mendělejev, ale objevil jej až Marguerite Perey ve Francii v roce 1939 ve vzorku aktinia
  

• 
  získávání v době objevu: francium ²¹⁰Fr bylo poprvé synteticky připraveno jadernou reakcí zlata ¹⁹⁷Au a kyslíku ¹⁸O
  

• 
  použití v době objevu: vzhledem ke krátkému poločasu rozpadu nemá francium žádné praktické využití, pouze v základním vědeckém výzkumu
  
• 
  naleziště v době objevu: francium se vzhledem k velice krátkému poločasu rozpadu v přírodě téměř nevyskytuje, vzácně v uranových rudách
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: francium se vzhledem k velice krátkému poločasu rozpadu v přírodě téměř nevyskytuje, vzácně v uranových rudách
  

Gadolinium

• 
  chemická značka: Gd
  
• 
  název: - český: Gadolinium, - anglický: Gadolinium, - latinský: Gadolinium
  
• 
  původ názvu: prvek je pojmenován podle nerostu gadolinitu, ve kterém byl objeven
  
• 
  doba objevu: spektrální čáry gadolinia pozoroval Jean Charles de Marignac v roce 1880. Gadolinium izoloval Paul Emile Lecoq de Boisbaudran v roce 1886.
  
• 
  získávání v době objevu: gadolinium se nachází společně s dalšími kovy ze skupiny lanthanoidů, proto byly jeho sloučeniny také izolovány stejnou metodou – rozpuštěním směsi sloučenin lanthanoidů v kyselině sírové a následnou frakční krystalizací
  

• 
  použití v době objevu: gadolinium se příliš široce nevyužívá, první použití bylo ve slitinách, např. jako legující přísada do oceli. Dnes se používá v jaderných reaktorech jako moderátor.
  

• 
  naleziště v době objevu: Skandinávie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Gallium

• 
  chemická značka: Ga
  
• 
  název: - český: Gallium, - anglický: Gallium, - latinský: Gallium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozen od latinského Gallia (= starý název Francie)
  
• 
  doba objevu: existenci gallia předpověděl v roce 1871 Mendělejev, v roce 1875 ho spektroskopicky potvrdil Paul Èmile Lecoq de Boisbaudran ve sfaleritu, v témže roce pomocí elektrolýzy hydroxidu gallitého získal čistý prvek
  
• 
  získávání v době objevu: nejčastěji gallium se získávalo kyselým luhováním z odpadů při pražení rud zinku, čisté gallium poté elektrolýzou jeho sloučenin
  
• 
  použití v době objevu: první využití bylo k výrobě slitin s velmi nízkou teplotou tání
  
• 
  naleziště v době objevu: Pyreneje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: ložiska gallia na území ČR nejsou známa
  

Germanium

• 
  chemická značka: Ge
  
• 
  název: - český: Germanium, - anglický: Germanium, - latinský: Germanium
  
• 
  původ názvu: název je odvozený z latinského názvu Germania (= Německo)
  
• 
  doba objevu: prvek germanium předpověděl v roce 1871 Mendělejev. V roce 1885 objevil Clemens Winkler tento prvek v minerálu z dolu Freiberg v Sasku, o rok později jej izoloval.
  
• 
  získávání v době objevu: germanium bylo získáno redukcí jeho oxidu uhlíkem
  
• 
  použití v době objevu: začalo se využívat až po druhé světové válce k výrobě polovodičů
  
• 
  naleziště v době objevu: Freiberg - Sasko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (dnes evidováno ložisko v Lomnici u Sokolova)
  

Hafnium

• 
  chemická značka: Hf
  
• 
  název: - český: Hafnium, - anglický: Hafnium, - latinský: Hafnium
  
• 
  původ názvu: jméno prvku je odvozené od latinského názvu Hafnia (= Kodaň)
  
• 
  doba objevu: existenci hafnia předpověděl v roce 1869 Mendělejev, ale prvek objevili až v roce 1923 Dirk Coster a George Charles von Hevesy v rudě zirkonia
  
• 
  získávání v době objevu: hafnium je podobné zirkoniu a nachází se s ním ve stejných horninách. Proto je těžké je od sebe oddělit. První metody oddělování sloučenin obou prvků používaly opakovanou rekrystalizaci podvojných fluoridů z odpadních produktů po rafinaci zirkonia. Čistý kov byl poprvé získán rozkladem páry jodidu hafničitého pomocí rozžhaveného wolframového vlákna.
  
• 
  použití v době objevu: hafnium se podobá zirkoniu, proto bylo většinou využíváno právě zirkonium pro svou lepší dostupnost a nižší cenu. Slitiny hafnia se dnes používají při výrobě raketových a proudových motorů a v jaderné energetice.
  
• 
  naleziště v době objevu: Norsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (dnes evidováno ložisko ve Stráži pod Ralskem)