BakaláŘSKÁ práce-aspekty prožívání těhotenství u uživetelek alkoholových a nealkoholových drog

- 19 - 

 

 

V druhém  měsíci  těhotenství  je  růst  hlavy  dominantním  znakem  a  začínají  se  vytvářet 

přední  končetiny.  6.  týden  je  ve  znamení  diferenciace  končetin  a  oblasti  obličeje.  Mozek  je 

stále velký ve srovnání a ostatními částmi embrya. Srdce začíná dostávat svůj definitivní tvar 

a začíná fungovat krevní oběh. Na konci 2. měsíce, tedy v 8. týdnu těhotenství, jsou vyvinuta 

oční  víčka,  je  vytvořena  dutina  ústní  s ukončeným  vývojem  jazyka  a  patra.  Obličej  má  již 

definitivně lidskou podobu. Hlava je více vzpřímena a krk již lépe vyvinut. Horní končetiny 

jsou uloženy přes hrudník a prsty se prodlužují.  

Rychlý růst je znamením 3. měsíce. V 9. týdnu tvoří hlava polovinu délky embrya, její růst 

se však zpomaluje, krk se prodlužuje a brada vzdaluje od hrudníku.  Obličej je velmi široký, 

oči vzdáleny od sebe a uši posazeny nízko. Vytváří se nehty, ledviny začínají vylučovat moč. 

Horní  končetiny  mají  již  proporcionální  délku,  dolní  končetiny  se  ještě  vyvíjí.  Naznačující 

výboj sacího reflexu dokazují pohybující se rty. Koncem 12. týdne jsou pohlavní orgány plně 

diferencovány.  „  Délka  embrya  je  50-80  mm  a  váží  8-14  g“  (Roztočil,  2008.  

s. 93).  

Rychlý růst plodu pokračuje ve 13. -16. týdnu těhotenství. Kůže plodu je velmi tenká, jsou 

patrné kožní cévy. Celý plod je pokryt fetálním ochlupením zvaným Lanugo. Především pak 

na  hlavě.  Vývoj  kostí  a  svalů  se  urychluje  a  kostra  celého  plodu  je  viditelná  rentgenovým 

vyšetřením.  Dolní  končetiny  jsou  již  delší  než  horní.  Plod  se  napřimuje  a  pohybuje  častěji. 

Tyto pohyby matka ovšem ještě nepozná. Začíná ukládání tuku. Plod dosahuje délky 80-100 

mm a váží asi 140-200 g. 

V 5. měsíci se začíná růst plodu postupně zpomalovat. Srdeční akce plodu jsou slyšitelné 

stetoskopem. Matka již plně vnímá přítomnost plodu v těle a to také díky prudkým a častým 

pohybům plodu. Začínají růst řasy, vlasy a obočí. Aktivizují se mazové žlázy, které pokrývají 

plod mazlavou vrstvou. Té se říká mázek, udržuje ho na těle lanugo (jak jsem již uvedla výše, 

lanugo je fetální ochlupení plodu) a chrání plod. Pokračuje vývoj plic.  

Nárůst  hmotnosti  plodu  se  projevuje  v období  21.  -  24.  týdne  těhotenství.  „Plod  je 

proporcionálně vytvořen. Kůže je stále vrásčitá vzhledem k nedostatku podkožního tuku. (…) 

Vlasy rostou. Řasy a obočí jsou jasně zřetelné. Oko je strukturálně vyvinuto a oční štěrbina se 

záhy otevře. Délka plodu je 200-228 mm a jeho hmotnost 300-800 g“ (Roztočil, 2008. s. 94). 

25.  –  28.  týden:  v tomto  období  dosáhnou  obličej  a  tělo  vzhledu,  jaký  budou  mít  při 

porodu.  Tuk  začíná  vyplňovat  některé  kožní  záhyby.  Rychle  se  vyvíjí  mozek,  plíce.  Plicní 

---

- 20 - 

 

 

cévy  jsou  však  velmi  nezralé.  Plod  je  také  částečně  schopen  regulovat  tělesnou  teplotu.  

U plodu mužského pohlaví dochází k sestupu varlat do šourku. Oční víčka jsou již otevřená. 

Na konci 7. měsíce, tedy ve 28. týdnu, dosahuje plod 260-300 mm a jeho hmotnost je 1000-

1200 g. 

8. měsíc těhotenství: plod přibírá na hmotnosti, vyvíjí se tuková a svalová tkáň. Kosti jsou 

plně  vyvinuty,  ale  měkké  a  ohebné.  Plod  dostává  novorozenecký  vzhled,  je  růžový  

a  epidermis  (vrchní  vrstva  kůže)  zesiluje.  Nehty  přerůstají  konce  prstů  a  plod  se  může 

poškrábat  na  kůži.  350  mm  je  délka,  kterou  plod  v tomto  období  dosahuje,  2000  g  pak 

hmotnost plodu. 

V rozmezí 33. až 36. týdne plod pokračuje v růstu. Ke konci tohoto období dochází už ke 

zpomalení růstu. Lanugo začíná mizet. Průměrná délka plodu je 400 mm a hmotnost 2500 g. 

V tomto  období  je  plod  již  schopen  samostatného  života.  Například  pokud  by  došlo  

k  předčasnému porodu. 

Poslední  10.  měsíc  těhotenství  je  plod  zralý.  Kůže  je  růžová  a  hladká,  lanuga  zmizela 

(zůstala jen na horních končetinách a ramenou). Plod vyplňuje dělohu „pohodlnou polohou“, 

zaujímá  většinou  polohu  hlavičkou  dolů.  Obvod  hrudníku  je  menší  než  obvod  hlavy.  „Je 

stabilizován cyklus bdění a spánku, který bude po narození pokračovat. Velikost plodu je dán 

vlivy  genetickými,  nutričními  a  prostředím,  ve  kterém  se  vyvíjí.  Zde  hraje  roli  věk  matky, 

počet předchozích těhotenství a počet vyvíjejících se plodů v dutině děložní (dvojčata). Délka 

plodu je v tomto období 45-51 cm a hmotnost 2600-3800 g“ (Roztočil, 2008. s. 95). 

 

2.3

 

PRENÁTÁLNÍ PÉČE

 

Prenatální  péče  má  bezpochyby  nezastupitelné  místo  v období  těhotenství.  Je  velmi 

důležitá  z hlediska  prevence,  vyšetření  plodu,  popřípadně  časné  diagnostiky  zdravotního  

a vývojového stavu dítěte. V žádném případě by se neměla podceňovat. 

Již v roce 1945 byla přijata opatření ke zlepšení perinatální péče. Velký důraz byl kladen 

na  prevenci  před  patologickými  stavy,  proto  byla  vytvořena  řada  prenatálních  poraden 

dostupná každému. Zde se těhotné pravidelně vyšetřovaly, léčily a hlavně byly informovány o 

stavu  jejich  těhotenství.  Vyšetření  v prenatální  poradně  je  tedy,  jak  uvádí  Roztočil  (2008.  s. 

57):  „souborem  doporučených  diagnostických  postupů,  jejich  zhodnocení  a  při  výskytu 

---

- 21 - 

 

 

patologického  stavu  stanovení  optimální  terapeutické  strategie  k dosažení  co  nejlepších 

perinatálních  výsledků.“  Svou  důležitost  prokázal  také  těhotenský  průkaz.  Ten  sloužil  jako 

návod, kdy a které vyšetření provést. 

Při  první  návštěvě  se  zaznamenávají  osobní  údaje  o  těhotné.  Dále  pak  dostane  budoucí 

matka  doporučení  a  informace  o  těhotenství.  Jak  se  chovat  v případě  akutních  situací, 

následuje stanovení dalších pravidelných návštěv prenatálního vyšetření a je odebrána osobní 

anamnéza.  Ta  je  nutná  pro  stanovení  výše  rizika  těhotenství.  Velice  důležité  jsou  pak 

informace  týkající  se  rodinné  anamnézy  (např.  vrozené  vývojové  vady,  diabetes),  ale  také 

informace o sociální situaci těhotné. „ Jako je bydlení, partnerské vztahy včetně vita sexualis

8

 

a  eventuálního  domácího  násilí,  finanční  situace,  zaměstnání  těhotné  a  partnera  či  abúzus 

návykových  látek“  (Roztočil,  2008.  s.  57).  Při  první  návštěvě  se  také  určuje  termín  porodu. 

Dále  je  možno  spojit  návštěvy  v prenatální  poradně  s návštěvami  kurzů  přípravy  na  porod 

nebo předporodní tělesnou výchovou. 

 

2.4

 

NOVOROZENEC

 

Novorozenecké  období  je  označováno  za  období  adaptace.  Adaptace  dítěte  na  nové 

podmínky života, na nové prostředí. Porodem dítě přichází do světa plného nových podnětů. 

Již není chráněno tělem matky. Je to tedy pro plod velmi fyzicky i psychicky zatěžující.  

U  novorozence  se  projevují  vrozené  vzorce  chování,  zejména  pak  křik.  Ten  signalizuje 

stav  a  potřeby  novorozence,  přitahuje  také  pozornost  pečující  osoby.  Dítě  je  schopno  si 

zapamatovat vztah křiku a pozornost pečující osoby a naučí se tak přitahovat pozornost. Dále 

je  novorozenec  vybaven  řadou  reflexů.  „  Pro  přežití  dítěte  a  jeho  další  vývoj  jsou  důležité 

hledací, sací, polykací, kašlací, kýchací, vyměšovací, orientační a obranné reflexy. Jiné reakce 

jsou  pozůstatkem  fylogenetického  vývoje  a  v průběhu  prvních  měsíců  života  mizí“ 

(Skorunková,  2011.  s.  29).  Patří  zde  také  Robinsonův  úchopový  reflex,  plovací  pohyby, 

plazení  a  pohyby  napodobující  chůzi.  Díky  těmto  reflexům  je  možné  určit  relativnost 

vyspělosti novorozence. 

Pro  biorytmus  novorozence  jsou  charakteristické  krátké  úseky  bdění.  Novorozenec  spí  až 

20 hodin denně. Probouzí se 7-8krát v průběhu dne a to nejčastěji z hladu nebo pocitu vlhka. 

                                                             

8

 Vita sexualis- pohlavní život. 

---