Principy a pravidla územního plánování



Yüklə 188,29 Kb.
tarix06.05.2018
ölçüsü188,29 Kb.
#41844

B Koncepce územního rozvoje ČR
B.2 Charakteristika, stav, hodnoty a problémy územního rozvoje ČR
B.2.2 Sídla
B.2.2.1 Úvod. Definice

Sídla, kterých se tyto „Principy a pravidla“ prioritně týkají, tj. sídla na území rozsahem nevelké České republiky, jsou jen určitým omezeným časovým výsekem z mnohem širšího spektra světového historického vývoje sídel a jen omezenou součástí ze širokého rejstříku typů prostorových a funkčních formací, které se na světě vyskytují a vyvíjejí v současnosti.

Globalizace vyvolává další nadnárodní jev, a to aktivitu v podobě elektronických, materiálních a informačních „toků“ mezi významnými světovými městy- hlavními centry určitých komplexních seskupení služeb, především finančních, obchodních a znalostních.

Obdobně ČR není územím, které by podchycovalo všechna momentální vývojová stadia měst – od nově založených přes prosperující až k městům, která se vyrovnávají s poklesem jejich dosavadního významu- tzv. „shrinking“ cities), což je v současnosti častějším jevem, než kdykoli předtím.


Sídlo je prostorový útvar, vymezený hranicemi katastru s plošně dominujícími stavbami pro bydlení a postupně pro další účely, v rozsahu a proporcích podle typu a poslání sídla. Zástavbu tvoří různá prostorová a funkční seskupení zastavěných a nezastavěných (veřejných, vyhrazených a soukromých) pozemků. Ve svém prostorovém, účelovém i správním uspořádání je sídlo poplatné dlouhodobému historickému vývoji. V jeho průběhu se zpravidla nevyhnulo mnoha zásahům, které si vynutila jeho další existence.

Rozlišujeme sídla venkovská, původně jednoznačně rurální (zemědělská), kdy okolní nezastavěné plochy obdělávané krajiny jsou nezbytnou existenční, převažující plošnou součástí sídla (úživným prostorem) a sídla městská, která byla a jsou vymezena volnou venkovskou krajinou, která původně nebyla, ale může se stát jejich existenční součástí1.

Urbanistické formace (tj. urbanistické „stopy“ organizace zástavby) mají delší období trvání, než organizace plužiny u venkovských sídel (což je způsob organizace krajiny podle vhodných komodit, bonity půdy a podle vlastnění) a urbanistické „stopy“ v rozvržení prostoru města přetrvávají déle, než střídající se způsoby, jak je město provozováno, atd.

Historicky nejstarší dělení sídel vycházelo z práva, které odráželo různé ekonomické a tím i společenské funkce spravovaných území a jejich administrativy. V období patrimoniálního řádu se u nás vytvořily tři statuty sídel, které se u nás udržely až do roku 1939. Šlo o města, městečka (městyse) a vsi. Po druhé světové válce se statut městyse neobnovil a zůstaly jen obce se statutem města nebo bez něj.
Při vymezování typů sídel se postupně vyvíjela různá vymezení podle různých účelů: pro účely (státní) správy je důležité


  • hledisko administrativně-správní,

  • hledisko funkční, při zdůraznění ekonomické podstaty tohoto členění,

  • hledisko ekonomické,

  • hledisko sociální;

Od 19.století se pro dělení sídel používá

  • velikostní, kvantitativní hledisko, také

  • statistické nebo

  • velikostně-statistické hledisko.

V urbanistické praxi se sídla člení mj.

-podle prostorového uspořádání (podle typu urbanistické formace)

-podle způsobu zástavby na parcelách.


Jednotlivé typy sídel se liší i sociální strukturou, společenskými vztahy, způsobem života lidí pobývajících v těchto sídlech a způsobem zaměstnání.
Statisticky jsou venkovská sídla administrativním rozhodnutím omezena počty do 2000 obyvatel. Tuto hranici sdílí státy EU, včetně ČR. V dalších zemích se tato hranice může lišit (kupř. do 2500 obyvatel). V současné době žije v takto definovaných venkovských sídlech v ČR ca 23% obyvatel. Zabírají však většinu ploch státu. Je to reflexí jejich malých hustot obyvatel, daných nezbytnou přítomností volné, obdělávané krajiny. Neznamená to, že by se všichni živili na plochách venkovské krajiny, jak tomu původně bylo. V dnešní době postačí ca 3-5 % obyvatel zajistit dostatek potravin většině, žijící v sídlech městských.

Od určitého časového předělu (od ztráty dominance venkovského způsobu života) je přesnější hovořit o sídlech na venkově, tj. mimo urbanizované prostory měst. Tato převažující část osídlení má svůj základ v zemědělských sídlech (vesnicích), ale jen jejich malá část (v ČR ca 20%) jimi zůstává dodnes.

Města byla zakládána (vysazována) buď ve volném prostoru („na zelené louce“), nebo se vyvinula z dřívějších, neměstských sídel. Rostoucí bohatství měst s četnými udělenými privilegii si vyžadovala ochranu proti útočníkům. Starověká a středověká města se svými hradebními systémy postupně zdokonalovanými byla prostorově vymezenými, konečnými útvary. Ekonomické otázky obranných systémů nutily stavitele měst k velké sevřenosti, kompaktnosti těchto sídel, s vysokými hustotami obyvatel a aktivit. Vysoké náklady na systém opevnění vyústily ve volbu vhodných přírodních podmínek (obtížně přístupných lokalit) a v kompaktní zástavbu s vysokými hustotami obyvatel. Tato původní „zadání“ působila v pozdějších vývojových stádiích vážné překážky a často znamenala izolaci původního historického jádra od dalších vývojových ploch.

V důsledku sevření v hradbách byla starověká a středověká města prostorově fixovaná, konečná. Každé požadované rozšíření znamenalo větší hradební okruh (Paříž jich zaznamenala celkem sedm).

Městská sídla byla ve struktuře osídlení až do průmyslové revoluce v menšině. Ve starých civilizacích představovala populace měst ca 2% z celkového počtu obyvatel. Přesto již tehdy existovala statisícová i větší velkoměsta. Ještě počátkem 19. století žila ve městech pouze 3% obyvatel světa. Zbývající venkovská populace byla stěží schopna spolehlivě uživit okrajový fragment městských obyvatel.
Vzhledem k nebývalé dynamice rozvoje a proměn sídel, zejména od počátku 20. století, bylo a stále je aktuální korigovat relativně ustálené definice pojmu „sídla“. Geografie precizovala určité předěly (hranicemi), včetně početních, které ohraničovaly různé odlišné typy, různě velké zábory prostor, atp. Nové skutečnosti, které vstoupily do života člověka a společnosti a promítly se také do podob sídel, dosud nenašly uspokojivé definice. Přesto, že se celá řada nových trendů ojediněle projevovala mnohem dříve, nebylo možné předvídat celou bohatou škálu modifikací, které jsou stále zařazovány pod společného jmenovatele. Stále více se projevující globalizace zastihla města různě rozvinutých zemí v odlišných stadiích a do všech přinesla některé společné komponenty. Přes zdánlivé podobnosti srovnáváme a dokonce řadíme nesrovnatelné jevy pod společné jmenovatele. Důkazem toho je pokračující užívání některých „klasických“ pojmů pod stále se rozšiřující množinu proměnných.

Pojem „sídlo“ se vztahuje jak na historicky nejstarší sídla, nebo spíše „usídlení“ určitých kočovných komunit,existující zpočátku omezenou dobu, odvozenou z vyčerpání plodností půdy v určité okruhu – ať šlo o půdu ornou, nebo o plochy pastvin, tak na spektrum sídel trvalých. Nejmenším sídlem je základní jednotka osídlení, tj. usedlost, samota. Seskupení několika usedlostí, samot, staveb může být osadou, kolonií, vískou, malou vsí. Hranice velikostí nejsou tak důležité, jako poslání (účel) těchto seskupení.

Na druhém konci velikostní řady jsou seskupení nikoli stavení (budov), ale sídel.

Aglomerace měst vznikala různě, za různých okolností (středověká města pražská před založením Nového Města a před jejich sjednocením). Spolu s růstem významných měst se zvětšoval jejich okruh působnosti i potřebného zázemí, potenciál velkých měst vytvářel intenzivnější „magnetická pole“, do značné míry „polarizoval“ města ve svých spádových územích. Pojem „sídelní aglomerace“ vysvětluje povahu a frekvenci vazeb (významný podíl vazeb každodenních. Míra spojení je po správní stránce nízká; důležité jsou vazby dopravních komunikací.

Metropole je označení pro hlavní město státu, nebo pro základní (mateřské) město aglomerace.

Konurbace je seskupením dvou nebo více městských sídel (obdoba aglomerace), u kterých dochází k určité dělbě funkcí (podkrušnohorská konurbace).

Větší celky sídel jsou již nutně celky regionálními, tj. celky, které nejsou jen aglomerací městských, ale i venkovských sídel (např. „metropolitní region“). Důsledkem expanze měst do volné krajiny je vznik druhotných, ale užších vazeb mezi jednotlivými sídly v podobě „mikroregionů“ (většinou v rámci svazků venkovských sídel), v případě měst do tzv. „sídelních aglomerací“, v americkém měřítku výsledné propojování do „megalopolí“2. V regionech se uplatňuje několikastupňová hierarchie obslužných center.


Urbanizace je společenským procesem formování a postupného převládnutí městského způsobu života, umožněným nabídkou pracovních příležitostí pro přicházející imigranty postupně v řemeslech, průmyslu, později ve službách a v kvartérním sektoru, soustředěných ve městech a v současné době i v jejich rostoucím zázemí (rozptylu), tj. v jejich metropolitních územích.

Vzhledem k absenci některých dosud užívaných kritérií pro urbanizaci (zejména požadavku vysoké koncentrace obyvatel a následně růstu četných vzájemných interakcí) lze v současné době hovořit o post-urbanizační nebo de-urbanizační fázi rozvoje městských sídel. Současně probíhající dekoncentrace měst má nutně za následek i změny v povaze interakcí, které jsou nahrazovány komunikací elektronickou, bez osobního, fyzického kontaktu jednajících, kooperujících. Požadované interakce nastávají v současných podmínkách v době pracovní, nejsou trvalé v průběhu dalších částí pracovních i volných dní a týdnů (denní a víkendový odliv obyvatel do jiných lokalit). Přechodný příliv krátkodobých návštěvníků nemůže kompenzovat výše požadovaný typ a intenzitu interakcí.

____________________________

B.2.2.2 Charakteristika sídel
Teprve zdokonalení zemědělství, v průběhu tzv. „neolitické revoluce“, dovolilo trvalé usídlení. Lze říci, že hlavní vymožeností všech sídel bylo snadnější přežití v komunitách, odolnějších než nezávislá existence jednotlivců. Základem trvalých venkovských rurálních sídel byla půda, střídavě obdělávaná a ležící ladem (trojpolní systém) a v důsledku vyšších sklizní potřeba uskladnění úrody. Komunity v těchto sídlech mohly narůstat díky extenzivnímu rozvoji na nové, odlesňované plochy. Teprve vyšší míra přebytků zakládá možnost směny za výrobky řemeslníků a za zboží obchodníků. Zajištění obživy těchto nezemědělských profesí postupně vytvářelo prostor pro vznik sídel městského typu.

Starověká města byla místem sídla panovníka, místem důležitého náboženského ritu a centrem správy širšího území.

K rozvoji městských sídel přispěla kromě výtěžnosti zemědělství podstatnou měrou těžba drahých i užitkových kovů. Rostoucí ekonomika měst si vyžádala další rozvoj venkova. Proto bylo snahou panovníků rozšiřovat zemědělské osídlení, někdy kolonizovat další dosud nevyužitá území států.

Svou současnou situací (ztrátou pracovních příležitostí v primérním sektoru) se většina tradičních venkovských sídel (vesnic) stala obytným zázemím dostupných měst, ve kterých obyvatelé vesnic nacházejí svou obživu, za kterou dojíždějí. V důsledku této situace dochází k určitému tempu a způsobu poměšťování původních venkovanů a jejich sídel, ze kterých se stávají součásti obtížněji definovatelné sub-urbánní zástavby.

Na venkov naopak expandují města v podobě disperze nově realizovaných předměstských souborů, svou strukturou nesamostatných (proto sub-urbánních) „fragmentů“ (obytných, průmyslových, komerčních, skladových, apod.), využívajících relativní ekonomické výhodnosti těchto souborů, dostupných přes svou odlehlost díky vysoké mobilitě současné společnosti a kapacitám její dopravy.
Městská sídla od dob svého vzniku závisela na rurálním okolí, které za potraviny získávalo řemeslné, později průmyslové výrobky a substráty, usnadňující a zvyšující zemědělskou produkci. Dominantní, existenční roli postupně zastával sekundární sektor (průmyslová výroba), terciér (služby) spolu s rozvojem kvartéru (věda, výzkum, vysoké školství). V současné době jsou města aglomerátem minulých, současných a připravovaných podob urbánní existence (existuje koexistence průmyslových celků, funkcí post-industriální fáze služeb a probíhající (připravované) informační a znalostní fáze vývoje společnosti).

Průmyslová revoluce a její vymoženosti iniciovaly postupný přesun obyvatel z venkova do měst s jejich nebývalým růstem (viz urbanizace) a to až k hodnotám současným, kdy se hovoří o dosažení nebo přiblížení k úrovni „saturace“. Ve 2. polovině 19. století se města zbavila svých hradeb a expandovala do okolní krajiny na principech kompaktní, ale různě zahuštěné zástavby (podle sociální struktury obyvatel (rozdíl zástavby Žižkova a Vinohrad).

Ve svých vývojových fázích městská sídla prošla několikrát více rozvolněnou zástavbou typu zahradních měst, nebo fázemi tzv. „volné“ zástavby (reakce na uzavřenou „blokovou“ zástavbu – kupř. při realizacích sídlišť nájemních bytových domů ve 2. polovině 20. století) až k disperzi současné, někdy označované jako „de-urbanizace“.
Venkov se svým dlouhodobě ustáleným „know-how“ nemohl v  koexistenci s městy soupeřit. Byl příliš konzervativním partnerem. Městská sídla nastartovala nesrovnatelně větší dynamiku. Města byla svou velkou sociální rozmanitostí a množstvím možných interakcí potenciálním nebo skutečným nositelem technologických, vědeckých i uměleckých vymožeností. Přesto nelze říci, že by likvidace svébytnosti venkova prospěla celkovému vývoji společnosti, zejména v oblasti kulturní.

Dalším předělem, patrně srovnatelným s neolitickou revolucí, byla revoluce průmyslová. Objev nových energetických zdrojů (uhlí, ropa, zemní plyn, elektřina) spolu s vynálezy různých strojů (parní a spalovací motory) znásobil mnohonásobně dosavadní lidskou a zvířecí sílu a otevřel cestu dosud nemyslitelným koncepcím k jejich uskutečnění, ať již v oblasti stavění, mobility a následně ve všeobecně rostoucím materiálním komfortu.

Rozvoj průmyslu požadoval prostorovou expanzi, která nebyla uskutečnitelná v „konečném“ prostoru měst. Byly rušeny hradby, rozvíjela se nová předměstí, která nabízela práci přílivu lidí z venkova, kde práce ubývalo a přebytky díky vysoké natalitě hledaly svá uplatnění na trhu práce včetně v zámoří.

Obrovský nárok na energetické zdroje a vysoké koncentrace obyvatel vedly k tak intenzivnímu znečištění životního prostředí, že městská sídla čekala další nutná proměna- zavádění infrastruktury. Neúnosné zdravotní poměry vedly k častým vzplanutím epidemií (tyfu, cholery), a následně k zakládání centralizovaných systémů zásobování vodou, odkanalizování, později k elektrifikaci, plynofikaci. Města jsou vzhledem k rostoucímu rozsahu nucena zakládat systémy veřejné dopravy (tramvaje, autobusy, metro). Kvalitní příměstská železniční doprava dovolila uniknout z nesnesitelných poměrů průmyslových měst na venkov. Rodí se hnutí zahradních měst, předchůdce pozdějších suburbs.

Venkovská sídla zůstávala zpočátku stranou těchto obrovských změn. Teprve druhotně získávala něco z vymožeností, které se zrodily ve městech. Zvyšoval se tlak na produkci potravin, který vyústil ve vyšlechtění nových, výnosnějších odrůd a komodit. Práce v zemědělství se zmechanizovaly. Postupně se přecházelo od malovýroby k velkovýrobě.

Ve volné krajině se začaly projevovat nové vazby mezi sídly v důsledku určitých nových dopravních spojů. Jiný charakter vazeb nabídl systém železnic, jiný systém silnic s individuální dopravou. Začalo období lokalizace rozsáhlejších investic mimo tradiční sídla (u nádraží, na významných dopravních křižovatkách, atp.).

Venkovská sídla se postupně mění sociálně. Ubývá podíl samostatně hospodařících rolníků, roste počet velkých hospodářství. V konkurenci odpadávají malí hospodáři a hledají svá nová zaměstnání ve městech. Objevuje se pojem „kovorolník“, který je novým jevem postupné transformace venkovských sídel. Dojíždí do měst za prací, ale ponechává si ještě své malé hospodářství, které mu má přilepšovat jeho existenční podmínky. Obdobně se projevuje venkovský emigrant na území měst. Přináší se sebou potřebu doplňkového zemědělského hospodaření.

Kovorolník je přechodný symptom končící dominance agrárního venkova. V dalších generacích odumírá paměť těchto lidí, stojících mezi městy a venkovem- povědomí venkovského původu a životního způsobu.


V zastavěných částech sídel zpravidla dominuje funkce obytná, ale sídla, zejména městská, jsou polyfunkční. Před průmyslovou revolucí, která znamenala zásah do všech složek a komponentů sídel, existovaly polyfunkční jednotky již na úrovni jednotlivých staveb. Měšťanské domy měly vedle obytné funkce majitele i ubytovací prostory pro zaměstnance, dílenské výrobní prostory, skladovací část, část pro tažná zvířata a různé povozy. Škola sloužila výuce, ale i ubytování učitele. Obdobně venkovskou zástavbu představoval soubor usedlostí, které byly současně hospodářskými, ubytovacími jednotkami pro obyvatele, čeledíny, učně, skladovacími prostory a sloužily k ustájení tažných a dalších hospodářských zvířat. Tato polyfunkčnost se postupně rozpadla nejen na úrovni jednotlivých staveb, ale postupně i v celých městských územích (vznikaly různé monofunkční zóny). Byla to zejména obtěžující výroba, která byla tradičně separována od dalších funkcí již od středověku, zejména vůči funkci obytné. Polyfunčnost byla na úrovni  jednotlivých staveb zachována na příklad ve městě v podobě odlišných funkcí parteru a někdy i dalších podlaží /“sendvičové“ uspořádání), nezůstalo však nutně zachováno jejich provozování společným uživatelem-majitelem. Tyto a další, mnohem četnější formy polyfunkčnosti jsou soustředěny v městských centrech. Jednotlivé funkce jsou ve městech zastoupeny větším počtem výskytů na rozdíl od venkovských sídel a malých měst, kde se vyskytují jen jednou (unikátně), nebo jako součást jiné dominantní funkce stavby (parter). Původní funkční určení staveb a areálů doznalo v průběhu historie sídel mnoho transformací. Typická je změna obytných palácových rezidencí na důležité administrativní, vládní a kulturní účely. Rozvoj nebytových funkcí v centrech měst se děje zpravidla na úkor funkce obytné, která je z těchto prostorů vytlačována.

Postupným rozvojem se řada sídel specializuje na určitou funkci, která se projeví vyšším podílem jejího zastoupení. Někdy tato specializace má za následek zcela odlišný režim v celém rozsahu sídla, nebo v jeho určitých částech (sídla lázeňská, veletržní, rekreační, průmyslová, administrativní, střediska cestovního ruchu, atp.). V těchto sídlech je odlišná sociální struktura, odlišná proporce skupin jeho uživatelů (rezidentů, zaměstnaných, hostí – návštěvníků), odlišný provozní režim oproti běžným městům. Projevy specializace jsou buď sezónní záležitostí nebo existují celoročně.

______________________
B.2.2.3 Hodnoty sídel
Je nutno předeslat, že hodnotící kritéria jsou v zásadě ze čtyř oblastí. Sídlo musí být především


  1. funkční; hodnotí se jeho hodnoty užitkové. Sídlo je důmyslným organismem, které produkuje určité hmotné i nehmotné statky. Musí být

  2. výkonné v oblasti ekonomických hodnot,

  3. sídlo je zpravidla více-generačním dílem, které vykazuje složité prolínání kulturně-společenských hodnot, vytvářených v průběhu jeho existence.

  4. Sídlo je hodnoceno komplexně podle ukazatelů kvality života

Pokud jde o hodnoty užitkové:



  • funkčností, provozuschopností a spolehlivostí jejich sociální a technické infrastruktury, dopravního systému, adekvátním zastoupením všech požadovaných složek, stavu jejich zástavby (prokázané schopnosti permanentně čelit morálnímu a fyzickému opotřebení) a volných prostor (kvalitě životního prostředí);

  • v potenciálu sociální s demografické struktury, v úrovni vzdělání jejich obyvatel, v otázkách občanské participace,

- ve kvalitě urbanistické koncepce (urbanistických koncepcí),
Pokud jde o hodnoty ekonomické:

  • v proporcích, a úrovni produkce na území sídla podle jednotlivých oborů (resortů), v jejich ekonomické a kulturní úspěšnosti;

  • trend vzestupu, stagnace nebo poklesu ekonomické efektivnosti;

Pokud jde o hodnoty kulturně-společenské:

- v atraktivnosti jejich založení, tj. v harmonii mezi morfologií území a uspořádáním zástavby,


  • v rozsahu výskytu cenných historických staveb a území a jejich ohodnocení na úrovni národní a mezinárodní,

  • v potenciálu kulturního (multi-kulturního) prostředí,

Pokud jde o ukazatele “kvality života“:

Komisařka EU pro regionální politiku představila v prosinci 2005 web. Stránky komparativního auditu 258 evropských městkých sídel, z toho 69 ze zemí nových členů EU a ze zemí kandidátských3. Reprezentace měst a států získali možnost srovnání na základě souhrnu ca 300 ukazatelů. Data jsou k dispozici za léta 1991, 1996, 2001 a v roce 2007 budou k dispozici data 2006.

S komplikacemi při definování sídel v dnešní situaci, kdy je totožný pojem užíván pro často nesrovnatelné entity, souvisí i problémy srovnávání jejich hodnot. Obecně lze říci, že lze porovnávat sídla dle vybraných kritérií. Metodicky, vzhledem k různě pojatým statistickým definicím pojmů, je možné pojímat srovnání alespoň jako porovnávání stádií určitých procesů kterými sídla prošla, respektive procházejí. Přijetím určitých kritérií a hierarchií jsou (taková) hodnocení v podstatě přitakáním k oprávněnosti globálních (ekonomických) trendů a jejich stádií, které jsou jednotlivými sídly dosahovány.



B.2.2.4 Problémy sídel
V celém rejstříku problémů sídel lze rozlišit několik kategorií problémů. Jsou to především

  • problémy trvalé, které vyplývají z okolností, podmínek existence sídel v určitém prostředí (nelze zcela změnit nepříznivé důsledky lokalizace sídla, lze je jen do určité míry korigovat),

  • problémy, vyplývající z nastávajících změn předmětného sídla a jeho součástí (stárnutí struktur a koncepcí, růst velikosti a počtu obyvatel, růst nároků na kapacity technické infrastruktury, dodávky energií, funkční změny, změny ekonomického zaměření sídla, problémy s ukončením určitých druhů výroby, atp.)

  • problémy, vyplývající z nároků na inovace systémů, zvýšení standardu, materiálního komfortu, bezpečnosti, atp., které často narážejí na některé „konstanty“ v dosavadním uspořádání sídla;

  • problémy, vyplývající ze ztráty ekonomické základny sídla a obtíží transformovat sídlo na odlišné zaměření

  • problémy, vyplývající z nedostatku prostředků na řešení výše uvedených problémů a které zakládají na nové problémy, důsledky „neřešení“ hrozících (ohrožujících) situací.

K jednotlivým naznačeným problémům:

Problémy jsou „špatné“, pokud je nelze (zatím, vůbec) řešit. „Neřešitelnost“ může být objektivní skutečností, ale také může znamenat neschopnost, nevůle určité reprezentace sídla, společnosti - řešitelné problémy řešit.

Problémy, vyplývající ze „změn“ sídla jsou dvojí: existující části si vyžadují cyklickou obnovu, regeneraci, modernizaci; rozšiřující se sídlo vyvolává zpětné tlaky na dosavadní dimenze a kapacity sídla; jejich navýšení nelze často provádět adicí paralelních kapacit, ale zasahují do dosavadního uspořádání systémů a vyčerpávají (překračují) koncipované „rezervy“, ať plošné, nebo kapacitní.

Problémy, vyplývající z tlaku rozvoje společnosti, její technologické a celkové znalostní úrovně. Statická povaha města je pod tlakem inovací, které podle různých názorů jsou nebo nejsou schopné nové požadavky přenést, přizpůsobit se jim. K rozdílným názorům dochází při rozhodováních o prioritách rozvoje (změna) nebo tradice (zachování). Problémem je rozpoznat dopady (dosahy) změn – vůči hodnotám, které mají být obětovány, změněny, případně zničeny.

Problémy, vyplývající ze ztráty ekonomické základny sídla; jsou to především současné problémy městských (tzv. „shrinking cities“, upadajících měst), ale i venkovských sídel. U měst se zpravidla jedná o ukončení těžby, provozu těžkého a ostatního průmyslu pod tlakem levnější konkurence, na venkově pak neefektivní provozování zemědělství (pozn. autora: poměřováno nekomplexně, bez ohledu na vyvstávající problém nákladnější údržby krajiny). S těmito problémy souvisejí otázky etické, kdy konkurence neváhá ke své převaze využít podstatně nižších životních nároků- a následně nákladů.



Problémy, vyplývající z nedostatku, nebo neuvolnění prostředků (nejen finančních) na řešení většiny problémů. Problém je složitější, než problém chybějících financí. Do problematiky sídel se vedle věcných problémů vkládá komunální a obecná politika, upravující priority potřeb. Politická volba určitých (atraktivních) trendů způsobuje odklon od zákonitých kroků a změnou orientace způsobí po dekády trvající narušení městských struktur v jejich základech (například upřednostnění varianty sub-urbanizace oproti logickým re-investicím do existujících struktur.



Autor,původce, vydavatel

Téma informace

Způsob

Počet

Publikováno

Datum

Internet. adresa







informace

stran

kde







Aulig, Gunther, Klinberg, Tina

Základy ekologie vesnice

publ.




MMR, Obnova vesnice

1996




Blažek, Boh., Mgr.

Problémy a výhledy českého venkova

sborník




Ecoterra, Škola obnovy venkova

1997




Blažek, Bohuslav

Obnova ano, rozvoj ne

článek

4

internet

2004

ISU.forum venkova.cz

Corkská deklarace

Živý venkov-venk.Evropa-perspektivy pro budoucnost

prohlášení




EU Cork, Irsko

1996




Daniels, Tom

When City and country Collide (Managing Growth)

publik.




Island Press, Wash. D.C.

1999




Duany, Andres,Plater/Zyberk,

The Second Coming of American Small Town

přednáška

13

Wilson Quarterly

IV./1992

http://user.gru.net/domz/duany/htm

Duany, Andres,Plater/Zyberk,Speck, Jeff

Suburban Nation (review by Risen, Clay)

koment.

5

Flak Magazine

2000

http://www.flakmag.com

Duany, Andres,Plater/Zyberk,Speck, Jeff

Suburban Nation:The Rise of Sprawl, the Decline of Dream

koment.

4

Duany, Zyberk,Speck

2000

www.rut.com.misc./2000/

Garreau, Joel

The Edge City: Life on a New Frontier

publik.




Anchor Books, Doubleday

1991




Fritsch,David

Stěhujeme se stále méně

článek

2

týdeník Profit č. 43/ 1999

.10/1999

GEN/Global Ecovillage Network

How Sustainable is Your Community?

dotazník

16

GEN

2000

http://filemaker.gaia.org

Gordon, Peter, Richardson, Harry W.

Defending Urban Sprawl

článek

5

magazin "Public Interest"

Spring 2000

www.britannica.com

Gore, Albert

Země na misce vah

publ.




Argo Praha

1994




Henderson, Hazel

Visioning Alternative Global Futures

články

9







http://www.hazelhenderson.com/

Home

New Urbanism: Charter

text

1







www.cnu.org/about cnu/

Horký, Jaroslav, ing.,CSc.

Krajina, zeleň a voda v práci architekta

publ.




Praha

1984




Horký,Jar.,ing., Vorel, Ivan, ing.arch.,doc.

Tvorba krajiny

skripta




ČVUT Praha

1980




Ingersoll, Richard

The Disappearing Suburb

koment.

6

The Sprawl Net,Rice Univ., H.

1995

http://riceinfo.rice.edu/

Jackson, Kenneth,T.

Crabgrass Frontier: Cultural Landscape

koment.

1







http://www.otal.umd.edu

Jackson, Kenneth,T.

Crabgrass Frontier:Suburbs of the US

koment.

3

Yahoo

2000

http://shop.barnesandnoble.com

Johnová, J.

Zánik krajiny v Čechách

článek

1

Mladá Fronta

######




Katz, Peter

New Tools (for New Urbanism): Entry page

článek

1










Katz, Peter

The New Urbanism: Toward Archit. of Community

publik.




Mc Graw - Hill

1994




Katz, Peter

Web site bibliography (out of 50.000 web pages)

bibliografie

3

Yahoo!Google




http://google.yahoo.com/bin/query?

Keller, Jan

Až na dno blahobytu

publ.




Hnutí Duha, Brno

1993,5




Kocourková Jarmila, ing. arch., CSc.

Vesnice - přírodní prostředí vesnice

publ.




VUVA Brno, Progr. obn. vesnice)

1993




Kohák, Erazim, prof., PhDr.

Zelená svatozář; Kapitoly z ekologické etiky

publ.




SLON- Sociolog. nakl.,Praha

1998




Kramarzová, M., Topinski, P.

Rozvojová strategie venkovských obcí

sborník




Ecoterra, Škola obnovy venkova

1998




Krieger, Alex

Beyond the Rhetoric of Smart Growth

článek







1998




Krieger, Alex, prof., Harvard Univ.

Whose Urbanism?

článek




Soc. Science, Urban Studies




http://dir.yahoo.com

Krieger, Alex., prof., Harvard Univ.

Profile of Urban Planning Education

inform.

3

Dptm. of Urb. Pl. and Design




http://www.gsd.harvard.edu/

Krieger, Alex., prof., Harvard Univ.

Whose Urbanism?

koment.

5

Architecture,11/1998




http://www.architecturemag.com

Kunstler, James, Howard

Home from Nowhere (Remaking our Everyday W.)







Simon and Schuster

1996,2




Land Trust Alliance, Hocker, Jean

What is Private Land Conservation and what are Benefits..







III.01

http://www.lta.org/newsroom/nga

Larkin, David

Farm - The Vernacular Tradition of Working Bldgs

publik.




The Monacelli Press, N.Y.

1995




Lessinger,Jack, PhD., prof.

Penturbia-pátá vlna emigrace v USA

koment.

2

SocioEconomics,Inc.,Bow.,




www.thecountryconnection.com

Librová Hana, PhDr., prof.

Láska ke krajině?

publ.




Blok Brno

1988




Librová, Hana

Vlažní a váhaví

publik.




Doplněk Brno

2003




Librová, Hana, PhDr., prof.

Pestří a zelení

publ.



Veronika, Hnutí Duha, Brno

1994




Lorenz, Konrad

Odumírání lidskosti

publ.




Mladá Fronta, Praha

1997




Lorenz, Konrad

Osm smrtelných hříchů

publ.




Panorama Praha

1992




Lovelock, James

Gaia: Nový pohled na život na zemi

publ.




ABIES- Tulčík u Prešova, SR

1993




Lovelock, James

Gaia: Živoucí planeta

publ.




Mladá Fronta Praha

1994




Majerová, Věra

Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství

publik




Česká zeměd. Universita

1999




Majerová, Věra

Reprezentace zeměd. Zájmů v českém str. živ. Po 1989

publik.







2002




Marx, Leo

The Machine in the Garden: Technology and…

publik.




Oxford Univ. Press, N.Y.

1964




Meadows, Donella, Meadows, Dennis L.

Překročení mezí

publ.




Nad. EVA v nakl. ARGO

1995




Mencl, Václav, PhDr.

Lidová architektura v Československu

publ.




Academia Praha

1980




Míchal, Igor, ing., CSc.

Ekologická stabilita

publ.




Veronica Brno

1994




Míchal, Igor, ing., CSc.

O odpovědnosti vztahu k přírodě: Předp. Ekolog. Etiky

publ.




Edice NIKA, Praha

1988




Mitchell, John, G.

The American Dream

článek

26

National Geographic

July 2001

nationalgeographic.com

MMR: Venkov, konzultační dokument

Analyza struktury venkova

publik.




Min.pro místní rozvoj ČR

2000




MMR-min.pro místní rozvoj ČR

Společný regionální operační program pro léta 2004-6

publik.




MMR ČR

2003

www.mmrcr.cz

Naess, Arne

Pospolitost a životní styl

publ.




ABIES, Tulčík u Prešova, SR




Naess,Arne

Ekologie, pospolitost a životní styl

publik.




ABIES, Tulčík u Prešova, SR

1993




New Urbanism

Comprehensive Report on New Urbanism:Guide

obsah




New Urban News, Ithaca,N.Y.




New Urbanism

Definition

článek

3

New Intersect




www.newurbanism.org

New Urbanism

Great Places

inform.

2

New Intersect




www.newurbanism.org

Oliver T. Daniel

Grantmakers Declare War on Suburbs

článek

9

Capital Research Center







Perlín, Radim

Jeden nebo více venkovů

článek

5

Sborník "Stavba pro venkov"

1997-8




Porrit,Jonahton, ed.

Zachtraňme zemi

publ.




Zeměd. Nakl. Brázda pro MŽP

1993




Rees, W., Univ. of British Columbia

Ecol. Footprints:MakingTracks Towards Sustainable Cities

článek

3

People and Planet Magazine




www.iisd.ca/linkages/

Riegler,J., Popp, H., Kroll-Schluter,H.

Kam kráčejí evropští zemědělci? (Vzpoura nebo odchod)

publ.




MMR, Obnova vesnice

1997




Sduburbanizace-web. heslo Atlas

výběr ze 48 stránek

bibliogr.

1

Atlas

2000

msu.atlas/geografie

Schmeidler, K, PhDr., ing. arch.,doc.

Od betonu zpět na venkov? Diskuse o bydlení

článek

4

Veřejná správa

.2/1998




Schumacher, E.,F.

Malé je milé (Ekonomie, která by počítala s člověkem)

publ.




Nakl. Doplněk Brno

2000




Schumacher, E.,F.

Small is Beautiful (Study od Econ. as if peop. Mattered)

publ.




Vintage Books

1993




Schweitzer, Albert

Nauka úcty k životu

publ.




Lyra Pragensis, Praha

1974




Slepička, Alois, Dr., ing.

Venkov a/nebo město (lidé, sídla, krajina)

publ.




Svoboda Praha

1981




Smithsimon, Greg

The Death of Public Space?

článek

9

Univ. of Columbia

2000

http://www.columbia.edu/~gs228/…

Solomon, Chris

Country tries to slow sprawl into rural areas

článek

3

Seattle Times Co.

2000

www.seattletimes.com home

Staley,R.S.,PhD.:

The Sprawling of US. In Defence of..the City

článek

21

RPPI

2000

www.rppi.org

Sudjic, Deyan

The 100 Mile City

komen




San Diego, London,Harc. Brace

1992




Sullivan, Dan

Farmlands are quickly disappearing…

inform

2

Farm Preserve Home Page

2

http://www.farmpreserve.com

Swobodová, Hana, PhDr.

Cultural Aspects of Landscape

publ.




Pudoc, Wageningen, NL

1990




Sudjic, Deyan

The 100 Mile City

komen




San Diego, London,Harc. Brace

1992




Sullivan, Dan

Farmlands are quickly disappearing…

inform

2

Farm Preserve Home Page

2

http://www.farmpreserve.com

Sýkora, Jaroslav, ing. arch., DrSc.,prof.

Venkovský prostor- hist. Vývoj vesnice, úz. plán. Venk.

skripta




ČVUT Praha, I. A II. Díl

1998




Sýkora, Luděk, Gremlica, Tomáš

Udržitelný rozvoj měst a Urban Sprawl

inform

2

UK Praha

2000

http:/www.ecu.cz

Škabrada, Jiří, ing. arch., CSc., doc

Lidové stavby: Architektura českého venkova

publ.




Argo Praha

1998




Šmajs, Josef, Dr., prof.

Ohrožená kultura

publ.




Zvl. vydání, Brno

1995




US Government- Dptm. of…

New Tools: Regulating Plans and Typolog. Codes

metod.

2

Land Development Regul.




www.sustainable.doe.gov

Wackernagel, Mathis

Ecological Footprint of Nations:How Much Nature…

články

32







www.ecocouncil.ac.cr/rio/focus

Washington Post

Urban Sprawl: Changing Landscape

koment.

1

Washington Post




www.washingtonpost.com

Wells, H.G.

The Probable Difussion of Great Cities

esej







1900




Wilson, E.,O.

Rozmanitost života

publ.




Nakladat. Lidové noviny, Praha

1995




Wood, James, W.

Neotraditional Urbanism and Town Planning

článek

5

City of Belmont, North Car.




http://www.ci.belmont.uc.us/

Wright,F.L.

Broadacre City

publik.







1932




Zinsmeister, Karl

Are today´s suburbs really family friendly?

článek

16

Washington Times






Zpracoval: Prof. Ing. arch. Miroslav Baše, FA ČVUT v Praze



1 Existenční ve smyslu potřeby zotavení, inspirace; do značné míry i pro respirační funkci zeleně, zejména stromové. V nepřeneseném slova smyslu potřeba kultivovaných ploch pro pěstování čerstvé zeleniny (ve sklenících i volně) a dalších komodit v dostupných vzdálenostech od četných míst spotřeby

2 Rozvojem sídel se zabývá ekistika, komplexní urbanistická teorie, rozvíjená Aténským centrum pro ekistiku, které založil C.A. Doxiadis (1913-1975). Ekistika dělí vývoj městských sídel na fázi statickou (polis), dynamickou, polis přerůstající (v průběhu 19. století) v dynapolis. Další fází, podmíněnou rozvojem dopravy je metropolis, při které dochází ke „strukturální dezorganizaci“. Současnou fází disperze měst je vznik megalopolí, zejména v USA, kde to dovoluje měřítko tohoto státního útvaru. Vizí do budoucna byla ekumenopolis, charakterizovaná jako soustava megalopolí podél hlavních komunikací, ponechávající izolované ostrovy volné krajiny.

3 Viz www.urbanaudit.org/CityProfiles.aspx


Yüklə 188,29 Kb.

Dostları ilə paylaş:




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2023
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə