12
- u méně nezralých je tmavě růžová, prosvítají jen velké žilky, je bohatě pokryta
mázkem, v různém rozsahu je pokryta jemnými chloupky – lanugem (hlavně na
ramenou, zádech a krku)
- je často prosáklá, tvoří se otoky, zvl. na končetinách
Kůže nedonošených je velmi citlivá ke všem desinfekčním roztokům. I jemné otření
kůže před injekcí může způsobit rozsáhlé popáleniny, zejména u těžce nezralých.
Kůže je také citlivá k mechanických insultům. Při odlepování náplasti se trhá povrchová
vrstvička pokožky a vznikají rozsáhlé eroze, kterými dítě ztrácí tekutiny a které jsou
snadnou vstupní branou infekce.
Rovněž sliznice jsou velmi citlivé na poranění. Při nešetrném sondování trávicího traktu
nebo odsávání dýchacích cest může dojít k porušení sliznice, krvácení a poškození stěny
orgánu.
•
Prsní bradavky u těžce nedonošených zcela chybí nebo jsou jen naznačeny, u
lehce nedonošených je vytvořena bradavka, někdy i část dvorce
•
Ušní boltce bývají měkké, u těžce nedonošených i neúplně vyvinuté
•
Genitál – u chlapců jsou častá nesestouplá varlata, u dívek vulva zeje
•
Rýhování na ploskách nohou a na dlaních u těžce nedonošených prakticky chybí
nebo jsou vytvořeny jen hlavní rýhy, u lehce nedonošených je rýhování více, ale
rýhy jsou mělčí než u donošených.
Nezralost funkcí:
Dýchání
•
Stavba plic jako taková je většinou dokončena (výjimkou jsou pouze těžce
nezralí)
•
Nedokonalá funkce plic vedoucí k nedostatečné výměně plynů je způsobeny
nedostatkem surfaktantu (látka fosfolipidové povahy udržující po výdechu
rozepjaté alveoly). Alveoly po každém výdechu kolabují a novorozenec musí při
každém nádechu vyvinout úsilí jako při prvním vdechu po narození
•
Onemocnění z nedostatku surfaktantu – IRDS
13
Zažívání
•
Méně trávicích šťáv, zpomalená motilita střev, špatná evakuace žaludku – vedou
k delší dobu trvající intoleranci stravy
•
Smolky, což je tmavá dehtovitá stolice novorozence, odchází více dnů než u
donošených, někdy až 2 týdny
Vyměšování
•
Funkce ledvin je nezralá, citlivější k různým nepříznivým vlivům, zejména
k hypoxii
•
Minimální množství moči je 1 ml/kg/24 hodin
•
Funkce jater je nezralá (nedostatek enzymů), játra nestačí vyloučit přebytek
bilirubinu, který vzniká v prvních dnech života novorozenců ve velkém
množství a vzniká hyperbilirubinemie projevující se žloutenkou
•
Žloutenka u nedonošených nastupuje sice později, ale trvá o hodně déle než u
donošených
Termolabilita
•
Čím menší dítě, tím snadněji a rychleji se podchladí
•
Příčinou ztráty tepla (vyzařováním) je velký povrch těla vzhledem k hmotnosti a
tenká vrstva podkožního tuku. Reakcí novorozence na chlad je zvýšená
produkce tepla, která se děje především chemickou reakcí v tzv. hnědém tuku
novorozence. Při této reakci se ale zvyšuje několikanásobně spotřeba kyslíku.
V chladném prostředí přesto vzniká nepoměr mezi ztrátami a tvorbou tepla,
vzniká velký rozdíl mezi teplotou kůže a okolím a teplota novorozence klesá.
Percepční zonou velmi citlivou na změny teploty prostředí je pokožka obličeje.
Podchlazený novorozenec mívá apnotické pauzy, záchvaty cyanozy,
hypoglykemii, metabolickou acidózu, které mohou vyústit v metabolický
rozvrat.
14
4.2 Výživa nedonošených
(Borek, 2001)
V prvních dnech prakticky výhradně parenterální výživa, to znamená infuze do žíly.
Příčinou je špatná tolerance perorální stravy (mléka). Čím nezralejší dítě, tím déle
vyžaduje parenterální výživu.
Základem je roztok 10% glukózy, od druhého dne se přidávají aminokyseliny –
Nutraminy N a P, někdy i tuky – Lipofundin, Intralipid. Dále se do infuzí přidávají
ionty (roztoky NaCl, KCl, Calcium gluconicum, Magnesium sulphuricum, Kalium
dihydrogenphosphoricum), vitamíny rozpustné ve vodě a stopové prvky.
Malé dávky stravy podávané v prvních dnech mají význam zejména pro stimulaci
zažívacího ústrojí. Při špatné toleranci stravy pomáháme dětem zlepšením motility střev
a žaludku podáním léků typu Degan, Cerukal, Paspertin.
Perorální stravu podáváme sondou přímo do žaludku (dříve se užívalo kapátko).
Jakmile se objeví sací reflex, dítě je bez výraznějších dechových potíží a lze
předpokládat dobrou souhru mezi sáním, dýcháním a polykáním, zkoušíme krmení
z láhve. Zpočátku krmíme z láhve jen několikrát denně, postupně přidáváme na četnosti.
4.3 Ochrana před infekcí
(Borek, 2001)
U nezralých novorozenců je ochrana před infekcí zvlášť významná pro jejich nezralost
imunitního systému a malou obranyschopnost. Infekce může být způsobena nejen
obecně známými patologickými mikroby, které jsou běžnou součástí zevního prostředí a
které větším dětem a dospělých již neškodí (tzv. oportunně patogenní mikroby).
Nozokomiální infekce těmito mikroby významně zvyšují nejen nemocnost, ale i
úmrtnost nezralých dětí.
S rozvojem intenzivní a resuscitační péče stoupá u dětí počet invazivních vstupů,
nutných pro léčbu i monitoring, přibývá agresivních způsobů léčby, prodlužuje se
počáteční doba přežívání dětí s minimální šancí na další život. To vše vede k nárůstu
infekčních komplikací, zejména u těžce nezralých novorozenců.
S rozvojem intenzivní a resuscitační péče stoupá u dětí počet invazivních vstupů,
nutných pro léčbu i monitoring, přibývá agresivních vstupů způsobů léčby, prodlužuje
Dostları ilə paylaş: |