Ministerstvo práce a sociálních věcí české republiky Operační program Zaměstnanost
Příloha č. 3 Dodatečné zdůvodnění k zaměření OPZ
Yüklə 0,98 Mb.
|
14Příloha č. 3 Dodatečné zdůvodnění k zaměření OPZ
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020 („SMK“) byla schválena vládou ČR dne 27. září 2011, usnesením č. 713. Cílem SMK je připravit Českou republiku na budoucnost v globalizovaném světě a dostat ji mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemi světa. SMK se skládá z 9 pilířů – Instituce, Infrastruktura, Makroekonomika, Zdravotnictví, Vzdělanost, Trh práce, Finan ní trhy, Trh zboží a služeb a Inovace. Vzhledem k obsahovému zaměření má OP Zaměstnanost nejtěsnější vazbu na pilíře Trh práce a Instituce. Z hlediska potřeb ČR uvádí SMK v pilíři Trh práce, že: „Ukazatele celkové míry zaměstnanosti (na poměry EU středně vysoká), míru nezaměstnanosti (poměrně nízká) a participace na trhu práce (středně vysoká) lze určitě výrazně zlepšovat. Je třeba zlepšit uplatnění lidských zdrojů: docílit výrazného zvýšení míry zaměstnanosti a participace starší populace (nad 55 let), zastavit růst průměrného věku kdy lidé opouští školu a vstupují na trh práce, zvýšit nízkou míru zaměstnanosti žen s menšími dětmi, usnadnit zaměstnatelnost zdravotně a jinak znevýhodněných osob, zatraktivnit dnes komplikovaný přístup vysoce vzdělané zahraniční pracovní síly na český trh práce. Globalizace a vlastní měna v malé otevřené ekonomice přinášejí permanentní, rychlé a obtížně předvídatelné změny komparativních ekonomických výhod celých odvětví, firem a profesí. Přizpůsobivost měnícím se podmínkám na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců je pro zvyšování konkurenceschopnosti nutností […]. Konkurenceschopnost vyžaduje schopnost a ochotu zaměstnanců se v průběhu kariéry dále vzdělávat. Bude proto třeba podporovat přirozenou a dobrovolnou účast pracovní síly na efektivním a smysluplném celoživotním vzdělávání.“ Cílem pilíře Trh práce je dlouhodobě udržitelná konkurenceschopnost, která se nerodí z ochrany zaměstnání, ale z politiky podporující zaměstnanost. Konkurenceschopnost ekonomiky se skládá z konkurenceschopnosti jednotlivých zaměstnavatelů. Cílem politiky zaměstnanosti musí být dlouhodobě udržitelná zaměstnanost a nikoliv udržitelnost jednotlivých zaměstnání nebo podpora přežívání nekonkurenceschopných zaměstnavatelů. Stát musí utvářet institucionální prostředí posilující flexibilitu zaměstnavatelů i zaměstnanců, která usnadňuje hladkou a svižnou restrukturalizaci a přitom lidem zajišťuje přiměřenou míru ochrany před negativními sociálními dopady. Pro dosažení tohoto cíle stanovuje SMK zejména následující opatření:
Z hlediska potřeb ČR uvádí SMK v pilíři Instituce, že: „[…] ve všech mezinárodních srovnáních je institucionální prostředí hodnoceno jako jedna z nejslabších stránek České republiky. Neefektivní instituce, nadměrná regulatorní zátěž a korupce jsou v současné době jevy, kvůli kterým ČR ztrácí na vyspělé státy EU i OECD. O potřebě změn v institucionálním prostředí a o omezení byrokracie se hovoří už delší dobu. Výkonnost veřejné správy je v porovnání s privátním sektorem výrazně nižší, což vyplývá z makroekonomického srovnání provedeného např. ve studii NERV ke konkurenceschopnosti, ale i ve studiích Světové banky či MMF.“ Cílem pilíře Instituce jsou kvalitní veřejné instituce jako klíčový stavební kámen budování konkurenceschopné a na inovacích založené ekonomiky Společným cílem všech navrhovaných opatření je zvýšení produktivity institucí, posílení jejich orientace na klienta, tj. občana či podnikatele a odstranění neefektivity v jejich fungování – zejména korupce a nehospodárnosti. V obecné rovině by pak opatření navrhovaná v tomto pilíři měla přispět ke zlepšení koordinace a komunikace mezi institucemi navzájem i ve vztahu k občanům a podnikatelům. Realizace navrhovaných opatření by v konečném důsledku měla výrazně přispět k posílení konkurenceschopnosti České republiky v tvrdé hospodářské soutěži na mezinárodní úrovni a měla by rovněž zvýšit důvěryhodnost veřejných institucí v očích veřejnosti, což by Českou republiku výrazně přiblížilo vyspělým demokratickým státům západní Evropy. Pro dosažení tohoto cíle stanovuje SMK následující opatření:
Z hlediska potřeb ČR uvádí SMK v pilíři Zdravotnictví, že: „...finanční napětí se v českém zdravotním systému projevuje již od druhé poloviny 90. let, aniž by však systém doznal podstatných úprav, které by vytvořily žádoucí stimuly pro racionální poskytování zdravotní péče, a aniž by reagovalo na budoucí výzvy dané především nepříznivým demografickým vývojem v podobě stárnutí obyvatelstva. Přitom demografický vývoj je podle dostupných ekonometrických studií alespoň prozatím hlavním vysvětlujícím faktorem budoucího růstu nákladů na zdravotní péči v ČR do roku 2030. Nelze však zapomínat ani na další nákladové faktory dané jak medicínským pokrokem (nové velmi nákladné technologie, farmaceutické preparáty a léčebné postupy), tak i postupnou konvergencí se západoevropskými státy, pokud jde o odměňování zdravotnického personálu, a rostoucí nároky pacientů. Tyto silné nákladové tlaky představují pro český zdravotní systém, jakož i pro veřejné finance obecně, zcela zásadní výzvu do budoucnosti. Ambicí tohoto pilíře je zajistit sérií vzájemně provázaných reformních kroků finanční udržitelnost českého zdravotního systému tak, aby garantoval evropský standard zdravotní péče dostupný pro všechny obyvatele ČR.“ Cílem pilíře je zvýšení efektivnosti systému zdravotnictví prostřednictvím průřezových opatření, jež reagují na dlouhodobé problémy českého zdravotnictví, mezi které strategie mimo jiné řadí nízké využívání informačních technologií nebo slabou odpovědnost občanů za vlastní zdravotní stav a respektování léčebného procesu. Pro dosažení stanoveného cíle stanovuje SMK kromě jiných i následující opatření:
Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky 2014+ Cílem strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky 2014+ (jeho předložení vládě se předpokládá v červnu 2014), který navazuje na vládou schválené materiály „Analýza aktuálního stavu veřejné správy“ a Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (2007-2015) – Smart Administration (SA), je zavést opatření, která povedou k zefektivnění a zpřehlednění výkonu veřejné správy v České republice, zajišťující její vyšší konkurenceschopnost. Strategický rámec za tímto účelem rozpracovává celkem šest základních problematických oblastí: - Modernizace veřejné správy - Výkon veřejné správy v území - Financování výkonu veřejné správy v území - Rozvoj a řízení lidských zdrojů ve veřejné správě - Právní postavení zaměstnanců státní správy - Racionalizace výkonu veřejné správy včetně elektronizace agend VS Veřejná správa bude modernizována za pomoci dílčích opatření, jako je např. rozšíření metod kvality (QMS) ve veřejné správě, dokončení procesního modelování agend z pohledu zpracování procesních modelů a následného zavedení standardů vybraných agend, rozpracování systému monitorování a hodnocení výkonu veřejné správy či zefektivnění podpůrných a obslužných procesů ústředních správních úřadů. Opomenut nebude ani výkon a financování veřejné správy v území, kde dojde mimo jiné k úpravě administrativního členění státu, revizi a úpravě funkce územně členěných měst, optimalizaci veřejnoprávních smluv, ale i zavedení nového systému financování přeneseného výkonu státní správy. Oblast rozvoje a řízení lidských zdrojů ve veřejné správě bude upravena dílčími opatřeními zahrnujícími např. úpravu systému vzdělávání úředníků či podporu řízení lidských zdrojů ve veřejné správě. Podmínky pro realizaci těchto opatření budou vytvořeny schválením a následným vstupem v účinnost služebního zákona a s ním souvisejících doprovodných prováděcích předpisů, které blíže definují právní postavení zaměstnanců státní správy. Výkon veřejné správy bude racionalizován, a to zejména prostřednictvím efektivní elektronizace administrativních procesů, zahrnující tzv. úplné elektronické podání či sdílení služeb, které zvýší uživatelský komfort a kvalitu služeb poskytovaných veřejnou správou. Všechna opatření uvedená ve Strategickém rámci rozvoje veřejné správy České republiky 2014+ povedou ke zvýšení účinnosti, přehlednosti a také zkvalitnění práce veřejné správy, a jasně určí směr reformy veřejné správy v České republice, a to v návaznosti na kroky, učiněné v programovém období 2007-2013. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 byla schválena vládou ČR dne 15. května 2013, usnesením č. 344. Strategie je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje a jejím cílem je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti jednotlivých územně správních celků. Strategie vymezuje typologii území ČR – rozvojová, stabilizovaná a periferní území ČR. Strategie dále definuje 4 základní cíle: Cíl 1: Podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a využití ekonomického potenciálu regionů (růstový cíl) Cíl 2: Zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl) Cíl 3: Posílit environmentální udržitelnost (preventivní cíl) Cíl 4: Optimalizovat institucionální rámec pro rozvoj regionů (institucionální cíl) Na tyto cíle navazuje 9 priorit a 31 opatření. Z hlediska obsahového zaměření OPZ přispějí jeho intervence zejména k naplnění následujících opatření: 1.5 Adaptabilita trhu práce, 3.X Podpora integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených skupin obyvatelstva, 3.1 Zvýšení kvality a vybavenosti veřejnými službami, 4.1 Zajištění odpovídající kapacity infrastruktury veřejných služeb, 5.2 Podpora zvýšení kvality pracovní síly, 5.3 Zajištění základních služeb a obslužnosti, 8.1 Zkvalitňování administrativních kapacit veřejné správy a 9.1 Posílení strategických a koncepčních nástrojů a přístupů k místnímu a regionálnímu rozvoji. Dále jsou ve Strategii vymezeny státem podporované regiony: hospodářsky problémové regiony (57 obcí s rozšířenou působností uvedených v příloze Strategie), sociálně znevýhodněné oblasti a současné a bývalé vojenské újezdy. Relevantní resortní dokumenty Koncepce politiky zaměstnanosti MPSV 2013 – 2020 Smyslem Koncepce politiky zaměstnanosti 2013-2020, kterou schválila porada vedení MPSV, je stanovit hlavní zaměření národní politiky zaměstnanosti v časovém horizontu do roku 2020. Koncepce primárně vychází z pravidelných analýz trhu práce zpracovávaných MPSV57 a z národních cílů politiky zaměstnanosti ČR stanovených v návaznosti na strategii Evropa 2020. Koncepce definuje jako hlavní problém trhu práce „nízkou zaměstnanost, která je způsobovaná především vzdělanostním a oborovým nesouladem nabídky pracovní síly a poptávky po ní, nízkou adaptabilitou a mobilitou pracovní síly, malou motivací některých skupin pracovní síly přijmout práci a udržet se v ní, dále ji negativně ovlivňuje nízká pružnost trhu práce, nízká pracovní participace matek s dětmi, mladých do 24 let a starších 55 až 64 let. Problém nedostatečného zapojování určitých skupin ekonomicky neaktivního obyvatelstva na trh práce roste především z pohledu demografického vývoje ČR, kdy je trh práce čím dál více ovlivňován razantním úbytkem produktivní složky obyvatelstva.“ Koncepce dále definuje strategické priority politiky zaměstnanosti MPSV do roku 2020:
a horizontální priority:
Koncepce bude do poloviny roku 2014 rozpracována do návazného dokumentu Strategie politiky zaměstnanosti MPSV, který bude obsahovat již konkrétní návrhy opatření a nástrojů k řešení identifikovaných problémů trhu práce. Priority a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže Strategický dokument vlády ČR, který je každoročně od roku 1998 přijímán. Představuje dlouhodobou koncepci prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže v České republice. Tento strategický dokument tvoří základní rámec pro další postup při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže v České republice. Zároveň probíhají práce na přípravě strategie pro rovnost žen a mužů pro Českou republiku. Strategie by měla být připravena v průběhu roku 2014 a do roku 2015 by měla být pilotně ověřena. V rámci strategie se Priority a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže stanou dokumentem, který bude každoročně specifikovat konkrétní dílčí úkoly a kroky k naplňování strategie. Důležitou oblastí Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, která bude rovněž zahrnuta do strategie, je jednak oblast rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a v podnikání a jednak slaďování pracovního, soukromého a rodinného života. V rámci těchto oblastí jsou typicky řešeny následující otázky:
Základem pro zpracování strategie rovněž budou výše specifikované oblasti. Dlouhodobá vize MPSV pro oblast sociálního začleňování Dlouhodobá vize MPSV pro oblast sociálního začleňování představuje ucelenou a systematickou koncepci Ministerstva práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování až do roku 2020. Tematicky navazuje na Národní akční plány sociálního začleňování zpracovávané mezi lety 2004 - 2010 v rámci tzv. Lisabonského procesu. Od ledna roku 2014 bude Vize doplněna flexibilním a pravidelně aktualizovaným akčním plánem – Strategií, která představuje nezbytné východisko pro praktickou realizaci opatření, které Vize navrhuje, zdůrazní rozvoj flexibilní a proaktivní reakce na nepředvídatelné změny v socioekonomickém kontextu. Ve Vizi identifikované problémy a potřeby v oblasti sociálního začleňování lze shrnout následujícím způsobem:
Strategie sociálního začleňování 2014-2020 Dlouhodobá vize MPSV pro oblast sociálního začleňování je základním východiskem a podkladem pro zpracování Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Tuto strategii schválila vláda ČR usnesením č. 24 ze dne 8. ledna 2014 jako národní rámcový dokument pro oblast sociálního začleňování a boj s chudobou, který zastřešuje hlavní oblasti významné pro sociální začleňování osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených. Účelem Strategie je přispět k plnění národního cíle redukce chudoby a snižování míry sociálního vyloučení vytyčeného v Národním programu reforem České republiky, který vychází ze strategie Evropa 2020. Strategie ukazuje směr, kterým by se řešení sociálního vyloučení měla ubírat, prosazuje společensky odpovědné hodnoty vztahující se k sociálnímu vyloučení, upozorňuje na nedostatky při hledání řešení sociálního vyloučení a zasazuje se o šíření principu mainstreamingu sociálního začleňování na všech správních úrovních. Strategie stanoví prioritní témata ČR v oblastech důležitých pro sociální začleňování pro nadcházející období až do roku 2020 a je rovněž významným dokumentem z hlediska čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů ČR i využívání Evropských strukturálních a investičních fondů. Obsahuje přehled opatření majících vliv na sociální začleňování a boj s chudobou a přehled relevantních materiálů a zdrojů.
Zásady byly schváleny vládou dne 12. dubna 2006 usnesením č. 393. Zásady berou v úvahu vývoj integrace Romů od schválení první Koncepce romské integrace (2000) a zhodnocení vývoje i aktivit vlády v této oblasti do současnosti. Zohledněn je též vývoj integrace Romů na lokální úrovni a předpokládané trendy plynoucí zejména z členství České republiky v Evropské unii a také z přistoupení České republiky k Dekádě romské inkluze 2005 – 2015. Dlouhodobá strategie romské integrace je v souladu s mezinárodně uznávanými principy, standardy ochrany, zkušenostmi a doporučeními mezinárodních institucí a organizací. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Jde o první dlouhodobou zdravotní strategii ČR. Byla vzata na vědomí Vládou ČR usnesením č. 1046 ze dne 30. října 2002. Dokument obsahuje celkem 21 kvantifikovaných cílů, z nichž celá řada má nastavenu jako cílovou metu rok 2020, a jeho podoba se opírá o analogický dokument Světové zdravotnické organizace. I přes datum svého vzniku před téměř deseti lety představuje Zdraví 21 komplexní strategický dokument, ze kterého vychází stanovené resortní priority a tematické oblasti pro budoucí programové období kohezní politiky. Relevantní jsou především následující cíle strategie: Cíl 5: Zdravé stárnutí Cíl 21 Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny Cíl 11: Zdravější životní styl Cíl 6: Zlepšení duševního zdraví Cíl 7: Prevence infekčních onemocnění Cíl 8: Snížení výskytu neinfekčních onemocnění Cíl 9: Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Cíl 12: Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem Cíl 13. Zdravé místní životní podmínky Cíl 2: Spravedlnost ve zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí - Zdraví 2020 Strategie Zdraví 2020 byla schválena vládou 8. ledna 2014 (usnesení č.23/2014). Jedná se o strategický rámec pro ochranu a podporu zdraví, který navazuje na Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví 21. Národní strategie bude rozpracována do implementačních dokumentů (akčních plánů) dle jednotlivých témat. Akční plány budou vypracovány a připraveny nejpozději do prosince 2015 a budou blíže specifikovat dílčí cíle, odpovědnost, ukazatele a termíny plnění, včetně stanovení požadavku na finanční a materiálové pokrytí. Strategie reformy psychiatrické péče Strategický dokument Ministerstva zdravotnictví zveřejněný 8. října 2013. Strategie naplňuje vizi o zdravější společnosti, ve které není vysoká kvalita života vyhrazena jen většinové zdravé populaci, ale i skupinám s určitými zdravotními omezeními. Snaží se naplňovat právo všech na lepší a humánnější péči a kvalitnější život obecně. Globálním cílem strategie je zvýšení kvality života osob s duševním onemocněním. Tento cíl bude postupně naplňován řadou dalších strategických cílů, z nichž každý bude v etapě 2014–2023 do určité míry naplňovat globální cíl. Těmito strategickými cíli pro období 2014–2023 jsou:
Strategie klade důraz na uplatňování, prosazování a naplňování práv osob s duševním onemocněním v nejširším možném výkladu.
|