Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma

Walther Hermann Nernst

25. 7. 1864 – 18. 11. 1941

Nobelovu cenu získal v roce 1920 za své vědecké práce v termochemii

• 
  německý fyzik a fyzikální chemik
  
• 
  narodil se v rodině soudce
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzity v Curychu, Berlíně, Štýrském Hradci a Würzburku (fyzika, chemie a matematika)
    
• 
  roku 1894 se stal profesorem teoretické fyziky na univerzitě v Berlíně jako nástupce L. Bolzmana
  
• 
  od roku 1905 byl profesorem a vedoucím ústavu fyzikální chemie na univerzitě v Berlíně
  
• 
  v roce 1921 se stal prezidentem Říšského ústavu technické fyziky v Charlottenburku
  
• 
  zprvu studoval roztoky elektrolytů, přičemž navázal na Arrheniovu teorii elektrolytické disociace a teorii elektromotorické síly v galvanických článcích
  
• 
  objevil rozdělovací zákon (Nernstův zákon), kterého se užívá ke zjištění, v jakém poměru se rozdělí látka ve dvou kapalinách, které se vzájemně nemíchají
  
• 
  rozpracoval difúzní teorii kinetiky heterogenních chemických reakcí probíhajících na hranici fází
  
• 
  v roce 1897 zkonstruoval zvláštní typ elektrické žárovky (Nernstova lampa)
  
• 
  největší význam měly jeho práce v oblasti nízkých teplot – v roce 1906 formuloval třetí hlavní větu termodynamiky, podle které se entropie chemicky stejnorodého tělesa v blízkosti absolutní nuly blíží nulové hodnotě
  

Ronald George Wreyford Norrish

9. 11. 1897 – 7. 6. 1978

Nobelovu cenu získal v roce 1967 společně s M. Eigenem a G. Porterem za výzkum mimořádně rychlých chemických reakcí

• 
  anglický fyzikální chemik
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Cambridgi (fyzika, chemie)
    
• 
  na univerzitě v Cambridgi zůstal po studiích jako výzkumný pracovník
  
• 
  od roku 1937 přednášel fyzikální chemika univerzitě v Cambridgi, kde se stal profesorem a v roce 1965 také vedoucím katedry fyzikální chemie
  
• 
  v letech 1953–1955 byl prezidentem Faradayovy společnosti
  
• 
  v letech 1957–1959 byl viceprezidentem Chemického královského institutu
  
• 
  společně s Eigenem a Porterem zkoumal velmi rychle probíhající chemické reakce
  
• 
  společně s Porterem si všímali především závislosti rychlosti chemických reakcí na teplotě a snažili se podle van´t Hoffova pravidla* krátkodobým zvýšením teploty co nejdříve urychlit chemickou reakci a najít metodu, která by umožňovala její pozorování i při velmi velké reakční rychlosti – jako výzkumné metody použili fotolýzy bleskovým světlem a reakci vyvolali krátkým intenzívním bleskem
  
• 
  práce zaměřené na metody umožňující zkoumat velmi rychle probíhající chemické a biochemické reakce představují novou etapu v rozvoji kinetiky a fyzikální chemie
  

*Podle van´t Hoffova pravidla zvýšení teploty o 10°C zvýší reakční rychlost dvojnásobně až čtyřnásobně

John Howard Northrop

5. 7. 1891 – 27. 5. 1987

Nobelovu cenu získal v roce 1946 společně s W. M. Stanleym za objev přípravy enzymů a virů v čisté formě

• 
  americký biochemik
  
• 
  narodil se v rodině profesora zoologie
  
• 
  studium:
  
  • 
    Columbijská univerzita v New Yorku
    
• 
  po ukončení studia pracoval v Rockefellerově ústavu pro lékařský výzkum v Princestonu, kde se později stal vedoucím oddělení a profesorem bakteriologie
  
• 
  začátkem své vědecké dráhy se zabýval fermentačními procesy
  
• 
  v roce 1918 podrobně prozkoumal proces fermentace spojený s čištěním surového acetonu, ze kterého se tímto způsobem vyrábí čistý aceton
  
• 
  soustředil se na výzkum chemické struktury a vlastností enzymů, virů, bílkovin, antitoxinů aglutinaci bakterií
  
• 
  velkou pozornost věnoval přípravě enzymů a bílkovin v čisté krystalické formě, při těchto pracích s ním spolupracoval také W. Stanley
  
• 
  roku 1930 jako první připravil v čisté krystalické formě pepsin, který je důležitý pro trávení bílkovin, a trypsin, enzym ze šťávy žlázy slinivky břišní
  
• 
  v roce 1934 společně se Stanleym důkladně prozkoumal enzymy ze skupiny proteáz, které rozkládají bílkoviny, a tím přispěl k prohloubení poznatků o metabolismu bílkovin
  
• 
  v krystalické formě připravil také antitoxin záškrtu
  
• 
  publikoval celou řadu prací z oblasti fyzikální chemie bílkovin, o kinetice enzymových reakcí, o izolaci a chemické povaze enzymů
  

George Andrew Olah

22. 5. 1927

Nobelovu cenu získal v roce 1994 za práce o karbokationtech a iontových meziproduktech organických reakcí

• 
  americký chemik maďarského původu
  
• 
  studium:
  
  • 
    technická univerzita v Budapešti
    
• 
  v roce 1949 po promoci se stal na technické univerzitě v Budapešti asistentem
  
• 
  přešel do Chemického ústavu Maďarské akademie věd, kde pracoval až do roku 1956
  
• 
  svou Zemi opustil po maďarském povstání (1956) a odešel do USA, kde pracoval v chemických laboratořích a kde se v roce 1969 stal profesorem na univerzitě v Clevelandu
  
• 
  v roce 1977 se stal profesorem chemie na univerzitě v Los Angeles v jižní Kalifornii a nyní je ředitelem Lockerova ústavu pro výzkum uhlovodíků na této univerzitě
  
• 
  největší část své práce věnoval výzkumu meziproduktů organických chemických reakcí
  
• 
  již počátkem 60. let vypracoval způsob fixování krátce žijících kladně nabitých meziproduktů organických reakcí v kapalné fázi (karbokationty) v komplexech se supersilnými kyselinami za nízké teploty - k určení jejich struktury a reaktivity použil spektroskopických metod, absorpční elektronové spektroskopie a fotoelektronové spektroskopie
  
• 
  v roce 2005 napsal esej propagující „metanolovou ekonomiku“