Masarykova univerzita

3 Říčany – kostel sv. Petra a Pavla
3.1 Historie kostela
První zmínka o kostele sv. Petra a Pavla je už z roku 1349. Stával v Říčanech na kopečku a byl obehnán hradbou. Kostel byl malý, měl tři oltáře, kryptu a tři zvony. Bohužel v roce 1662 a 1709 opakovaně vyhořel. V roce 1736 se provedly opravy, ale i přesto stále hrozilo, že se zdivo sesune, a tak se v něm bohoslužby už konat nemohly. Díky tomu bylo rozhodnuto, že se zbuduje nový chrám na jiném, příhodnějším místě.

Stavba nového kostela se musela odložit, protože v letech 1740 – 1748 probíhala válka o rakouské dědictví za vlády císařovny Marie Terezie. Pruské vpády stavbu neumožňovaly. „Až 13. srpna 1754 farář Václav Josef Volf položil v pravém rohu u kostelního vchodu základní kámen chrámu sv. apoštolů Petra a Pavla.“ Než zemřel hlavní mecenáš, hrabě Prosper ze Sinzendorfu, byly vystavěny hlavní zdi kostela a částečně zakryty střechou. V dalších letech se sháněly peníze na dokončení stavby. „Seznam všech dobrodinců a dárců byl na pamětní listině 28. června 1761 uložen do věžní báně kostela. Nový kostel byl dokončen na podzim roku 1763 a 9. října vysvěcen.“

Proti pravidlům je oltář postaven na západní straně a vchod na východní. Pravděpodobnou příčinou této odchylky je to, že na místě, kde kostel stojí, byla původně vodní nádrž. Po vypuštění byla do nádrže navezena půda, a jelikož ještě nebyla natolik slehlá, aby mohla poskytnout pevné základy velkému zatížení, část kostela s věží je postavena na pevnější půdě a zbytek budovy na násypu. „Jisté je, že je svým způsobem mezi kostely raritou a říčanským se podle toho říká ´rakaři´.“

Již v roce 1883 byla opravována věž kostela, avšak po čtyřiceti letech ji museli opravit znovu. Tuto opravu provedl místní rodák František Vorza v roce 1923. V letech 1927 – 1929 byly zaceleny trhliny v bočních zdech kostela. Za druhé světové války byl kostel velmi těžce poškozen. „Při bojích v závěru války byla na věži údajně pozorovatelna německých vojsk. Proto byla horní část věže ustřelena sovětským dělostřelectvem.“ Díky vedení obce a správci lihovaru Petru Kokojanovi byl kostel opraven v roce 1948. Znovu se vystavěla věž a byla pořízena nová krytina na celou střechu. Další vnější opravné práce se konaly v roce 1981 za P. Josefa Janšty a v roce 1991 proběhla oprava fasády. V letech 2004 – 2008 a 2011 – 2012 proběhly dvě větší opravy kostela, protože omítky byly provlhlé, vzduté a opadané. Byly zjištěny závažné vady na vazbě kostela a byla potřebná výměna střešní krytiny. To vše a spousta dalších drobných prací se povedla opravit za pomoci dotací a darů jednotlivců, firem i farníků formou sbírek při mších.

Stavba současného kostela v pozdně barokním slohu je 26 m dlouhá, 10 m široká a věž dosahuje výšky 32 m. Z původního chrámu byl převzat akorát největší zvon a obraz, který vznikl v roce 1744 veversko-bítýšským malířem Václavem Pallasem na památku zaslíbení obce do ochrany Boží. V první světové válce byly zvony použity k válečným účelům, a proto byly po válce pořízeny tři nové zvony o váze 243 kg, 144 kg a 125 kg. Hlavní oltář obsahuje ostatky sv. mučedníků Amantia a Adaukty. Nad oltářem visí obraz, na kterém jsou zobrazeni patroni kostela, sv. Petr a Pavel.³³

Obr. 7: Kostel sv. Petra a Pavla³⁴

3.2 Varhany
Původní varhany, zbudované roku 1763, byly v zuboženém stavu, proto správce fary začal roku 1903 pořádat sbírky na nové varhany. Už na podzim 1903 byly objednány mechanické varhany. Práce byla svěřena firmě Jana Tvíka z Kutné Hory a již roku 1904 byly v říčanském kostele postaveny a 9. října posvěceny. Za první světové války z nich byly vzaty cínové píšťaly k válečným účelům a 5. května 1918 odebral varhanář V. Káš z Brna 24 cínových píšťal v celkové váze 26 kg. Varhany byly obsluhovány calcantem.

Na konci 2. světové války byly varhany spolu s věží silně poškozeny. Finanční částka, původně určená na válečné škody, umožnila v roce 1952 přestavět varhany na pneumatické a manuál, původně umístěný na boku nástroje, postavit před varhany. Tak došlo i k prodloužení kůru. Varhany dostaly nové měchy a zakoupený ventilátor byl umístěn do přilehlé místnosti za varhanami. Avšak pro případ výpadku elektrického proudu tu zůstala možnost calcanta. Hrací stůl byl zcela nový. Z původního nástroje zůstal manuál a krátký pedál. Rekonstrukci provedl Dřevopodnik města Brna – Varhanářství z Bohunic, pan Holčapek. Další opravu nástroje uskutečnil v roce 2011 Tomáš Jeřábek.³⁵

Dispozice varhan
Pedál Manuál

Subbas 16´ Principál 8´ I – I 4´

P – I Kryt 8´ I – I 16´

Salicionál 8´ Tremolo

Oktáva 4´
Pomocná zařízení pod manuálem: pevné kombinace (kolektivy) – Piano, Forte, Plenum.

Rozsah manuálu: C – f³

Rozsah pedálu: C – c¹

Obr. 8: Varhany v Říčanech Obr. 9: Hrací stůl

3.3 Varhaníci
Funkci varhaníků dříve zastávali správci ostrovačické školy. Od začátku 20. století vykonával službu správce říčanské školy František Šín. Po první světové válce se učitelé služby vzdali a byl přijat Josef Grosman, tovární sedlář z Ostrovačic. V polovině roku 1933 byl jmenován pro Ostrovačice a Říčany nový varhaník Bohumír Kučera.³⁶ Působil zde až do konce války. V Říčanech ho ve všední dny nejprve střídal slepý František Kvarda, od roku 1938 jeho bratr Josef Kvarda. Bohumír Kučera přijížděl hrát na nedělní mše svaté, které tehdy bývaly jednou za měsíc, a na příležitostné bohoslužby, pohřby a svatby. V roce 1945 nastoupil na místo varhaníka odborný učitel Václav Kadubec. Od roku 1948 převzal varhaničení Zdeněk Pololáník. Až v roce 1971 byly v říčanském kostele zavedeny pravidelné nedělní bohoslužby a Zdeněk Pololáník dojížděl hrát do Říčan i Veverských Knínic.³⁷

V roce 1993 se do Říčan přistěhovala naše rodina a místo varhaníka přijala moje matka Dagmar Ryšánková, která službu vykonává dodnes. V posledních deseti letech ji sama příležitostně zastupuji.

3.4 Sbory
V době varhanické služby Bohumíra Kučery a Václava Kadubce působila v říčanském kostele malá skupina zpěvaček, která příležitostně zpívala s varhaníkem při slavnostech, církevních svátcích, na pohřbech a svatbách. Jedná se např. o ženy: Blažková Bedřiška, Drápalová Františka, Polanská Ludmila, Šupková Anna, Vodová Božena a Zemanová Marie. S nimi ve farnosti působil i velký sbor z Ostrovačic.

Říčanský kostel je filiálním kostelem, snad proto zde delší dobu nepůsobil žádný sbor. Zpěváci z Říčan až do roku 1992 navštěvovali chrámový sbor v Ostrovačicích, který zpíval rovněž o svátcích v ostrovačickém kostele sv. Václava, při církevních slavnostech reprízoval v chrámu sv. Petra a Pavla v Říčanech. Teprve od září roku 1993, za působení P. Bedřicha Provazníka, kterému záleželo na dobré úrovni liturgické hudby, byla v Říčanech založena Schola sv. Petra a Pavla varhanicí Dagmar Ryšánkovou, která je vedoucí sboru dodnes.

3.4.1 Schola sv. Petra a Pavla v letech 1993 – 2000
Od září 1993 působil v říčanském kostele smíšený pěvecký sbor dětí a mládeže. Název sboru, Schola sv. Petra a Pavla, vznikl podle patronů říčanského kostela. Scholu navštěvovalo až 23 zpěváků. V době sedmiletého působení zpíval běžně při mších v kostele v Říčanech a Ostrovačicích, kromě významných církevních slavností a svátků zpíval často i při jiných příležitostech nebo hostoval v okolních farnostech.

V Říčanech se nenachází fara. Zkoušky scholy proto byly nejprve v říčanském kostele, později v zasedací síni obecního úřadu. Pro nevyhovující podmínky, kvůli přenášení nástrojů, notového materiálu a chladu v kostele, se zkoušky záhy přesunuly do rodinného domu Ryšánků.

Schola se zaměřovala na liturgickou hudbu, především na zpěv žalmů, ordinárií, písní z kancionálu, dále na duchovní skladby a křesťanský folk. Při mších nejvíce zpívala žalmy Zdeňka Pololáníka, Josefa Olejníka a Bohuslava Korejse, ordinária Karla Břízy, Josefa Olejníka, Zdeňka Pololáníka, Miroslava Příhody a při májových pobožnostech loretánskou litanii. Nacvičovala s věřícími nové písně z kancionálu, ordinária a odpovědi žalmů. Kromě jednohlasých liturgických zpěvů se schola zaměřovala na klasickou hudbu, zpívala vícehlasé skladby na liturgické nebo náboženské texty a cappella nebo s varhanním doprovodem. Např. skladby G. P. Palestriny, A. Michny z Otradovic, F. Durante, G. F. Händla, J. J. Ryby, J. Michaličky, W. A. Mozarta, Z. Pololáníka, písně ze Šteyerova kancionálu a Esteho žaltáře.

Nevšední zájem o scholu měl bývalý farář ostrovačické farnosti Mons. Bedřich Provazník, který byl od začátku pro scholu velkou oporou a sám rád přicházel mezi mladé zpěváky na zkoušky sboru. Jeho zásluhou byly pořízeny nové klávesy, pulty, notové materiály a zprostředkoval opravu píšťalových varhan. Obstarával sboru nové písně, vokální skladby a jako schopný zpěvák a varhaník napomáhal radou i cennými zkušenostmi. Účastnil se pravidelně koncertů scholy a rád se ujímal průvodního slova. Zavedl mši s větší účastí dětí, na které schola pravidelně zpívala. Zde uplatňovala písňový repertoár ze zpěvníků Cantate, Magnificat, Koinonia a Modlitba zpěvem od komunity Emmanuel. Využívala instrumentální doprovod, např. dvě kytary, klávesy, kontrabas, zobcové flétny, housle a Orffovy nástroje.

Od roku 1996 se schola pravidelně účastnila Setkání chrámových sborů dětí a mládeže, které se konalo každoročně v dubnu v kostele sv. Augustina v Brně. Na setkání přijížděly dětské sbory z farností Moravy i Čech. Zpočátku se počet sborů pohyboval v průměru okolo patnácti sborů, v posledních letech jich ale přijíždělo osm až deset. Každý sbor vystoupil s krátkým programem a na závěr se uskutečnil koncert všech účinkujících se společnými skladbami. Do roku 2000 provázel scholu na tato setkání P. Bedřich Provazník.

Sbor se podílel i na společenském dění v obci. Účinkoval na výstavě růží, kterou pořádal svaz Zahrádkářů z Říčan. Výstava se těšila velké popularitě v širokém okolí. Proto měl sbor ve svém repertoáru i písně světského charakteru, např. od Antonína Dvořáka, Elvise Presleyho a spirituály. Schola pořádala benefiční koncerty a koncerty duchovní hudby s různou tematikou – vánoční, mariánskou, postní, a to jak v místním kostele, tak i v blízkém okolí a hostovala při mších v jiných farnostech: v Kralicích nad Oslavou, Velké Bíteši, Veverských Knínicích, Zbýšově a Brně na Křenové ulici. Svou činnost schola ukončila v létě roku 2000.

V příloze a na CD uvádím dvě skladby, které sbor zpíval na Setkání chrámových sborů dětí a mládeže v Brně v roce 1999. Jedná se o písně Chvalozpěv a Zůstaňte zde.
Seznam zpěváků v letech 1993 – 2000
Soprán Alt

Bernardová (roz. Drábová) Adéla Antošová (roz. Pilátová) Gabriela

Cardová Marie Ďásková Iva

Čertková (roz. Ryšánková) Terezie Drápalová Františka

Gloserová (roz. Geryková) Kateřina Ryšánková Barbora

Laifrová Lenka Ryšánková Dagmar

Mikšeová Marie

Ondráčková (roz. Ševčáková) Markéta Tenor

Radová (roz. Králová) Marie Polanský Vojtěch

Ryšánková (roz. Pilátová) Ivana Pospíšil Pavel

Ryšánková Marie Ryšánek Antonín

Skřípková (roz. Slámová) Anna

Staňková (roz. Laifrová) Olga Bas

s. Staňková Zdislava (Kamila) Drápal Aleš

Valešová Magdalena Drápal Ladislav

Vítová (roz. Šmardová) Jitka Pospíšil Radek

Ryšánek Martin

Staněk Radim

Obr. 10: Schola sv. Petra a Pavla na Setkání v Brně 1998

3.4.2 Světlušky v letech 1999 – 2004
V roce 1999 působil ve farnosti souběžně se Scholou sv. Petra a Pavla ještě dětský sbor. V prvním roce se v něm vystřídalo až 25 zpěváčků, ale protože do něj přicházely i děti z nevěřících rodin, děti postupně přestávaly sbor navštěvovat a v roce 2000 v něm zůstalo asi deset děvčat školního a předškolního věku. Sbor dostal název Světlušky.

Vzhledem k věku děvčat se změnil repertoár sboru. Využíval písně z dětských zpěvníků, např. Zpíváme si písničku – Chválíme Pána s nejmenšími 1, 2 a Koinonia. Zvláště oblíbeným se stal zpěvník Sukováček – Ukazováček, díky němuž se děti mohly zapojit i pohybem. Od té doby až doposud jsou písně Sukováčku využívány na závěr dětských mší. Po roce 2000 se pravidelně začalo konat Svatocecilské setkání, neboť sv. Cecílie je patronkou chrámových zpěváků a hudebníků. P. Bedřich Provazník zavedl v rámci listopadové dětské mše oslavu této světice, která slaví svátek 22. listopadu. Děti zpívaly k její poctě a předvedly své dovednosti na hudební nástroje.

Světlušky se rovněž zúčastnily několika Setkání chrámových sborů dětí a mládeže v Brně. Ačkoliv na přehlídkách byly sborem početně nejmenším, posluchačům se jejich vystoupení velmi líbila.

Seznam zpěváků v letech 1999 – 2004
Bauerová Tereza Nekužová Terezie

Blažek Jan Nevřivá Ivana

Blažek Ondřej Ryšánková Dorota

Ďásková Tereza Ryšánková Marie

Franzová Gabriela Šmídová Anna

Hrdličková Petra Valešová Martina

Křížová (roz. Ryšánková) Zdislava Valešová Veronika

Mokrenová Marie Volavá Ludmila

Nekužová Anna Zoubková Jolana

Obr. 11: Světlušky s Dagmar Ryšánkovou na Setkání v Brně 2001

3.4.3 Schola sv. Petra Pavla v letech 2004 – 2014
Od září 2004 začali s malými dětmi přicházet na zkoušky sboru i rodiče. Přes rozdílnou věkovou hranici byly ve schole zastoupeny všechny zpěvní hlasy, proto se opět vrátila k původnímu názvu podle patronů říčanského kostela. V té době měla až 19 členů, z toho 10 dětí. V současné době v ní působí 13 zpěváků. Schola se scházela jednou týdně, stále u Ryšánků doma, a poslední dva roky zkouší v kostele.

V průběhu deseti let se schola věnovala, kromě zpívání při bohoslužbách, dalším aktivitám. Několikrát zpívala na přehlídce chrámových sborů dětí a mládeže v Brně u sv. Augustina a v Říčanech na společných akcích farnosti: na Svatocecilském setkání, Mikulášské besídce, jesličkové pobožnosti, při rozloučení s betlémem, Novéně k Duchu svatému, na dětské křížové cestě, při polní mši a táboráku na farní zahradě v Ostrovačicích. Schola prezentovala ostrovačickou farnost na první děkanské pouti v Oslavanech. Všech jmenovaných akcí se účastnil také tehdejší farář Bedřich Provazník. Byl příkladem kněze, jehož přičiněním a zásluhou vzrůstala úroveň sboru i duchovní hudby a zpěvu v kostelech. Několikrát zpíval sbor při bohoslužbách v jiných farnostech: v Kralicích nad Oslavou, v Brně na Křenové ulici, Zbýšově, Zvoli, Blansku, Tasově, Březníku a jinde. Roku 2006 přijal pozvání na V. Svatojanskou pouť a Den křesťanské kultury ve Dvoře Králové nad Labem. Program koncertu byl inspirován mottem „Naše radost vaší radostí“.

Na podzim roku 2007 přivítala schola zpěvem v říčanském kostele nového kněze farnosti Ludvíka Bradáče. Jeho spolupráce se scholou pokračovala na dětských mších, zaměřených ke svátku svatých, např. sv. Dorotě, sv. Anežce nebo k liturgickým svátkům a při vánočních koncertech. Do přílohy uvádím píseň Pastýři stáda hlídali z vánočního koncertu v Říčanech z roku 2008. Z iniciativy scholy vzniklo nové pojetí Svatocecilského setkání. Roku 2012 byl v kostele sv. Petra a Pavla uspořádán koncert tří chrámových sborů k poctě sv. Cecílie, kde se sbory prezentovaly jednotlivě i společnými skladbami. Už první ročník přinesl radost a nadšení účinkujícím i posluchačům. O rok později se setkání konalo v Kralicích nad Oslavou v chrámu sv. Martina za účasti čtyř pěveckých sborů. Z tohoto koncertu přikládám do přílohy notový zápis a na CD nahrávku písně Abba, Otče.

S ohledem na menší děti bylo potřeba zařadit repertoár přiměřený jejich věku. Vedle liturgické, duchovní a klasické hudby schola zpívá křesťanský folk, jednohlasé a vícehlasé úpravy písní, ordinária a snazší polyfonní skladby a cappella nebo s doprovodem varhan. Orientuje se více na rytmické písně z křesťanských zpěvníků Cantate, Hosany, Koinonie, Modlitby zpěvem od komunity Emmanuel a Zpěvů z Taizé.

V současné době zpívá chrámový sbor především o slavnostech, svátcích a příležitostných mších spojených se křtem dětí, svátostí biřmování, prvním svatým přijímáním apod. Dne 9. října 2013 proběhla slavnostní mše ke 250. výročí posvěcení říčanského kostela sv. Petra a Pavla. Mši sloužil kapitulní vikář Mons. Jiří Mikulášek za účasti kněží z okolních farností a hojné účasti věřících. Schola obohatila svými zpěvy slavnostní mši, která se nesla v duchu hudby Zdeňka Pololáníka.

Sbor zpívá k oslavě Boží a pro radost věřícího lidu. Zpěváky spojuje společná láska k hudbě, zpěvu a především víra v Boha.

Seznam zpěváků v letech 2004 – 2014
Soprán Alt

Buršíková Irena Ďásková Iva

Buršíková Klára Ryšánková Dagmar

Buršíková Michaela Ryšánková Marie

Ďásková Jana

Ďásková Tereza Tenor

Křížová (roz. Ryšánková) Zdislava Ďásek Ivo

Laifrová Adéla Pospíšil Pavel

Mokrenová Alžběta Ryšánek Antonín

Ondráčková Anežka

Ondráčková Sára Bas

Pilátová Marie Buršík Zdeněk

Ryšánková Dorota Drápal Ladislav

Volavá Ludmila Pilát Jiří

Volavá Stanislava

Vrábelová Pavla

Obr. 12: Schola sv. Petra a Pavla v Říčanech 2013

3.4.4 Repertoár
V průběhu dvaceti let schola zpívala uvedený repertoár, který zazníval při bohoslužbách, koncertech, přehlídkách chrámových sborů a dalších aktivitách.
Hosana 1:

Abba Otče Nyní, pokloňme se před Králem (H 2)

Andělé nade mnou bdí (Hosana 2) Ó, Pane, zhasíná den

Anežka Ordinárium I.

Apoštolská Pán je má síla (H 2)

Ave crux Pojď ke mně blíž

Ave Maria, Pán buď s tebou Pošli mě, půjdu já (H 3)

Až na kříž Požehnaný jsi, Bože

Až zazní hlas zvonů Prosba k Duchu svatému

Bárka Rájem

Betlémská hvězda Rozžíhá

Boží Beránku, Tobě patří čest (H 2) Rytmická mše Jdu k Božím dveřím

Bůh je záštita má Slunce

Čistá jak studánka Spoj nás v jedno, Pane

Děti v Africe (Hosana 3) Svatá kněžna Ludmila (H 2)

Dnes jdu k Tobě, Pane můj Tady u Tvých nohou

Dobrý Pastýř Tobě patří chvála

Ejhle, Hospodin přijde Úžasná láska

Eucharistia V ten den, kdy Pán

Hosana Velehrad víry

Chvalozpěv Vítej, Don Bosko

Chvalte Pána (H 2) Vstaň a pojď (H 2)

Já vím (H 2) Vše, co mohu dát

Je stále přítomná Vyvyšuji Tebe, Pane (H 2)

Kampak to spěcháte, pastýřové (H 3) Vzpomeň, Izrael

Madona Zpívej dál

Maria Zpívej haleluja (upr. O. Múčka)

Maria má dítě Žalm 8 – Hospodine, Pane náš (H 2)

Na cestu s námi Žalm 42 – Jako laň dychtí (H 2)

Naplňuj mne duchem svým Živý je Pán

Zpěvy z Taizé:

Adoramus te Domine Domine Deus Nebojte se

Adoramus te Christe Gloria Novou píseň zpívejte

Bless the Lord Každý den Před Tebou

Confitemini Domino La ténébre Surrexit Christus

Crucem tuam Laudate omnes gentes Ubi caritas

Dona nobis pacem Domine Nada te turbe Zůstaňte zde
Modlitba zpěvem:

Aleluja Hle, příbytek Pána Prameni lásky

Aleluja, Ježíš je králem Chvála, dík Přijď, Pane náš

Aleluja, sláva, chvála Já vím Přijď, přijď do srdcí

Aleluja, spása a moc Jak nádherné Přistupme ke stolu Páně

Alleluia! Jako laň Sláva Tobě

Ať mé srdce zní Jásej celičká zem Srdce Ježíšovo

Ať zní touto nocí chvála Kdybys znal dar Ten, kdo touží pít

Ave Maria Ke slávě moci Boží Tvoje jméno vyznávám

Duchu svatý, vodo živá Kéž každý z nás Vítejme Pána

Emmanuel – Bůh s námi Nová záře se zjevuje nám Z lásky své

Eucharistia Oslavujte Pána Zde jsem, Pane můj

Pásmo koled:

Dej Bůh štěstí Nesem vám noviny Spanilé s nebe pacholátko

Chtíc, aby spal Pásli ovce valaši Štědrej večer nastal

Já bych rád k Betlému Pochválen buď Ježíš Kristus Štěstí, zdraví

Já malý přicházím Pochválen buď Tichá noc

Jak jsi krásné Půjdem spolu do Betléma Veselé vánoční hody

K Ježíškovi do Betléma Rychle bratři Vondráši, Matóši

My tři králové Slyšeli jsme v Betlémě Z jedné strany chvojka

Narodil se Kristus Pán Slyšte, slyšte, pastuškové

A. Michna z Otradovic: Andělské přátelství Ó veliká Boží milost nám prokázaná

Nebeský slavíček k chvále Boží Vánoční magnét a střelec

O narození Pána Krista Vánoční noc

O svatých třech králích Vánoční roztomilost

Adolf Cmíral – Veselé koledy z Krkonoš: Bratři, já jsem slyšel z nebe hlas

Gloria Pochválen buď Ježíš Kristus

Pastouškové, vstávejte Poslyšte s radostí naše zpívání

Blahoslav Smišovský: Andělíček spí Sláva Bohu (pastorela)

Písecká koleda Vánoční hvězda

Požehnání

Bohuslav Korejs: Boží Rodičko Pane, chci být jako Ty

K svaté Cecílii Pátá mše

K svatému Prokopu Týnské devítníkové „Sláva Otci“

Ó, slavná Panno Maria

Jan Trojan – Moravské vánoční pastorely: Píseň ponocného

Divné narození Vesele všichni zazpívejme

Jaroslav Krček – Vánoční písně z barokních kancionálů:

Čas radosti, veselosti Raduj se všecko stvoření

Nový rok běží Veselé vánoční hody

Ondřej Múčka: Aleluja Aleluja, Pán z mrtvých vstal

Aleluja – Gen Rosso, arr. O.M. Žalm 118

Petr Fiala Když byla Panna Maria Žalm 150

Písnička o sv. Ludmile

Šteyerův kancionál: Aj, růže rozvila se Zdrávas hvězdo

Raduj se všechno stvoření

Zdeněk Pololáník: Chvalte Pána Pašije

Křížová cesta Proprium

Mešní píseň za kněze Setkání

Otče náš Velikonoční

Antonín Dvořák Voda a pláč

Bob Fliedr Svý kroky rozezpívej

Elvis Presley Can´t help falling in love

Esteho žaltář Pastýři stáda hlídali

Fanoš Mikulecký Vánoční mše

Fatimská píseň Ave Maria

Francesco Durante Per signum crucis

František Emmert Žalm 118

František Macek Velehradské ordinárium

František Xaver Brixi Vánoční zpěv

Franx Kett Světlo svíce

Georg Friedrich Händel Buď Tobě Sláva

Giovanni Pierluigi Palestrina Salvum fac regem; Ó, Bone Jesu

Heinrich Rohr Čtyři adventní svíce

Jakub Jan Ryba Česká vánoční mše „Hej, mistře!“:

Kyrie, Gloria, Offertorium, Sanctus

Jan Engelhart Zdráva buď, Maria

Jan Evangelista Kypta Pojďme, pojďme (pastorela)

Jan Michalička Aj, radost velikou (pastorela)

Jana Peřtová Poslouchej

Jaroslav Krček Den přeslavný

Jaroslav Očenášek Když vonný zavítá máj

Jiří Pavlica Credo

Jiří Plhoň Vstupní píseň

John Michael Talbot Kalich Pána

Josef Bartek Vánoční uspávanka

Josef Václav Sládek, Jan Resl Svatý Václave

Josef Veselý Jdeme k Otci (mešní suita)

Jozef Grenčík Spojme svet láskou

Kancionál Božanův Matičko Boží

Kancionál Slavíček rajský Spanilá z archy holubičko

Karel Bříza Co se tak svítí v Betlémě

Karel Polanský Ó, Pane, díky

Louis Dietsch (4hlasá úprava J. Arcadelt) Ave Maria

Luděk Rajchrt Modlitba krále Šalomouna

Ludwig van Beethoven Chvála Boží přírodě; Óda na radost

Melchios Vulplus Vítězný Pán

Milan Uherek (arr.) Kdybys měla, má panenko

Miroslav Příhoda Koledy pro dětský sbor

Miroslav Příhoda Starobrněnský Zdrávas I.

Pavel Svoboda Zůstávej s námi

Petr Eben Truvérská mše

Petr Lutka Kdo sype déšť růží

Píseň z kancionálu Matko přesvatá (píseň sicilských plavců)

Tomás Luis de Victoria Popule meus

Václav Mladý Koledy vánoční

Wolfgang Amadeus Mozart Ave verum

W. B. Bradbury Je noc

Zbyněk Mrkos Bude večer

Zdeněk Angelik Mička Velikonoční oběti (Sekvence)

Zdeněk Šimanovský Újezd nad lesy
Další písně:

Adeste Fideles – kancionál Pán je mezi námi

Aleluja, Pán z mrtvých vstal Pane, dnešek je den chvály

Andělé v té noční kráse (franc. koleda) Pastýři, nespěte!

Ave Maria č. 68 Poslání

Bavorské litanie I., II. Přiznej Pánu jeho moc a čest

Bohu čest, sláva nejvyšší Řecký hymnus Akathistos

Buď světlem nám Salve Regina (italské)

Dítě se nám narodilo Salve Regina (latinské)

Ej, panenka Stará archa (spirituál)

Hej, Bárto s Ondráškem Starý příběh

Hvězdičko má Svou lásku chci Ti dát

Jesus Christ you are my life Tvé pozvání

Každý den je den milosti U Betléma dnes Maria

Kéž každý z nás Už je tady Mikuláš

Klaníme se před Tvou tváří Veď nás k víře, Done Bosko

Kristus vítězí (Kancionál) Vejdi pod střechu

Láska, kterou Ježíš dává Za nás

Nade mnou se smiluj Zvoňte zvony

O svaté Dorotě Žízeň (spirituál)

3.5 Duchovní hudba při bohoslužbách
Při mši se zpívají písně z jednotného kancionálu, zpěvníku českých a moravských diecézí, ze kterého věřící znají naprostou většinu písní a žalmů. O nedělních bohoslužbách bývá v kostele kolem 100 lidí, ve všední den kolem 30 a do zpěvu se zapojují téměř všichni věřící. Veškeré bohoslužby probíhají za doprovodu varhan. Na „dětské mši“, která má lehce odlišný charakter, bývá běžně užíván zpěvník Koinonia.

Po varhaníku Zdeňku Pololáníkovi nastoupila do této funkce Dagmar Ryšánková. Varhanickou službu vykonává dodnes. Nadále udržuje liturgický zpěv v říčanském kostele na velmi dobré úrovni. Nacvičuje s věřícími nové písně a ordinária. Při liturgii pravidelně obměňuje písně, ordinária a žalmy od různých skladatelů. Varhanice dbá o frázování a živější tempo písní. Ve všední den používá při zpěvu lidu základní řadu rejstříků, tj. Subbas 16´, Principál 8´, Kryt 8´ a Salicionál 8´. V neděli a při slavnostech přidává Oktávu 4´, aby byla zvýrazněna melodická linka, která vede věřící lid při zpívání.

Podle potřeby zastupuji svoji matku ve varhanické službě a rozvíjím tak své získané dovednosti ve hře na varhany. Měla jsem velkou podporu od P. Bedřicha Provazníka, který mi během studií na základní umělecké škole umožnil cvičit na varhany v říčanském i ostrovačickém kostele. Při vykonávání varhanické služby jsem nasbírala cenné zkušenosti, které jsem pak mohla využít při hraní na koncertech i při interpretaci varhanních skladeb na závěr bohoslužeb. V současné době pravidelně každou neděli preluduji při svatém přijímání.

Ordinárium

V kostele sv. Petra a Pavla se pravidelně obměňuje sedm ordinárií. Zpívají se ordinária od Karla Břízy, Josefa Olejníka, Petra Ebena, jednohlasé a čtyřhlasé od Zdeňka Pololáníka, přičemž čtyřhlasé Slavnostní ordinárium bývá provedeno místní scholou. V adventní a postní době se ve všední den uplatňuje ordinárium bez Gloria a Creda od Miroslava Příhody a Lidové ordinárium poutníků moravských Antonína Láníka. Všechna ordinária se zpívají tzv. „děleně“, tj. schola nebo varhaník a lid. Při dětských mších, které bývají jednou za měsíc, zaznívá radostné a rytmické mešní Ordinárium I. ze zpěvníku Hosana 1 od Marka Ivanoviče za doprovodu kláves a kytary.

Zpěvy mezi čteními

V letech 1994 – 2000 zpívala žalmy, kromě varhanice, i místní schola. Později žalmy a zpěv před evangeliem převzala pouze varhanice, případně členové její rodiny. Jen zcela výjimečně zpívá žalm kněz nebo je recitován lektorem. Používají se nápěvy od Zdeňka Pololáníka, který je všechny zhudebnil ve třech cyklech A, B, C nedělního mešního lekcionáře a dále žalmy Josefa Olejníka, Bohuslava Korejse, Karla Hradila, Zdeňka Mičky, Petra Ebena a Jiřího Břízy.

V prvních deseti letech působení varhanice se z mešní písně zpívala sloka určená k evangeliu, pak byla nahrazena zpěvem Aleluja na nápěv Zdeňka Pololáníka, v době velikonoční chorálním nápěvem z kancionálu. V době postní se místo Aleluja používá antifona Chvála tobě, Kriste od Františka Fialy nebo Zdeňka Pololáníka.
Uvádím čtyři různé nápěvy odpovědi žalmu 24 z první neděle adventní cyklu C.
Jiří Bříza³⁸


Zdeněk Pololáník³⁹

Josef Olejník⁴⁰

Bohuslav Korejs⁴¹


Modlitba Páně a odpovědi lidu ke zpívané mši

Při zpívané mši svaté, pokud kněz zpívá úvodní obřady při vstupu, před a po evangeliu, před prefací, po proměnění, konec eucharistické modlitby, po modlitbě Páně a závěrečné obřady, odpovídá lid zpěvem za doprovodu varhan nebo i bez nich. Při nedělních bohoslužbách se zde nejčastěji používá nápěv Josefa Olejníka, Zdeňka Pololáníka, případně Františka Holíka.

Modlitba Páně se zpívá o nedělích a svátcích, ve všední den se recituje. Nejvíce uplatňovaný je chorální nápěv od Josefa Olejníka, zpívá se s doprovodem varhan i bez doprovodu. Nápěv od Zdeňka Pololáníka a z Jistebnického kancionálu se výhradně zpívá za doprovodu varhan.

3.6 Duchovní hudba při jiných příležitostech
Křest

Při křestním obřadu je nejvhodnější píseň z kancionálu pod číslem 906 Buď Bohu chvála, dík a čest, kterou zpívá všechen lid. Zpívá-li schola, zpívá tuto píseň ve tříhlasé úpravě. Křestní slavnost obohacuje vhodnými písněmi z křesťanských zpěvníků. Koná-li se křest mimo mši svatou, nehraje se vůbec.

Svatba a pohřeb

Hudbu při svatbách a pohřbech zajišťuje místní varhanice se členy své rodiny: hru na varhany, housle nebo violu, sólový a komorní zpěv. Kromě mešních zpěvů zaznívá při bohoslužbách klasická duchovní hudba, která je v souladu s liturgií, při obřadech je uplatňován i širší repertoár.

Dětská mše

Ve čtvrtek se jedenkrát za měsíc koná „dětská mše“, tj. mše s větší účastí dětí. Za působení P. Bedřicha Provazníka při ní zpívala schola s doprovodem hudebních nástrojů – kytary, flétny, kontrabasu a kláves. Od roku 2011 jsou uplatňovány jen klávesy.

Užívají se převážně zpěvníky Koinonia, Cantate, Hosana, Zpěvy z Taizé a některé písně ze zpěvníku komunity Emmanuel Modlitba zpěvem. Po mši předvedou maminky s dětmi ukazovací píseň ze Sukováčku – Ukazováčku.
Advent – průvod s lampičkami

Přitažlivou aktivitou pro děti jsou průvody s rozsvícenými lampičkami v adventní době na začátku mše svaté jak v neděli, tak i ve všední dny. Při průvodu dětí zpívá schola píseň Čtyři adventní svíce za doprovodu varhan a fléten, dále Ejhle, Hospodin přijde nebo všichni společně tutéž píseň na jiný nápěv z kancionálu.

Mikulášská besídka

V době působení P. Bedřicha Provazníka se po patnáct let konala Mikulášská pobožnost (besídka), kdy mezi děti přicházel „sv. Mikuláš“. Děti ho vítaly zpěvem písně Už je tady a přednášely mu jednotlivě připravenou báseň či písničku. Děti z náboženství předvedly společně několik scének s duchovní tematikou. Mikuláš pak děti obdaroval drobnou sladkostí za jejich snahu a dovednost. I zde kněz přiblížil osobnost světce, symboliku dárků i správné pojetí sv. Mikuláše v dnešním světě.

Zpívání u jesliček

Zpočátku šlo o klasickou jesličkovou pobožnost, tak jak je běžně známá v jiných kostelech. Akce se zařadila mezi nejoblíbenější pro děti tím, že původní betlém byl od roku 2004 nahrazen perníkovým betlémem Stanislavy Volavé. Charakter pobožnosti se změnil na koledování u jesliček. V letech 2007 – 2009 bylo zpívání spojeno s vánočním koncertem, kam byli pozváni věřící i nevěřící lidé z okolí. První polovina měla koncertní charakter, kde zpívala Schola sv. Petra a Pavla pod vedením Dagmar Ryšánkové, sólisté Terezie Čertková, Marie a Barbora Ryšánkovy a přizvaní hosté. Druhá část byla koledová, kde zpívaly děti, a na závěr všichni společně nejznámější lidové koledy z kancionálu. Akce nesla název Vánoční koncert se zpíváním u jesliček.

Další dva roky se u jesliček zpívaly jen koledy za přítomnosti scholy. Od roku 2011 se akce přestala konat.

Obr. 13: Betlém v říčanském kostele

Křížové cesty

V postní době bývají v říčanském kostele pravidelně každý čtvrtek přede mší svatou křížové cesty, kdy se o čtení jednotlivých zastavení střídavě po týdnu ujímají muži, ženy a děti. Z kancionálu se užívají všechny nápěvy písní křížových cest, tj. Lide můj, slyš nářek Pána svého; Rozjímej, křesťane; První zastavení a Ježíši, tichý Beránku, případně se opakuje první sloka písně č. 310 Poděkujme Kristu Pánu. Od Zdeňka Pololáníka se zpívá Křížová cesta na verše Josefa Hrdličky, před dětskou mší píseň z Hosany 1, Byl jsi tam.

Novéna k Duchu svatému

Novénu k Duchu svatému zavedl v ostrovačické farnosti P. Bedřich Provazník a koná se pouze v říčanském kostele. Místo klasických varhan se při pobožnosti používaly klávesy a od roku 2010 je vystřídala kytara. Pro věřící lid je však kytarový doprovod méně vhodný, protože při doprovodu písní nezní melodická linka, ale pouze harmonie.

Při novéně jsou zvlášť vhodné a osvědčené písně ze zpěvníku komunity Emmanuel Modlitba zpěvem a písně z Koinonie.

Májové pobožnosti

Při májových pobožnostech, které se v říčanském kostele konají mimo sobot každý den po celý měsíc květen, zaznívá téměř pravidelně zpěv lidu za doprovodu varhan. Dříve ojediněle při nedělní pobožnosti účinkovala místní schola. Zpívají se mariánské písně z kancionálu řady 800, poutní písně k Panně Marii, loretánská litanie a dvě verze bavorských litanií.

Živý růženec

V měsíci květnu a říjnu bývá sloužena bohoslužba za členy Živého růžence a jejich rodiny. Při těchto mších zpívá sbor písně s mariánskou tematikou a zaznívají společné písně lidu k Panně Marii z kancionálu řady 800.

Hudební rodina Ryšánkova

Své působení v oblasti duchovní hudby začala naše rodina v Brně v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie na Křenové ulici v roce 1991 a podle potřeby účinkovala také v mnoha venkovských farnostech. Členové naší rodiny tvořili základ dětského sboru jak v Brně, tak záhy od roku 1993 ve svém novém bydlišti v Říčanech u Brna. Zajišťovali jsme ve sboru hru na nástroje, kromě varhan také hru na housle, violu, kontrabas, kytaru a zobcové flétny.

V různém obsazení jsme často sloužili zpěvem i hrou při bohoslužbách v Říčanech a v širokém okolí, zvláště o Vánocích, Velikonocích, poutích a jiných akcích, např. při svátosti biřmování v Jinošově, primici v Náměšti nad Oslavou, svěcení zvonů a oprav kostela v Kralicích nad Oslavou, svěcení varhan v Březníku a jinde. Pořádali jsme koncerty duchovní hudby k různým příležitostem. I dnes je naše rodina zvána k účinkování při svatbách, pohřbech a příležitostných akcích. V rámci projektu Českého rozhlasu Moravská rodina jsme natočili v říčanském kostele vánoční koncert pro rozhlasové vysílání a byli jsme přizváni do pořadu Jak na tom jsme, aneb Tady je každá rada dobrá, kde podstatnou část vystoupení tvořily duchovní písně. Hostovali jsme na tradičních vánočních koncertech Vojtěcha Polanského Došli jsme k vám na koledu, kde zazněly především barokní pastorely a vánoční písně.

V příloze uvádím dvě ukázky písní: barokní píseň Veselé vánoční hody z vánočního koncertu naší rodiny s hostem Davidem Pražákem v Kralicích nad Oslavou z roku 2011 a druhou píseň Aj, růže rozvila se z vánočního koncertu Vojtěcha Polanského v Říčanech z roku 2013. Nahrávky písní jsou na přiloženém CD.

Závěr
Ve své bakalářské práci jsem se snažila podat ucelený přehled o historii a duchovní hudbě ve farnosti Ostrovačice v průběhu dějin i současnosti.

Záznamy o duchovní hudbě, provozované při bohoslužbách či příležitostných akcích, se v historických dokumentech téměř nenacházely. Velké množství informací jsem získala díky ústnímu podání varhaníků Zdeňka Pololáníka a Dagmar Ryšánkové, kteří se aktivně zapojili do hudebního dění. Rovněž moje varhanická služba při mších mi pomohla získat o liturgické hudbě poznatky, které jsem využila ve své práci.

Duchovní hudba v kostelech je úzce spjata s lidmi, kteří ji provozují. Nejvíce se na ní podílí varhaníci, sbormistři, scholy a sbory, kněží, ale svou důležitou funkci má i věřící lid. Skutečnost, jak moc je farnost živá, záleží na knězi i věřících. Nejde však jen o jejich účast při bohoslužbách, ale i jejich aktivním zapojování v životě farnosti. Při provozování duchovní hudby je důležitá spolupráce varhaníka s knězem. Ostrovačická farnost má tu výhodu, že varhaník, Zdeněk Pololáník, vystudoval hru na varhany a je hudebním skladatelem světového formátu. V jeho podání je pro lid radost zpívat. Zpěvnost lidu v kostelech úzce souvisí se vzdělaností a schopnostmi varhaníků. Důležitá je i osobnost kněze, jehož hudební schopnosti a vzdělání jsou pro lid a sbory inspirující. Sama jsem měla možnost se přesvědčit, jak velký vliv měly osobnosti na můj hudební rozvoj.

Bakalářská práce může být inspirací a přiblížením duchovní hudby pro jiné farnosti i vhodným zdrojem informací o duchovním životě ostrovačické farnosti. Uvedený repertoár sborů může sloužit uměleckým vedoucím schol a sborů. Z oblasti liturgické hudby mohou čerpat začínající varhaníci, zpěváci a kněží.

V ostrovačické farnosti jsou zpěvy i hudba na dobré úrovni. Nejen že věřící rádi a dobře zpívají, ale znají spoustu písní a nápěvů, což přispívá k slavnostnějšímu rázu bohoslužeb i k duchovnímu prožitku.
Resumé
Bakalářská práce byla zaměřena na historii a duchovní hudbu v ostrovačické farnosti, která se skládá ze dvou obcí, Ostrovačic a Říčan. Její součástí je seznámení s historií ostrovačické farnosti a zároveň historie jednotlivých kostelů, varhan a varhaníků, kteří ve farnosti působili. Dále historie, popis, repertoár a vývoj chrámových sborů a schol. U každého kostela je zmapována duchovní hudba, která se užívá při bohoslužbách, ale také při jiných příležitostech v kostele. V rámci městyse Ostrovačice je blíže představena osobnost Zdeňka Pololáníka, významného hudebního skladatele a varhaníka, který se v ostrovačické farnosti aktivně zapojoval do hudebního dění od svého mládí. V práci jsou též vymezeny základní pojmy o duchovní hudbě a jejím provozování.

Cílem práce bylo zjistit co nejvíce informací o historii a duchovní hudbě ve farnosti Ostrovačice, vliv osobností a prostředí na duchovní hudbu při bohoslužbách a na hudebním dění v kostelech. Bakalářská práce může být inspirací a přiblížením duchovní hudby pro jiné farnosti, uvedený repertoár sborů může sloužit sbormistrům a z oblasti liturgické hudby mohou čerpat varhaníci, zpěváci a kněží.

Summary
The bachelor thesis was focused on the history and spiritual music in the Ostrovačice parish which covers two villages, Ostrovačice and Říčany. Part of the thesis is introduction to history of the Ostrovačice parish together with history of each church, organ and organist who acted in the parish. Next, there are the history, description, repertoire and evolution of choirs. The spiritual music used in liturgy and also at other occasions is mapped for each church. The music personality of Zdeněk Pololáník, who is significant composer and who has been actively involved in the music events in the Ostrovačice parish since his youth, is closely introduced within township Ostrovačice. In the present study, fundamental concepts of spiritual music and its practise are defined.

The aim of this work was to find maximum information about history and spiritual music in the Ostrovačice parish, the influence of personalities and environment on the spiritual music in liturgy and on the music events in the churches. The bachelor thesis can be inspiration and approach for other parishes, given repertoire can serve to choirmasters, and organists, singers and pastors can draw from the field of spiritual music.

Použitá literatura
Literatura
CIKRLE, Karel a Jiří SEHNAL. Příručka pro varhaníky. Rosice: Gloria, 1999, 195 s. ISBN 80-862-0013-2.
ČERTKOVÁ, Terezie. Komorní vokální hudba Zdeňka Pololáníka. Brno, 2010, 45 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
HÁJEK, Tomáš. Ostrovačice během staletí 1048 – 1998. Ostrovačice: Obecní úřad Ostrovačice, 1998, 91 s.
Kancionál: společný zpěvník českých a moravských diecézí. 30. vyd. Praha: Katolický týdeník, 2004, 596 s. ISBN 978-808-6615-035.
Kancionál: varhanní doprovod. Editor Karel Cikrle, Oldřich Ulmann. Praha: Zvon, 1994, 497 s. ISBN 80-711-3090-7.
Kolektiv autorů. 250. výročí posvěcení kostela sv. Petra a Pavla v Říčanech. Říčany, 2013, 34 s.
Kolektiv autorů. Hosana 1: zpěvník křesťanských písní. Praha: Portál, 2006, 634 s. ISBN 80-7367-288-X.
Kolektiv autorů. Hosana 2: zpěvník křesťanských písní. Praha: Portál, 2006, 672 s. ISBN 80-7178-091-X.
Kolektiv autorů. Hosana 3: zpěvník křesťanských písní. Praha: Portál, 2006, 696 s. ISBN 80-7367-090-9.
Kolektiv autorů. Říčany 770 let. Říčany: Vojtěch Polanský Říčany, 2007, 173 s.
Modlitba zpěvem. Brno: Komunita Emmanuel. 196 s.
OLEJNÍK, Josef, Karel CIKRLE a Jiří SEHNAL. Žaltář: responzoriální žalmy pro neděle, slavnosti, svátky, památky a mše spojené s určitými obřady. Praha: Zvon, 1995, 299 s. ISBN 80-7113-127-X.
Pamětní kniha obce Říčan. 402 s.
POLOLÁNÍK, Zdeněk, Karel CIKRLE a Jiří SEHNAL. Zpěvy mezi čteními:responsoriální žalmy a zpěvy před evangeliem pro neděle, slavnosti a vybrané svátky. Brno: Musica Sacra, 2012, 339 s. ISBN 979-0-706548-00-5.
POKORNÝ, Václav Jan. Říčany na Moravě: Kapitoly z jejich dějin. Brno: Gloria Rosice, 2013, 130 s. ISBN 978-80-86760-61-2.
RYŠÁNKOVÁ, Barbora. Osobnost Zdeňka Pololáníka a duchovní hudba v liturgii. Brno, 2005, 35 s. Absolventská práce. Konzervatoř Brno.
Zpěvy s odpovědí lidu. Praha: Česká liturgická komise, 1984, 411 s.
Zpěvy z Taizé. Praha: Kairos, 1990, 80 s. ISBN 80-900-2570-6.

Webové stránky
Dějiny farnosti Ostrovačice [online]. [cit. 2013-11-08]. Dostupné z www: