184
Danuše Nezvalová
konkretizací didaktického systému fyziky. V oblasti tvorby obsahu se využívá
analýz, komparací a modelování. Specifickou metodu lze nazvat didaktickou
analýzou a syntézou.
Tˇretí oblastí je ovˇeˇrování vytvoˇreného modelu didaktického systému, a to me-
todou expertiz a experimentování. Úˇcelem je vˇedecky ovˇeˇrit vytvoˇrené mo-
dely a materiály, napˇr. pˇrimˇeˇrenost adresát˚
um. ˇ
Ctvrtou výzkumnou oblast dle
Fenclové et al. (1984) tvoˇrí zajištˇení d˚
usledk˚
u pojetí didaktického systému.
Pro výzkum v didaktice fyziky navrhujeme identifikovat 3 hlavní oblasti:
(a) Analýza vzdˇelávacího obsahu a jeho struktury
Do této oblasti lze zaˇradit výzkumy týkající se analýzy a objasnˇení obsahu
pˇredmˇetu fyzika a analýzy vzdˇelávacího významu. Jde nejen o analýzu
fyzikálních pojm˚
u, zákon˚
u, teorií, fyzikálních dˇej˚
u, ale názor˚
u na podstatu
vˇedy a d˚
uležitosti fyziky pro spoleˇcnost. Analýza vzdˇelávacího obsahu je
zamˇeˇrena na analýzu vzdˇelávacích cíl˚
u, metod, strategií a hodnocení vý-
sledk˚
u.
V této oblasti pˇrevládají analytické metody výzkumu, i když zejména v ana-
lýze vzdˇelávacího významu lze využít i metod empirického výzkumu.
(b) Výzkum výuky (vyuˇcování a uˇcení)
Je to velmi rozsáhlá oblast výzkumu v didaktice fyziky. Základními tématy
výzkumu jsou: (a) uˇcení žáka (žákovy pre-koncepty, vytváˇrení a rekon-
strukce pojm˚
u, ˇrešení problém˚
u, motivace, žákovy postoje k fyzice, zájem
žák˚
u o fyziku, efektivní metody uˇcení, genderové rozdíly, odborný jazyk,
práce s talentovanými žáky a žáky se speciálními vzdˇelávacími potˇrebami,
studium kognitivních proces˚
u žáka); (b) vyuˇcování (metody a strategie
vyuˇcování fyzice, komunikace se žáky, sociální interakce, mezipˇredmˇetové
vztahy, objevování ve vyuˇcování fyzice, vyuˇcování jako vytváˇrení pˇríleži-
tostí k uˇcení); (c) uˇcitelovo fyzikální myšlení a jednání (uˇcitelova indivi-
duální koncepce výuky fyziky, uˇcitelovo porozumˇení obsahu fyzikálních
pojm˚
u, uˇcitelovo porozumˇení podstatˇe vˇedy, uˇcitelovy názory na vyuˇcování
a uˇcení se fyzice, uˇcitelovy didaktické znalosti obsahu, poˇcáteˇcní vzdˇe-
lávání uˇcitel˚
u fyziky, další vzdˇelávání uˇcitel˚
u fyziky, spokojenost uˇcitel˚
u
fyziky s prací); (d) materiální prostˇredky ve výuce fyziky a metody výuky
fyziky (laboratorní práce, využití informaˇcnˇ
e komunikaˇcních technologií
ve výuce fyziky, multimédia ve výuce fyziky, pom˚
ucky ve výuce fyziky); (e)
hodnocení žák˚
u (metody hodnocení výsledk˚
u žák˚
u, monitorování pokroku
žák˚
u, zjišt’ování promˇenných ovlivˇ
nujících výsledky a pokroky žák˚
u).
Didaktika fyziky v ˇ
Ceské . . .
185
V této oblasti je využíváno pˇredevším empirických výzkumných metod, pro-
vádí se kvalitativní i kvantitativní výzkum. Vyžívá se metod výzkumu, které
jsou charakteristické zejména pro psychologii, pedagogiku a sociologii.
(c) Výzkum v kurikulární tvorbˇe a didaktické transformace fyzikálního poznání
Výzkum v této oblasti se zamˇeˇruje na komunikaˇcní proces v didaktice
fyziky, na epistomologické a ontologické otázky didaktiky fyziky ve vztahu
k problém˚
um didaktické transformace. Celou ˇradu témat k výzkumu dává
modernizace a inovace didaktického systému fyziky, stejnˇe jako integraˇcní
pˇrístupy v tvorbˇe kurikula. Tento výzkum zahrnuje celé poznání ve fyzice,
jeho systém, metody i souˇcasné a prognostické pojetí. Toto poznání zkoumá
didaktika fyziky z hlediska jeho sdˇelitelnosti a možnosti pˇrenosu. Patˇrí sem
napˇr. problémy r˚
uzného matematického vyjadˇrování fyzikálních poznatk˚
u,
didaktické znalosti obsahu (PCK), vytváˇrení r˚
uzných model˚
u pˇrírodních
dˇej˚
u i myšlenkových struktur fyzikálního poznatku, systémy veliˇcin a jed-
notek a další. Sem patˇrí také výzkum smyslu a pojetí fyziky jako pˇred-
mˇetu výuky a vzdˇelání v˚
ubec, výzkum struktury obecných a specifických
cíl˚
u výuky, problematika obsahu výuky fyziky (Lepil & Rakovská, 2007).
Dále sem náleží výzkum problém˚
u spjatých s postavením pˇrírodovˇedného
vzdˇelání v soudobé spoleˇcnosti a problém˚
u vztahu fyzikálního vzdˇelávání
k souˇcasné školské soustavˇe (Lepil, 2010).
Výzkum se zamˇeˇruje na problematiku vytváˇrení, realizace, osvojování, hod-
nocení a revize kurikula ve vztahu k rozvoji vˇedeckého poznání a meto-
dologie didaktiky fyziky. Výzkum se také soustˇredí na rozhodnutí, týkající
se kurikula, na cíle fyzikálního vzdˇelávání, na implementaci a evaluaci
kurikula a diseminaci inovací, zavádˇených v školském systému. Náleží
sem rovnˇež výzkum pˇrírodovˇedné gramotnosti, standard˚
u pro výuku fy-
ziky, výzkum kvality ve fyzikálním vzdˇelávání, ale také zkoumání výsledk˚
u
mezinárodních monitorovacích studií.
V této výzkumné oblasti je využíváno zejména metod analytických, metody
kritické analýzy a empirického zkoumání.
3.3
Doktorské studium didaktiky fyziky
Doktorské studium studijního oboru Didaktika fyziky navazuje na bakaláˇrský
a navazující magisterský studijní program Uˇcitelství fyziky pro stˇrední školy
a Uˇcitelství fyziky pro základní školy. Tento studijní obor je urˇcen student˚
um,
kteˇrí chtˇejí získat vˇedeckovýzkumné kompetence v oblasti didaktiky fyziky.
Studium zahrnuje soubor fyzikálních disciplín zabývajících se teoretickými,