Knihy 1
William Shakespeare – Romeo a Julie 1
Moliére – Lakomec 2
Alexandr Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin 3
Emil Zola – Zabiják 4
N.V. Gogol – Revizor 5
Edgar Alan Poe – Jáma a kyvadlo 6
Ernest Hemingway – Stařec a moře 7
John Steinbeck – O myších a lidech 8
Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid 9
Erich Maria Remarque – Nebe nezná vyvolených 10
Romain Rolland – Petr a Lucie 11
Viktor Dyk – Krysař 12
Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky 13
Ota Pavel – Smrt krásných srnců 14
Karel Čapek – R.U.R 15
Karel Čapek – Bílá nemoc 16
Karel Čapek - Krakatit 17
Karel Poláček – Bylo nás pět 18
Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma 19
Michal Viewegh – Báječná léta pod psa 20
Autoři 21
William Shakespeare 21
Moliére 23
Alexand Sergejevič Puškin 23
Emil Zola 25
Nikolaj Vasiljevič Gogol 25
Edgar Alan Poe 26
Ernest Hemingway 27
John Steinbeck 28
Erich Maria Remarque 28
Romain Rolland 30
Viktor Dyk 30
Bohumil Hrabal 32
Ota Pavel 32
Karel Čapek 34
Karel Poláček 36
Jan Otčenášek 36
Michal Viewegh 38
Období 39
Starověk (Antika) 39
Středověk 39
Renesance a humanismus 39
Baroko 40
Klasicismus a osvícenství 40
Romantismus 40
Národní obrození 42
Realismus a česká literatura 2. pol. 19. Stol 42
Přelom 19. a 20. stol 45
Meziválečné období 46
50. – 80. léta 47
Knihy
Literární druh: drama
Žánr: tragédie
Téma: Milostný příběh 2 lidí, jejichž láska překonala nenávist rodů, rodiče si ale jejich sňatek nepřejí.
Záměr autora: Poukázat na absurditu nenávistí dvou rodů a lásku, která je silnější než cokoli jiného
Hl. hrdina: Romeo Montek a Julie Kapuletová
Vypravěč: není
Postavy: Romeo, Julie, jejich rodiče a příbuzní, chůva, kněz
Kompozice: próza, chronologická, prolog a 5 dějství
Lit. Kontext: Odehrává se v italské Veroně, nespecifikováno kdy.
Slovní zásoba: výše postavení mluví ve verších,
Děj
Ve městě Verona, žily 2 znepřátelené rody, Kapuleti a Montékové jejich nenávist sahala tak dávno, že si nikdo nepamatoval, proč se nemají rády. Romeo se dostane na ples Kapuletů, kde spatří Julii, láska na první pohled. Romeo zpívá ódy Julii pod oknem v noci. Následující den kněz Vavřinec oba oddá.
Tybalt, Juliin bratranec, zabije Romeova společníka Merkucia, a Romeo za to zabije Tybalta, za což je vyhoštěn z Verony. Další den otec Julie jí oznámí, že zítra bude svatba s Paridem. Julie nesouhlasí a poprosí Vavřince o pomoc, ten ji dá nápoj, po kterém bude vypadat mrtvá. Julie ho vypije a je pohřbena, Romeo se to dozví. Ovšem už se k němu nedostane posel se zprávou, že Julie není doopravdy mrtvá. Koupí si jed a jde k Juliině hrobce, cestou potká Parida a v souboji ho zabije, vidí mrtvou Julii, vezme si jed. Julie se probouzí, ale Romeo je mrtvý, vezme jeho dýku a probodne se.
Vavřinec to v závěru všem vysvětlí, co se stalo, a oba rody se spřátelí a postaví zlaté sochy Romea a Julie.
Moliére – Lakomec
Literární druh: drama
Žánr: (kritická) komedie
Téma: Příběh lakomého Harpagona, který má raději své peníze než všechny ostatní včetně syna
Záměr autora: Poukázat na deformaci osobnosti, charakteru a mezilidských vztahů penězi. Zesměšňuje maloměšťanství, pokrytectví a touhu po penězích
Hl. hrdina: Harpagon – lichvář, lakomec. Pro peníze obětuje cokoli
Vypravěč: není
Postavy: Harpagon, Kleantes – Harpagonův syn jeho pravý opak, Čipera (Šindel, Štika) – oddaný Kleantovi, Mariana – stará se o svou nemocnou matku, zamilovala se do Kleanta, Valér – sluha Harpagona, Eliška – dcera harpagona, Anselm
Kompozice: prozaická, chronologická
Slohový postup: vyprávěcí
Lit. Kontext: Paříž roku 1670
Slovní zásoba: spisovná
Děj
V Paříži roku 1670. Bohatý Harpagon je nechutně lakomý. Omezuje vlastní děti, které si půjčují odjinud a žijí na své poměry velmi skromě. Kleantes i Eliška jsou opakem otce. Kleantes je zamilován do Mariany, která se stará o svou nemocnou matku. Eliška je zamilována do Valéra, sluha Harpagona.
Když Kleantes požádá otce o svolení vzít si Marianu, odpoví mu, že Marianu si vezme on, a Kleantese provdá za bohatou vdovu, Elišku zase za vdovce Anselma. Kleantův sluha Čipera ukradne Harpagonovi jeho truhlu, ten je vzteky bez sebe. Kleant navrhne, že mu truhlu vrátí, pokud mu dovolí si vzít Marianu.
Nakonec se ukáže, že Mariana a Valér jsou sourozenci a děti Anselma, bohatého šlechtice, které kdysi přepadli piráti, a od té doby každý myslel, že zbytek rodiny je mrtvý. Harpagon pochopí, že nebude muset dávat žádné věno, své bohatství dostane zpět a sňatku svolí. Valér si vezme Elišku a Kleantes Marianu.
Alexandr Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin
Literární druh: lyrickoepický
Žánr: veršovaný román
Téma: Příběh marnotratného Evžena, který si užívá a nechce se usadit, když je možnost, pak už je pozdě
Záměr autora: Poukázat na „zbytečnost“ výše postavených ruských lidí, kteří nevědí co dělat a nic dělat nechtějí, a protloukají se životem, jak je vede. Na lidskou vlastnost, že nevíme co můžeme ztratit dokud to neztratíme, a chceme co mít nemůžeme.
Hl. hrdina: Evžen Oněgin - sukničkář
Vypravěč: někdy vstupuje do děje
Postavy: Evžen Oněgin – ztrácí smysl života
Vladimír Lenský – protiklad Oněgina, jeho dobrý přítel, přesto je Oněginem zabit
Taťána – zamilovaná do Oněgina, idolem žen, má všechny dobré ženské vlastnosti
Olga – sestra Taťány, snoubenka Lenského
Kompozice: básnická, výše postavení lidé mluví ve verších (8-9 slabičných veršů), pravidelný rým
Slohový postup: vyprávěcí
Lit. Kontext: Rusko - Petrohrad, venkov, Petrohrad
Slovní zásoba: pravidelný rým
Děj
Evžen Oněgin, ruský básník, který po celý den nic nedělá, po nocích navštěvuje večírky, ale ani to ho už nebaví, po smrti strýce, po kterém zdědil venkovské sídlo, se tam přestěhuje, kde pozná Lenského, pravý opak Oněgina, romantik a také básník. Lenský Oněgina přivede k rodině Larinů a seznámí ho se všemi včetně Olgy, své lásky. U Laurinů pozná Taťánu, která se do něho zamiluje a posílá mu milostné dopisy. Oněgin to ale chladně odmítá.
Jednou jsou pozvaní k oslavě svátku Taťány, aby Oněgin dokázal, že k Taťáně nic necítí, celý večer svádí Olgu, to Lenského naštve, a vyzve Oněgina na souboj, ve kterém je zabit. Oněgin po tom odchází pryč.
Po 10 letech potloukání se Ruskem se vrací do Petrohradu, kde potkává Taťánu vdanou za bohatého šlechtice. Oněgin ji chce získat pro sebe, píše jí milostné básně, a přestože Taťána Oněgina stále miluje, chce zůstat věrná svému muži, a tak Oněgina odmítá.
Dostları ilə paylaş: |