Mineralogie systematická /soustavná/ je dílčí disciplínou mineralogie



Yüklə 285,7 Kb.
səhifə1/4
tarix11.04.2018
ölçüsü285,7 Kb.
  1   2   3   4

Mineralogie systematická /soustavná/





  • studuje a popisuje charakteristické znaky a vlastnosti jednotlivých minerálů a třídí je do přirozené soustavy (systému)



Minerál/ nerost/ - anorganická homogenní přírodnina (většinou s definovatelnou strukturou – krystalická látka), jejíž chemické složení se dá vyjádřit vzorcem

Znaky a vlastnosti (u každého minerálu):

  1. Chemické složení (chemismus) – vzorec, vytváření pevných roztoků, izomorfní příměsi (příklady křemen, plagioklasy, sfalerit)

  2. Struktura

  3. Krystalografie (soustava, bodová grupa = oddělení, vůdčí krystalové tvary)

  4. Fyzikální vlastnosti – hlavní poznávací znaky, podobnost

(barva, hustota, tvrdost, štěpnost, lesk a jiné: magnetismus, radioaktivita, luminiscence, rozpustnost ve vodě a v činidlech, …..)

  1. Geneze (podmínky vzniku a výskytu, asociace – parageneze)

  • za kterých podmínek a v jakém prostředí minerál vzniká, je stabilní, v jakých společenstvech minerálů se nachází,

  • přeměny minerálu a jejich příčiny

  1. Topografická mineralogie

  2. Význam minerálu v geologii, průmyslové využití


Dřívější klasifikace minerálů

Zmínka, podle jakých principů byly minerály řazeny do systému dříve:

-hlavně dle vnějších znaků, patrných na první pohled
př. skupina “halovců”, charakterizovaných jako nerosty nekovové, lehké a měkké – kalcit CaCO3, sádrovec CaSO4.2 H2O, kryolit Na3AlF6
př. “těživce” siderit FeCO3, baryt BaSO4, ….
Uvedené názvy zanikly v pol. 19. století – zůstaly názvy:

“leštěnec olověný” = galenit

“kyz železný” = pyrit:

Dnes je mineralogický systém založený výhradně na krystalochemické příbuznosti minerálů (krystalochemická klasifikace minerálů)


To znamená, že minerály jsou rozděleny do několika hlavních skupin podle chemického složení.

V rámci nich jsou minerály děleny (nebo seskupovány) podle strukturní a tím tedy i krystalografické příbuznosti, případně opět podle chemické příbuznosti.




Hlavní skupiny mineralogického systému:
1/ Prvky a příbuzné nerosty (slitiny kovů)

2/ Sulfidy a příbuzné sloučeniny (selenidy, teluridy, arzenidy, antimonidy a bismutidy)

3/ Halovce (halogenidy)

4/ Oxidy a hydroxidy

5/ Uhličitany (karbonáty), dusičnany (nitráty), boritany (boráty)

6/ Sírany (sulfáty) a příbuzné sloučeniny Te, Cr, Mo a W

7/ Fosforečnany (fosfáty), arzeničnany (arzenáty), vanadičnany (vanadáty)

8/ Křemičitany (silikáty) – jsou nejhojnější (horninotvorné minerály) a nejdůležitější
Izomofní řada (= pevný roztok) – další základní jednotka přirozeného systému minerálů

Pevný roztok (směsný krystal): - pevná látka s homogenní krystalovou strukturou, nejčastěji jde o směs dvou chemicky definovaných komponent. V ní jsou určité ekvivalentní pozice obsazovány různými ionty.

- homogenní krystalovaný minerál s proměnlivým kvantitativním poměrem složek, které se zastupují na základě blízké chemické a krystalografické příbuznosti (GS)


- pevný roztok olivínu: forsterit Mg2 SiO4 ------- fayalit Fe2 SiO4
- pevný roztok plagioklasů (Na-Ca živců):
0% 10 30 50 70 90 100%

albit - oligoklas - andezín - labradorit - bytownit - anortit
NaAlSi3O8 CaAl2Si2O8
Izostrukturní skupina barytová: baryt Ba SO4

celestin SrSO4

anglesit PbSO4
Izostrukturní skupina apatitová: apatit Ca5 (PO4)3 Cl

pyromorfit Pb5 (PO4)3 Cl

mimetezit Pb5 (AsO4)3 Cl

vanadinit Pb5 (VO4)3 Cl

Všechny členy uvedených izomorfních skupin jsou izostrukturní a jsou si krystalograficky velmi blízké

Varieta (odrůda) – u některých minerálů rozeznáváme určité variety, lišící se např. barvou, charakterem agregátu apod.


  • křemen (ametyst, růženín, ……

  • korund (rubín, safír, ……..

  • hematit (spekularit, lebník, …….


Mineralogické názvosloví


  • jednoslovné na rozdíl od zoologického či botanického

  • pro většinu minerálů platný mezinárodní termín, nejběžnější nerosty mají také názvy české (halit = sůl kamenná, křemen = quartz)

  • koncovky –it, -in, -an

  • jména nerostů s počátečním malým písmenem


Původ jmen některých minerálů


a/ dle tvaru krystalu či typu agregátu

lepidolit – šupinkatý

aktinolit – paprsčitý

sanidin – tabulkovitý


b/ podle barvy

pyrop – oheň

azurit – modrý

chrysoberyl – chrysos = zlatý


c/ podle jiných fyzikálních vlastností

plagioklas, ortoklas – štěpný

diamant (amadas = nezkrotný)
d/ podle použití : grafit (grafein = psáti)
e/ podle naleziště : labradorit, cinvaldit
f/ podle významných - bertrandit, goethit, bornit, wollastonit
g/ jiné názvy: apatit – klamavý

Minerální asociace, parageneze
Asociace minerálů (širší termín) – společný výskyt různých minerálů v horninách, na žíle, v dutině. Může jít o jednu nebo více minerálních paragenezí, které jsou odrazem několika po sobě jdoucích minerogenetických procesů.
Minerální parageneze (parageneze) - společný výskyt různých minerálů v horninách, na žíle či v dutině.

Je zákonitě podmíněný chemickým složením a termodynamickými podmínkami prostředí. Současně se vyskytující minerální fáze jsou tedy výsledkem jednoho minerogenetického aktu.



PRVKY
Z známých prvků (viz. periodická tabulka) se jich jenom málo vyskytuje v elementárním stavu jako nerosty. Je to dáno především silnou slučivostí mnohých prvků s kyslíkem nebo sírou.
Rozdělení:

- kovy (Cu, Ag, Au, Fe, Pt)

- Hg – kapalná

- polokovy (As, Sb, Bi) – vzácné fáze hydrotermálních žil



  • nekovy (C – grafit a diamant), síra



Kovy skupiny mědi – Cu, Ag, Au

Struktura:

- nejtěsnější uspořádání atomů se symetrií krychlovou (trojvrstevní), kubická mřížka plošně centrovaná – viz obrázky

Měď - Cu

– krystaly vzácné, časté plíšky nebo dendritické útvary (kostrovité krystaly)

Fyzikální vlastnosti: barva kovově červená (na vzduchu pestře nabíhá a hnědne), tvrdost 3, hustota 8.5, vysoce vodivá
Geneze: druhotný (supergenní) minerál, vznikající v zóně zvětrávání ložisek Cu (subzóně cementační)Borovec u Štěpánova, Zlaté Hory, Smolník (Slovenské rudohoří)


  • vzácně primární hydrotermální

Jako minerál nemá průmyslový význam, je vzácná.

Pozn. Cu se získává ze sulfidů (chalkopyrit, bornit, ...)



Stříbro - Ag

– krystaly vzácné, časté drátky nebo dendritické útvary (kostrovité krystaly)



Fyzikální vlastnosti: barva stříbrná – bílá (na vzduchu tmavne až černá – pokrývá se vrstvičkou Ag2S), tvrdost 2, hustota 11, vysoce vodivé
Geneze: druhotný (supergenní) minerál, vznikající v zóně zvětrávání ložisek Pb-Zn-Ag rud (subzóně cementační) – Příbram, Jihlava, Kutná Hora, Stříbro, Jáchymov, Banská Štiavnica

- vzácně primální na žilách pětiprvkové formace (Jáchymov)


Jako minerál nemá průmyslový význam, je vzácné.
Pozn. Ag se získává většinou z galenitu jako vedlejší produkt, také z jiných ušlechtilých sulfidů Ag.


Zlato - Au (+Ag)

  • krystaly vzácné, časté plíšky, někdy s náznaky krystalů (oktaedr), dendritické útvary („mechové zlato“), valounky (v náplavech)


Fyzikální vlastnosti: barva zlatožlutá (s přibýváním Ag bledší), kovový lesk, tvrdost 2.5, hustota 19, vysoce vodivé, odolné vůči zvětrávání
Přirozená slitina Au + Ag je nazývána elektrum
Geneze:

- primární ryzí Au na hydrotermálních žilách, většinou s křemenem a malým podílem sulfidů (Jílové u Prahy, Kremnica, Roudný u Vlašimi)

- primární ryzí Au na sulfidických ložiskách , většinou s pyritem a Cu-sulfidy (Zlaté Hory)

  • druhotný (supergenní) minerál, vznikající v zóně zvětrávání ložisek Au-ložisek různé geneze (subzóně cementační) – Zlaté Hory, Kremnica

  • rozsypová (druhotná) ložiska v klastických sedimentech (povodí Otavy a Vltavy, toky v okolí Zlatých Hor, Hrubý Jeseník)


Průmyslový význam – zdroj Au.


Železo – Fe

Krystaluje v soustavě kubické


- pozemské (telurické) velmi vzácné – v některých bazaltech

- meteorické (slitiny s Ni): tenit – 30-45 % Ni

kamacit – 5-10 % Ni

Obě fáze lze rozlišit leptáním naleštěných meteorických želez zředěnou kyselinou dusičnou (Widmanstättenovy obrazce – viz obr. )



Platina – Pt (+ platinoidy: Os, Ir)

Krystaluje v soustavě kubické, většinou v zrnech a valouncích


- čistá Pt je ocelově šedobílá, hustota asi 20, těžko tavitelná (2000 oC)

Geneze: - vázána na ultrabazické magmatické horniny ze svrchního pláště (peridotity, serpentinity, pyroxenity), v asociaci s chromitem - Ural

- sekundárně v náplavech


Prvky – nekovy


  • dvě polymorfní modifikace uhlíku - grafit a diamant (viz fázový diagram), síra



Grafit - C

soustava hexagonální: krystaly vzácné, časté šupinky, lupenité agregáty až masivní agregáty


Fyzikální vlastnosti: barva černá, kovový lesk, nízká tvrdost (1), vodí elektřinu, dokonalá štěpnost podle báze /001/, hustota 2.2, žáruvzdorná do 3000 oC
Struktura: obr. - vrstvy atomů uhlíku s orientací 001, v rámci nich silné kovalentní vazby

  • mezi vrstvami slabé a delší zbytkové vazby (Van der Valsovy síly)

  • známé dva polytypy (hegagonální a trigonální)

Struktura určuje výše uvedené fyzikální vlastnosti
Geneze: středně a silně metamorfované horniny (metasedimenty), kde byla původně organická hmota – grafitické ruly, grafitické mramory,.......

Naleziště: Český Krumlov, Bližná, Velké Vrbno, Petříkov, Velké Tresné
Význam: důležitý průmyslový minerál (tužky, elektrody, kelímky v hutích, maziva)

Diamant - C

soustava kubická: krystaly tvaru osmistěnu, případně spojky s hexaoktaedrem (obr.), zrna izometrická


Fyzikální vlastnosti:

  • barva šedá, bílá, bezbarvý,

  • lesk diamantový (vysoký index lomu (2.4) a vysoká světelná disperze,

  • tvrdost 10, izolant,

  • dobrá štěpnost podle /111/,

  • hustota 3.5, při 1000 oC shoří na CO2


Struktura: obr. – tetraedrická , vazby silné kovalentní, prostorově ideálně rozložené, elektronové obaly atomů se značně překrývají)

Struktura určuje výše uvedené fyzikální vlastnosti
Geneze: vznik za vysokých teplot a tlaků ve svrchním plášti, vázán na kimberlity ev. podobné ultrabazické horniny, provází ho často pyrop

- sekundární výskyty v náplavech (Brazílie)

Lokality: JAR, Namíbie, Jakutsko

Význam: důležitý průmyslový minerál (brusné prostředky a obráběcí nástroje, klenotnictví - drahokam)

Síra - S

  • má 3 modifikace: - soustava kosočtverečná (stabilní do 95 oC)

 - soustava monoklinická

Krystaly: na krystalech převládají rombické dipyramidy, agregáty zrnité až celistvé, práškovité povlaky
Fyzikální vlastnosti:

  • barva žlutá,

  • lesk diamantový na krystalových plochách (vysoké indexy lomu)

  • tvrdost 2,

  • štěpnost chybí,

  • hustota 2.1, hoří


Struktura: obr. – molekulární (prstence S8), v rámci nich silné kovalentní vazby, mezi prstenci pouze slabé zbytkové vazby – Van der Valsovy síly

Struktura určuje výše uvedené fyzikální vlastnosti
Geneze:

- vulkanogenní (sublimací ze sopečných plynů) – Sicílie, Japonsko

  • sedimentární (z ložisek sádrovce biochemickou činnosti sirných bakterií je sádrovec redukován na S, za spoluúčasti organických látek – např. metanu)

(Polsko – Tarnobrzeg)

- antropogenní vznik na hořících haldách uhelných dolů (Ostrava, Kladno)



Význam: důležitý minerál pro chemický průmysl


HALOVCE - HALOGENIDY
Halovce jsou sloučeniny kovů s halogenem (v zemské kůře tedy s F a Cl). Můžeme je odvodit od příslušných kyselin (HF, HCl).

Fluor se geochemicky podstatně liší od chloru, což je příčinou rozdílné geneze fluoridů (hydrotermální roztoky a fluida) a chloridů (sedimenty z mořské vody).


Halit (sůl kamenná) – NaCl

  • krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle (většinou však s různoměrným vývinem). Agregáty jsou zrnité, někdy stébelnaté či vláknité

  • typické fyzikální vlastnosti: štěpnost dokonalá podle /100/, tvrdost 2, hustota 2.2, lesk skelný, rozpustná ve vodě, slaný

  • halit je bezbarvý, bílý, zbarvení pochází od příměsí – šedý (příměs jílu), oranžově červený (pigment oxidů Fe3+), vzácně inkoustově modré zbarvení, jehož příčinou jsou strukturní defekty


Struktura: známý typ, oktaedrická, vazby iontové
Geneze

  • chemogenní sediment z mořské vody, vznikající odpařováním v aridních oblastech v uzavřených zátokách, doplňovaných občasně mořskou vodou (ložiska evaporitů).

  • v Evropě: východní Slovensko (Solivar u Prešova, Michalovce), Polsko (Wieliczka), Rakousko – oblast „Solné komory“ (Salzburg), Německo (Stassfurt)



Sylvín – KCl

  • krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle. Agregáty jsou zrnité.

  • fyzikální vlastnosti a zbarvení stejné jako u halitu: štěpnost dokonalá podle /100/, tvrdost 2, lesk skelný, rozpustný ve vodě, hořký, nejčastějí je bezbarvý, bílý


Struktura: izostrukturní s halitem
Geneze

  • chemogenní sediment z mořské vody (evapority), vznikající odpařováním v aridních oblastech v uzavřených zátokách. Na ložiskách solí je vzácnější než halit, vylučuje se až při vyšších koncentracích solných roztoků (Stassfurt – Německo)



Fluorit – CaF2

  • krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle, vzácněji osmistěn, časté spojky obou tvarů. Agregáty jsou zrnité.

- dvojčata podle /111/

  • fyzikální vlastnosti: štěpnost dokonalá podle /111/, tvrdost 4, lesk skelný, hustota 3.2, nejčastějí je fialový nebo zelený, též bezbarvý, bílý, žlutý nebo černofialový

  • fluorescence (při zahřátí)


Struktura

  • kubická, koordinace Ca je krychlová (mezi 8 kyslíky), vazby iontové

  • ionty Ca tvoří krychlovou plošně centrovanou mřížku


Geneze

  • hydrotermální na rudních žilách, častá parageneze fluorit – baryt – křemen – kalcit (typická pro Český masiv): Harrachov, Moldava a Kovářská v Krušných horách, Tišnov, Štěpánovice u Tišnova.


Význam : surovina na výrobu HF

Ca F2 + H2 SO4 ------------- Ca SO4 + 2 HF




Kryolit – Na3 Al F6

  • krystaluje v soustavě jednoklonné. Agregáty jsou zrnité.

  • je čirý, bílý, skelného lesku, tvrdost 3


Geneze: pegmatit - ložisko Ivigtut v Grónsku

Význam : původní surovina na výrobu Al


Carnallit – K Cl . Mg Cl2 . 6 H2O

  • kosočtverečný, agregáty zrnité

  • zbarven žlutě až červeně

  • tvrdost a hustota kolem 2

  • silně hygroskopický


Geneze: ložiska evaporitů – v konci odpařování roztoků – Stassfurt (Německo)


Sulfidy
Sulfidy jsou sloučeniny S 2- s kovy (jedním nebo více). Do skupiny sulfidů řadíme i takové minerály, kde síra je zčásti nebo úplně zastoupena As (arzenidy), Se (selenidy), Te (teluridy), zřídka též Sb a Bi.
Sulfidy mají velký ekonomický význam jako hlavní suroviny většiny kovů. Geneze sulfidů je především hydrotermální (žilná a metasomatická ložiska).

Chemické vazby v sulfidech jsou převážně kovalentní nebo kovové, často smíšené.

Většina sulfidů má kovový lesk, na rozdíl od kovů nejsou většinou kujné ale jsou křehké (kruché), mají vesměs vysokou hustotu.

Systém sulfidů

- starší učebnice (např. Slavík a kol. 1974) řadí sulfidy podle klesajícího poměru kov : síra / Ag2 S, PbS, Sb2 S3).



- dělení na sulfidy kovů (kovy + S) a sulfosole (kov + polokov /As, Sb obsazují některé z pozic kovů ve struktuře/ + S)
Dnes přirozenější krystalochemická klasifikace:

  • sulfidy s tetraedrickou strukturou

  • sulfidy s oktaedrickou strukturou

  • kombinované tetraedrické + oktaedrické struktury

  • struktury s jiným uspořádáním

  • sulfidy s komplexními strukturami

Struktury sulfidů (kromě komplexních) si můžeme představit jako nejtěsnější uspořádání velkých atomů S, kationty obsazují různým způsobem vzniklé dutiny.
Sulfidy s tetraedrickou strukturou (sfalerit, chalkopyrit, bornit)
Sfalerit – ZnS ( příměs Fe až několik %, stopy Cd, Mn, In, Ge, Ga…)


  • krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je tetraedr a rombický dodekaedr (viz modely). Agregáty jsou zrnité, s dobře viditelnou výbornou štěpností podle rovin rombického dodekaedru – (110) (6 rovin štěpnosti!)



  • sfalerit je izostrukturní s diamantem, 1/2 tetraedrických dutin je obsazena kovem, vazby kovalentní


Fyzikální vlastnosti sfaleritu jsou ovlivněny konkretním chemismem:

  • zbarvení žluté – oranžové – medové - hnědé – černé (s přibýváním Fe), černá varieta sfaleritu se nazývá „marmatit“

  • štěpnost výborná dle (110), tvrdost a hustota asi 4, polokovový lesk


Geneze: hydrotermální rudní žíly (nejčastějí v asociaci s galenitem) – Příbram, Kutná Hora, Jihlava, Banská Štiavnica, metasomatická Pb -Zn ložiska – Mežica (Slovinsko), polymetalická sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory)
Chalkopyrit – CuFeS2


  • krystaluje v soustavě tetragonální v poloplochých tvarech (tetragonální disfenoid a skalenoedr) (viz modely). Agregáty masivní, vtroušená zrna.



  • Struktura blízce příbuzná sfaleritu (viz Obr.). 1/2 tetraedrických dutin je obsazena kovem- střídavě Fe, Cu, souměrnost proto snížena na tetragonální


Fyzikální vlastnosti:

  • barva kovově žlutá ( s odstínem do zelena) – vzhledem k pyritu mnohem sytější, vzhledem ke zlatu bledší. Chalkopyrit na povrchu často pestře nabíhá – modrofialově (povlak covellinu CuS)

  • neštěpný, tvrdost a hustota asi 4.5, kovový lesk


Geneze: hydrotermální rudní žíly (samostatně nebo v asociaci s pyritem, sfaleritem) – Kutná Hora, Ludvíkov u Vrbna, Borovec u Štěpánova, Banská Štiavnica, polymetalická sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory)


Bornit – Cu5 Fe S4

  • krystaluje v soustavě krychlové, krystaly řídké, obyčejně kusový (masivní agregáty)

Fyzikální vlastnosti:

  • barva kovově červenofialová, na povrchu rychle nabíhá pestrými barvami (fialový, hnědý)

  • neštěpný, tvrdost 3, hustota 5, kovový lesk


Geneze: hydrotermální rudní žíly – Vrančice u Příbrami (s chalkozínem), sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory) – s chalkopyritem, sfaleritem, galenitem, pyritem
Sulfidy s oktaedrickou strukturou (galenit, pyrhotin, nikelín)

Struktury:

  • atomy síry v nejtěsnějším uspořádání se symetrií krychlovou či hexagonální

  • atomy kovů obsazují jen oktaedrické dutiny, ve většině případů jsou všechny oktaedrické dutiny obsazeny



Galenit – PbS ( izomorfní příměs Ag v 0.X - 1 %) – nejdůležitější ruda Pb a Ag


  • krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle a oktaedr, rombický dodekaedr (viz modely). Agregáty jsou zrnité, s dobře viditelnou výbornou štěpností podle rovin krychle




  • galenit je izostrukturní s halitem,


Fyzikální vlastnosti galenitu:

  • barva stříbrobílá (čerstvý), časem šedne a tmavne, ztrácí lesk – pokrývá se vrstvičkou Ag2 S

  • štěpnost výborná dle krychle, tvrdost 2.5, je velmi křehký, hustota 7.5, kovový lesk


Geneze: hojný sulfid :

hydrotermální rudní žíly (nejčastějí v asociaci se sfaleritem) – Příbram, Kutná Hora, Jihlava, Stříbro, Nová Ves u Rýmařova, Oloví, Banská Štiavnica, metasomatická Pb -Zn ložiska – Mežica (Slovinsko),

polymetalická sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory, Horní Benešov, Horní Město)


Pyrhotin – FeS ( přesněji Fe1-x S ),

stechiometrický FeS – je minerál troilit (vyskytuje se v meteoritech)




  • krystaluje v soustavě hexagonální, více polytypů (i monoklinické),

  • krystaly vzácné – tabulkovité dle báze, většinou kusový („litá ruda“) agregáty někdy zrnité


Struktura: oktaedrická, vrstevní (viz. Obr.), nejtěsnější uspořádání atomů síry je hexagonálního typu
Fyzikální vlastnosti pyrhotinu:

  • velmi typická bronzově hnědá barva ( čerstvý stříbrohnědý), , kovový lesk

  • časem tmavne, ztrácí lesk

  • neštěpný, tvrdost 3.5, křehký, hustota 4, je magnetický


Geneze: hojný sulfid :

hydrotermální výšeteplotní rudní žíly (nejčastějí v asociaci se sfaleritem) – Kutná Hora, likvační ložiska v bazických intruzívech (parageneze pyrhotin – chalkopyrit- pentlandit) – Staré Ransko, Sudbury (Kanada),

metamorfovaná sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory),



akcesorický opakní minerál v horninách (amfibolity, bazalty, mramory, …)

Nikelín – NiAs

  • krystaluje v soustavě hexagonální,

  • krystaly vzácné, většinou kusový - masivní („litá ruda“)

Struktura: izostrukturní s pyrhotinem
Fyzikální vlastnosti nikelínu:

  • velmi typická barva světle kovově červená ( čerstvý), kovový lesk

  • časem tmavne, ztrácí lesk

  • neštěpný


Geneze:

hydrotermální rudní žíly pětiprvkové formace (Ag-U-Co-As-Ni-Bi)Jáchymov

Sulfidy s kombinovanou tetraedrickou a oktaedrickou strukturou


  • atomy kovů obsazují tetraedrické i oktaedrické dutiny

Pentlandit – (Fe, Ni)9 S8nejdůležitější ruda Ni

Makroskopicky podobný pyrhotinu


Sulfidy s jiným uspořádáním struktury


  • argentit - akantit

  • molybdenit

  • cinabarit

  • covellin

  • chalkozín



Argentit - akantit Ag2S
Kubický argentit je stabilní modifikací Ag2S za teploty nad 179 oC, jednoklonný (pseudokubický) akantit vzniká za teplot nižších než 179 oC. Krystalovými tvary argentitu je krychle a osmistěn. Akantit (ev. argentit) však nejčastěji tvoří dendrity, celistvé hmoty nebo povlaky a pseudomorfuje drátky stříbra.

Je černošedý, na čerstvém povrchu má silný kovový lesk, rychle však tmavne a černá. Je kujný . T= 2-2.5, h= 7.3,
Geneze: Argentit je pozdním hydrotermálním minerálem (Pb-Zn-Ag žilná formace). Vyskytuje se s galenitem a Ag-minerály (pyrargyritem, proustitem, stefanitem). Lokality: Příbram, Stará Vožice.

Typický je pro pětiprvkovou formaci rudních žil. V Jáchymově se vyskytoval v drúzách xx a kusech o hmotnosti až několika kg, často v asociaci s proustitem.


Molybdenit MoS2

Pravidelně obsahuje stopové množství Re (max. 0.3 %).



- hexagonální minerál, vytváří však několik polytypů (zejména 2H - hexagonální, 3R - trigonální). Struktura je vrstevního typu (obr.).

Krystaly tabulkovité s hexagonálním obrysem, většinou s nedokonale vyvinutými krystalovými plochami. Agregáty jsou šupinkaté až lupenité, někdy růžicovité (s radiálním uspořádáním lupínků).
Fyzikální vlastnosti molybdenitu:

  • je modravě stříbrošedý, má silný kovový lesk

  • štěpnost dokonalé dle báze. Je ohebný, dá se krájet a dobře vede elektřinu.

  • Tvrdost 1, hustota 5.


Geneze: vysokoteplotní hydrotermální mineralizace – greiseny (Cínovec, Horní Slavkov, Krupka)

  • pukliny granitoidů a pegmatitů (Černá Voda u Žulové)

  • Cu-Mo porfyrové rudy


Význam : ruda Mo a Re

Cinabarit HgS („rumělka“)

- krystaluje v trigonální soustavě. Krystaly hojnoploché, čočkovité (obr. ). Agregáty kusové, zrnité i práškovité.

Fyzikální vlastnosti:


  • Barva vínově červená (krystaly), agregáty světlejší, lesk diamantový (na krystalech).

  • Tvrdost 3, hustota 8

  • Odolnost vůči zvětrávání

Geneze: nízkoteplotní hydrotermální žíly (Merník u Prešova, Nižná Slaná, Idria – Slovinsko)

  • druhotně se koncentruje v náplavech



Význam: ruda Hg




Covellin CuS

  • krystaluje v hexagonální soustavě, struktura vrstevního typu. Většinou tvoří jen tenké povlaky na jiných sulfidech mědi (chalkopyritu, bornitu),

Fyzikální vlastnosti:



  • Barva tmavě modrá až tmavě červená, kovový lesk

  • Tvrdost 3, hustota 8


Geneze: Cu-ložiska různé geneze – většinou sekundární

Chalkozín Cu2 S

  • krystaluje v rombické soustavě, krystaly jsou tlustě tabulkovité a pseudohexagonální. Agregáty kusové, jemnozrnné až celistvé.

Fyzikální vlastnosti:



  • Barva kovově černošedá, kovový lesk

  • Tvrdost 3, hustota 6


Význam: ruda Cu

Sulfidy s komplexními strukturami


  • pyrit - markazit

  • arzenopyrit

  • antimonit

  • tetraedrit

  • realgar a auripigment




Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2019
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə