Západočeská univerzita V Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Plótínos a Jedno Petr Jež
Yüklə 0,67 Mb. Pdf görüntüsü
|
23
vytváří hmotný svět. Z toho vyplývá, že hlavním přímým tvůrcem je duše, ta nejen vytváří, ale i řídí hmotný vesmír. Jedná se o spontánní činnost, stejně jako tomu bylo u vyšších hypostazí. 151 Zde také dostává kontemplace význam, jako „obecně platný princip, že každé konání závisí na nazírání“ totéž platí i pro lidské konání. 152
Na konci celého procesu sestupu se nachází tělesné formy nejvzdálenější, s nejmenší účastí Dobra, bez možnosti tvorby dalších forem. 153
Nastínili jsme princip Plótínovy filosofie v sestupné fázi z Jedna, kde skrze svévolnou emanaci Jedna, z kterého vše pochází a na něm závisí, vzniká intelekt a duše, a z duše naše pravé já a níže pak hmotný svět. Vzhledem k tomu, že Plótínovo učení je též náboženstvím, a my jsme podle Plótína ve věčné touze spojit se s nejvyšším Bohem, je nutné si popsat i princip výstupu k němu. Co vše je potřeba abychom také mohli nastoupit cestu zpět. Některé nutné podmínky jsou patrné v celé této práci. Je to dodržování ctnostných pravidel, estetické cítění, kde pomáhá nejvíce správné nazírání na krásu hmotného světa, a lze tím spatřit krásu inteligibilního světa. Pro výstup je však nutné, tyto výše uvedené vlastnosti po dosažení nejvyšší úrovně překonat, a po očištění i od těchto důležitých příměsí přiblížit se nazíráním k Dobru. 154
Totéž platí i pro filosofii, která pomáhá duši vidět skutečnost věcí a také ji pomáhá posunout ji k „životu v nazírání na nejvyšší úrovni skutečnosti, z níž – a to výhradně – může být pozvednuta ke sjednocení s Jednem“. 155
Pro pochopení nejvyššího principu, je možný také mystický zážitek, o kterém jak poznamenává Hadot, Plótínos píše ve většině svých spisů. 156
„Kdo se s ním sjednotil a dostatečně s ním jako by poobcoval, nechť přijde a sdělí, pokud může, i ostatním něco o společenství s ním.“ 157 Což znamená - kdo zažil, může pochopit. Pro výstup k Jednu je tedy mystická zkušenost něco jako vrchol celého procesu, který Plótínos ve svém učení popisuje. Celá příprava nutná pro výstup, již je zároveň i vhlížení do svého nitra, není v našich rukou. „Musíme čekat, až se Jedno objeví, aby nám umožnilo uvědomit si jeho věčnou přítomnost v naší duši.“ 158 Armstrong však vysvětluje, že se nejedná o shodu s křesťanstvím, o odevzdání se nám Boha, nýbrž o rozdílnost Jedna od
151 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 290-291. 152 Tamt., s. 292. 153 Tamt., s. 293. 154 Tamt., s. 298. 155 Tamt., s. 299. 156 HADOT, P. Plótinos čili prostota pohledu, s. 38. 157 PLÓTÍNOS, Enn. VI 9,7. In: REZEK P. O klidu, s. 75. 158 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 300.
24
našeho pravého já. „Mystický prožitek není jednoduše závěrem procesu odhalování, tím čím skutečně jsme.“ 159
Až teprve ve splynutí se světovou duší v nahlížení na božského Ducha a zřením jeho božského pramene čili Dobra, završíme svoji jedinou a největší touhu. To bychom mohli vidět, pokusíme-li se rozebrat poslední Plótínova slova, která řekl těsně před smrtí: „Navracím duši Bohu“. 160
159 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 301. 160 HADOT, P. Plótinos čili prostota pohledu, s. 80. 25
Společensko-politické přeměny, které probíhaly ve 3. stol. n. l., se dotýkaly všech částí lidského života i myšlení. Do všeobecného povědomí se dostávají spiritualistické a náboženské prvky. To platí pro všechny typy hodnot – ontologické, epistemologické, etické, estetické atd. Platoničtí filosofové byli věrnými zastánci názoru, že všechny typy hodnot vycházejí z jednotného pramene celého kosmu a to z Dobra. 161
A jaký mají názor na estetický pojem krásy? Co je tedy podle nich krása? Jak se dá krása určit? Všeobecný pojem pro krásu tehdejší doby je ten, že „krása je to, co vzbuzuje obdiv a zálibu“ 162
Plótínos k tomuto pojmu dodává, že krásou se skrz hmotu projevuje duch. 163 Plótínos se však v otázce krásy se svým velkým vzorem – Platónem - rozchází. Platón uznává pouze nadsmyslovou krásu. Není to však tak jasný odklon, jako tomu bylo například u některých helénistických estetiků, kteří uznávali převážně krásu smyslovou. 164
Pro Plótína, stejně jako pro Platóna existují dva světy, svět idejí a smyslový svět. Avšak Plótínův hlavní rozdíl oproti Platónovi je ten, že on pracuje ve svém myšlení i s krásou ze smyslového světa. 165
Je to ale jiným způsobem, než jak je tomu například u stoiků. Plótínova klasifikace krásy tkví tedy v rozporu, zda je krása jen ve smyslovém či pouze v nadsmyslovém světě. Dosažení krásy je v Platónově pojetí možné dosáhnout pouze v nadsmyslovém světě, tudíž myšlením. Plótínos ale tvrdí, že krásu je možné spatřit i ve světě smyslovém a to svými smysly. Krása na nemateriálním základu (vlastnosti jako jsou skutky, myšlenky, teorie, božstvo atd.) se podle Plótína ale důrazně liší od takových vlastností jako červený, dřevěný, horký atd., které jsou výslovně spojeny s hmotnými věcmi. 166 Krása ve smyslovém světě se nám jeví krásná, protože jí předchází pravý vzor. Tatarkiewicz to popisuje: „Krásné jsou vnější tvary, ale jejich zdrojem je vnitřní tvar.“ 167 „Tak jako když se dobrý muž raduje, objeví-li se v mladíku stopa zdatnosti, která je v souladu s pravdou, již má
161 KUISMA, O. Art or experience, s. 148. 162 TATARKIEWICZ, W. Dejiny estetiky I, s. 300. 163 Tamt., s. 300. 164 Tamt., s. 300. 165 Tamt., s. 298. 166 KUISMA, O. Art or experience, s. 154-155. 167 TATARKIEWICZ, W. Dejiny estetiky I s. 300. Yüklə 0,67 Mb. Dostları ilə paylaş:
|