Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

6.16 Medaile za zranění

Medaile byla založena 12. srpna 1917 rozhodnutím císaře Karla I.

Kruhová medaile, průměr cca 38 mm, hmotnosti 22 - 23 g, byla ražena ze šedého válečného kovu (slitiny zinku).

A: portrét císaře Karla I. z profilu, při horním okraji opis: CAROLVS, podél dolního okraje dvě zkřížené vavřínové ratolesti. Pod reliéfem sign.: R. PLACHT.

R: nápis: LAESO/ MILITI³⁷⁾. Letopočet: MCMXVIII (1918).

Počet zranění, za které byla medaile udělena se rozlišoval počtem proužků na stuze medaile. Při prvním zranění byla tato medaile nošena na trojúhelníkové stuze šedozelené barvy s úzkým červeným okrajovým pruhem a jedním středovým červeným pruhem, tence černě lemovaným. Za každé další zranění byl na stuhu přidán jeden červený, tence černě lemovaný pruh, který byl vždy umístěn symetricky proti předchozímu pruhu. Tímto způsobem bylo možno vyjádřit celkem 5 zranění. Při vydání medaile pro válečného invalidu, měla tato medaile stuhu opatřenou pouze tenkým červeným okrajovým proužkem na šedozelené stuze.

S medailí za zranění se ve sbírce MVČ můžeme setkat celkem desetkrát, z toho jednou s miniaturou:

Fa-200; 60/70; nákup; medaile za 2 zranění.

Fa-201; 114/67; dtto.; medaile za 3 zranění.

Fa-823; 229/74; nákup – starožitnosti HK; ze sbírky škpt. Bohumíra Tuhého, Rosnice; medaile pro válečné invalidy.

Fa-824; 229/74; dtto.; medaile za 1 zranění.

Fa-825; 229/74; dtto.; medaile za 1 zranění.

Fa-826; 229/74; dtto.; medaile za 2 zranění.

Fa-827; 229/74; dtto.; medaile za 3 zranění.

Fa-828; 229/74; dtto.; medaile za 3 zranění.

Fa-1068; 180/74; nákup, ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; miniatura medaile za jedno zranění, na stuze; dekorace je součástí souboru miniatur.

Fa-1267; 324/75; nákup – MUDr. E. Plášilová, Praha; ze sbírky pplk. Václava Plášila, Praha; medaile za 4 zranění.

6.17 Medaile za statečnost

Vznik jednoho z nejznámějších a nejběžněji vyskytujících se vyznamenání spadá již do 18. století. Konkrétně na den 19. červenec 1789, kdy bylo z popudu polního maršála Gedeona von Laudona a rozhodnutím císaře Josefa II. založeno. Záhy byly raženy první exempláře medaile a to buď ze zlata nebo stříbra.

Medaile byla udělována za příkladně statečné chování před nepřítelem, za záchranu vojenského majetku, za záchranu druha, či záchranu důstojníka. Tento čin musel být doložen hodnověrnými svědky. Medaili mohl obdržet kterýkoliv voják do hodnosti strážmistra, nebo polního šikovatele.

Vzhled medaile zůstal od jejího vzniku až do konce monarchie prakticky nezměněn. Měnily se vlastně pouze podobizny jednotlivých panovníků. Na aversu medaile se můžeme setkat s portrétem Josefa II., Františka II. (I.), Ferdinanda V., Františka Josefa I. a posledního císaře Karla I.

6.17.1 Josef II.

Avers medaile nese poprsí císaře Josefa II. hledícího doleva, s rozevlátými vlasy a s vavřínovým věncem na hlavě. Nad portrétem podél hrany medaile byl pak opis: IOSEPF II. U dolního okraje portrétu byla signatura medailéra: J. N. WIRT F.

Na reversu medaile byly zkřížené prapory, přes ně položené dvě vavřínové ratolesti svázané dole stužkou a tvořící věnec, uprostřed dvouřádkový nápis: DER/ TAPFERKEIT³⁸⁾.

Na horní hraně měla medaile přiletováno ouško, sloužící k upevnění na stuhu.

Stuha, na kterou byla medaile přivěšována, se postupně stala nejznámější, a kromě červené stuhy, i nejpoužívanější rakouskou stuhou. Jedná se o tzv. VZK stuhu nebo také válečnou stuhu – střed červenobíle příčně šrafovaný, červené postranní a bílé okrajové pruhy po obou stranách. Medaile přivěšené na této stuze byly většinou nošeny v knoflíkových dírkách. Tento způsob nošení u některých vyšších vyznamenání přetrval až do konce monarchie.

Průměr obou medailí byl přibližně 40 mm a hmotnost činila přibližně 28 g u zlaté medaile a 17 g u stříbrné medaile.

6.17.2 František II. (I.)

František začal s ražbou medailí pouhý rok po svém nástupu na trůn.

Na aversu medaile byl mladistvý portrét císaře Františka II. s dlouhými vlasy a vavřínovým věncem na hlavě, hledící vlevo. Nad portrétem při horní hraně medaile opis: FRANZ II., pod poprsím opět signatura medailéra J. N. WIRT F.

Revers zůstal stejný jako u výše uvedené medaile Josefa II.

Stuha, závěsné očko i rozměry zůstaly totožné.

Od roku 1804 začal František v opise používat titulaturu rakouského císaře, tedy: FRANZ KAISER VON OESTERREICH³⁹⁾. Jinak zůstala medaile beze změn, stejně jako hmotnost, rozměry a stuha.

Roku 1812 došlo ke změně portrétu a medailéra - J. HARNISCH F. V této podobě byla medaile udělována až do smrti Františka II. (I.)

6.17.3 Ferdinand I.

V roce 1835 s nástupem císaře Ferdinanda I. na trůn byla medaile přejmenována na Medaili za statečnost. Ražba medailí s novým portrétem se uskutečnila až v roce 1848. Téhož roku, konkrétně 18. srpna byla provedena změna ve statutech. Již existující stříbrná medaile byla nazvána Stříbrná medaile I. třídy (tzv. velká). K ní vznikla ještě Stříbrná medaile II. třídy (tzv. malá). Přestože medaile byla ražena pouhý půlrok, došlo u Stříbrné medaile II. třídy ke dvěma změnám.

Na aversu bylo zobrazeno poprsí císaře Františka I. s krátkým účesem a vavřínovým věncem ve vlasech, hledícího vlevo. Nad portrétem byl podél hrany medaile opis: FEDINAND KAISER VON OESTERREICH⁴⁰⁾, pod portrétem císařovým byla pak signatura medailéra: I. D. BOEHM F.

Revers medaile, závěsné očko i stuha zůstaly nezměněny, stejně jako rozměry a hmotnost.

Stříbrná medaile II. třídy existuje ve dvou ražbách. Při první ražbě byla medaile vzhledem totožná s výše uvedenou medailí I. třídy, jen signatura medailéra byla: K. LANGE, u 2. ražby je písmeno E ve jménu LANGE vzdáleno od předchozího písmene o 1,5 mm. Rozměry medaile II. třídy se pohybují kolem 31 mm, hmotnost je přibližně 17 g.

6.17.4 František Josef I.

Medaile s portrétem císaře Františka Josefa I. vznikla 5. června 1849. Císař dal razit zlaté medaile i stříbrné medaile I. a II. třídy.

Avers medaile nesl poprsí císaře mladistvého vzhledu, hledícího doprava. Při horní hraně medaile opis: FRANZ JOSEPH I. KAISER VON OESTERREICH⁴¹⁾. Pod poprsím byla signatura medailéra: K. LANGE.

Rub medaile se opět nezměnil. Závěs a stuha zůstávají stejné.

Zlatá medaile měla průměr přibližně 40 mm, stejně jako Stříbrná medaile I. třídy ve variantě se signaturou medailéra, bez signatury medailéra měla medaile průměr 38 mm. Hmotnost Zlaté medaile byla přibližně 30 g, u Stříbrné medaile I. třídy se hmotnost pohybovala kolem 20,5 g (varianta bez signatury medailéra), nebo 17 g (varianta se signaturou). U Stříbrné medaile II. třídy se hmotnost pohybuje kolem 17 g ve všech variantách, rozměry pak mezi 28 – 31 mm.

V roce 1859 došlo k druhému vydání medaile Františka Josefa I., zde se změnil opis a vzhled panovníka. Na aversu je opět poprsí císaře Františka Josefa I., tentokrát již s knírem a typickými licousy. Při horní hraně medaile opis: FRANZ JOSEPH I. V. G. G. KAISER V. OESTERREICH⁴²⁾. Pod poprsím signatura medailéra: I. D. BÖHM. Revers, stuha i závěs zůstávají.

O rozměrech medailí platí to samé, co o rozměrech medailí u předchozí ražby.

Ve válečném roce 1866 došlo k další ražbě Medaile za statečnost. Podoba císaře Františka Josefa I. na aversu opět doznala změn, doleva hledící císař je již spodobněn s mohutnými licousy a s řídnoucími vlasy. Při hraně medaile nezměněný opis z ražby r. 1859. Pod poprsím byl signován medailér, jméno se liší podle druhu medaile. Revers medaile byl stále stejný, jen závěsné ouško bylo oválné a s medailí spojené pomocí výstupku. Stuha zůstává.

V tomto období známe dva druhy Zlaté medaile - raženou ze zlata, cca 40 mm a přibližně 28 g se signaturou LEISEK a Zlatou medaili z pozlaceného stříbra, cca 40 mm a cca 20 g, signováno též LEISEK. Stříbrná medaile I. třídy s průměrem přibližně 40 mm a hmotností cca 17,5 g byla signována TAUTENHAYN. Medaile v těchto provedeních byly raženy až do počátku 1. světové války v roce 1914, kdy kovy, ze kterých byly medaile raženy, začaly být nahrazovány. Zlaté medaile byly nahrazeny zlaceným stříbrem, zlaceným bronzem a později jen světlým bronzem, nebo náhradním žlutým kovem. Stříbrné medaile byly též raženy z náhradních kovů imitujících stříbro.

U zlaté medaile rozeznáváme v tomto období tři typy, a to: Zlatou medaili ze zlata, průměr kolem 40 mm, hmotnost cca 28 g, tato medaile byla v průběhu války udělována pouze vyšším důstojníkům. Zlatou medaili z pozlaceného stříbra se stejným průměrem a hmotností přibližně 20 g, Zlatou medaili z náhradního pozlaceného kovu o stejném průměru a značně lišící se hmotností (dle použitého náhradního kovu). U Stříbrné medaile I. třídy známe též tři typy o stejném průměru 40 mm a hmotností od 17 do 22 g, dle použitého kovu. U stříbrné medaile II. třídy rozeznáváme ražbu ze stříbra a ražby z náhradních kovů. U ražeb z náhradních kovů je hmotnost medaile opět proměnlivá, podle použitého materiálu, u medaile ze stříbra se hmotnost pohybuje kolem 17 g., průměr medailí je cca 30 – 31 mm. U všech medailí kromě zlaté, bylo k přivěšení použité kulovité, nebo příčné ouško, zlatá medaile měla elipsovité.

V průběhu války doznala změn i struktura medaile, když byla stupnice medailí rozšířena o Bronzovou medaili za statečnost, stalo se tak 14. února 1914. Medaile měla stejné rozměry jako Stříbrná medaile II. třídy. Původně byla ražena z bronzu, ale i u ní došlo k nahrazení původního kovu náhradními kovy a slitinami, existuje proto několik variant odstínů medaile. Můžeme rozeznat medaile ražené ze směsi 50% barevné děloviny a 50% mědi signované TAUTENHAYN o hmotnosti cca 15,5 g. Medaile ražené ze světlého kovu bez signatury medailéra o stejné hmotnosti. Medaile ražené z různých slitin, bez signatury medailéra. Vzhled medaile plně odpovídá Stříbrné medaili II. třídy.

29. listopadu 1914, bylo možné Medaile za statečnost udělit opakovaně. Opakované udělení bylo vyjádřeno připnutím kovové pásky na stuhu medaile. Od tohoto data mohly Medaili za statečnost získat také ženy, a to ve všech třídách.

6.17.5 Karel I.

4. dubna 1917 došlo k nezásadnější změně ve vzhledu medaile za celou dobu její existence. Kromě portrétu nového císaře Karla I. na aversu medaile, byl změněn i revers medaile. Původní německý nápis DER/ TAPFERKEIT, byla nahrazen latinským nápisem stejného významu FORTVDINI, který byl převzat z Vojenského řádu Marie Terezie. Opis na aversu zněl: CAROLVS D. G. IMP. AVT. REX BOH., ETC. ET REX APOST. HVNG.⁴³⁾ Pod císařovým poprsím se nacházela signatura medailéra, za císaře Karla to byly u zlaté medaile KAUTSCH a PETZL, H. KAUTSCH pak u medailí bronzových. Závěs tvořený podélným oválným ouškem měly Stříbrné medaile I. třídy a Zlaté medaile. U ostatních bylo ouško kulovité.

V tomto období rozeznáváme opět několik typů ražeb. U Zlaté medaile je to ražba ze zlata, průměr medaile byl cca 41 mm a hmotnost přibližně 30 g. Nebo ražba z pozlaceného bronzu, kdy průměr medaile byl kolem 40 mm, hmotnost přibližně 18 g. Tato medaile byla signována KAUTSCH a na hraně medaile měla vyraženo BRONZE. U Stříbrné medaile I. třídy zůstal průměr přibližně 40 mm a hmotnost kolem 17 g. Stříbrná medaile měla přibližně stejnou váhu a průměr kolem 30 mm. Bronzová medaile z tmavého bronzu o hmotnosti cca 15 g a průměru okolo 30 mm nesla signaturu KAUTSCH. Bronzová medaile vyražená ze světlého bronzu měla stejné rozměry i hmotnost, ale byla bez signatury medailéra.

Od 15. září 1917 mohly být zlatá a stříbrné medaile uděleny jako odměna za činy nižšího významu důstojníkům. K odlišení byly na stuze opatřeny zlatou iniciálou K. Tato byla původně našita zlatou nebo stříbrnou nití, později se lisovala z kovu ve stejné barvě jako medaile. Tento úkon vzbudil nelibost u některých důstojníků. Zlatá medaile za statečnost stála totiž hierarchicky za rytířským křížem řádu Marie Terezie. Udělení tohoto kříže bylo totiž stále častěji nahrazováno udělením Zlaté medaile, která byť byla hierarchicky hned po něm, neměla přece jen takový „zvuk“.

V průběhu I. světové války se můžeme setkat i s několikrát dekorovanými osobami hned několika stupni medaile. Jako výmluvný příklad chci uvést císařského polního letce a důstojnického čekatele Juliuse Arigiho, který byl celkem čtyřikrát dekorován medailí zlatou, čtyřikrát stříbrnou medailí I. třídy, dvakrát medailí II. třídy a jednou medailí bronzovou⁴⁴⁾.

Díky opravdu dlouholetému udělování Medaile za statečnost dnes známe celkem 29 základních variant medaile.

Tvrzení, že tato medaile je jednou z nejznámějších a nejudělovanějších medailí monarchie, jen potvrzuje počet medailí ve faleristické sbírce MVČ, 53 kusů + 4 miniatury:

Fa-103; 6/67; dar, škpt. Bohumír Tuhý, Rosnice; bronzová medaile; vydání 1915, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-104; staré fondy MHK; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1914 - 1917, (F.J.I.), nesignovaná; 31 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-105; 51/69; nákup, ze sbírky Zdeňka Netrvala, HK; stříbrná medaile I. třídy, vydání 1866 - 1914, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 40 mm; starší typ s eliptickým ouškem; průvlečná stuha.

Fa-106; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1914 - 1917, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-129; 16/71; nákup, ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; zlatá medaile (tzv. nepravá, ze zlaceného bronzu); vydání z 1. světové války (náhradní kov); 40 mm; trojúhelníková stuha; na stuze jedna ocelová páska za dvojí udělení.

Fa-130; 16/71; dtto.; zlatá medaile (tzv. nepravá, ze zlaceného bronzu); vydání z 1. světové války (náhradní kov); 40 mm; trojúhelníková stuha; na stuze dvě ocelové pásky za trojí udělení.

Fa-131; 33/71; dtto.; zlatá medaile (tzv. nepravá, ze zlaceného bronzu); vydání z 1. světové války (náhradní kov); 40 mm; trojúhelníková stuha; na stuze tři ocelové pásky za čtyři udělení.

Fa-202; 51/69; nákup, ze sbírky Zdeňka Netrvala, HK; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-203; 16/71; nákup, ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha, na stuze iniciála „K“.

Fa-204; 16/71; dtto.; zlatá medaile (tzv. nepravá, ze zlaceného bronzu); vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha, na stuze iniciála „K“.

Fa-205; staré fondy MHK; bronzová medaile; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-206; 2/67; dar, škpt. Bohumír Tuhý, Rosnice; bronzová medaile; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-207; 51/69; nákup, ze sbírky Zdeňka Netrvala, HK; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-554; 112/73; nákup; bronzová medaile, zlacená, v červenavém odstínu; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-556; 114/73; dtto.; stříbrná medaile I. třídy; vydání z počátku 1. světové války (F.J.I.), bez signatury medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha, na stuze jedna spona za dvojí udělení.

Fa-712; 121/74; nákup – starožitnosti HK, ze sbírky škpt. Bohumíra Tuhého, Rosnice; stříbrná medaile II. třídy; vydání z 19. 8. 1848, (Ferdinand I.), se signaturou medailéra, ražba II. typu; 30,7 mm; průvlečná stuha.

Fa-713; 122/74; dtto.; stříbrná medaile II. třídy; vydání z 5. 6. 1849, (F.J.I.), ražba se signaturou medailéra; 31 mm; průvlečná stuha.

Fa-714; 123/74; dtto.; stříbrná medaile II. třídy; vydání z r. 1866 (v platnosti do r. 1914), se signaturou medailéra; 30 mm; stuha chybí.

Fa-869; 241/74; dtto.; bronzová medaile; vydání 1915, (F.J.I.), bez signatury medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-870; 241/74; dtto.; bronzová medaile; vydání 1915, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-871; 241/74; dtto.; bronzová medaile; vydání 1915, (F.J.I.), bez signatury medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha, na stuze jedna ocelová páska za dvojí udělení.

Fa-872; 241/74; dtto.; bronzová medaile; vydání 1915, (F.J.I.), bez signatury medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-873; 241/74; dtto.; bronzová medaile; vydání 1915, (F.J.I.), bez signatury medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-874; 51/69; dtto.; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 31 mm; trojúhelníková stuha, na stuze jedna páska za dvojí udělení.

Fa-875; 242/74; dtto.; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1914 – 1917, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 31 mm; trojúhelníková stuha, na stuze jedna páska za dvojí udělení.

Fa-876; 242/74; dtto.; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1914 – 1917, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 31 mm; trojúhelníková stuha, na stuze dvě spony za trojí udělení.

Fa-877; 242/74; dtto.; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1914 – 1917, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 31 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-878; 243/74; dtto.; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1914 - 1917, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-879; 243/74; dtto,; stříbrná medaile I. třídy; vydání z r. 1866 (v platnosti do r. 1914), starší typ s eliptickým ouškem, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha, na stuze jedna spona za dvojí udělení.

Fa-880; 243/74; dtto.; stříbrná medaile I. třídy; vydání z r. 1866 (v platnosti do r. 1914), starší typ s eliptickým ouškem, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha, na stuze dvě spony za trojnásobné udělení, spony jsou hliníkové imitace!

Fa-881; 243/74; dtto.; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1914 - 1917, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha, na stuze 3 spony, které mají vyjadřovat čtyřnásobné udělení (hliníkové imitace!).

Fa-882; 244/74; dtto.; zlatá (zlacená medaile); vydání 1914 - 1917, (F.J.I.), nesignovaná; 40 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-883; 245/74; dtto.; bronzová medaile; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-884; 245/74; dtto.; bronzová medaile; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha, na stuze jedna spona za dvojí udělení.

Fa-885; 245/74; dtto.; bronzová medaile; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha, na stuze dvě spony za trojí udělení (hliníkové imitace!).

Fa-886; 245/74; dtto.; bronzová medaile; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-887; 246/74; dtto.; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-888; 246/74; dtto.; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha, na stuze jedna spona za dvojí udělení.

Fa-889; 246/74; dtto.; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha, na stuze dvě spony za trojnásobné udělení (hliníkové imitace!).

Fa-890; 246/74; dtto.; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-891; 247/74; dtto.; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-892; 247/74; dtto.; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha, na stuze jedna spona za dvojí udělení.

Fa-893; 247/74; dtto.; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha, na stuze dvě spony za trojí udělení (hliníkové imitace!).

Fa-894; 247/74; dtto.; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha, na stuze tři spony za čtyřnásobné udělení (spony jsou hliníkové imitace!).

Fa-895; 248/74; dtto.; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha, na stuze iniciála „K“ ve stříbrném provedení.

Fa-896; 249/74; dtto.; zlatá (zlacená) medaile⁴⁵⁾; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 41 mm; trojúhelníková stuha, na stuze iniciála „K“.

Fa-1068; 180/74; nákup, ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; miniatura bronzové medaile za statečnost (F.J.I.), na stuze; dekorace je součástí souboru miniatur.

Fa-1068; 180/74; dtto.; miniatura stříbrné medaile II. třídy (F.J.I.), na stuze; dekorace je součástí souboru miniatur.

Fa-1068; 180/74; dtto.; miniatura bronzové medaile za statečnost (Karel I.), na stuze; dekorace je součástí souboru miniatur.

Fa-1068; 180/74; dtto.; miniatura stříbrné medaile II. (Karel I.), na stuze; dekorace je součástí souboru miniatur.

Fa-1260; 317/75; nákup, MUDr. E. Plášilová, Praha, ze sbírky pplk. Václava Plášila, Praha; zlatá medaile (zlacená); vydání 1914 – 1917, (F.J.I.), bez signatury medailéra; 40 mm; trojúhelníková stuha.

Fa-1441; H 97/82; administrativní převod na základě hospodářské smlouvy a MěNV Týniště n. Orlicí; bronzová medaile; vydání 1915, (F.J.I.), se signaturou medailéra; 30 mm; stuha chybí.

Fa-1453; interní převod z numismatického fondu (st. ev. č.: 5327), 16. 5. 1982; bronzová medaile; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; stuha chybí.

Fa-1454; interní převod z numismatického fondu (st. ev. č.: 5514), 26. 5. 1982; bronzová medaile; vydání 1917 – 1918, (Karel I.), se signaturou medailéra; 30 mm; stuha chybí; medaile je v horní části asi z 1/3 pokryta měděnkou.

Fa-1535; H-2008/85; nákup – starožitnosti HK, červenec 1985; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1859 - 1866, (F.J.I.), nesignovaná; 30 mm; stuha chybí; medaile je v reliéfu značně otřelá, takže císařská podobizna budí dojem, jako by šlo o vydání z r. 1849. Necitlivé připojení nového ouška poškodilo v horní části opis. Na reversu hluboký vryp v místě nápisu.

Fa-1540; H 2605/85; nákup – aukce ČSPDP č. 38, Praha, 26. 10. 1985; stříbrná medaile I. třídy; vydání 1859 – 1866, (F.J.I.), bez signatury medailéra; 40 mm; ploché eliptické ouško; stuha trojúhelníková.

Fa-1541; H-2606/85; nákup – starožitnosti HK, červenec 1985; stříbrná medaile II. třídy; vydání 1859 - 1866, (F.J.I.), bez signatury medailéra; 30 mm; ploché eliptické ouško; trojúhelníková stuha.