Psychologie osobnosti

1.

PŘEDMĚT PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI, STRUKTURA VLASTNOSTÍ OSOBNOSTI

PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI

Teoretický obor: zkoumání podstaty, základní projevy osobnosti

50 – 70 teorií osobnosti

OSOBNOST

Pojem osobnost se neužívá jako hodnotící pojem

osobnost = každý člověk

ZNAKY OSOBNOSTI

1. Neopakovatelnost

světem neprošel druhý já

otisk palce

2. Jedinečnost

každý je konstelace specifických výsledků různých kategorií činitelů → jedinečnost

otisk palce

3. Subjektivnost

jenom já jsem já (nikdo nemůže cítit to co já)

uvědomění sebe sama (sebeuvědomění)

KATEGORIE ČINITELŮ

Činitelé, které ovlivňují vznik osobnosti

1. Tělesné a duševní

podílejí se na tom

tělesné – budeme velcí, jak jsme tlustí, velikostní znaky

duševní – rychlost reakcí na určité podněty, upřednostňování hudby před výtvarnou výchovou

Vystupují protichůdně, jak dalece převáží tím to vede k neopakovatelnosti

2. Vrozené a získané

můžu mít vlohy k tlusté postavě, ale pokud nedostanu najíst, tak pak se to neprojeví

podíl převahy vytváří neopakovatelnost

3. Prožívání a chování

jedinci, u kterých jsou vidět momentálně všechny jejich pocity a prožitky lidí, kteří na sobě nedají nic znát

průběh, kvalita, intenzita je všude jiná

fronta na chleba

vyndá Blesk a čte si = klid X nadává a odejde

výsledkem je jedinečnost a neopakovatelnost

4. Biologické a sociální

v některých situacích jednáme více animálně a někdy vzorně reprezentujeme školu, rodinu,......

Není potřeba vnějšího „dozoru“ aby v nás fungovalo sociální samoregulující systém (osobnost se řídí ze vnitř) – navenek působí jako celek

Nelze rozlišit, které projevy jsou výsledkem vrozené nebo získané

Nositelem integrity (jednoty) osobnosti je vlastní „já“

Do procesu sebeuvědomění, není osobnost integrovaná

Osobnost se projevuje prožíváním a chováním

vychází ze základu = konkrétní podoba = Struktura vlastností

STRUKTURA VLASTNOSTÍ

V každém z nás je žebříček (osa) vlastností

druhy struktury tvoří rámec projevu

1. Aktivačně – motivační vlastnosti osobnosti

2. Vztahově – postojové vlastnosti osobnosti

3. Výkonové vlastnosti osobnosti

4. Seberegulační vlastnosti osobnosti

5. Dynamické vlastnosti osobnosti

6. Vlastnosti psychických projevů

7. Vlastnosti psychických stavů


1. AKTIVAČNĚ – MOTIVAČNÍ VLASTNOSTI OSOBNOST

Proces, kterým vylaďujeme organismus pro činnost

podmíněn působením tzv. motivu (pohnutka k činnosti)

souhrn motivů —→ motivace —→ vyladění

AKTIVACE (PROCES)

konkrétní uvedení organismu do činnosti

vlastní zahájení je aktivace

MOTIVAČNÍ ČINITELÉ

1. Vrozené mechanismy

nepodmíněné reflexy, pudy, instinkty, potřeby

Pud

vrozená hnací síla s cílem zachování jedince (pud hladu, žízně, bolestí, ......)

nejsilnější je před naplněním

pud žízně – když se napiji tak pud zmizí

u každého je jiné naplnění (voda X mléko)

ve velmi krátké době dochází k vyladění organismu

- Posuzování - intenzita, dominance pudů, stupeň ovládání pudů

Instinkt

= zřetězení pudů

zajistit základní přežití jedince

mateřský (sebezáchovy) pud je spíše instinkt

- Posuzování – intenzita, dominance, stupeň ovládání

Potřeba

projev nedostatku nebo nadbytku něčeho

potřeba odpočinku, jídla, ....

nejsilnější je v době před uspokojením nebo snížením nadbytek v normu

- klasifikace

- nižší (biologické)

- vyšší (sociální – typicky lidské)

- Hierarchie potřeb (A. H. Maslow)

1. Fyziologické potřeby

uspokojení vnitřní homeostázy

jídlo, pití, spánek

u všech lidí

2. Potřeba bezpečí

materiální zázemí

potřeba materiálního (zabezpečení) bezpečí, ale i potřeba kontaktu s druhými lidmi

u každého z nás

3. Potřeba lásky a náležení

u zvířat, ale i u člověka – potřeba být milován a milovat

je na rozhraní vyšších a nižších potřeb

založeno na tom, kde daný člověk vyrůstá

ale už má socializovanou podobu (váže se na konkrétní místo, kde vyrůstá)

4. Potřeba uznání

typicky lidské (pochvala,....)

5. Potřeba sebeaktualizace (sebeprosazení)

změnil něco ve svém okolí

není u každého

Čím výše tím menší důležitost k přežití (to z nás dělá člověka)

- Posuzování - šíře (rozsah) potřeb, poměr mezi biologickými a sociálními, způsob uspokojování potřeb,

dominance potřeb, jak se člověk chová při neuspokojení potřeb (nadává X nechá uvnitř)

→ jedinečnost

- Dlouhodobé neuspokojení potřeb = deprivace

• 
  biologická deprivace (až smrt)
  
• 
  sociální deprivace
  

chybí typicky lidské (chová se jak zvíře)

celoživotní následky

• 
  emocionální
  

2. Zájmy, sklony záliby

zaměření jedince na určité činnosti

sklon – například ke sportu

zájem – míčové hry

záliba – basketball

velmi intenzivně vybudí organismus

- Posuzujeme

-vhodnost (podle věku, profese, vzhledem k postavení ve společnosti)

- šíře zájmů, zálib

obrovská (všechny sporty) X minimální (jenom šachy)

- obsah (náplň) sklonů, zájmů a zálib

kritérium sociální normy (jsou X nejsou v rozporu)

alkoholismus

- paleta

u dětí by měla být široká

- stálost

- Předmět zájmů

- materiální hodnoty (sbírá auta, knihy, ale chce jich mít co nejvíce, ale žádnou nečetl)

- společenské (snaha vylepšit sociální (sport., prac.) podmínky v rodném, kraji

stávka X dálnice

- názorové (duchovní) (myšlenky světců Jehovových)

- Zájmy

- aktivní – snažím se vyvíjet aktivitu v dané oblasti

zájem o fotbal = hraji ho

- pasivní – obohacujeme se poznatky

3. Návyky, zvyky

silný motivační

zvyk = potřeba

objeví se než se uskuteční

- Posuzujeme

- obsah (náplň)

- sklony, tendence k uplatňování automatických činností (oproti orig.)

se stářím přibývá tendence k automatickým věcem (k automatizaci)

4. Ideály

představa jedince o vlastní budoucnosti (krátkodobé X dlouhodobé)

- Posuzujeme

- obsah (někdo chce být prezidentem, učitelem)

- způsob jak to realizuji

stát se nejbohatším člověkem, tak že každý týden vyloupím jednu banku

- kolik úsilí člověk vynaloží na dosažení ideálu
5. Životní plány

zřetězení představ (systém životních ideálů)

- Posuzujeme

- obsah (hrají roli sociální normy)

- míra úsilí

- metody, prostředky

6. Aspirace (snaha po sebeuplatnění)

aspirační úroveň = každý má jinou představu o tom, jak v životě dopadne

dělí se

- Přiměřená

stanovujeme si reálné cíle

vycházíme z vlastních schopností a dovedností

(udělat maturitu, ukončit školu,...)

- Nepřiměřená

například – dostanu se na Fakultu jaderné fyziky

má 2 podoby

1. Vidím se moc optimisticky

myslím si víc než na co mám

= sebepodceňování

dostat se na prestižní univerzitu v USA

2. Sebepodceňování

2. VZTAHOVĚ – POSTOJOVÉ

vztah postoj ke světu nebo k sobě
1. Citové vazby

- Posuzujeme

- síla (intenzita) citové vazby k lidem, materiálnímu i nemateriálnímu

- obsah (náplň) co je předmětem vztahu

- jak člověk reaguje ve vztahu

stupně ovládání a neovládání vztahu

jak navenek dokáže ovládat svůj vztah

někdy žádoucí X nežádoucí přetvářky

2. Postoje

relativně stálá tendence reagovat na určité podněty (jeho postoj k něčemu je špatný – choval se tak včera, předevčírem, před rokem,....)

systém pozitivních nebo negativních vlastností

jsou 3 složky

- rozumová (racionální) složka....vycházíme z objektivního poznání

- citová (emocionální) složka

- nevědomá (podvědomí – iracionální) složka

Dělí se podle toho, která složka u daného postoje převáží

- Názor

převáží rozumová složka

člověk dochází vědomě (učením)

- mínění (verbalizovaný názor)

- neverbalizovaná podoba (gesta, chování)

- Předsudek

převažuje iracionální složka

JPP – jedna paní povídala

například – černá kočka přeběhla přes cestu, kominík – štěstí

- Víra

převažuje složka emocionální

Utváření postojů

- přijímáme nápodobou

dříve opakované setkání

- vědomý postoj (utváření vědomých postojů)

až kolem 4. roku

v průběhu života může docházet ke změně postojů

Druhy postojů

- Vyhraněné postoje

obsah je stálý (nejím ryby a nikdy nebudu)

- Nevyhraněné postoje

chvíli ano, pak zas ne

Ke změně vyhraněného postoje je potřeba mnohem více úsilí než ke změně nevyhraněného

3. Charakter

souhrn vlastností osobnosti jehož základ tvoří mravní přesvědčení

podstatou jsou zvnitřnělé sociální normy

východiskem jsou sociální normy

systém hodnot, které upřednostňuji (nikdy nelžu, vždy chodím včas)

po 3. roce (po sebeuvědomění)

Komplex vlastností

1. Světonázorové

souhrn poznatků, postojů na základní otázky bytí, lidstva,....(jaký je smysl života)

+ pokrokovost, uvědomělost, životní optimismus

- životní pesimismus, zaostalost, bezcílnost

jak navenek (vnější projev – chování a jednání), tak si to nechám uvnitř (chování X názory a postoje)

2. Mravní

někdy se pojem charakter zužuje na mravní vlastnosti

vyjadřujeme svůj vztah k morálce

+ statečnost, upřímnost, pravdomluvnost, zásadovost

- zbabělost, neupřímnost, přetvářka, prolhanost, nespolehlivost, zákeřnost

3. Pracovní

svůj vztah k práci

+ píle, svědomitost, nadšení, vytrvalost

- lenost, flákačství, nezodpovědnost

nebo vyjadřuje způsob práce

+ pořádkumilnost, pečlivost, důkladnost

- nepořádnost, nepřesnost

4. Společenské

jím vyjadřujeme vztah k druhým lidem

+ dobrosrdečnost, obětavost, štědrost, chápavost (altruismus), vlídnost, ohleduplnost

- závist, hrubost, pohrdání, lakota, vypočítavost, zlomyslnost

5. Vztah k sobě samotnému

východiskem

- odpovídající = zdravé sebevědomí

vidím se objektivně

vlastnosti – hrdost na sebe, vážím si sebe sama

zdravě kritická

mám se ráda

- neodpovídající (nepřiměřené)

- sebepřecenění

pýcha, povýšenost, samolibost, nadutost, domýšlivost

- sebepodceňování

poníženost, trudomyslnost, pocity méněcennosti

3. VÝKONOVÉ VLASTNOSTI

vlastnosti podmiňují (promítají se) do míry úspěšnosti v činnostech

základem jsou vlohy (vrozené zvláštnosti organismu)

do vloh se promítají předpoklady, které získáváme od rodičů, předků a z průběhu prenatálního vývoje

vlohy se promítají do tak zvaných schopností (jakýkoliv předpoklad pro činnost)

vloha může mít za následek vznik různých schopností (ale i opak)

stejné schopnosti můžou mít původ v různých vlohách

existuje mnoho kritérií pro rozdělení

Kritéria

1. Jak dalece ovlivňují kvalitu i kvantitu různých vlastností

- obecné

zajišťují k úspěchu ve více druzích činnostech

rozvážnost, soudnost, kritičnost logičnost

- specifické

které podmiňují úspěch ve zcela specifických činnostech

hudební, výtvarné, matematické, řečnické

2. Zda jsou primární či sekundární

- primární

základní předpoklady z nichž se rozvíjejí další předpoklady

vlastnosti poznávacích procesů

- sekundární

vyplývají ze zvláštnosti poznávacích procesů

zná data ČR

Škála inteligence (zobrazuje) obecné vlastnosti

od nižších → do vysokých

hluboká retardace genialita

4. SEBEREGULAČNÍ

řídíme jimi své prožívání a jednání

několik desítek měsíců po narození nejsme schopni ovládat prožívání (potřeby)

předpokladem je uvědomění si sebe sama

Sebeuvědomění

mezi 2-3 rokem

„jáství“ = vznik ega

dlouhodobý proces

fáze: 1. Jedinec se srovnává s okolím

dochází k odlišení sebe od ostatních (já od nejá)

2. Jedinec si uvědomuje své zvláštnosti (odlišnost od okolí)

→ projev sebeuvědomění – dítě si říká v 1. osobě (dříve – Péťa má hlad, teď – já mám hlad)

dříve – odraz v zrcadle je někdo jiný, pak – to jsem já

pak může nastat seberegulace

Sebepoznávání

jedinec zjišťuje vlastní zvláštnosti od druhých

věkem objektivnější

nevědomě – v raném věku přejímáme od druhých lidí hodnocení sebe sama

vědomé sebepoznávání – objektivně zjišťoval příčina svých projevů

probíhá celý život

může dojít ke změně sebepoznání

do 6 let přijímá od druhých

puberta – taky není objektivní

Výsledkem sebepoznání je obraz sebe sama

Sebekoncepce

další mechanismus seberegulace

sebekoncepce – systém hodnot a postojů k sobě a k okolí

určuje můj vztah k druhým lidem (například nikdy nelžu)

snažíme se to aplikovat i na druhé lidi

může se v průběhu života měnit

Svědomí

podstatou je zvnitřnění norem

né u každého je svědomí

začne fungovat:

proces, který se objeví když mé chování, prožívání dostane do rozporu s normami

proces, který funguje autonomně (bez naší účasti), spontánně, ale uvědomělé

svědomí mě nutí ke změně

významný systém seberegulace

podněty ke startu svědomí

- pocit vlastních nedostatků

jsem tlustá → nebudu jíst po 17 hodině → poruším → svědomí

- převaha citů v jednání či chování nad racionálním (impulsivnost)

Sebekritika

verbalizovaná sebehodnocení

je to záměrný proces

vyšší účinnost je když je u toho vnější kontrola

- kontrolovatelný druhými jestli došlo ke změně

většinou se to týká nedostatků

spontánní svědomí může vyústit v sebekritiku
Individuální vlastnosti vůle

vrchol seberegulace

cílevědomost, zásadovost – viz vůle

5. DYNAMICKÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI

temperament

Dynamika – do ní se promítá rychlost průběhu reakcí (pomalá X rychlá)

– promítá se do ní intenzita (síla) velká X malá

– činitel, který vyjadřuje dynamiku – rychlost střídání změn (rychle X pomalu)

dynamické vlastnosti se liší tím, že mají dědičnou propojenost, ale dají se částečně ovlivnit