Masarykova univerzita
Yüklə 249,63 Kb. Pdf görüntüsü
|
5 Podle nového doporučení Evropské rady pro resuscitaci z konce roku 2005 resuscitace není indikována u extrémně nezralých novorozenců narozených před 23.týdnem těhotenství, u těch s porodní hmotností pod 400 gramů, ale také se závažnými vrozenými vývojovými vadami neslučitelnými se životem. U extrémně nezralých novorozenců narozených před 23.týdnem těhotenství (většina z nich má porodní hmotnost pod 500 gramů) je vysoká úmrtnost a u raritně přeživších nepřijatelně vysoké riziko závažného trvalého postižení. U plodů narozených ve 22.týdnu těhotenství nebo dříve spíš než o pasivní eutanazii, která není zakotvena v našem právním systému, lze hovořit o hranici biologické, jež neumožňuje přežití a normální vývoj. Existují ale výjimky. Hranici životaschopnosti nelze určit ostrou čarou. V současnosti se i v jednotlivých vyspělých zemích liší – v Japonsku je to 22.týden těhotenství, ve většině evropských zemí 23. a 24.týden. ve 3výcarsku, Nizozemsku a některých skandinávských zemích 25.týden. Převažující názor je individuální přístup k zahájení resuscitace novorozenců narozených ve 23. a 24. týdnu těhotenství. Česká gynekologicko-porodnická společnost a Česká neonatologická společnost přijaly v roce 1994 jako kritérium hranice životaschopnosti 24.týden těhotenství. U hrozícího předčasného porodu ve 23. a 24.týdnu těhotenství by lékaři měli respektovat přání rodičů, kteří by měli být seznámeni s šancemi dítěte na přežití a riziky možného postižení. V těchto případech by se měl volit individuální přístup. Ze zkušeností českých lékařů vyplývá, že většina rodičů se přeje zahájení intenzivní péče. Extrémně nezralých novorozenců s porodní hmotností pod 1000 gramů se rodí v České republice asi 400 za rok, z tohoto počtu zhruba 80 až 100 ve 23. a 24.týdnu těhotenství. Péče o ně je soustředěna do dvanácti perinatologických center. Péče o extrémně nezralé novorozence od narození do propuštění je velmi nákladná, záchrana jednoho dítěte s porodní hmotností pod 1000 gramů stojí v České republice až 1,5 milionu korun (v zahraničí ale několikanásobně víc). Je to ale investice do záchrany života na dalších 70 i více let. Před 25 lety většina novorozenců narozených před 28.týdnem těhotenství nepřežila. Děti narozené ve 23. a 24. týdnu těhotenství patří mezi nejrizikovější skupiny. Závažná postižení (opoždění mentálního vývoje, postižení zraku a sluchu, dětská mozková obrna) má kolem 30 procent takových dětí, ve 30 procentech se vyskytují poruchy učení a soustředění, třetina dětí se vyvíjí normálně. Ve své práci bych se chtěla zaměřit na vymezení termínu nedonošené dítě, na rozdělení nedonošených dětí v závislosti na jejich hmotnosti, na riziko výskytu postižení, na to jaký účinek mají léky pro záchranu nedonošených dětí…
6 1. Metodické poznámky Tato bakalářská práce byla vytvořena jako teoretický výzkum. Poznatky byly čerpány z tištěné literatury, z různých odborných časopisů a z internetu. Tuto práci je možno využít jako učební text. Dá se využít pro speciální pedagogy a to zejména ve zdravovědě a v pedagogice. Tato práce neobsahuje žádné kazuistiky, protože při zjišťování informací jsem narazila na zákon o ochraně osobních údajů. Práce je formulována didakticky a nejsou v ní stanoveny hypotézy. Ke své práci jsem chtěla udělat rozhovory s rodiči, kteří mají nedonošené děti. Bylo ale velice obtížné získat na ně kontakt. Byla jsem na perinatologickém oddělení Fakultní nemocnice v Brně za panem doktorem Janků, který mi poskytl informace týkají se nedonošených dětí a zprostředkoval mi kontakt na klinickou psycholožku, která působí na stejném oddělení. S ní jsem se okamžitě zkontaktovala, jenže jsme se dostaly k tomu, že existuje zákon na ochranu osobních dat, takže získat kontakty na rodiče, kteří mají nedonošené děti by bylo velmi obtížné a komplikované. Proto ve své práci nemám prakticky zaměřenou část. Jak jsem již psala, mou práci lze využít jako učební text a to zejména při výuce základů zdravovědy, výchovy ke zdraví, v pedagogice a také v předmětech speciální pedagogiky. Lze ji takto využít, protože obsahuje přesné vymezení pojmu nedonošené dítě, rizikový novorozenec, obsahuje také poznatky jaké se užívají léky, jak chránit děti před infekcemi a péčí o neodnošené děti.
7 2. Rizikový novorozenec (Zahálková, 2000)
Rizikový novorozenec je novorozenec, který je ohrožen ve svém zdravotním stavu a vývoji. Příčiny ohrožení mohou být různé: • zdravotní stav matky – například těhotenské gestózy , cukrovka, AIDS, některá další chronická onemocnění • matky s předchozím neúspěchem v těhotenství, matky mladší 17 let nebo starší 35 let • komplikovaný porod – z příčin matky, placenty, pupečníku nebo samotného plodu. Hlavní rizika jsou nedostatek kyslíku, vdechnutí plodové vody, poranění při porodu nebo kombinace těchto faktorů. Poškození mozku může být následek přímého poranění nebo nedostatku kyslíku nebo kombinace obou těchto faktorů. • riziko infekce za porodu – předčasný odtok plodové vody, přenos infekce od matky • děti s nízkou porodní hmotností, nedonošené nebo hypotrofické, patří sem i děti z vícečetných těhotenství • děti přenošené • děti s vrozenými vývojovými vadami • děti s projevy nedostatku kyslíku (hypoxie či anoxie) , časné nebo pozdní • děti s výraznější novorozeneckou žloutenkou • děti s chudokrevností
U ohrožených dětí je velmi důležitá především včasná a správná diagnóza, snaha o prevenci a terapii rizikových stavů, dlouhodobé sledování dítěte a správné prognostické zhodnocení jeho stavu.
Yüklə 249,63 Kb. Dostları ilə paylaş:
|