Diplomová práce
Yüklə 1,35 Mb.
|
9.3.2 Kvantitativní znaky Mezi kvantitativní znaky byly zařazeny nemikroskopiské znaky, které lze buď naměřit či hodnoty nějakého znaku spočítat (počítání měchýřků souplodí apod.). Přesnost měření se odvíjí od kvality definování měření určitého znaku (musí být jednoznačné) a v konkrétních případech také přikládáním měřítka (měřený list při měření není rovný, měřením největší šířky souplodí změříme ne největší hodnotu nebo větší hodnotu /neměříme vodorovný rozměr/, kus okvětního lístku neodtrhneme od květu a měříme tak lístek necelý apod.). Předpokládanou přesnost měření dokumentuje tabulka 9.3.2 s přehledem měřených znaků
Tabulka 9.3.2 - přehled měřených kvantitativních znaků a odhadovaná přesnost jejich měření Poznámka: první údaj udavá jednotku, v které byl každý znak měřen, druhý údaj v závorce možnou celkovou naměřenou odchylku u daného rozměru orgánu od skutečného rozměru (kde tento údaj chybí, tam se u daného znaku žádná odchylka nepřipouští). Počet tyčinek v květu: Tento znak byl zjišťován počítáním jizev po nasedajících tyčinkách v oblasti androforu na obvykle zralých šáchách (spočítané jizvy byly označeny fixou). U M. tripetala bylo počítání problematičtější, neboť jizvy po nasedajících tyčinkách jsou malé a málo zřetelné. Rozdíl v počtu tyčinek u M. obovata a M. tripetala je jednoznačný, u křížence hodnoty tohoto znaku mohou velmi vzácně dosahovat hodnot jednoho z rodičovských druhů. Kříženec je jednoznačně intermediární. Pro bezpečnou determinaci taxonů pomocí tohoto znaku doporučuji spočítání jizev po tyčinkách u dvou šáchů. 
Počet měchýřků tvořících šáchy: Počet měchýřků souplodí odpovídá počtu pestíků v květu (měchýřky vznikají z pestíků), výsledky proto platí i pro počty spočítatelných pestíků. Měchýřky při počítání byly označovány fixou. Rodičovské taxony se v tomto znaku jednoznačně liší, kříženec ovšem může častěji dosahovat hodnot M. obovata. Nejsnadněji se tento znak zjišťuje u zralých souplodí M. tripetala s ještě uzavřenými měchýřky (velké měchýřky). Pro bezpečnou determinaci je vhodné spočítat alespoň dva šáchy. 
 Obrázek 9.3.2a - šách M. obovata
Délka plodní části šáchů: Délka plodní části šáchu ('d' na obrázku 9.3.2a) byla měřena jako nejdelší rovnoběžný rozměr k podélné ose šáchu od nejspodnější části konvexní části dolních měchýřků k vrcholu plodní části šáchu. U M. tripetala uvádí Spongberg (1974) délku šáchů do 10 cm, u M. obovata rozměry souplodí větší než 10 cm. U maximálních hodnot tohoto znaku podle vlastní analýzy skutečně tento závěr platí, minimální hodnoty však mohou být různé, neboť také záleží na obsahu vyvíjejících se semen (bez semen i se semeny mohou být plodní části šáchů M. obovata dlouhé pod 10 cm). Spongberg (1998) uvádí délku plodní části šáchů 13,5-20 cm u M. obovata a 7-10 cm u M. tripetala. Do morfometrické analýzy tohoto znaku jsem zařadil i bezsemenná souplodí, jejichž délkový rozdíl mezi taxony není příliš patrný. Protože M. obovata má větší počet měchýřků než M. tripetala, je patrne logickým důsledkem, že zralé šáchy M. obovata s plně vyvinutými semeny dosahují i větších rozměrů a kříženec se chová intermediárně.
pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v centimetrech Šířka plodní části šáchů: Šířka plodní části šáchu ('s' na obrázku 9.3.2a) byla měřena jako nejdelší kolmý rozměr k podélné ose plodní části šáchu. Mezi měřenými taxony jsou malé rozdíly, přesto jakýsi trend k větším šáchům M. obovata lze vysledovat. Data mohou být zkreslena započítáním bezsemenných šáchů. 
pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v centimetrech Tloušťka stopek šáchů: Tloušťka stopek šáchů byla měřena těsně pod jizvou po nasednutí poupěcí šupiny. Mezi taxony jsou malé rozdíly (opět částečně mohou rozdíly stírat data ze započtených bezsemenných souplodí. Data naznačují trend k tlustčí stopce M. obovata, jejíž šáchy mají větší objem (stopka musí nést větší váhu šáchu). 
pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v milimetrech Délka zobánků (zakončení měchýřků šáchů): Při měřeních byly zaznamenávány počty zobánků příslušné délky v milimetrech. U každého taxonu byly měřeny vždy šáchy alespoň od dvou rostlin. Měření komplikovaly jakoby nasazené špičky zobánků (drobnější zčernalý koneček zobánků), které se u některých šáchů nezachovaly. Tento fakt byl zaznamenáván, ale při konečném vyhodnocení dat (viz tabulka 9.3.2a) k němu nebylo přihlíženo - výsledná data jsou poměrně přesvědčivá a již na první pohled má M. obovata zobánky větší a vyvinutější. Mezi měřeními jednotlivých šáchů a rostlin existovala variabilita (např. nejčetnější délka zobánků jednotlivých šáchů se lišila o 1-2 mm), největší rozdíly byly ale mezi taxony. Výsledky měření shrnuje graf 9.3.2a. U M. tripetala se patrně projevilo omezenější množství měření (zobánky se často nezachovávaly, proto jich nemohlo být tolik změřeno), protože četnosti zobánků u ní nejsou v grafu rozloženy rovnoměrně (četnosti zobánků neodpovídají Poissonovu rozdělení, 'netvoří jakousi pyramidu'). Kříženec je intermediární (jeho zobánky jsou proti rodičovským druhům asi o jeden milimetr delší respektive kratší). Tabulka 9.3.2a - podíl v procentech zobánků dané naměřené velikosti:
Yüklə 1,35 Mb. Dostları ilə paylaş:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
