Západočeská univerzita V Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Plótínos a Jedno Petr Jež
Yüklə 0,67 Mb. Pdf görüntüsü
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 6. Vliv Plótínova učení
26
168 Je to tedy odlesk krásy duchovní, což Plótínos považuje za nejdokonalejší, a zároveň za jedinou možnou dokonalou vlastnost světa smyslového. 169
Dalším krokem, kterým se bude odlišovat od tradičního pojetí vnímání krásy v helénistické době, je názor na symetrii. Princip symetrie krásy, jako souladu mezi mírou, proporcí a matematickou pravidelností, Plótínos zavrhl. 170 Např. jeden z Plótínových argumentů, které uvádí Tatarkiewicz ve své knize, se týká souladu: „Krása se nemůže zakládat na souladu, protože soulad může být i ve zle, a zlo nikdo nenazve krásným. 171 Pokud
tedy bude Plótínos používat pojmy, jako je symetrie, soulad atp., nebude se to týkat hmoty jako takové, ale projevu ducha v hmotě. „Krásná není hmota, ale duch, který se v ní projevuje, to skutečné bytí, které má v sobě jednotu a tvořivost.“ 172
Zde se tedy skrze vjemový svět, v kterém se krása projevuje duchem, posouváme do světa mimosmyslového. 173 Opět tedy nastupujeme na Plótínovu cestu výstupu k Dobru. Nyní skrze krásu. Duch je totiž schopen být rozpoznán pouze duchem, z tohoto důvodu a z důvodu příbuznosti s krásou je také pouze on schopný ji zaznamenat (postihnout). 174
Abychom viděli krásno, je nutné očistit duši od všech zlých příměsí smyslového světa, až následně uvidíme vzor a ne pouze jeho obraz v obraze. „Ten totiž kdo viděl krásná těla, se k nim nesmí navracet, nýbrž protože ví, že to jsou obrazy, stopy a stíny, musí se utíkat k tomu, čeho jsou to obrazy.“ 175 A jak nahlíží Plótínos na uměleckou činnost? Přesná nápodoba skutečnosti, nebo reprodukce není pravý cíl umění, byl by to jen obraz obrazu. Je třeba, aby umělec objevoval skrze umění věčnost, tedy nejvyšší princip - Dobro. 176 Skutečný smysl a hodnota pro umění je až v případě, že se stane „zrcadlem ducha“. 177
Umělec musí pochopit: „…že umění dává hodně ze sebe; protože mají krásu, nedostává-li se něčemu, připojuje to; tak ani Feidias nevytvořil Dia podle vzoru smyslům přístupného, nýbrž pojal ho tak, jaký by byl, kdyby se chtěl zjevit naším očím.“ 178
168 PLÓTÍNOS, Enn. I 6,3. In: REZEK, P. Dvě pojednání o kráse, s. 29. 169 TATARKIEWICZ, W. Dejiny estetiky I, s. 299. 170 Tamt., s. 299. 171 Tamt., s. 299. 172 Tamt., s. 300. 173 KUISMA, O. Art or experience, s. 154-155. 174 TATARKIEWICZ, W. Dejiny estetiky I s. 300. 175 PLÓTÍNOS, Enn. I 6,3. In: REZEK, P. Dvě pojednání o kráse, s. 49. 176 HADOT, P. Plótinos čili prostota pohledu, s. 10. 177 TATARKIEWICZ, W. Dejiny estetiky I s. 300. 178 PLÓTÍNOS, Enn. V 8,1. In: REZEK, P. Dvě pojednání o kráse, s. 75. 27
Krása a umění je v Plótínově učení jednou z částí filosofie. Je to jedna z „pomůcek,“ stejně jako např. ctnost, jež pomáhá na cestě návratu k Jednu. Materiální svět je částí Jedna, jež vzniklo emanačním procesem. Je sice nejdále od nejvyššího principu, ale je stále jeho odrazem. 179
„A právě to, co je v něm odrážením věčnosti, ducha, tvoří jeho krásu.“ 180
Vliv Plótínova učení nelze pojmout zcela odděleně od platonismu. Je totiž mnohdy obtížné v Plótínově učení oddělit, co je skutečně jeho. 181
Již během Plótínova života dochází k různým myšlenkovým odklonům a pokusům o syntézu, tyto směry se zjednodušeně dají popsat jako křesťanské a nekřesťanské. 182
Nejvíce protikřesťanským se jeví směr Plótínova žáka Porfyria. Jedná se o tzv. Aténskou školu, jež mizí v 5. stol. Zde je ovlivnění Plótínem zcela zjevné. 183
To, co se však bude vyvíjet a také nejvíce měnit na platonismu, je vliv náboženství a to ponejvíce u křesťanů. Tento vliv změní i pojetí a smysl celé filosofie. Teologické učení bude ten nejsilnější směr odklonu od starořeckého filosofického základu. V řecké filosofii není teologie novým prvkem, vždy byla její součástí. I v Plótínově učení, je možné zaznamenat význam náboženství, shodující se s filosofickým učením. 184
Toto smýšlení se ale bude prohlubovat a upevňovat ve prospěch náboženství, hlavně křesťanství. Nejlépe to lze vidět u sv. Augustina, který ovlivnil západní myšlení v oblasti mystiky a filosofie na několik století. 185 V době Plótína se ještě dá říct, že se jedná o filosofii náboženství, o více než sto let později u sv. Augustina již půjde o křesťanskou filosofii. 186 Až takový nastane posun v platonismu a filosofickém uvažování. Aurelius Augustin aneb sv. Augustin (354-430) je v pozdější době známější spíše jako teolog než filosof. 187 Přesto filosofie a to převážně na Platónských základech je tou, která jej ovlivnila natolik, že mu pomohla dospět k jeho náboženskému přesvědčení. Augustin žil
179 TATARKIEWICZ, W. Dejiny estetiky I s. 302. 180 Tamt., s. 302. 181 HADOT, P. Plótinos čili prostota pohledu, s. 8. 182 KRATOCHVÍL, Z. Filosofie mezi mýtem a vědou s. 232. 183 LLOYD, A. Pozdější novoplatonici. In: ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 311. 184 Tamt., s. 316. 185 KRATOCHVÍL, Z. Filosofie mezi mýtem a vědou s. 251. 186 MARKUS, A. Marius Victorinus a Augustin. In: ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 388. 187 KRATOCHVÍL, Z. Filosofie mezi mýtem a vědou s. 251. Yüklə 0,67 Mb. Dostları ilə paylaş:
|