|
Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita
|
səhifə | 45/64 | tarix | 17.11.2018 | ölçüsü | 499,61 Kb. | | #80237 |
|
9. 4. 1923
Nobelovu cenu získal v roce 1998 společně s J. A. Poplem za objevy, které pomáhají odhalit tajemství obestírající strukturu hmoty
-
americký chemik rakouského a židovkého původu
-
Nobelovu cenu získal za teorii funkce hustoty
-
jeho práce spočívá v tom, že objevil nové a jednodušší matematické postupy, které popisují vazby mezi atomy v molekulách
-
nesnažil se popsat pohyb každého elektronu zvlášť, ale pracoval s hustotou těchto částic - statisticky popisoval průměrný počet elektronů v každém bodě
-
model, který spoluvytvářel, umožnil kvantové chemii a fyzice studovat i velké a složité molekuly
-
spolu s Poplem přispěli k tomu, že v součastnosti umíme modelovat chemické procesy na počítači - chemici už díky tomu nemusejí každou látku, kterou chtějí zkoumat, nejprve laboratorně připravit - místo toho "vytvářejí" základní stavební jednotky nejrůznějších chemikálií přímo na obrazovce počítače a pomocí počítačových programů pak studují vzájemné vazby molekul či atomů, a také různé projevy sloučeniny, která je zajímá
Sir Harold Walter Kroto
7. 10. 1939
Nobelovu cenu získal v roce 1996 společně s R. F. Curlem a R. E. Smalleyem za objev fullerenů
-
anglický chemik
-
studium:
-
univerzita Sheffield (v roce 1964 zde získal doktorát)
-
v roce 1967, po absolvování stáží v Ottawě a v Bellových laboratořích v New Yorku, začal pracovat na univerzitě v Sussexu
-
v návaznosti na radioastronomická měření se zabýval otázkou vzniku sloučenin s dlouhým uhlíkovým řetězcem v blízkosti uhlíkatých hvězd - červených obrů
-
k nečekanému objevu kulovitých makromolekul uhíku - fullerenu - jej přivedly jeho experimenty, které modelovaly chemické reakce na povrchu červených obrů (uhlíkatých hvězd)
-
jeho experimenty spočívaly v laserovém odpařování grafitu - vzniklé klastry uhlíku byly unášeny heliem a prudce ochlazeny rychlou expanzí - takto stabilizované klastry pak byly poslány do hmotnostního spektrometru - od tohoto objevu se odvozují následné výzkumy fullerenové chemie, různých seskupení, uhlíkových nanotrubiček apod., které sahají od základního výzkumu až po aplikace
-
založil společnost Vega Science Trust, která produkuje vědecké filmy pro laickou veřejnost a vědeckou komunitu s cílem zlepšit znalosti o vědeckých úspěších
-
jeho hlavní vášní je grafická tvorba, za kterou dostal v roce 1994 cenu Moet Hennessy
-
od roku 2004 pracuje na Florida State University
Richard Kuhn
3. 12. 1900 – 1. 8. 1967
Nobelovu cenu získal v roce 1938 za práce o karotenoidech a vitamínech
-
německý chemik rakouského původu
-
studium:
-
univerzita v Mnichově (chemie, u R.M. Willstattera)
-
roku 1926 se stal docentem a později profesorem všeobecné analytické chemie na univerzitě v Curychu
-
od roku 1928 byl profesorem na univerzitě Heidelbergu a ředitelem zdejšího chemického oddělení Ústavu císaře Wilhelma pro lékařský výzkum
-
na příkaz nacistické německé vlády nesměl převzít peněžitou odměnu spojenou s Nobelovou cenou a také diplom a zlatou medaili převzal později
-
během působení na univerzitě v Curychu začal zkoumat uspořádání atomů v polyénech (tzv. konjugované dvojité vazby) – nejprve určil konstituci polyénových barviv z rostlinného materiálu a provedl syntézu okolo 300 látek z této skupiny, aby zjistil obecné vztahy mezi chemickou vazbou těchto nenasycených uhlovodíků a mezi jejich optickými, magnetickými a dielektrickými vlastnostmi
-
nejvýznamnějších výsledků dosáhl ve výzkumu karotenoidů, přičemž navázal na práce P. Karrera – pomocí polarizovaného světla objevil provitamín karotenu v mrkvi a zjistil fyziologický a biologický význam karotenu jako růstového faktoru
-
ve spolupráci s Szent-Gyorgyim pracoval také na výzkumu vitamínu B2 (riboflavinu) a objasnil jeho chemickou strukturu
-
roku 1939 izoloval vitamín B6
Irving Langmuir
31. 1. 1881 – 16. 8. 1957
Nobelovu cenu získal v roce 1932 za výzkumy a objevy v oblasti chemie povrchu
-
americký fyzik, chemik a elektrochemik
-
studium:
-
různé vysoké školy v USA
-
Columbijská univerzita (v roce 1903 získal diplom báňského inženýra)
-
univerzita v Göttingenu (fyzikální chemie u W. Nernsta)
-
po návratu do USA v roce 1906 se stal profesorem chemie v Stevensonově technologickém ústavu v Hobokenu
-
stal se ředitelem výzkumné laboratoře General Electricity Company v Schenectady
-
věnoval se problémům nízkých tlaků v chemii, fyzice a technice, ale mimo toho se zabýval molekulovým mechanismem chemických a fyzikálních povrchových jevů (jsou to fyzikální, chemické a elektrické procesy, které probíhají na mezifázovém rozhraní a Langmuir získal základní poznatky o vlastnostech adsorpčních polí na povrchu)
-
objevil povahu elektrických výbojů ve vysokém vakuu a v plynech při nízkém tlaku
-
známý je jeho jev, při kterém se plyny v kontaktu se žhavícím kovovým povrchem mění na ionty
-
vysvětlil tepelnou ztrátu při rovném povrchu, jeho poznatky umožnily zkonstruovat žárovku plněnou plynem, rozpracoval proces sváření kovů s vysokým bodem tavení pomocí plamene jednoatomového vodíku (tzv. Langmuirova plamene), objevil kenotron a tynatron
29. 11. 1936
Nobelovu cenu získal v roce 1986 společně s D. Herschbachem a J. C. Polanyim za výzkum mechanismů elementárních chemických reakcí a objasnění základních zákonitostí, které určijí průběh chemických procesů na molekulové úrovni
-
americký chemik thaj-wanského původu
-
studium:
-
univerzita v Berkeley (obhájil zde doktorskou disertaci)
-
působil jako profesor na univerzitě v Chicagu
-
v roce 1974 se stal profesorem chemie na univerzitě v Berkeley
-
počátek jeho vědecké dráhy silně ovlivnila několikaletá spolupráce s D. Herschbachem
-
stal se autorem vylepšené "superaparatury" s univerzálním detektorem (zařízení pro účinnou ionizaci molekulového paprsku a hmotnostní spektrometr), který se stal modelem pro řadu zařízení v jiných laboratořích - právě jeho zásluhou se výzkum elementárních reakcí v molekulových paprscích dostal z omezené oblasti reakcí alkalických kovů a solí
-
zásadní význam mají jeho práce o dynamice tvorby komplexu v reakcích atomu fluoru s nenasycenými uhlovodíky, zvláště objasnění dynamiky elementární reakce F + D2 -> DF + D, která je podkladem účinného chemického laseru
Dostları ilə paylaş: |
|
|