SEZNAM ZKRATEK ix
1. ÚVOD A CÍL PRÁCE x
2. PROBIOTIKA, PREBIOTIKA A SYNBIOTIKA xi
2.1. probiotika v historii a současnosti xi
2.2. Probiotické mikroorganismy xii
2.3. Charakterizace probiotických kmenů xiv
2.3.1. Podmínky pro zařazení mikroorganismu mezi probiotika xv
2.4. Hodnocení bezpečnosti u probiotik xvi
2.4.1. Patogenita probiotických mikroorganismů xviii
2.4.1.1. Probiotika jako původci infekcí xviii
2.4.1.2. Metabolická poškození způsobená probiotiky xix
2.4.1.3. Přenos genů kódujících rezistenci k antibiotikům xix
2.4.2. Rezistence probiotik k antibiotikům xx
2.5. Pozitivní vliv probiotik na makroorganismus xxi
2.5.1. Molekulární mechanismy působení probiotik na hostitelský organismus xxii
2.5.1.1. Interakce probiotik se střevním epitelem xxii
2.5.1.2. Vliv probiotik na imunitní systém xxii
2.5.1.3. Interakce probiotik s mikroorganismy xxiii
2.5.1.4. Antivirové účinky probiotik xxiv
2.5.2. Dávkování probiotik xxiv
2.6. Geneticky modifikovaná probiotika xxv
2.7. Prebiotika xxvi
2.8. Synbiotika xxvii
2.9. Funkční potraviny xxvii
3. BIOFILM xxix
3.1. mikrobiální biofilmy xxix
3.2. Vznik biofilmu xxx
3.2.1. Adheze mikroorganismů na substrát xxxi
3.2.2. Extracelulární matrix biofilmu xxxi
3.3. Vliv podmínek okolního prostředí na biofilm xxxii
3.3.1. Povrch substrátu xxxii
3.3.2. Hydrodynamické vlivy xxxii
3.3.3. Dostupnost živin xxxiii
3.4. VLIV interakcí mezi buňkami a matrix NA stabilitu biofilmu xxxv
3.5. Regulace tvorby biofilmu xxxv
3.6. Rezistence biofilmu k antibiotikům xxxvi
3.6.1. Vnitřní mechanismy rezistence xxxvii
3.6.1.1. Omezená difuze antibiotik biofilmem xxxvii
3.6.1.2. Metabolická aktivita bakterií v biofilmu xxxvii
3.6.1.3. Perzistentní buňky („perzisters“) xxxviii
3.7. Smíšené biofilmy xxxviii
3.8. Studium biofilmů xxxix
3.8.1. Mikroskopické techniky xxxix
3.8.2. Kultivační techniky xl
3.8.2.1. Statická kultivace v mikrotitračních destičkách xl
3.8.2.2. Kultivace na hrotech proti kusu mikrotitrační destičky xlii
3.8.2.3. Kultivace na pevném nosiči xliii
3.8.2.4. Kultivace v průtokové kyvetě (flow cell chamber system) xliv
3.8.2.5. Rotační diskový a koncentrický válcový reaktor xlv
4. Srovnání konkrétních studií o tvorbě biofilmu u vybraných probiotických mikroorganismů xlvii
4.1. Laktobacili xlvii
4.1.1. Vliv povrchových fyzikálních vlastností laktobacilů na jejich adhezi xlvii
4.1.2. Adheze laktobacilů v gastrointestinálním traktu xlviii
4.1.3. Adheziny xlix
4.1.4. Tvorba biofilmu a vliv podmínek vnějšího prostředí l
4.1.5. Extracelulární polysacharidy li
4.1.6. Quorum sensing lii
4.1.7. Koagregace lii
4.2. Escherichia coli Nissle 1917 a 83972 liii
4.2.1. Adheziny u Escherichia coli liii
4.2.1.1. Curli liii
4.2.1.2. Fimbrie typu 1 liv
4.2.1.3. Antigen 43 liv
4.2.1.4. F1C fimbrie liv
4.2.2. Tvorba biofilmu u Escherichia coli Nissle 1917 a 83972 liv
4.2.3. Regulace tvorby biofilmu u Escherichia coli lv
4.3. Bifidobakterie lvi
4.3.1. Adheze bifidobakterií v gastrointestinálním traktu lvi
4.3.2. Adheziny lvii
4.3.3. Adheze v ústní dutině lviii
4.3.4. Vliv hydrofobicity bifidobakterií na adhezi lviii
4.3.5. Tvorba biofilmu lix
4.3.6. Extracelulární polysacharidy lix
5. ZÁVĚR lx
6. SEZNAM LITERATURY lxii